|
|
Vliv parazitů na hematologické parametry u obratlovců
Vacková, Julie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Vychýlení organismu z homeostázy se projevuje fyziologickým stresem a změnami imunologické aktivity, které vedou ke změnám ve složení krve. Vyšetřením krevního obrazu lze zjistit odchýlení od dlouhodobého optima - zdravotní stav. Hematologické změny spojené s parazitismem jsou u některých skupin parazitů tak charakteristické, že lze odhadnout, čím je daný jedinec infikován. Cílem práce je shrnout základní metody používané ve veterinární hematologii k popisu krevního obrazu a zhodnotit vliv jednotlivých skupin parazitů na hematologické parametry týkající se červených a bílých krvinek. Změny hematologických parametrů obratlovců jsou nejvýraznější u mnohobuněčných endoparazitů, pro které je většinou typická eozinofilie a zvýšení celkového počtu leukocytů v krvi. Mnohobuněční ektoparazité obvykle snižují počet erytrocytů a zvyšují počet leukocytů. Extracelulární bakterie zvyšují absolutní počet neutrofilů a lymfocytů, zatímco intracelulární bakterie způsobují pokles všech typů krevních buněk. Viry často snižují absolutní počet leukocytů a způsobují změny relativního počtu lymfocytů neutrofilů. Typická je anemie. Změny v hematologických parametrech způsobené prvoky je obtížné zobecnit a o vlivu hub na krevní obraz obratlovců se toho mnoho neví. Variabilita v efektu různých parazitů na konkrétní...
|
|
|
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
|
|
|
Život parazita uvnitř hostitelské buňky.
Krupičková, Alžběta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Plasmodium falciparum patří k nejnebezpečnějším lidským intracelulárním jednobuněčným patogenům. Tato práce se věnuje invazi, přežívání a úniku z hostitelské buňky (erytrocytu). Ústředním tématem je přežívání parazita v hostitelské buňce uvnitř nově vytvořeného kompartmentu, parazitoformní vakuoly. Exportem několika stovek proteinů Plasmodium falciparum vytváří v hostitelské buňce a zejména na jejím povrchu řadu unikátních modifikací. Na závěr je uvedena kapitola o terapii a možném vývoji léčiv a kapitola o evoluci tohoto parazita. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cathepsin L by parasites - occurrence, features, functions
Perháčová, Terézia ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Katepsíny L sú lyzozomálne cysteínové endopeptidázy so všeobecnou funkciou katabolizmu proteínov. Táto práca pojednáva o doterajších poznatkoch o vlastnostiach katepsínov L, v korelácií s ich špecifickými funkciami u parazitov. Detailnejšie popisované sú črty a funkčné rozdiely vybraných katepsínov L s ich objasnením na molekulárnej úrovni. Dôraz kladie na biochemické vlastnosti s následným vyvodením uplatnenia týchto enzýmov. Jednotlivé kapitoly sú venované kinetoplastidovým katepsínom L, katepsínom L apikomplex, entaméb a helmintov, ktorá je prevažne venovaná katepsínom Fasciola spp a Schistosoma spp. Kľúčové slová hydroláza, proteáza, cysteínová peptidáza, cathepsin L, katepsín L, lyzozóm, parazit
|
|
|
The metabolism of amino acids in parasitic and anaerobic protists
Jakubec, Dávid ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
Parazitické prvoky sú príčinou nespočetných patologických stavov a ekonomických problémov v mnohých častiach sveta. Napriek ich fylogenetickej nepríbuznosti u nich nachádzame spoločné rysy v ich prístupe k uspokojovaniu základných životných potrieb. Na rozdiel od študovanejšieho energetického metabolizmu, dráhy využitia amino kyselín sú v mnohých oblastiach neznáme. Prehľad ukazuje, že parazitický životný štyl na metabolizmus amino kyselín nemal až taký závažný dopad ako na energetický metabolizmus, ktorý je často výrazne zjednodušený. Objavili sa u nich nové dráhy biosyntézy amino kyselín tak esenciálnych, ako aj neesenciálnych u ľudí. Arginín dihydrolázová dráha u Trichomonas a Giardia predstavuje kompletne nový spôsob využitia danej amino kyseliny. Metabolizmus síru-obsahujúcich amino kyselín je predmetom intenzívnejšieho výskumu kvôli ich roliam mimo proteogenézu. Polyamíny sú dusíkaté organické látky hrajúce úlohu v mnohých procesoch v bunke, vrátane replikácie DNA a translácie proteínov. Objasnená je syntéza polyamínov a ich derivátov, ktorá ja na metabolizmus amino kyselín priamo napojená. Zrhnutie metód využívajúcich unikátne dráhy nájdené u parazitických prvokov v sebe spája predchádzajúci výskum so zavedením amino kyselinových metabolizmov ako zatiaľ nevyužitých cieľov liečiv.
|
|
|
Přenos genetické informace mezi parazitem a jeho hostitelem
Soukal, Petr ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Horizontální genový transfer (HGT) je považován za vzácnou evoluční událost. Může probíhat mezi nepříbuznými organismy, které koexistují v intimním symbiotickém vztahu. Takový vztah mají někteří paraziti se svým hostitelem. HGT mezi eukaryotickým parazitem a jeho hostitelem byl identifikován u~některých holoparazitických i hemiparazitických rostlin, nejvýznamnějších protozoárních parazitů člověka, hmyzomorek, lidských krevniček, parazitoidů a~octomilek.
|
|
|
Využití hematologie v zoologických studiích
Poplová, Jitka ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Hematologické metody jsou rozšířenou součástí zoologického výzkumu. Bohužel, mnohé, především ekologicky zaměřené studie, trpí určitými metodologickými nedostatky a nepřesnou interpretací výsledků. To se týká především metod vyšetření buněčných krevních elementů. V této práci jsem se proto rozhodla shrnout základní hematologické metody použitelné v zoologické praxi, popsat jejich postupy, výhody i možná úskalí. Zároveň jsem se pokusila upozornit na možnosti aplikace některých méně rozšířených hematologických metod s potenciálně významnou interpretační hodnotou. V praktické části práce jsem ukázala, že vyšetření diferenciálního počtu imaturních erytrocytů může u ptáků sloužit jako pomocný znak indikující zdravotní stav jedince.
|
|
|
Methods for Leishmania parasite detection and quantificatio as a tool for study of the pathogen-vector-host interactions
Kobets, Tetyana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent) ; Kopecký, Jan (oponent)
Metody detekce a kvantifikace parazitů rodu Leishmania jako nástroj pro studium vzájemného působení patogenu, vektoru a hostitele Leishmaniáza je u lidí působena 21 druhem vnitrobuněčného jednobuněčného parazita rodu Leishmania, který je přenášen přibližně 30 druhy flebotomů. Kromě člověka jsou leishmánie schopné infikovat celou řadu obratlovců. Hlavní hostitelskou buňkou, v níž se parazit množí, je makrofág; posléze leishmánie buňku ničí a infikují další buňky. Nakažené monocyty a makrofágy cirkulují v periferní krvi a roznášejí parazita do dalších orgánů a tkání. V závislosti na infikované část těla jsou rozlišovány tři typy leishmaniázy: kožní, kožně-slizniční a viscerální. Pro léčbu leishmaniázy stále ještě chybí účinné, dostupné a jednoduše aplikovatelné léky. Zanedbaná je také diagnostika a monitorování onemocnění. Tato disertační práce shrnuje výsledky několika projektů, ve kterých byly použity různé přístupy k určení množství parazitů v myším modelu leishmaniázy, včetně dvou metod, které byly vyvinuty a optimizovány v naší laboratoři. Detekce a kvantifikace patogenů patří k hlavním tématům výzkumu různých infekčních chorob. Tento parametr je nezbytný pro potvrzení diagnózy, charakterizaci imunitní odpovědi hostitele a komplexních patologických změn v nakaženém organismu, a také pro posouzení...
|
|
|
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
|
|
|
Interakce myších roupů a trichomonád
Choutková, Jana ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Langrová, Iva (oponent)
Roupi druhů Aspiculuris tetraptera a Syphacia obvelata patří k běžným střevním parazitům myši domácí, stejně jako trichomonády několika druhů. Nejčastěji nalézanou trichomonádou je Tritrichomonas muris, a dále ve střevě myši bývají přítomny druhy Tritrichomonas minuta, Pentatrichomonas hominis a Hexamastix muris. Je známo, že za určitých podmínek se trichomonády mohou vyskytovat ve střevě myších roupů (Theiler a Farber, 1936). Konkrétně byl zaznamenán výskyt T. muris ve střevě obou druhů myších roupů, a to překvapivě i v roupech pocházejících z myší zdánlivě bez nákazy trichomonádou. V roce 1933 Becker pozoroval trofozoity T. muris ve vajíčku roupa S. ovelata. Na základě těchto nálezů byla zformulována hypotéza o přenosu těchto trichomonád vajíčky hlístice, tedy způsobem analogickým k přenosu Histomonas meleagridis. V této práci dokumentujeme přítomnost trichomonád v tělech roupů, určujeme jejich lokalizaci, druh, popisujeme jejich morfologii ve střevě roupů a na základě výsledků hodnotíme možný význam interakce trichomonád a roupů pro přenos prvoků na nové savčí hostitele. Trichomonády byly pomocí klasické histologie, in situ hybridizace a transmisní elektronové mikroskopie prokázány výhradně v lumenu střeva roupů a vyskytovaly se po celé délce střeva, přičemž in vivo vykazovaly typickou motilitu...
|
host ::
RSS.