|
|
Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století
Lizcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
(abstrakt) Disertační práce se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století. Úvodní kapitola obsahuje popis metodologie, rešerši pramenů a literatury, přesné časové a teritoriální vymezení tématu a rozbor pojmu kultury a její role v mezinárodních vztazích včetně stručného nástinu rozdílných přístupů realistické a liberálně-idealistické tradice teorie mezinárodních vztahů k dané problematice. Druhá kapitola je věnována popisu vývoje světové situace ve zkoumaném období, politickému a kulturnímu vývoji v ČSSR a SRN a utváření jejich zahraniční politiky ve vztahu ke konkurenčnímu studenoválečnému mocensko-politickému bloku. Třetí kapitola shrnuje rozvoj politických, ekonomických a kulturních styků mezi oběma zeměmi ve zkoumaném období a stručně popisuje vliv existence Německé demokratické republiky (NDR) a zvláštního statusu Západního Berlína na jejich podobu. Čtvrtá kapitola se podrobně zabývá vztahem mezi ČSSR a SRN na poli filmu a výtvarného umění a v závěru práce autorka sumarizuje své dosavadní poznatky.
|
|
|
Odchod sovětských vojsk z území Německa, Československa a Polska
Kosová, Jana ; Litera, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Částečné stažení sovětských vojsk ze střední Evropy bylo součástí procesu přestavby Sovětského svazu, který započal M. Gorbačov svými reformami. Sovětský svaz tak v druhé polovině 80. let přijal rozhodnutí redukovat počty svých vojenských jednotek umístěných mimo území Sovětského svazu. Snížení ale neznamenalo automaticky úplný odchod sovětských jednotek. Tato práce sleduje odsun Sovětské armády z území Německa, Československa a Polska v období let 1989-1994. Změny režimů v jednotlivých státech vedly ke skutečnosti, že se posléze jednalo ve vztahu k odchodu sovětských jednotek zejména o bilaterální a multilaterální záležitost než o jednostranný akt Sovětského svazu. Tato práce představuje jedinečné srovnání odsunu sovětských vojenských útvarů ze tří bývalých východních satelitů Sovětského svazu. Objasňuje důvod jejich pobytu na těchto územích. Ukazuje průběh vyjednávání jednotlivých států s Moskvou a pozoruje shodné argumenty uplatňované sovětskými vyjednávači a jejich protějšky. Popisuje události, kdy hrozilo přerušení odchodu sovětských vojsk. Komparuje dobu trvání odchodu Sovětské armády z pozorovaných států. Věnuje se logistickému průběhu odsunu, majetkoprávnímu a ekologickému vyrovnání obou stran. Zároveň poukazuje na shodné a odlišné přístupy Německa, Polska a Československa a na jejich...
|
|
|
Časopisy věnované golfové problematice
Kunzlová, Zuzana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Časopisy věnované golfové problematice" se zabývá zpracováním problematiky vydávání golfových periodik na území České republiky respektive tehdejšího Československa. Klíčovým zájmem této práce je detailní zmapování všech vycházejících periodik věnovaných této problematice v období od vzniku Československé republiky až do roku 2011. Tato práce podrobně zaznamenává historický vývoj golfu na českém území, poukazuje na problémy, které postihly golf v průběhu 20. století. V jednotlivých kapitolách se věnuje všem vycházejícím golfovým periodikům na československém respektive na českém území. Významný prostor je v práci věnován prvorepublikovým časopisům Slovanský golf a Sportovní Revue. Dále jsou v práci zmíněna periodika poválečná a poslední část práce patří časopisům porevolučním.
|
|
|
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948: J. K. Paasikivi a hrozba sovětizace Finska
Volák, Jiří ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Paasikiviho "strašná léta" 1944-1948 Jiří Volák Abstrakt Finsko se po druhé světové válce nestalo sovětským satelitem, ačkoliv k tomu mělo mnohé předpoklady - bylo poraženým státem a muselo plnit tvrdé podmínky příměří včetně územních ztrát a vysokých reparací ve prospěch Sovětského svazu. Práce na komparativním základě přibližuje vnitropolitické kořeny, které vedly k jedinečnému mezinárodněpolitickému postavení Finska v rámci prvních let studené války. Hlavním úkolem je pomocí sekundárních i primárních zdrojů postihnout, jakou roli pro překvapující "finskou cestu" hrála osobnost premiéra a pozdějšího prezidenta Juho Kusti Paasikiviho. Z jakých názorových bodů vycházel? Byla jeho pozice srovnatelná s Edvardem Benešem v Československu? Podle závěrů práce se Paasikivi významně zasloužil o udržení finské demokracie. Úloha, jakou měly v krizové první polovině osmačtyřicátého roku zprávy o komunistickém převratu v Československu, není opomenuta. Strach ze změny režimu prostupoval finskou společnost a dotvářel pozadí k jednání o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Finskem a Sovětským svazem (YYA-sopimus). Její ratifikací byl položen právní základ finsko-sovětských vztahů na dalších čtyřicet let a tzv. "léta nebezpečí", jak také nejisté období let 1944-1948 nazývá finská historiografie, se...
|
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|
|
|
Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka
Zálom, Pavel ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...
|
|
|
Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro reformní proces v Československu
Uxa, Šimon ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce Využití jugoslávského experimentu jako inspirace pro československé reformy z období Pražského jara je věnována srovnání základních prvků jugoslávského samosprávného modelu, který se v balkánském státě vyvíjel od konce 40. let minulého století a předních vizí a cílů československého reformního procesu z druhé poloviny let šedesátých. Hospodářský systém Titovy Jugoslávie představoval fakticky jedinou alternativu direktivního sovětského modelu, který po vzoru Sovětského svazu kopírovaly ostatní státy východního bloku. Zejména z tohoto důvodu je tedy velice pravděpodobné, že českoslovenští odborníci při zdokonalování vlastní hospodářské řídicí soustavy hledali inspiraci v již zaběhlém jugoslávském systému, jehož pozitiva i nedostatky již byly prokázány v praxi. Pro potřeby této komparace bylo vybráno pět hlavních pilířů obou hospodářských systémů, kterými jsou: plánování, postavení podniků, cenová soustava, zahraniční obchod a soukromé podnikání. Výběr těchto sledovaných jevů je podmíněn již jejich samotnou existencí a především značným významem pro jugoslávský experiment i reformy Pražského jara. Klíčivá slova: Jugoslávie, samosprávný socialismus, Československo, reformní proces, 60. léta 20. století, plánování, cenová soustava, postavení podniků
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
| |
|
|
Reakce na sovětskou okupaci Československa ve francouzském tisku
Frejtichová, Dominika ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je reakce francouzského tisku na sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Práce popisuje, na co se vybraná hlavní francouzská periodika v souvislosti s okupací nejvíce zaměřovala a jakým způsobem byla událost hodnocena. Zabývá se rovněž tím, zda tehdejší politická a společenská situace ve Francii, zejména květnové protesty v roce 1968, ovlivnila způsob, jakým tisk o okupaci referoval. Pramenný materiál zahrnuje tři celostátní deníky z různých částí názorového politického spektra: Le Figaro, Le Monde a L'Humanité z měsíců července a srpna roku 1968. Prvním závěrem práce je, že všechny troje noviny byly jednotné v odsouzení sovětského zásahu, jejich hodnocení bylo však rozdílné v dílčích aspektech ve shodě s jejich politickou orientací. Tisk se ztotožňoval s názory většiny československého obyvatelstva a duchem obrodného procesu Pražského jara. Podobnost a srovnání mezi politickou situací ve Francii v roce 1968 a sovětskou okupací Československa však nebyla novináři přímo zmiňována. I tak ale hrál vnitropolitický stav Francie nepřímo roli ve způsobu, jakým byla událost interpretována a jak velká pozornost jí byla věnována. Na stránkách tisku byla obšírně zmiňována nejen samotná intervence a situace v Československu, ale i zahraniční reakce na ni, neboť zásah Varšavské...
|
host ::
RSS.