Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikroprocesorem řízené měření a regulace teploty
Vožda, Michal ; Čížek, Martin (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem termostatu pro stabilizaci teploty fyziologického roztoku při experimentálním měření na Langendorffově aparátu. Jsou zde popsány základní senzory pro měření teploty a jejich zapojení v obvodu. Termostat umožňuje ohřev i chlazení fyziologického roztoku pomocí Peltierovy termobaterie. V práci je popsáno zapojení a realizace navrhovaného zařízení včetně ověření jeho funkce.
Polohové řízení solárního panelu s optimalizací energetické účinnosti
Kreysa, Karel ; Punčochář, Josef (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a realizací systému polohového řízení solárního panelu pro maximální možné využití energie ze slunce. Jsou zde rozebrány možné způsoby polohování solárního panelu a následně navržena a sestrojena konstrukce umožňující optimální chod systému v maximálním rozsahu natočení pro středoevropskou zeměpisnou šířku. Dále jsou v práci rozebrány různé metody sledování slunce a posléze zkonstruován vhodný prototyp. Neméně důležitý je návrh subsystému pro stabilní, plně automatizovanou, obsluhu systému založený na propracovaném firmwaru řídicího mikroprocesoru. Závěr práce je věnován měření parametrů s následnou analýzou vyprodukované energie a návratností systému.
Systém pro stabilizaci teploty
Malý, Pavel ; Běťák, Petr (oponent) ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou, programovým vybavením a návrhem Systému pro stabilizaci teploty libovolného prostředí. Podmínkou při návrhu je využití Peltierova článku a námi zvoleného mikrokontroléru. Princip spočívá v nastavení teploty pomocí inkrementálního rotačního čidla (IRC) a řízení Peltierova článku za pomocí MOSFET tranzistorů. Zapojené tranzistory jsou označovány jako H-bridge, pomocí kterých ovládáme výkon již zmíněného Peltierova článku. Jádrem zapojení je mikrokontrolér, kde je vybrán typ mikrokontroléru od firmy ATMEL. Ten je označován jako ATmega16. Otázka programování je vyřešena pomocí rozhraní ISP (In System programming), které umožňuje programovat mikrokontrolér přímo v aplikaci. Veškeré hodnoty jsou zobrazovány na LCD displeji. Celé zapojení je napájeno adaptérem o hodnotě 5V.
Mikroprocesorový modul řízení SS motoru se zpětnou vazbou
Dundáček, Martin ; Štohl, Radek (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou řízení SS motorů. Hlavním cílem byl návrh a realizace modulu pro řízení SS motoru se zabudovanou zpětnou vazbou. První část práce se zabývá metodami řízení SS motorů a hardwarovým návrhem řídícího modulu. Druhá část popisuje tvorbu programového vybavení modulu, následné testování a zhodnocení zjištěných poznatků.
Řízení otvírání okna osobního automobilu
Kebis, Tobiáš ; Štetina, Jakub (oponent) ; Sova, Václav (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá návrhom elektroniky a riadiaceho programu pre otváranie okna v aute. Na realizáciu sa použil reálny model dverí auta, na ktorý sa implementovala riadiaca a výkonná elektronika. Na napájanie bol použitý priemyselný zdroj na 12V. Pre riadenie motora sa použil H-mostík z práce Petra Horáka. Hlavný problém riešený v tejto prácii je návrh riadiacej elektroniky, založenej na mikrokontroléri dsPIC33fj128mc804 a jej následné programovanie v prostredí simulink. Program musel spĺnať dané požiadavky na jeho funkciu, a po odtestovaní a vyladení programu sa celý model skompletoval a pripravil na používanie pre prezentačné alebo výukové účely.
Digitální podružné hodiny
Hortvík, Martin ; Mašek, Petr (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je návrh a realizace elektroniky pro řízení digitálních podružných hodin. Úvodní část práce je zaměřena na seznámení se s problematikou použití podružných hodin. Následně se práce zabývá návrhem elektroniky pro generování minutových impulsů. První částí návrhu je zajištění správné velikosti napětí a polarity impulsu. Přesné časování impulsů je zajištěno dvojicí řídicích obvodů, mikrokontroléru Atmega8 a obvodu reálného času. V poslední části práce je popsán postup realizace elektroniky provedením schématu, návrhem a výrobou plošného spoje, oživením jednotlivých částí a implementací modulu dovnitř krabičky.
Návrh a realizace řízení robotu TeachRobot
Dohnal, Jakub ; Matyáš, Pavel (oponent) ; Marada, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá řízením modelu průmyslového manipulátoru pomocí mikrokontroléru. První část práce se věnuje teoretickému základu. Druhá část práce se zabývá popisem modelu TeachRobot. Třetí část práce popisuje návrh a realizaci řídící elektroniky. Poslední část práce tvoří popis programového vybavení mikrokontroléru.
Řízení manipulátoru pomocí mikrokontroléru
Šíl, Petr ; Liška, Radovan (oponent) ; Zuth, Daniel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá řízením manipulátoru pomocí mikrokontroléru. Jedná se o zmenšený model manipulátoru, který bude sloužit jako demonstrační model obdobného manipulátoru použitého v praxi. Návrh manipulátoru se skládá ze dvou částí, mechanické části a řídící části. V každé části byly zvoleny vhodné prvky pro splnění daných funkcí. Při návrhu všech částí se dbalo na funkci modelu, jednoduchost výroby, ceny a jednoduchost řízení. Systém využívá k řízení a testování mikrokontrolér ATmega 128 a vývojové prostředí AVR Studio4.
Multifunkční záznamová, měřicí a řídicí jednotka
Trávníček, Ivo ; Vlachý, David (oponent) ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a testováním Multifunkční záznamové, měřicí a řídicí jednotky. Jednotka je založena na mikrokontroléru ATmega, který byl programován v jazyce C. Jednotka obsahuje funkce pro měření fyzikálních veličin, filtrování naměřených dat, regulaci dynamických soustav a komunikaci s PC. Konfigurace jednotky lze provádět v reálném čase ve speciálním software vytvořeném v jazyce Matlab nebo pomocí terminálu. Lze použít např. pro řízení DC motoru PID regulátorem, dlouhodobé snímání teploty nebo měření zrychlení pomocí akcelerometru.
Modelování pohonu s DC motorem v prostředí MATLAB/Simulink
Kunovský, Martin ; Kerlin,, Tomáš (oponent) ; Hubík, Vladimír (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá stejnosměrnými motory, jejich vlastnostmi a jejich modelováním. Pro účel modelování byl vytvořen matematický model stejnosměrného motoru, který je připojen na H-můstek a řízen PWM signálem. Následně bylo vytvořeno přehledné uživatelské prostředí GUI, ze kterého lze po zadání základních parametrů motoru jednoduše celou simulaci spustit a sledovat. Tato práce je realizována v prostředí Matlab&Simulink.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.