|
|
Riziko syndromu vyhoření u pracovníků poskytujících sociální služby lidem s duševním onemocněním
Horsáková, Jana ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Cílem práce je mapovat syndrom vyhoření a způsoby, jak se před tímto rizikem chránit. Práce se specializuje na sociální pracovníky poskytující péči lidem s duševním onemocněním. Zkoumá tedy syndrom vyhoření s ohledem na pracovní rozsah sociální práce a s ohledem na specifickou cílovou skupinu. Vyjma tradičních definic syndromu vyhoření se zabývám i existenciálním rozměrem vyčerpání a také situací, kdy krize může být podporou k růstu nebo k vyhoření. V neposlední řadě se práce věnuje způsobům, jak přecházet vyhoření, jak vyrovnávat výdej energie, důležitosti podpory ze strany prostředí pracovního i osobního a vlastním schopnostem se chránit. V průzkumu využívám metody Maslach Burnout Inventory a z tohoto dotazníku zjištěné hodnoty míry vyhoření porovnávám s dalším dotazníkovým šetřením zaměřeným na míru podpory, na očekávání pracovníků a délku praxe.
|
|
|
Jak vztahy pomáhají zvládat život s duševním onemocněním (schizofrenií)
Černá, Iveta ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá rodinnými vztahy lidí, kterí prožili psychotickou epizodu. Hlavní otázka zní: Jak vztahy s blízkými pomáhají zvládat život s duševním onemocnením, nikoli psychotickou epizodu jako takovou, ale hlavne období po odeznení príznaku? Odpoved jsem hledala v rozhovorech s lidmi s duševním onemocnením, zamerené predevším na jejich vztahovou stránku pred propuknutím nemoci a bezprostredne po jejím nástupu. Jak se ukázalo, nejedná se o vztahy partnerské, ale predevším o vztahy v primární rodine, které pomáhají cloveku se schizofrenií zvládnout novou životní situaci. Nejprve probehla analýza života respondentu z hlediska významných vývojových stadií. Následovala analýza mezilidských vztahu jednotlivých respondentu. Na základe prostudované literatury byly následne vytvoreny kategorie možných reakcí rodinných príslušníku na respondentovo onemocnení. Tyto kategorie byly poté vyhledávány v jednotlivých rozhovorech.
|
|
| |
|
|
Specifika sociální práce s jednotlivcem
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Diplomová práce je zaměřená na problematiku specifik sociální práce s jednotlivcem. Jelikož se jedná o velice rozsáhlé téma a obtížně uchopitelné pro dotazované, došlo k užšímu zaměření, a to na oblast duševního zdraví/onemocnění. Teoretická část je rozdělena do dvou sekcí. V první je k nalezení popis duševních onemocnění pro základní přehlednost a vytvoření si obrázku práce u této cílové skupiny. Druhá část je orientována na sociální činnost, problematiku péče o duševně nemocné a v neposlední řadě Reformu psychiatrické péče, kdy vznik Center duševního zdraví (dále jen CDZ) souvisí i s úpravou práce sociálních pracovníků, metodik a přístupu. Praktická část byla vytvořena na základě kvalitativního výzkumu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky, se zaměřením na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním. V důsledku vytvoření CDZ ve FOKUSU Vysočina z.ú. a spoluprací se zdravotním sektorem, tedy i s Psychiatrickou nemocnicí Havlíčkův Brod, došlo k realizaci výzkumu na Havlíčkovbrodsku jako spádové oblasti. Cílem práce je popsat specifika sociální práce sociálních pracovníků na Havlíčkobrodsku s lidmi s duševním onemocněním (s jednotlivcem). Pomocí výzkumné otázky: Jaká specifika uvádějí sociální pracovníci při práci s jedinci s duševním onemocněním a zjistit jak vnímají práci u této cílové skupiny. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že mezi nejčastěji využívané specifické teorie a techniky patří rozhovor, aktivní naslouchání, krizová intervence a přístup orientovaný na klienta. Dále v oblasti bydlení, financí, vztahů a v samotném duševním onemocnění. Pracovnice neziskového úseku vidí specifikum i ve spolupráci se zdravotním sektorem, která je nezbytná při práci v CDZ a přístupu Recovery (metoda CARe).
|
|
|
Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)
VEDRALOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.
|
|
|
Historie a současnost arteterapie v psychiatrických zařízeních v ČR Rožnovská arteterapie v psychiatrickém kontextu
HROMÁDKOVÁ, Karolína
Cílem práce je popsat současnou podobu arteterapie v českých psychiatrických zařízeních s důrazem na její historický vývoj. Nastíněn je také historický vývoj přístupu k lidem s duševním onemocněním s ohledem na jejich výtvarnou tvorbu. Šetření zahrnovalo návštěvu sedmi ateliérů psychiatrických nemocnic a rozhovor s tamějšími arteterapeuty o podobě jejich arteterapeutického přístupu, arteterapeutické práci v psychiatrické nemocnici a rytmu ateliéru. Výsledky byly zpracovány formou případové studie a doplněny o poznatky z přímého pozorování. Zvlášť byly porovnány podoby Rožnovské intervenční arteterapie. Celkový obrázek o stavu arteterapeutické praxe v ČR je doplněn informacemi z webových stránek všech lůžkových psychiatrických zařízeních v ČR. Ve výsledcích je poukázáno na společné znaky navštívených ateliérů (např. dlouhodobá práce jednoho arteterapeuta či vystavování pacientských prací) i na jejich odlišnosti (např. rozdílné vzdělání, prostorové podmínky; sady témat). Arteterapie má v českém psychiatrickém prostředí dlouholetou tradici rozvíjející se v jednotlivých zařízeních individuálně kolem aktuálních arteterapeutů. Také Rožnovská arteterapie si zde našla své místo i modifikace. Z vnějšího pohledu zde chybí ucelenost, jak v terapeutickém přístupu potažmo ve vzdělání i ukotvenost profese arteterapeuta.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním
NĚMCOVÁ, Veronika
Bakalářská práce rozdělená do dvou částí se zabývá problematikou edukace pacientů s duševním onemocněním. Teoretická část se věnuje oboru psychiatrie, jeho historickému vývoji, příčinám vzniku duševního onemocnění a klasifikaci duševních onemocnění. Dále je v teoretické části zpracována oblast ošetřovatelské péče o pacienty s duševním onemocněním včetně jejích specifik, oblast komunikace v ošetřovatelské péči a konkrétně s pacienty s duševním onemocněním. V neposlední řadě se věnujeme oblasti edukační činnosti u pacientů s duševním onemocněním. Praktická část se věnuje průběhu a výsledkům výzkumného šetření. Výzkumné šetření probíhalo v první polovině roku 2017 na akutním psychiatrickém oddělení v lůžkové i ambulantní části. Hlavní cíl byl zaměřen na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním s ohledem na jeho diagnózu a problematiku s ní související. Po stanovení hlavního cíle jsme určili tři dílčí cíle: cíl intelektuální, praktický a osobní. Tyto cíle se staly podkladem pro vytvoření pěti výzkumných otázek, na jejichž základě byly vytvořeny otázky, které byly použity v rozhovoru s probandy. K realizaci výzkumného šetření byla vybrána metoda polostrukturovaného rozhovoru, jehož součástí byly základní i doplňující otázky. Doplňující otázky pak byly pokládány v průběhu rozhovoru s probandy v případě potřeby. Výzkumný soubor tvoří skupina osmi sester pracujících na lůžkovém či ambulantním zařízení psychiatrického oddělení jedné z nemocnic Plzeňského kraje. Rozhovory s probandy probíhaly vždy na předem domluveném místě. Probandi byli seznámeni s dodržením plné anonymity včetně neuvedení názvu nemocničního zařízení, ve kterém pracují. Po dokončení sběru dat byly výsledky zkoumány pomocí kódování a kategorizace. Odpovědi probandů byly doslovně zaznamenávány do předem vytvořených kategorií. Během výzkumného šetření jsme se zaměřili na roli sestry v edukaci pacienta s duševním onemocněním. Tázali jsme se sester například na to, jaké vidí překážky k dosažení účinné edukace, jaký smysl vidí v edukaci pacienta s duševním onemocněním a další. Výzkumné šetření ukázalo, že dotazované sestry nemají dostatek kvalitních edukačních materiálů, které by jim pomohly v průběhu celého edukačního procesu. Dalším faktorem ovlivňujícím edukační proces je dle našeho výzkumného šetření úplný nedostatek vyhrazeného časového prostoru pro edukaci pacientů s duševním onemocněním. Dále bylo zjištěno, že i přes dostatečnou motivaci sester se jim nedostává dostatek informací vztahujících se k jejich zaměření v rámci celoživotního vzdělávání, které by jim pomohly v komunikačním i edukačním procesu. Domníváme se tedy, že jedním z mnohých řešení pro naše zkoumané pracoviště by bylo vyhrazení času na edukační činnost sestry, poskytnutí sestrám více efektivních materiálů a kvalitního vzdělání v oboru. Věříme, že naše bakalářská práce bude přínosem pro další profesní zaměření a život autorky a také pro všechny čtenáře této bakalářské práce. Touto prací se také otevírá prostor pro výzkumné šetření větších rozměrů vzhledem k námi zjištěným jevům.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.