Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Škola jako rytmizátor každodenního života v zázemí Plzně
Bicanová, Stanislava ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Osman, Robert (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na problematiku míst a každodenních cest aktérů, které jsou vytvářeny prostřednictvím jejich opakujících se rutinních aktivity. Tyto aktivity jsou pod vlivem vyšších řádů pravidel, které v práci představují tzv. rytmizátory. Součástí práce je nejen představit časoprostorové koncepty, ale pokusit se také o jejich aplikaci. Práce vychází ze základního konceptu místa a jeho strukturace, stejně jako ze života samotných aktérů, kteří místo utvářejí. Důležitou roli v těchto konceptech hrají rytmizátory, ovládající průběh všedního dne lokalizovaném v místě a také průběh všedního dne v životě aktéra. Stěžejním rytmizátorem se stává instituce základní školy, která je pojícím prvkem mezi jednotlivými částmi práce. V souvislosti s probíhajícím procesem suburbanizace a skutečností měnícího se životního stylu a demografického složení v zázemí větších měst, je zde naznačen současně se měnící nadlokální vliv rytmizátorů základních škol v Plzni a jejím zázemí. Práce se dále snaží nahlédnout do detailu konkrétního místa, obce, kde se jednotlivé rytmizátory projevují a vytvářejí tzv. polyrytmicitu místa, rytmy lokalizované, ale také rytmizátory působící v různých řádovostních úrovních, přesto s lokálním dopadem. S vědomím, že právě aktéry je možné pokládat za původce,...
Poezie dětem Františka Hrubína
Nakamura, Rieko ; Stárková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá poezií pro děti Františka Hrubína, a sice jeho třemi sbírkami: Říkejte si se mnou, Dvakrát sedm pohádek a Sviť, sluníčko, sviť. První kapitola je věnována stručnému vývoji české poezie pro děti do poloviny 20. století, dále lidové slovesnosti a především lidové poezii. V druhé kapitole je představen život Hrubína a jeho celková tvorba pro děti. Třetí kapitola se zabývá z hlediska formálního, obsahového, zvukového a jazykového výše uvedenými sbírkami. Ve čtvrté kapitole jsou analyzovány čtyři vybrané básně. František Hrubín patřil k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. Vedle literatury pro dospělé se z celého srdce věnoval dětské tvorbě a je považován za velkého tvůrce moderních dětských básní. V nich vycházel z lidové poezie - především říkadla. Jeho básně jsou kompozičně i tematicky rozmanité, jsou plné radosti a naděje.
Identifikace mluvčího v temporální doméně řeči
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Pollák, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl zevrubně popsat temporální charakteristiky mluvené češtiny prostřednictvím trvání hlásek a jejich změn pod vlivem několika prozodických i segmentálních faktorů, jako je pozice ve vyšší jednotce (slabice, slově či prozodické frázi), délka vyšší jednotky, hláskové okolí, struktura slabiky či frázové zpomalování. Řečový materiál pochází z korpusu semispontánních dialogů, který obsahuje 4046 promluv od 34 mluvčích. Deskripce jsou následně využity pro vytvoření temporálního modelu založeného na pravidlech, který slouží jako srovnávací báze pro analýzu kontur lokálního artikulačního tempa a jejich specifičnosti pro mluvčího. Výsledky naznačují, že systematické rozdíly mezi mluvčími se dají nalézt jak v segmentální doméně, tak i v temporálních konturách. Dále je také posouzen potenciál artikulačního tempa a globálních temporálních ukazatelů pro indentifikaci mluvčího. Klíčová slova: temporální charakteristiky, temporální modelování, trvání hlásek, identifikace mluvčího, čeština
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině
Čížková, Irena ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Veroňková, Jitka (oponent)
Individuální charakteristiky řečového rytmu ve čtených hlasatelstvích v ruštině Bc. Irena Čížková Abstrakt V této diplomové práci je zpracována problematika individuálních rytmických charakteristik pěti rodilých mluvčích ruského jazyka, v rámci hlasatelství BBC. Na pozadí teoretických konceptů vytvořených v první řadě Ramusem, Mehlerem a Nesporovou, dále Lowovou a Grabovou a Dellwem, tedy prostřednictvím zkoumání řečového rytmu na základě korelátů, jimiž jsou vokalické a intervokalické intervaly, byl proveden výzkum nahrávek daných pěti projevů. Nahrávky byly zpracovány v analytickém programu Praat a extrahované výsledky posléze vyhodnoceny ve statistickém procesoru STATISTICA. Tento materiál sloužil jako podklad pro následnou analýzu. Nahrávky byly analyzovány z hlediska několika proměnných: %V (procentuální zastoupení vokalických intervalů v nádechovém úseku), ∆C a ∆V(směrodatná odchylka trvání konsonantických a vokalických intervalů), PVI-V, PVI-C (index párové variability trvání vokalických a konsonantických intervalů), Varco V a Varco C (variační koeficient trvání vokalických a konsonantických intervalů) a rozdílu trvání přízvučných a nepřízvučných samohlásek. Prostřednictvím analýzy nefiltrovaných i filtrovaných dat byly vybrány tři ukazatele, které byly z hlediska schopnosti diferenciace mluvčích...
Vowel Lenght: Comparison of Czech and French Vowel Systems from the Phonetic and Phonological Point of View. A Pedagogically Focused Contrastive Study
Vychopňová, Kateřina ; Bořek - Dohalská, Marie (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej (oponent) ; Galazzi, Enrica (oponent)
NÁZEV: Vokalická délka: srovnání českého a francouzského vokalického systému z hlediska fonetického a fonologického. Kontrastivní studie s pedagogickým zaměřením AUTOR: Kateřina Vychopňová KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury ŠKOLITEL: prof. PhDr. Marie DOHALSKÁ, DrSc. / prof. Philippe MARTIN Dizertační práce, jedna z francouzsko-českých kontrastivních studií, se zabývá problematikou vokalické délky v českém a francouzském jazyce. První část práce, jež byla vytvořena se záměrem možného pedagogického využití, představuje srovnání hlavních fonetických a fonologických charakteristik obou jazyků, jejich typologii z hlediska vokalické délky a její vývoj napříč historií obou jazyků. Druhá část, experimentální, přináší popis a výsledky několika pokusů, jež sledují, zda francouzští mluvčí, učící se češtině, respektují délku českých samohlásek, dále pak vliv následujících konsonantů, finálního a iniciálního přízvuku, jakožto i typu slabiky na délku samohlásek francouzských, a to jak v produkci francouzských rodilých mluvčích, tak českých mluvčích učících se francouzštině. Výsledky potvrzují, že artikulační návyky, jež používají obě skupiny mluvčích v jazyce mateřském, mají značný vliv na produkci jazyka osvojovaného. Ve třetí části jsou představeny výsledky analýz učebních souborů...
Rhythmic differences between Vietnamese English and the British standard
Slówik, Ondřej ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zabývá rytmickými rozdílnostmi mezi vietnamskou angličtinou a britským standardem. Vzhledem ke skutečnosti, že všichni nahrávaní mluvčí se narodili v severním Vietnamu, nebo tam aspoň dlouhodobě žili, je třeba specifikovat, že se jedná spíše o severovietnamskou angličtinu. Teoretická část se zpočátku věnuje tématu rytmu z obecného hlediska a následně moderním metodám analýzy a měření rytmu. Teoretická část se dále věnuje základní charakteristice vietnamštiny a standardní britské angličtiny. Poslední kapitola teoretické části představuje přemostění mezi teorií a analýzou vzhledem ke skutečnosti, že se zaobírá vybranými problémy vietnamské angličtiny, zejména konkrétními odlišnostmi při realizaci samohlásek a souhlásek. Další kapitoly práce se zabývají metodologií výzkumu a vysvětlují kritéria výběru mluvčích a způsob zpracování materiálu. Analýza se zabývá výpočtem parametrů rytmicity (%V, ΔV, ΔC, varcoV, varcoC, rPVI-V, rPVI-C, nPVI-V, nPVI-C) a jejich porovnání s britským standardem. V rámci analýzy byl též zkoumán vliv prozodické kompaktnosti a také pohlaví mluvčího na rytmus projevu. Výsledky ukázaly, že vokalická měření u vietnamské angličtiny vyšla nepatrně nižší než u britského standardu. Hodnoty souhlásek však vyšly v případě vietnamské angličtiny do značné míry vyšší....
Didaktické využití hudebních aktivit ve výuce francouzské výslovnosti
Prucek, Jan ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Jančík, Jiří (oponent)
Anotační list Název diplomové práce: Didaktické využití hudebních aktivit ve výuce francouzské výslovnosti Klíčová slova: komunikativní přístup, fonetika, fonologie, výslovnost, prozodie, aktivita, hudba, rytmus, rytmizace, melodie, tempo, intonace, přízvuk, píseň, rap, gesta, mimika, výraz Abstrakt: Tato práce se zabývá výukou fonetiky francouzštiny. Uvažuje nad postavením fonetiky v komunikativně orientovaném vyučování a dochází ke skutečnosti, že výuka fonetiky a fonologie není prioritou komunikativního přístupu. Práce dokazuje důležitost takového vyučování a hledá proto cesty, jak by se dala výuka výslovnosti či určitých jejích komponent zatraktivnit. Na základě dokázaného vztahu hudby a řeči coby jevů auditivní povahy, je rozvíjena myšlenka o vzájemně se prolínajících prvcích těchto dvou oblastí. Cílem práce je prozkoumat, jak by se dal rytmus, melodie, tempo, frázování aj. využít ve výuce francouzské výslovnosti především v rovině suprasegmentální. Práce nabízí základní inventář cvičení, která těží z této charakteristiky a která byla ověřena v praxi, a v závěrečné analýze shrnuje jejich efektivitu v cizojazyčném vyučování.
Weak forms of function words with special focus on the word that pronounced by Czech learners
Dostál, Matěj ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Tato práce se zabývá silnou a slabou formou výslovnosti funkčních slov v anglickém jazyce. Teoretická část je zaměřena na funkci slabých forem výslovnosti a popisuje pravidla jejich výskytu. Dále také nastiňuje různé přístupy lingvistů k důležitosti slabých forem pro nerodilé mluvčí anglického jazyka. Praktická část práce zkoumá výslovnost silné a slabé formy slova that u českých studentů a zjišťuje, do jaké míry silnou formu v odpovídajících situacích korektně redukují.
Rozvoj dětského hlasu a hudebnosti
Ponížilová, Veronika ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat metody, jakými lze rozvíjet dětský hlas a hudebnost v rámci 1. st. ZŠ. Má sloužit jako inspirační didaktická pomůcka pro učitele. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vychází z odborné literatury a zabývá se hlasovou hygienou, správnou technikou zpěvu (dýchání, postoj, nepřetěžování hlasu). Okrajově se zmiňuje i o poruchách hlasu a správném rozezpívávání. Poznatky z teoretické části chci převést (uplatnit) do podrobně rozpracovaného tematického plánu v části praktické. Závěr teoretické části je věnován rozvoji dětské rytmické tvořivosti. Praktická část obsahuje sestavený tematický plán na jeden školní rok. Je řazena podle měsíců a obsahuje popis nejrůznějších aktivit, sloužících k naplnění každé vyučovací hodiny hudební výchovy v rámci jednoho školního roku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   začátekpředchozí58 - 67dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.