|
|
Identifikace mikroorganismů v kosmetických výrobcích s obsahem probiotik
Langová, Denisa ; Španová, Alena (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické výrobky jsou nedílnou součástí současného trhu. Mezi výrobky obsahující přidané probiotické kultury se řadí také kosmetické výrobky. První část práce se zabývá testy na schopnost přežití bakterií v prostředí prezervačních látek, které jsou v kosmetických výrobcích obsaženy. Pro tyto testy byly použity sbírkové kmeny bakterií rodu Lactobacillus. Další část práce se zabývá izolací bakteriální DNA z probiotických kosmetických výrobků Ryor, Yoghurt of Bulgaria, FeminaMed a Lactovit Activit, a to v kvalitě vhodné pro amplifikaci v PCR. DNA byla izolována metodou fenolové extrakce a magnetickými nosiči. Přítomnost bakterií byla prokázána rodově a druhově specifickými PCR Lactobacillus. Byla provedena optimalizace druhově specifické PCR pro identifikaci Lactobacillus pentosus. Druhová identifikace byla v souladu s údaji deklarovanými výrobci.
|
|
|
Enkapsulace mléčných bakterií
Vrtná, Monika ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá enkapsulací dvou druhů probiotických bakterií do několika typů obalových materiálů, většinou polysacharidů. V teoretické části jsou popsány enkapsulační techniky aplikovatelné pro potravinářský průmysl. V experimentální části byly připraveny částice alginátového a chitosanového typu, lišily se jak velikostí, tak různou modifikací, kdy byl do roztoku přidán roztok škrobu nebo karboxymethylcelulózy. Tyto částice byly následně použity pro enkapsulaci dvou probiotických kmenů - Bifidobacterium breve a Lactobacillus acidophilus. S využitím průtokového cytometru byla proměřena viabilita buněk z 24hodinové kultivace. Pod mikroskopem byla sledována stabilita jednotlivých částic, a to ihned po enkapsulaci a vložení do modelových potravin a poté po dvou dnech, po týdnu a po 4 týdnech inkubace. S využitím Bürkerovy komůrky byl po týdnu a po 4 týdnech pozorován poměr živých a mrtvých bakterií, a to jak uvnitř kapsule, tak i počet uvolněných živých a mrtvých bakterií mimo kapsuli. Byla také sledována stabilita a viabilita buněk v simulovaných fyziologických prostředích – v pankreatické, žlučové a žaludeční šťávě. Jako nejvhodnější obalový materiál pro enkapsulaci probiotických bakterií byl potvrzen 2% alginát modifikovaný 2% roztokem karboxymethylcelulózy. Nejvyšší viabilita buněk byla stanovena v reálné modelové potravině – v mléce. Připravené částice s laktobacily jsou vhodné pro použití do potravinářského průmyslu.
|
|
|
Použití vysokorozlišovací analýzy křivek tání ke studiu baktérií mléčného kvašení
Knápková, Monika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
V současné době roste zájem o užívání probiotických výrobků a na trhu je jich celá řada. S rostoucím zájmem je kladen i větší důraz na identifikaci deklarovaných probiotických mikroorganismů. Přesná identifikace mikrobiálního složení je často nelehkým úkolem a je zapotřebí pokročilejších metod, zejména z oblasti molekulární diagnostiky. Diplomová práce byla zaměřena na ověření přítomnosti deklarovaných probiotických mikroorganismů v probiotických doplňcích stravy GS Laktobacily Forte 21, Biopron 9 Premium a Linex® Forte. DNA byla z komplexních matric izolována fenolovou extrakcí, komerčním kitem a magnetickými nosiči F79/L3-PLL v kvalitě vhodné pro PCR. Následně byla izolovaná DNA amplifikována polymerázovou řetězovou reakcí v reálném čase s využitím rodově a druhově specifických primerů. Specifický PCR produkt byl podroben agarózové gelové elektroforéze, přičemž druhová identifikace nebyla vždy v souladu s údaji deklarovanými výrobci. Další část práce se zabývala polymerázovou řetězovou reakcí s vysokorozlišovací analýzou křivek tání za účelem rozlišení bakteriálních kmenů patřících do skupiny Lactobacillus a za účelem identifikace probiotických mikroorganismů přítomných ve směsi v probiotických doplňcích stravy. Bylo testováno osm sad primerů (V1F HRM a V1R-HRM, CHAU-V3F a CHAU-V3R, CHAU-V6F a CHAU-V6R, LAC2 a LAC4, LAC1 a LAC2, P1V1 a P2V1, poxcDNAFw a poxPromRVC, poxcDNAFw a poxPromRVT). Jako nejvhodnější pro rozlišení bakteriálních kmenů rodu Lactobacillus byly vyhodnoceny tři dvojice primerů (V1F HRM a V1R-HRM, poxcDNAFw a poxPromRVC, poxcDNAFw a poxPromRVT).
|
|
|
Aktuální poznatky o vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj, průběh a následky laktózové intolerance
Černá, Pavlína ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Zadaná bakalářská práce sleduje aktuální poznatky věnované vlivu střevního mikrobiomu na rozvoj a závažnost laktózové intolerance, jako i na skutečnost, zda a jak je možné jeho změnou ovlivnit průběh již existující laktózové intolerance a její bezprostřední i dlouhodobé následky. V první části se zabývá samotnou laktózou a jejím metabolismem, který ukazuje její přímou souvislost s gastrointestinálním traktem (GI). Dále je popsána laktózová intolerance (LI), její diagnostika, projevy a stupně závažnosti. V další části pojednává bakalářská práce o vztahu laktózové intolerance, střev a střevního mikrobiomu. Nejprve se zaměřuje na možnou adaptabilitu střev a přizpůsobení se laktózové intoleranci. Není opomenuta ani souvislost mezi LI a jinými poruchami gastrointestinálního traktu, ve kterých hrají roli střevní bakterie. Samotný mikrobiom je dynamická populace čítající různé kmeny bakterií, hub a virů, a svým působením dokáže ovlivnit průběh laktózové intolerance. Toho lze využít v terapii LI pomocí probiotik, která jsou podrobněji popsány v třetí části bakalářské práce. Nejčastěji využívanými probiotickými bakteriemi jsou zástupci rodu Bifidobacterium a Lactobacillus. Probiotika nejsou jedinou možností, jak ovlivnit mikrobiom střev pro zlepšení příznaků LI. Pozitivní vliv mají také fermentované...
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
|
|
Vliv časného postnatálního podávání probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 na proporční a funkční vlastnosti vybraných buněčných populací
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Hygienická hypotéza naznačuje, že expozice mikroorganismům v časném období po porodu je zásadní pro správný vývoj imunitního systému a může předejít vzniku alergií a autoimunitních onemocnění. Probiotika, živé mikroorganismy s pozitivním efektem na lidské zdraví, můžou být bezpečným způsobem jak podpořit správný vývoj imunitního systému. Bylo prokázáno, že časné postnatální podání probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83) snižuje incidenci alergií v pozdějším věku. S cílem identifikovat imunomodulační vlastnosti EcO83 jsme provedli bioinformatickou analýzu jejího genomu a porovnali jsme ho s genomy dvou dalších kmenů, E. coli Nissle a E. coli K12. Identifikovali jsme unikátní geny v genomu EcO83, které se podílejí na metabolismu propionátu a galaktózy. Stejně tak jsme našli geny zvyšující schopnost EcO83 přežít v gastrointestinálním traktu. Dále jsme EcO83 transformovali geny pro luciferázu. Pomocí detekce bioluminescence jsme zjistili, že EcO83 dokáže efektivně kolonizovat gastrointestinální trakt novorozené myši, ale nikoli dospělého jedince. Další analýza myší kolonizovaných EcO83 ukázala, že podání EcO83 zvyšuje expresi genů podílejících se na formaci těsných spojů v ileu. Podání EcO83 zvyšuje taktéž přítomnost kostimulačních molekul na povrchu dendritických buněk v...
|
|
|
Interspecific and intraspecific variation in gastrointestinal microbiota composition of parrots and its association with incidence of selected disorders
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Papoušci chovaní v zajetí mohou trpět různými poruchami trávení, metabolismu a chování. Výzkum posledních let ukázal, že tyto poruchy by mohly souviset se střevní mikrobiotou, buďto přímo, nebo přes osu mikrobiota-střevo-mozek. Přestože mnoho komerčních probiotických produktů určených papouškům inzeruje prospěšné vlivy na zažívání a duševní pohodu, tyto vlivy nejsou dostatečně podpořeny veřejně dostupnými vědeckými pracemi. Jejich existence je předpokládána spíše na základě znalostí o ose mikrobiota-střevo-mozek získaných ve studiích prováděných na drůbeži, myších a lidech. Papoušci se však od těchto modelových obratlovců významně liší morfologií trávicího traktu, i složením střevní mikrobioty. Tato práce měla za cíl popsat mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu ve složení střevní mikrobioty papoušků, a propojit tuto variabilitu s incidencí osmi vybraných poruch chování a fyziologie. Složení střevní mikrobioty 491 jedinců 85 druhů papoušků bylo analyzováno pomocí 16S rRNA metabarcodingu. Druh hostitele, typ potravy, a prostředí chovného zařízení byly identifikovány jako hlavní faktory ovlivňující diverzitu a složení střevní mikrobioty papoušků. Silnější fylogenetický signál byl zaznamenán u orální mikrobioty než u mikrobioty trusu. Byly popsány některé bakterie vyskytující se u většiny jedinců...
|
|
|
Alternativní nápoje probiotického charakteru
Moravec, Štěpán ; Langová, Denisa (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vysvětlením termínu probiotika, vlastnostem jednotlivých rodů probiotických bakterií, přípravě kávy a čaje, stejně tak jako probiotické kávě a čaji a molekulárně diagnostickým metodám, použitých při bakalářské práci. Byly provedeny mikrobiologické a molekulárně diagnostické metody na analýzu vzorků probiotické kávy a čajů zejména, pak na potvrzení přítomnosti rodu Bacillus a na potvrzení jeho odolnosti vůči vysoké teplotě. Pomocí konvenční PCR metody a real-time PCR metody byla potvrzena přítomnost bakteriální DNA ve vzorcích kávy a čajů. Metodou PMA-PCR Byla ověřena odolnost zástupců rodu Bacillus vůči vysokým teplotám, kterým jsou v závislosti na charakteru výrobku jejichž jsou součástí vystaveny při jejich přípravě ke konzumaci.
|
|
|
Paraprobiotika, postbiotika a další -biotika
Crha, Richard ; Šálek, Petr (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Teoretická část práce pojednává o široké škále mikroorganismů a látek odvozených od probiotik. V práci jsou na základě nejnovějších publikací definovány probiotika, prebiotika, synbiotika, paraprobiotika, postbiotika, pharmabiotika, psychobiotika a onkobiotika. Dále je specifikován účel a použití zmíněných – biotik k současnému poznání jejich funkce. V experimentální části byla ze vzorku probiotických tobolek izolována DNA komerčně dostupným bakteriálním kitem a magnetickými částicemi. Byla poté spektrofotometricky stanovena její čistota a koncentrace. Za použití izolované DNA jako matrice pro konvenční PCR a detekce na agarózovém gelu bylo analyzováno složení probiotického produktu deklarovaného výrobcem. V závěru byla optimalizována metoda PMA-PCR.
|
|
|
Identifikace probiotických mikroorganismů v kosmetickém produktu pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR)
Akmalova, Adelina ; Langová, Denisa (oponent) ; Smetana, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací probiotických mikroorganismů v kosmetických přípravcích pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Cílem této práce bylo potvrdit přítomnost bakteriální DNA v kosmetických výrobcích obsahujících probiotické mikroorganismy. Teoretická část práce se zaměřuje na úlohu probiotických mikroorganismů při udržování zdraví pokožky a na jejich účinky na lidský organismus. Rovněž jsou zdůrazněny různé metody identifikace probiotik se zaměřením na molekulárně genetické přístupy. V experimentální části práce byly testovány dva kosmetické výrobky s deklarovanou přítomností probiotických mikroorganismů. Pro extrakci DNA z výrobků byly použity dvě metody: fenolová extrakce a metoda pomocí komerčního kitu. Dále byla provedena amplifikace specifické oblasti genu 16S rRNA pomocí PCR. Produkty PCR byly podrobeny elektroforéze na agarósovém gelu a byly vizualizovány pomocí ultrafialového světla. Všechny kosmetické produkty prokázaly přítomnost domény Bacteria a rodu Lactobacillus. Druhově specifická PCR navíc potvrdila přítomnost deklarovaných probiotických druhů Lactobacillus pentosus a Lactobacillus bulgaricus ve výrobcích.
|
host ::
RSS.