|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
|
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
|
|
|
Ekotoxicita nanomateriálů
Viltová, Naďa ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Motejlová, Hana (oponent)
Souhrn V posledních letech dochází k rychlému rozvoji výzkumu v oblasti nanotechnologií a roste i nebezpečí emisí nanomateriálů do životního prostředí a riziko jejich nepříznivého působení. Existuje velmi málo informací o chování a účincích nanomateriálů v životním prostředí, ale doposud provedené studie naznačují vzrůstající míru nepříznivých účinků nanomateriálů s klesající velikostí částic. Cílem této bakalářské práce bylo stanovit toxicitu nanočástic CeO2 o velikosti 47,7 nm a 2,1 nm CeO2 na zelených, sladkovodních řasách Desmodesmus subspicatus. Dále byl zkoumán vliv přídavku surfaktantu na toxicitu obou látek. Výsledky ukázaly, že částice o velikosti 2,1 nm vykazovaly vyšší toxicitu než částice s větší velikostí, což je v souladu s informacemi nalezenými v literatuře. Po přídavku surfaktantu byl pozorován nárůst toxicity obou forem.
|
|
|
Vliv zkrmování řas na vybrané kvalitativní ukazatele mléka malých přežvýkavců
Novotná, Klára ; Stádník, Luděk (vedoucí práce)
Významnou předností kozího mléka v porovnání s mlékem kravským je mléčný tuk. Výhodou mléčného tuku koz je jeho lepší stravitelnost, která je způsobená menší velikostí tukových kapének. Také je bohatý na obsah nižších nasycených mastných kyselin (kyselina kapronová, kaprylová a kaprinová), které ovlivňují výrobu i zpracování mléka a zároveň způsobují specifické aroma kozího mléka a mléčných výrobků. V posledních letech je předmětem mnoha studií možnost navýšení obsahu dalších zdravotně prospěšných mastných kyselin v kozím mléce jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA) a dále omega-3 a omega-6 polyenové mastné kyseliny. Výživa zvířat je významný faktor, jak lze docílit takových změn v profilu mastných kyselin mléčného tuku. Pro tyto účely je možné využít jako aditiva některé druhy řas, které jsou zdrojem nutričně cenných lipidů s vysokým obsahem polyenových mastných kyselin a to zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Schopnost měnit složení kozího mléčného tuku, tak představuje možnost pro rozvoj nových produktů, tzv. funkčních potravin, jako jsou mléko a mléčné výrobky obohacené o omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv má přídavek vybraných řas (Chlorella vulgaris a Japanochytrium sp.) na produkci mléka a zastoupení jednotlivých složek mléka se zaměřením na složení mléčného tuku a profil mastných kyselin v kozím mléce. Pozornost byla věnována snížení podílu nasycených a zvýšení podílu nutričně prospěšných nenasycených mastných kyselin, zejména n-3 polynenasycených mastných kyselin.
|
|
|
Příspěvek k poznání vegetace sinic a řas vodních biotopů na Nepomucku
HAZUKOVÁ, Václava
The algological research was conducted in the surroundings of Nepomuk. In total, 9 fishponds and 2 streams were investigated over two years. Samples of net phytoplankton, periphyton and phytobenthos were collected in spring, summer and autumn. Moreover, various environmental variables were measured at each sampling site. Specimens were identified to the lowest taxonomic level possible and the relative abundance was assessed. Seasonal fluctuations and changes in the species composition among sampling sites were compared and discussed. The influence of environmental variables on changes in planktic and benthic assemblies was analysed. The list of species and the photodocumentation are presented.
|
|
|
Srovnání metabolické aktivity a potenciálního využití mikrořas a pigmentotvorných kvasinek
Szotkowski, Martin ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Karotenoidy jsou přírodními pigmenty vyskytujícími se v rostlinách a mnohých mikroorganismech, jako jsou řasy, kvasinky a bakterie. Představují nejrozšířenější skupinu antioxidantů s významným biologickým účinkem. Lipidy jsou esenciální složkou všech živých organismů. Jsou zdrojem a zásobárnou energie pro organismy, kterou lze využít také v petrochemickém průmyslu pro produkci biopaliv. Tato práce se zabývá studiem produkčních vlastností karotenoidů a lipidů vybranými kmeny kvasinek, řas a sinic, a to s cílem aplikace získaných poznatků a nalezení vhodné levné alternativy pro mikrobiální biotechnologickou produkci těchto metabolitů s využitím odpadních substrátů. Obsah karotenoidů, ergosterolu a koenzymu Q v buňkách byl stanovován kapalinovou chromatografií. Obsah lipidů a profil mastných kyselin byl analyzován plynovou chromatografií. Morfologie buněk a lokalizace vybraných metabolitů byla analyzována technikou časově rozlišené fluorescenční mikroskopie. V této práci byly využity kvasinkové rody Sporobolomyces, Cystofilobasidium a Rhodotorula. Z řas a sinic byl použity rody Desmodesmus, Cyanothece, Chlamydomonas, Synechoccocus a Chlorella. V celkovém porovnání produkčních vlastností, dosahovaly nejvyšší produkce kvasinky Z vybraných kmenů, bylo největších výtěžků karotenoidů dosaženo u kmenů S. pararoseus, C. capitatum a R. mucilaginosa a lipidů u kmenů C. infirmominiatum a S. metaroseus.
|
|
|
Spektrofotometrické stanovení fosforečnanů v ternárních systémech s barvivy
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce je zaměřena na vlastnosti a formy výskytu fosforu v přírodních vodách a na problémy spojené s vyššími koncentracemi fosforu, zvláště pak při rozvoji sinic a řas. Jsou zde popsány možnosti stanovení stupně znečištění přírodních vod živinami a důsledky eutrofizace. Dále jsou zde popsány metody stanovení fosforečnanů, zejména pak spektrofotometrická stanovení v ternárních systémech s barvivy. Jako ostatní metody jsou zde zmíněny AAS, iontová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza, elektrochemické metody nebo enzymatické metody. V experimentální části se tato práce zabývá výběrem a optimalizací vhodného ternárního systému s organickými barvivy pro spektrofotometrické stanovení orthofosforečnanů. Kromě těchto systémů je studován i systém s kyselinou vanadátomolybdátofosforečnou. U analytického postupu s oxalátem malachitové zeleně, který byl shledán jako nejvhodnější, byl dále studován vliv interferujících iontů, vyskytujících se běžně v přírodních vodách. Tento vybraný postup byl nakonec ověřen na reálných vzorcích vod.
|
|
|
Stanovení fosforečnanů ve vodách a charakterizace jejich negativního vlivu na akvatický ekosystém
Novotný, Radek ; Komendová, Renata (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na negativní vliv fosforečnanů v přírodních vodách a na jejich metody stanovení. V první části práce je charakterizován negativní vliv na přírodní vody a jsou charakterizovány problémy spojené s eutrofizací, rozvojem sinic a řas a z nich plynoucí možná zdravotní rizika. V druhé části jsou uvedeny metody, kterými lze fosforečnany stanovovat. Práce vyzdvihuje zejména spektrofotometrické metody, jako jsou metody s kyselinou molybdátofosforečnou, vanadátomolybdátofosforečnou, wolframátofosforečnou a dále s fosfomolybdenovou modří a s některými bazickými barvivy typu rhodamin B, rhodamin 6G, malachitová zeleň a krystalová violeť. Jsou zmíněny i méně používané, ale poměrně citlivé, metody jako jsou AAS, AES, LC-ICP-MS a dále to jsou chromatografické, elektrochemické a enzymatickcé metody. V neposlední řadě práce zmiňuje možnost použití automatických technik, jako je FIA nebo CFA, které jsou vhodné pro rutinní a časté stanovení, využívající často spektrofotometrické metody, ale nejen ty.
|
|
| |
|
|
Studium vlhkostních poměrů ve stěně po aplikaci kontaktního zateplovacího systému ETICS
Ševčíků, Robin ; Steuer,, Radek (oponent) ; Šťastník, Stanislav (vedoucí práce)
V posledních desetiletích se aplikace kontaktního zateplovacího systému (ETICS) stala ve stavebnictví velmi populárním opatřením pro zlepšení jak energetické bilance objektu, tak pro zvýšení trvanlivosti a životnosti fasád. Ruku v ruce s tím se však zvětšu-je počet fasád napadených mikroorganismy – zejména řasami a sinicemi. Jedním z dů-vodů této náchylnosti je interakce klimatických vlivů s novodobými skladbami zateplo-vacích systémů, jež vyúsťují kromě velkého teplotního a vlhkostního namáhání ve vý-skyt zelených povlaků řas na fasádních površích. Vegetace řas je umožněna dostatkem vlhkosti způsobeným nočním podchlazováním povrchu až na teploty rosného bodu okolního vzduchu a následnou kondenzací vodních par na povrchu fasády. Za tímto podchlazením stojí vyzařování tepla povrchem vůči jasné noční obloze. Tato bakalářská práce se věnuje popisu v současnosti dostupných poznatků o napa-dení zateplených fasád řasami a vysvětluje tyto jevy za využití principů stavební fyziky. Kromě toho jsou v praktické části práce prezentovány výsledky autorova vlastního mě-ření týkající se stanovení základních charakteristik běžně užívaných fasádních materiálů (spektrální emisivity a nasákavosti), relevantních s ohledem na zaměření práce.
|
host ::
RSS.