|
|
Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů
Slezáková, Martina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů se zabývá politickým, ekonomickým a společenskýcm vývojem, zejména tzv. Pražským jarem 1968. Reforma v roce 1968 představovala pokus o přeměnu československého komunistického režimu. Cílem bylo vytvořit z Československa moderní průmyslovou společnost, vymanit se z plné podřízenosti k Sovětskému svazu ovšem s vedoucí silou komunistické strany. Z toho důvodu rok 1968 zaujímá v naší poválečné historii významné místo. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a sedmi kapitol. První část je věnována nedemokratickým teoriím zejména totalitarismu a autoritarismu. Druhá část začíná událostmi v komunistickém Československu v letech 1948 až 1960. A následně zbylá část práce je věnovaná hlavnímu tématu diplomové práce, a to Československu v 60. letech 20. století. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat situaci v Československu v 60. letech, určit příčiny a důsledky tzv. Pražského jara 1968 a pokusit se přiřadit k Československu v 60. letech určitý typ nedemokratického režimu a zjistit tak, kde se Československo nacházelo na pomyslné škále od totalitarismu k demokracii v tomto období.
|
|
|
Obraz životního stylu v období normalizace na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře
Červená, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Obraz životního stylu na stránkách magazínu Chatař: časopis pro chataře a chalupáře v období normalizace se zabývá vývojem a teoretickým vymezením volného času. Věnuje se vývoji chataření a chalupaření a výkladům jednotlivých pojmů spojených s touto volnočasovou aktivitou. Součástí práce je kapitola zaměřená na společensko-politický vývoj, která zdůrazňuje především roli médií v tehdejším politickém systému. Prostor práce je věnován také představení časopisu Chatař a popisu spolupráce redakce s jeho čtenářskou základnou. Cílem diplomové práce je provedení historické analýzy vybraných aspektů životního stylu v období normalizace a analýza obsahu časopisu Chatař v letech 1969-1989. Provedením obsahové analýzy byly objasněny tematické celky, které v magazínu převažovaly. Vybrané celky: kutilství, rodina, obsah časopisu cílený na ženy a politicko-ideologický obsah, byly poté dále zpracovány historicko-srovnávací metodou. Součástí výzkumné části práce je také dotazníkové šetření, které umožnilo doplnění vybraných teoretických poznatků o konkrétní zkušenosti respondentů. Časopis Chatař v období normalizace představoval jedinečný zdroj informací.
|
|
|
Srpen 1968 na Rakovnicku
Verner, Jiří ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Bakalářská práce Srpen 1968 na Rakovnicku je příspěvkem k problematice reformního procesu Pražského jara v Československu a jeho následného potlačení vojsky Varšavské smlouvy. Na příkladu okresu Rakovník sleduje změny, které probíhaly v politice KSČ a napříč celou společností. Důraz je dále kladen především na průběh srpnové invaze na Rakovnicku se svými regionálními specifiky, kdy je sledován komplikovaný průběh chmelové sklizně a zabývá se okolnostmi smrti příslušníka BLA u Nového Domu.
|
|
|
Proměny literárně dramatického vysílání ČST Praha v období konsolidace
Jiřiště, Jakub ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje odrazy konsolidačního procesu po roce 1968 v literárně dramatickém vysílání Československé televize. Oblastí zájmu tedy nejsou jednotlivá díla televizní dramatické tvorby, ale její organizační zázemí. To je sledováno z hlediska vývoje dramaturgie a personálních změn, které měly na dramaturgickou koncepci bezprostřední vliv. Jelikož konsolidace nebyla pouhou změnou stavu, ale návratem ještě před stav předcházející, jsou mocenské determinanty dvou stanovených hledisek sledovány již v období před rokem 1968. Teprve zohledněním tohoto časového úseku je možné postihnout principiální proměny mocenského vztahu k televizní dramatické tvorbě. Úvodní část práce vymezuje činnost sledované televizní redakce včetně relevantní terminologie a nalézá kořeny krize dramaturgie, která přesáhla až do období Pražského jara. Další část a hlavní jádro práce sleduje na pozadí obecného vývoje v televizi a ve společnosti specifický a časově posunutý konsolidační proces v literárně dramatickém vysílání. Tato etapa je rozdělena na fázi minimálního zájmu ze strany mocenských orgánů, na období vnějšího dohledu po napojení vedení televize na stranický aparát a období vnitřního dohledu, kdy se kontrolní nástroje a autocenzurní praktiky staly nedílnou součástí redakce. Mezi hlavní témata patří vývoj...
|
|
|
Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960- 1971)
Pavlíčková, Tereza ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná diplomová práce Reformní hnutí a normalizace poměrů v Jihlavě (1960-1971) mapuje průběh tohoto období v okresním městě Jihlava. První část této práce obsahuje stručný úvod do atmosféry šedesátých let dvacátého století v Československu a historický vývoj v Jihlavě ve stejnou dobu. Druhá kapitola popisuje průběh první poloviny roku 1968. Toto období je hovorově označováno za tzv. pražské jaro. Do vedení státu v této době vstoupily nové osobnosti a vytvořily nové uvolněnější poměry, známé jako socialismus s lidskou tváří. Třetí část práce se zabývá průběhem invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968; text se věnuje především souvisejícím událostem v Jihlavě. Pátá kapitola popisuje vývoj v Československu od druhé poloviny roku 1968 do dubna 1971. Toto období je nazýváno normalizací a je charakteristické ustupováním od polednového vývoje, personálními změnami, obnovením cenzury apod. Poslední část práce se věnuje osudu Evžena Plocka, který byl aktivním jihlavským reformním politikem, ale v dubnu 1969 spáchal sebevraždu sebeupálením v důsledku okolností, které nastaly po vojenské invazi vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR v roce 1968.
|
|
|
Československo 1968. Pokus o socialismus s lidskou tváří
Švarc, Zdeněk ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá otázkami, proč došlo k zamezení pokusu o socialismus s lidskou tváří v Československu v roce 1968. V návaznosti na toto období práce vypovídá o tehdejším politickém smýšlení, ale zabývá se i vnějšími vlivy, které vedly k vojenské intervenci zeměmi Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Práce by měla odpovědět na následující otázku: Proč došlo k přerušení vnitropolitického vývoje v Československu v roce 1968, který následně zamířil normalizačním směrem?
|
|
|
Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara
Němec, Adam ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "Případ Rudolfa Baráka v médiích pražského jara" se zabývá liberalizací médií v roce 1968 v Československu a demonstruje ji na mediální aféře bývalého ministra vnitra Rudolfa Baráka. Popisuje reformní tendence a jejich dopady v politické i mediální sféře v průběhu šedesátých let, politické i společenské změny, významné úpravy mediální legislativy a změny ve fungování mediální organizace, rehabilitační procesy s politickými vězni. Shrnuje zásadní události, které formovaly kariéru Rudolfa Baráka, jeho působení v komunistické straně a na ministerstvu vnitra, boj o moc, zatčení, vyšetřování a věznění, a konečně také propuštění na svobodu a snahu o rehabilitaci. Analýzou mediálních obsahů ve třech reprezentativních tištěných periodicích z této doby zjištuje tato práce mediální pokrytí procesu s Rudolfem Barákem z roku 1962 a jeho propuštění z vězení v roce 1968; porovnává mediální obraz Rudolfa Baráka ve vybraných periodicích navzájem.
|
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
|
|
Tisk a kulturní politika pardubického okresu v období normalizace
Trestrová, Veronika ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o tiskových orgánech Komunistické strany Československa v pardubickém okrese v období tzv. normalizace. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti této doby, především změny v politice po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v dubnu 1969. S touto změnou souvisí i další téma: rozsáhlé čistky v KSČ, které proběhly v roce 1970. Druhá kapitola je zaměřena na změny v médiích na počátku normalizace, zejména na zrušení některých periodik a obnovení cenzury, a na změny v kulturní oblasti, zejména zesílení orientace na Sovětský svaz, vznik nových uměleckých svazů a různých právních nařízení s cílem zesílit ideologický dohled nad touto sférou. Třetí a čtvrtá kapitola jsou již věnovány východočeskému tisku: deníku Pochodeň, vydávanému v Hradci Králové, a pardubickým okresním novinám Zář. Je zde stručně popsána historie těchto novin, jejich působení během Pražského jara a jejich následný vývoj za normalizace. Pozornost je pak upřena především na jejich kulturní rubriky, a to na jejich rozsah, obsah a autory článků. Analýza článků z kulturních rubrik nabízí pohled na kulturní politiku v tisku této dvacetileté vývojové etapy komunismu v Československu. Čtvrtá kapitola je zaměřena především na obraz kultury pardubického okresu v tisku a na vývoj kulturní politiky...
|
|
|
"Podmínky exilu: jazyk, text a historie u Libuše Moníkové a Milana Kundery"
Reuter, Magdalena Antonia ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením termínu exilu a jeho podmínkami, dále se práce věnuje dopadům této životní zkušenosti na tvorbu spisovatelů, zvláště pak problému psaní v cizím jazyce a roli překladu. Konkrétně předkládaná práce vychází z literárních děl Libuše Moníkové a Milana Kundery. První kapitola blíže představuje celkové výzkumné pole a výskyt spřízněných témat v díle obou autorů. Další dvě kapitoly se věnují jednotlivým aspektům tvorby podmíněným exilem - jazyku a překladu i korelaci mezi textem a historií. Poznatky z analýz provedené v rámci této diplomové práce se vztahují nejen na jednotlivé autory, nýbrž je lze také uplatnit ke zpřesnění a doplnění obrazu české literatury druhé poloviny 20. století, pro jehož pochopení je fenomén exilu zcela zásadní. Klíčová slova exilová literatura, Milan Kundera, Libuše Moníkové, Pražské jaro, překlad.
|
host ::
RSS.