|
Bezbariérové sportovní haly a tělocvičny v moravskoslezském regionu
Podešvová, Simona ; Hošková, Blanka (vedoucí práce) ; Křiček, Jan (oponent)
Název: Možnosti využívání bezbariérových sportovních zařízení vozíčkáři v moravskoslezském regionu a vnímání sportovních aktivit vozíčkářů veřejností Cíl práce: Cílem práce je zpracovat přehled sportovních klubů vozíčkářů, vhodných bezbariérových sportovních hal a tělocvičen pro jejich aktivity v moravskoslezském regionu. Na základě získaných poznatků lze vytvořit prezentační CD, které může posloužit organizátorům soutěží handicapovaných v rámci regionu a také pracovníkům rehabilitačních center. Zvýšila by se informovanost jejich klientů o sportovních aktivitách vozíčkářů v dané lokalitě. Metoda: Diplomová práce je zpracována jako pilotní studie, použita metoda kvantitativního výzkumu na základě anketního šetření. Součástí práce je anketní šetření, ve kterém jsem se zaměřila na informovanost veřejnosti o sportu zdravotně postižených a vnímání architektonických úprav. Výsledky: Shrnutí dostupných informací o bezbariérových sportovních halách a tělocvičnách v moravskoslezském regionu může posloužit jako pomůcka pro organizátory soutěží nebo rehabilitační poúrazová pracoviště. Poznatky získané anketním šetřením mohou být využity v rámci formování sociálního a sportovního programu moravskoslezského regionu. Anketního šetření se zúčastnilo 58 mužů a 66 žen. Analýzou jejich odpovědí můžeme konstatovat,...
|
|
Moravské regionální hnutí a debaty o tzv. moravské otázce v letech 1990-1992
Mikušová, Petra ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Moravské regionální hnutí představovalo zvláštní sociální fenomén v kontextu polistopadového vývoje Československa a později České republiky. Především na základě mobilizačních aktivit několika regionálních iniciativ, pomocí nichž byla získána podpora nezanedbatelné části moravské veřejnosti, se vytvořilo regionální hnutí, které v první řadě usilovalo o znovuobnovení samosprávného statusu pro Moravu a Slezsko, na nějž byly vázány další kulturní a ekonomické požadavky. Tento ohlas, kterého se záhy po listopadových událostech moravským iniciativám u části obyvatel Moravy a Slezska dostalo, bezpochyby souvisel s tehdejší větší otevřeností lidí vůči regionálně vymezeným vzorcům kolektivních identit a také s jejich zvýšenou ochotou ohodnocovat některé problémy, jež s sebou přinesly změny navázané na komplexní transformaci celé společnosti po roce 1989, skrze regionální rovinu. Tyto tendence, ať již s převažující regionální, etnickou či nacionální složkou, byly přitom vysledovatelné také v jiných postkomunistických evropských zemích - do velké míry totiž odrážely potřebu lidí osvojit si nové identifikační vzory a získat určitou jistotu ve zvláštním období přechodu, kdy se kompletně zhroutil předchozí, desetiletí budovaný ideový systém a nový, který by reprezentoval nastupující éru, se teprve začínal vytvářet. Z...
|
|
Specifika podpory z fondu ŽP - čerpání pro rozvoj regionu
DVOŘÁČKOVÁ, Lucie
Tématem diplomové práce je, jak Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) přispívá k rozvoji regionu pomocí finančních podpor. V rámci diplomové práce jsou vybrány dva regiony. Region Jihozápad s relativně vyváženým životním prostředím a region Moravskoslezsko s narušeným životním prostředím. Teoretická část je zaměřena na historii životního prostředí České republiky. Dále je zde charakterizováno financování životního prostředí ze zdrojů České republiky a ze zdrojů Evropské unie. V této části je také charakterizována problematika kvality života a způsobu jejího měření. Praktická část se zabývá analýzou finančních podpor regionům ze SFŽP, dále také analýzou do jakých složek životního prostředí proudí nejvíce investiční a neinvestiční výdaje regionů ze všech zdrojů ČR. A v poslední část diplomové práce se zabývá kvalitou života ve vybraných dvou regionech. Nejprve je kvalita života posuzována (hodnocena) pomocí analýzy vybraných 3 složek ŽP ovzduší, voda, lesy. V další části se kvalita života posuzuje podle indexu EPI, který je pro diplomovou práci upraven. Tento index posuzuje, jaké bylo životní prostředí v roce 2004 a v roce 2011, jestli došlo ke zlepšení stavu životního prostředí či nikoliv.
|
|
Ke vztahům české a německé kultury. Lidová kultura severního Plzeňska
Tureček, Martin ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
V dnešním světě, ve světě moderních informačních technologií, nám připadá, že neexistuje nic, co by nám ztlstalo skryto, nic, co bychom se nemohli dozvědět. Média, a z nich hlavně internet, přinášejí informace z libovolného místa na světě, informace o lidech, událostech, krátce, zprostředkovávají nám pocit, že jsme všude přítomní. Vyslovím-Ii v tuto chvíli větu, že necelých sto kilometrtl směrem na západ od našeho hlavního města leží kraj, o kterém toho příliš nevíme, bude nám to připadat jako něco téměř neskutečného. Přesto se s trochou nadsázky nebojím říci, že tomu tak skutečně je. Kraj, o kterém je řeč, je region severního Plzeňska. Je to oblast, která, ač sousedí se středními Čechami, které představují historické i geografické jádro našeho státu, leží jakoby stranou všech cest, veškerého dění a zájmu. Na tomto místě si dovolím tvrdit, že je to ku prospěchu věci, neboť kraj unikl ptlsobení prtlmyslu a tudíž i s ním spojené devastace krajiny. Pokud jde o krajinu vtlbec, jsou zde zachovány prvky krajinné tvorby významných období našich dějin, tj. období středověku (spojené se zakládáním vesnic během kolonizačních vln) a rovněž velmi výrazné ptlsobení baroka, související s ptlsobením cisterciáckého kláštera v Plasích. Téma, které jsem si zvolil jako téma své diplomové práce, se týká lidové kultury v již...
|
|
Komparativní analýza politik regulace velkých zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství
Děcká, Michaela ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Jílková, Jiřina (oponent)
Cílem práce je provést komparativní analýzu státních politik České republiky a Polska zaměřených na snižování emisí prachu z průmyslových a energetických zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství. Analýza má umožnit zhodnocení podmínek regulace uvedených zdrojů v obou oblastech. Míra regulace zdrojů znečišťování ovzduší ve Slezském vojvodství ovlivňuje množství produkovaných emisí prachu z těchto zdrojů a vlivem existence přeshraničního přenosu emisí dochází k ovlivňování koncentrace prachových částic v ovzduší v Moravskoslezském kraji. Práce dochází ke zjištění, že průmyslové a energetické zdroje znečišťování ovzduší v ČR v Moravskoslezském kraji čelí dlouhodobě přísnějším podmínkám regulace ve srovnání s obdobnými zdroji v Polsku ve Slezském vojvodství. Přísnější podmínky regulace pro české zdroje jsou příčinou nižší úrovně jimi produkovaných emisí a z toho vyplývajících vyšších nákladů na zamezení pro tyto zdroje. Práce se dále zabývá komparativní analýzou nákladů na zamezení na vzorku hutních a energetických provozů v Moravskoslezském kraji a Slezském vojvodství.
|
| |
|
Lidová kultura severu Plzeňska: aspekty vzájemného česko-německého působení
Tureček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Ve své práci jsem se zabýval lidovou kulturou Plaska, Kralovicka a Manětínska. Tato kultura se odehrávala na pozadí obecných dějinných událostí, které formovaly prostor v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a námi zvolenému regionu se pochopitelně nemohly vyhnout. Všimli jsme si, že kultura obecně, a nikoliv pouze ta lidová, nevzniká sama od sebe, vyn~stá z kořenLt, které jsou pevně spojeny se zemí, kde člověk žije a pracuje, a vLtbec naší schopností ji obývat, dávat jí smysluplné významy. Do obyvatelné krajiny jsem, obrazně řečeno, poté dosadil její obyvatele. V námi sledovaném území tato operace pochopitelně neprobíhala jednoduše, protože život zde se podobal životu v Čechách, resp. v celé střední Evropě. Byl ovlivňován soužitím dvou tak zdánlivě podObných a přesto však velmi odlišných národností. Češi a Němci žili spolu a hlavně také vedle sebe. Jejich vztahy se v určitých historických obdobích podobaly bezproblémové spolupráci v dobře fungující rodině, aby v příštích letech byly zatíženy vyzdvihováním jazykových, kulturních, krátce řečeno národnostních rozdílLt. Pro popis těchto událostí odehrávajících se v prLtběhu mnoha staletí jsem volil silně redukující hledisko a zmínil jsem se pouze o obdobích a s nimi spojených událostech, které dle mého názoru měly značný či dokonce rozhodující vliv. Při zkoumání...
|
|
Geologie Rychlebských hor
Buryánková, Radka ; Andreska, Jan (oponent) ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce představuje souhrn dostupných informací o geologii a mineralogii oblasti Rychlebských hor. Rychlebské hory se rozkládají na severu Moravy a ve Slezsku. Z hlediska regionálně geologického dělení Českého masivu náleží do lužické (lugikum) a moravskoslezské oblasti (moravosilesikum). Na podrobnější členění zkoumané oblasti nepanuje jednotný názor (viz např. Pouba 1962; Kachlík 2003). Nicméně zastoupení hornin různého staří a charakteru ve všech dílčích celcích Rychlebských hor je velice pestré. Mezi nejběžnější horniny oblasti patří silně metamorfované horniny proterozoického stáří. Díky vysokému stupni metamorfózy a absenci fosilií je datování veškerých hornin v celé oblasti značně problematické. Z mineralogického hlediska je nejlépe prozkoumána slezská část Rychlebských hor s pozůstatky velkého množství dolů a lomů na krystalický vápenec, ložiska železných rud, grafitu a uranu.
|
|
K názvům hospod, hostinců, šenků, krčem a pajzlů
Šipková, Milena
Na materiálu Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku věnuje autorka pozornost některým typům názvů hospod na Moravě a ve Slezsku. V první části uvádí frekventovaná obecná označení těchto zařízení (hospoda, hostinec, šenk, krčma, pajzl) spolu s krátkými etymologiemi, v druhé části udává sémantické skupiny pojmenování spolu s jejich motivacemi.
|
| |
host ::
