|
|
Blücherův palác a barokní tvorba v Opavě
Stuchlíková, Karolína ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo představení barokního paláce s názvem Blücherův, který je situovaný v centru města Opava, seznámení se s jeho komplikovaným historickým a stavebním vývojem, průzkum fasád, interiérů, dokumentace paláce, ale také nastínění politické a kulturní situace, za které vzniklo toto barokní dílo.
|
|
| |
|
|
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury
Srdínková, Barbora ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury Anotace Předkládaná bakalářská práce s názvem "Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury" se zabývá jednotlivými způsoby a kroky oprav fasád památkových objektů. Cílem této práce je uvést možné postupy v co nejširším kontextu a ukázat je na konkrétních příkladech. První část práce nastiňuje, proč je tak důležité správné určení barevného řešení a jeho vhodné použití. Zde je i definován význam barevnosti fasády právě v období baroka. V druhé části jsou popsané jednotlivé postupy při výběru barevnosti, ukázané na příkladech rekonstrukcí barokních památek na území Prahy. K tomu je provedena detailní rešerše příslušné dokumentace a dalších podkladů k opravám, které jsou uchovány v archivu Národního památkového ústavu. Uvedeno je také, co dále bychom při výzkumu k opravě objektu měli brát v potaz - další architektovu tvorbu, urbanistický kontext stavby a následné úpravy samotné památky. Problematika je ukázána například na kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce, Křižovnickém kostele sv. Františka z Assisi, Trojském zámku, Thunovském paláci a dalších pražských stavbách. Klíčová slova Rekonstrukce, obnova, barevnost, fasáda, barokní, památka
|
|
|
Varhanáři jezuitského řádu a jejich nástroje v době baroka
Frei, Vojtěch ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Bakalářská práce Varhanáři jezuitského řádu a jejich nástroje v době baroka se soustřeďuje na fenomén varhanářů-řeholníků či bratří-laiků významného církevního řádu působícího již téměř pět století v Českých zemích - Tovaryšstva Ježíšova. Jejím cílem je vedle osobností samotných představit i jejich nástroje, a to jak po stránce umělecko-řemeslné, tak po stránce hudební. Z uměleckohistorického hlediska sleduje zejména varhanní skříň jakožto součást chrámového mobiliáře a její vztah k interiéru. Práce si dále klade za cíl být věcným přínosem pro zmíněnou oblast, doposud se tématu věnovalo jen málo akademických prací.
|
|
|
Přijetí Miguela de Cervantese v českých zámeckých knihovnách v období od 17. století do začátku 20. století
Pavlíčková, Anna ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kuchařová, Hedvika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je dílo Miguele de Cervantese a jeho přijetí v českých zámeckých knihovnách. Součástí je ovšem také neméně důležitá autorova biografie a krátké představení děl, které se do českých zemí nejvíce dostávaly. Závěrečná část práce se pak zabývá zejména jednotlivými tisky a jejich možnými úpravami při překladech. Autorovo dílo můžeme ve větším množství nalézt například v zámeckých knihovnách v Hradci nad Moravicí, Klášterci nad Ohří, Strážnici či Mnichově Hradišti. Do práce je zahrnut i dobový kontext. Klíčová slova Miguel de Cervantes, biografie, zámecké knihovny, literatura, Don Quijote, Galatea, baroko muzea.
|
|
|
Ikonografie a kult sv. Josefa v českých zemích v období baroka
Hoduláková, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií a kultem sv. Josefa v českých zemích v období baroka. První část práce se věnuje způsobu, jakým je sv. Josef prezentován v pramenech, a to v kanonických evangeliích, apokryfních evangeliích dětství a v legendistické literatuře. Nastíněn je také vývoj kultu a ikonografie sv. Josefa od starověku do novověku. Stěžejní část diplomové práce se věnuje kultu a ikonografii sv. Josefa v prostředí českých zemí v 17. a 18. století. Zohledněn je vliv Habsburků na šíření tohoto kultu. Pozornost je věnována přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony a zavedení jeho veřejného svátku v roce 1654, které vzešlo z iniciativy císaře Ferdinanda III. Další část je věnována ohlasům přijetí sv. Josefa mezi české zemské patrony v umění a také příkladům jeho zobrazení v českém barokním umění. Zkoumanými památkami jsou kašna se sloupem sv. Josefa na Novém Městě pražském, socha sv. Josefa na Karlově mostě, obraz Svaté rodiny v kostele Matky Boží před Týnem a svatojosefský malířský cyklus ve slezském Křešově. Klíčová slova Sv. Josef, baroko, ikonografie, kult, Habsburkové, čeští zemští patroni, Křešov
|
|
|
Stavební činnost Václava Antonína Chotka: významná rodová sídla
Němcová, Sára ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Bibliografická citace Stavební činnost Václava Antonína Chotka [rukopis]: Významná rodová sídla: Bakalářská práce / Sára Němcová; vedoucí práce: Ing. Mgr. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. -- Praha, 2020. -- x s. Anotace Bakalářská práce s názvem Stavební činnost Václava Antonína Chotka - významná rodová sídla se zabývá především stavitelskými aktivitami Václava Antonína Chotka a jeho synů v době barokní. Práce je rozdělena na dvě části. V první části je zmíněna historie rodiny Chotků, tvrze v Bělušicích a Veltruského zámku, jakožto hlavních stavebních aktivit hraběte Chotka. V této části také lehce nastíním další rodová sídla, která byla rodinou spravována, vystavěna nebo přebudována v období baroka. V druhé části chci poté představit konkrétněji sídla, jejichž názvy jsem zmínila v části první a mají na nich zásluhu především bratři Jan Karel a Rudolf Chotkovi. Druhá část tedy představuje katalog jednotlivých staveb včetně obrazové dokumentace. Zaměřila jsem se zde také na stavitele, kteří se na stavbách či renovacích podíleli. Jsou zde zmíněny především stavby jako je zámek v Chlumíně, zámek v Třebešicích, panství Nové Dvory u Čáslavi a zámek Myslibořice, zmíním zde i Dům u Zlatého melounu, který se nachází v Praze. V závěrečné části jsem se pokusila vystihnout určité společné body ve stavebních aktivitách...
|
|
|
Podobizny Petra I. Velikého. Působení evropských vlivů na rozvoj ruské portrétní školy
Savchenko, Sofya ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována portrétům Petra I. Velikého a vlivů, který evropské malířství učinilo na rozvoj portrétní školy Ruské říše v petrovském období. Výběr portrétů císaře je spojen s jeho statutem hlavního patrona umění Ruské říše. V první kapitole budu věnovat pozornost portrétní malbě v před-petrovském období. Druhá kapitola je zaměřena na život Petra I. Další kapitola je věnovaná vztahu Petra I. k umění a rozvoji malířství v době jeho panování. Poslední část je představena formou katalogu, ve kterém jsou popisovány portréty Petra I. Klíčová slova baroko, malířství, portrét, Petr I., Rusko, 18. století, Petrohrad
|
|
|
Jezuitská kolej v Klatovech
Plánková, Dominika ; Kuchařová, Hedvika (vedoucí práce) ; Čepelák, Jiří Augustin (oponent)
Jezuitská kolej v Klatovech s přiléhajícím kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce a gymnáziem je významnou barokní památkou západních Čech a v minulosti tvořila důležité centrum vzdělanosti i pro německé příhraniční oblasti. Celý komplex je spojen s významnými jmény, ať už z řad literátů nebo architektů. Tato práce se zaměřuje na postupný vývoj komplexu, jeho uměleckou výzdobu, místy pohnutou historii a působení jezuitského řádu v Klatovech.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
host ::
RSS.