|
|
Sdělování onkologické diagnózy pacientům očima mladých lékařů
Tvrdá, Pavlína ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Bakalářská práce na téma Sdělování onkologické diagnózy z pohledu mladých lékařů se snaží zjistit, jaká je připravenost mladých lékařů na sdělování onkologické diagnózy pacientům a identifikovat související problémové oblasti v rámci českého zdravotnického systému. Analyzovány byly teoretické i praktické okolnosti sdělování onkologické diagnózy, včetně podmínek pracovního prostředí. Dále byly identifikovány vysoké nároky kladené na lékaře v institucionální zdravotní péči a popsáno související riziko profesního vyhoření. Prozkoumána byla i odborná příprava lékařů v systému pregraduálního a postgraduálního vzdělávání. Primární data byla získána pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostruktuovaných rozhovorů s lékaři. Následnou analýzou a komparací se sekundárními zdroji dat vznikly kategorie, které tvoří další část práce. Interpretace kategorií jsou doplněny citacemi z proběhlých rozhovorů. V závěru práce jsou shrnuty odpovědi na výzkumné otázky.
|
|
|
Telefonická krizová intervence (Specifika práce na lince důvěry)
Pittnerová, Monika ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Schõnfelderová, Marie (oponent)
Práce vysvětluje pojem krize, krizová intervence a telefonická krizová intervence, její postupy a techniky. Zabývá se historií vzniku linek důvěry v České republice, ale i ve světě. Blíže se zaměřuje na strukturu a zásady vedení hovoru na lince důvěry. Zjišťuje požadavky, které jsou kladeny na pracovníka linky důvěry, a představuje některé organizace pořádající výcviky v telefonické krizové intervenci. Uvádí organizace věnující se telefonické krizové intervenci i na mezinárodní úrovni. Pracovník na lince důvěry, tedy pracovník v pomáhajících profesích může být ohrožen tzv. syndromem vyhoření. Z toho důvodu práce neopomíjí kapitoly věnující se supervizi a psychohygieny. V závěru práce jsou uvedeny konkrétní hovory ze služby na lince důvěry.
|
|
|
Psychohygiena sociálního pracovníka
KACZOR, Michal
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny sociálního pracovníka v souvislosti se zvládáním psychické zátěže při výkonu jeho profese v současné době. Obsahuje specifikaci současného stavu profese sociální práce v kontextu postmoderní doby. Prostřednictvím odborných zdrojů analyzuje a přibližuje osobnostní specifika sociálních pracovníků potřebná pro vykonávání profese, včetně problematiky psychické zátěže sociálních pracovníků a způsobů vyrovnávání se s ní. Identifikovanými psychohygienickými prostředky, potřebnými pro zvládání psychické zátěže při výkonu profese, jsou jednak ty základní (obecné) a jednak, pro sociální práci stěžejní, "nadstavbové". Práce ukazuje důležitost součinnosti tří pilířů zodpovědných za prosazování a budování potřebného místa psychohygieny v sociální práci, tj. zaměstnavatelé, vzdělavatelé a sociální pracovníci samotní. Všichni jmenovaní se podílejí též na zvyšování kvality sociální práce. Absence kvalitní a vhodné psychohygieny v profesi totiž znemožňuje vykonávání kvalitní sociální práce. Nakonec ale, jak práce nastiňuje, záleží na sociálním pracovníkovi, zda (ne)dovede využít potenciál psychohygienických prostředků a praktikovat psychohygienu (ne)efektivně.
|
|
|
Zdravý životní styl žáků II. stupně základní školy
HOUŠKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje zdravému životnímu stylu žáků II. stupně základní školy. V teoretické části jsou definované základní pojmy spojené se zdravým životním stylem. Dále jsou popsány klíčové faktory ovlivňující styl života, jako strava, tělesná aktivita a trávení volného času. Z psychologického hlediska se věnuje také stresu a jeho zvládání pomocí psychohygieny. Poslední kapitola představuje předmět Výchova ke zdraví a její postavení v Rámcovém vzdělávacím programu. Praktická část analyzuje životní styl žáků na II. stupni základní školy a jejich postoj vůči předmětu Výchova ke zdraví. Na základě dat zjištěných pomocí dotazníkového šetření, porovnává výsledky podle věkových a genderových kategorií.
|
|
|
Osobní psychologie herce
Firlová, Izabela ; SAJFERTOVÁ, Zdeňka (vedoucí práce) ; PLEŠTILOVÁ, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobní psychologií herce. Je rozdělena na dvě hlavní části a to na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se věnuje celkovému rozboru psychologie herce ? člověka. Pojednává o tom, co znamená v psychologii osobnost herce a jaké další faktory jsou pro ni příznačné. Praktická část pojednává o trémě, mých zkušeností s ní, a jak se s touto problematikou moje osobnost vyrovnává.
|
|
|
Únava při učení a její překonávání /se zaměřením na výchovně vzdělávací proces na střední škole/
Trefná, Gabriela ; Pavera, Libor (vedoucí práce) ; Krpálková Krelová, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou únavy. Na problematiku únavy nahlížím z hlediska problému, který může nastat při vyučovacím procesu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmu psychohygiena, od jejího historického vývoje až k dnešnímu pojetí, tedy psychohygiena zdraví, únava, druhy únavy, její stádia a determinanty, specifikace období dospívání, vliv prostředí na jedince. V části výzkumu se věnuji příčinám únavy studenta samotného, jeho subjektivnímu pocitu vnímání únavy a to s ohledem na den v týdnu, čas, prostředí střední školy a vliv přírodních stimulantů.
|
|
|
Herectví: Diagnóza ?
Nechvátal, Matěj ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Tato práce je shrnutím zkušeností nabytých v době studia. Srovnává poměry studentského, nezávislého a profesionálního divadelního provozu. Termín diagnóza slouží jako možná metafora v přístupu k uvažování o herecké profesy i k samotné herecké praxi.
Práce pojednává o různých druzích pracovního stresu. Snaží se analyzovat a popsat jejich původ. Klade otázky: Může být herecká profese považována za povolání pro choromyslné? Do jaké míry je tato profese choroboplodná? Hledá odpověďi na otázky týkající se fenoménů vžívání se, prožívání role, ztělesnění a přetělesnění. Vychází přitom ze srovnání zkušeností ze zkoušení zcela rozličných žánrů ve zcela rozličných prostorách a druzích provozu.
|
|
|
Hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách
GLÜCKSELIGOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce zkoumá hygienické návyky dětí mladšího školního věku na malotřídních školách. Zabývá se problémem, do jaké míry děti dodržují zásady zdravého životního stylu v běžném životě především v oblasti pohybové aktivity, spánku, organizace denního režimu a míry psychické zátěže. Teoretická část shrnuje poznatky o charakteristice období mladšího školního věku a jeho vývoji v kontextu tělesném, psychickém a sociálním. Další kapitoly se zaměřují na hygienické návyky, psychohygienu, spánek a jeho poruchy. Pozornost je také věnována pohybové aktivitě, výživě a jejich vztahem ke zdraví. Výzkumná část přináší aktuální výsledky z dotazníkového šetření, ke kterému byly použity: Standardizovaný dotazník Řehulka (1987), Časový snímek dne (Mužík, Bártová, 2010) a registrace pohybové aktivity pomocí krokoměru. Jedná se o kvalitativní a kvantitativní výzkum, kterému bylo podrobeno 78 dětí ze čtyř vybraných malotřídních škol. Výsledky ukazují, že nebyly zjištěny znepokojivé nedostatky v naplnění uvedených aspektů zdravého životního stylu.
|
|
|
Psychohygiena učitele střední odborné školy
Kačenková, Hana
V práci je řešena psychohygiena učitele na střední odborné škole. V teoretické části je obecně vymezena psychohygiena učitele, dále pak stres syndrom vyhoření a time management. Součástí je také popis zdravého životního stylu, který se pozitivně odráží na fyzické i psychické stránce učitele. Teoretická část práce je tvořena studiem odborné literatury, tvorbou výpisků a jejich následnou analýzou, syntézou a komparací. Cílem praktické části je zjistit postoje učitelů středních odborných škol k rozvoji vlastního duševního zdraví s ohledem na jejich identifikační údaje. Výzkumnou metodou je dotazníkové šetření, které proběhlo na dvou středních odborných školách a to konkrétně na Střední škole hotelové a služeb Kroměříž a Tauferově střední odborné škole veterinární Kroměříž. Data dotazníkového šetření jsou vyhodnocena pomocí popisné statistiky a následně pomocí grafického znázornění popsána a současně jsou potvrzeny nebo vyvráceny stanovené předpoklady. Příručka psychohygieny, se vztahuje na psychohygienu a její náležitosti. Je v ní stručně popsána každá část, vztahující se k psychohygieně. Obsahuje doporučení pro efektivní využívání prvků psychohygieny učitele střední odborné škole.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.