|
|
Rakovina střevního epitelu a myší modely tohoto onemocnění
Baloghová, Nikol ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Gemperle, Jakub (oponent)
Rakovina střevního epitelu je závažným a častým onemocněním. Pro správné pochopení mechanizmu jejího vzniku je důležité znát jak strukturu střevního epitelu, tak signální dráhy, které udržují homeostázu a regulují buněčnou proliferaci a diferenciaci. Rozvoj rakoviny střeva je vícestupňový proces, jehož počátek i progresi doprovází řada změn na molekulární úrovni. Geneticky upravené myši jsou nezbytným nástrojem nejen při výzkumu vzniku a rozvoje rakoviny, ale i při vyvíjení účinnějších možností terapeutické léčby. Cílem této práce je popsat anatomii střeva včetně funkce signálních drah, shrnout nejběžnější mutace v rozvoji kolorektálního karcinomu u člověka a definovat existující myší modely tohoto onemocnění.
|
|
|
Mesenchymal stem cells for treatment of spinal cord injury
Dubišová, Jana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Poranenie miechy a jeho terapia pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek Abstrakt Pacienti s vážnym poranením miechy (SCI - spinal cord injury) majú malú šancu na plnohodnotný návrat do ich pôvodného života. Tento druh zranení necháva doživotné následky ako na samotnom pacientovi, tak aj na jeho najbližšom okolí, rodine a celosvetovo sú vydávané nemalé finančné prostriedky pre znovuzačlenenie týchto pacientov do spoločnosti. Táto práca sa zameriava na popis poranenia miechy, jeho komplikovanosť a možnosť liečby pomocou novej terapeutickej metódy mezenchymálnymi bunkami. Prvá časť pojednáva o závažnosti poranenia miechy a jeho patofyziológii s predstavením následných klinických fáz. Druhá časť je venovaná novým liečebným metódam a prístupom s dôrazom na bunkovú terapiu. Tretia časť predstaví liečebnú metódu pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek (MSCs - mesenchymal stem cells), ktorých imunomodulačné a protizápalové vlastnosti, tak ako ich schopnosť migrácie do miesta poranenia a možnosť ich genetickej modifikácie z nich urobili skvelých kandidátov na liečbu tohto závažného poranenia. Kľúčové slová: Poranenie miechy, kmeňové bunky, mezenchymálne kmeňové bunky, bunečná terapia, regeneratívna medicína
|
|
|
Nanotechnologie a biomateriály pro využití v buněčné terapii míšního poranění
Vaněček, Václav ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Smetana, Karel (oponent) ; Haninec, Pavel (oponent)
Nové přístupy k léčbě míšního poranění využívají pokroku v oblasti nanotechnologií, biomateriálů a transplantace kmenových buněk. Výsledky prezentované v této práci ukazují, že SPION obalené stabilním iontovým asociátem dopaminu a hyaluronanu lze využít k bezpečnému a efektivnímu značení MSC. Efektivita značení, viabilita buněk i relaxivita částic byla vyšší ve srovnání s komerčními částicemi Endorem®. Tyto nové částice je tak možné využít k neinvazivnímu monitorování buněčné terapie pomocí MR. SPION lze také využít k cílenému doručování MSC do místa léze. Značené buňky mohou být koncetrovány v oblasti léze pomocí implantovaného magnetu. Proces cílení buněk závisí na fyzikálních vlastnostech použitého magnetu a dalších biologických faktorech. Účinnost magnetického systému je možné zvýšit například změnou tvaru či velikostí magnetu a tím vyladit magnetickou sílu a gradient magnetického pole pro efektivní cílení buněk. Slibným terapeutickým přístupem k léčbě míšního poranění je využití hydrogelů a zvláště kombinace hydrogelů a kmenových buněk k přemostění poranění a vytvoření permisivního prostředí pro vrůstání axonů. Imobilizace peptidu Ac-CGGASIKVAVS-OH na povrch superporézního hydrogelu na bázi PHEMA významně zvýšila jeho bioadhezivní vlastnosti a schopnost podporovat diferenciaci a růst lidských fetálních...
|
|
|
Odpověď metastatických buněčných linií karcinomu prostaty na genotoxický stres
Imrichová, Terezie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent)
Rakovina prostaty je u mužů čtvrtá nejčastější příčina úmrtí v oblasti nádorových onemocnění. Jedním z nejúčinnějších léčebných přístupů je v současnosti radikální prostatektomie následovaná terapeutickým ozařováním. Tato metoda však není stoprocentně účinná; až u 53 % pacientů se po ozařování objeví sekundární nádory. Dle naší hypotézy samo ionizující záření indukuje v buňkách změny, týkající se zejména epiteliálně-mesenchymální tranzice a kmenovosti, které umožňují nádoru metastázovat. Abychom tuto hypotézu ověřili, ozařovali jsme buňky metastatické nádorové linie rakoviny prostaty DU145 frakcionovaným zářením 10 x 2 Gy a sledovali jsme expresi vybraných epiteliálních, mezenchymálních a kmenových markerů před a po ozáření. Kromě toho jsme se zaměřili na subpopulaci tzv. plovoucích buněk, které vznikají během ozařování. Tyto buňky jsou schopny přežít ozařovací režim, po nějaké době přisednou zpět na podklad a dají vzniknout readherentní populaci. Naším cílem bylo stanovit, v jaké fázi buněčného cyklu se tyto buňky nacházejí a zda, příp. jak rychle proliferují. V této práci jsme ukázali, že ozařování působí jen malé změny týkající se epiteliálního/mesenchymálního a kmenového charakteru adherentní frakce DU145 buněk. Dále jsme experimentálně prokázali, že malá populace buněk je schopná přežít proces...
|
|
|
Targeted differentiation of mesenchymal stem cells and their clinical application
Hámor, Peter ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Trošan, Peter (oponent)
Cílem této práce je úvod do možností neurální diferenciace mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v klinické praxi zaměřené na opravu a regeneraci tkání centrální nervové soustavy. Protože tato soustava představuje řídící centrum funkčních vlastností celého těla a léčba zranění a degenerací často přináší mnoho problémů a překážek, je možnost využití vlastních buněk jako transplantátu nebo podpory přirozených regeneračních vlastností tkání hodna hlubšího zkoumání. Práce se postupně zaměřuje na obecné vlastnosti a charakteristiku kmenových buněk a jejich diferenciačního potenciálu, následně jsou podrobněji charakterizované mezenchymální kmenové buňky společně s možností jejich izolace a kultivace. Hlavní část textu tvoří rešerše studií a metod zaměřených na cílenou diferenciaci mezenchymálních kmenový buněk se snahou o jejich transdiferenciaci do buněk neurální buněčné linie, společně se současným a předpokládaným využitím těchto buněk v terapiích centrální nervové soustavy.
|
|
|
Sledování buněčných populací z regresivních zubních primordií během ontogeneze
Řadová, Marie ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(v českém jazyce) Vývoj zubního primordia u myší je důležitý model pro studium odontogeneze. U myší se během embryogeneze vyvíjí několik zubních rudimentů. Jsou to struktury, které se u jejich fylogeneticky starších příbuzných vyvíjí ve funkční zuby. Stejně tak můžeme vznik zubů z těchto zárodků iniciovat u některých myších mutantů. V mé diplomové práci jsme se zaměřili na význam rudimentárních struktur s odontogením potenciálem u postnatálních jedinců. Jako model vývoje jsme vybrali buněčnou populaci pocházející z rudimentálního primordia MS (mesial segment), které se vyvíjí v diastemě dolní čelisti během 12,5 embryonálního dne. Pomocí inducibilní Cre-lox technologie jsme označili buňky, které jsou v tomto čase součástí signální domény tohoto primordia. Jako marker těchto buněk byl použit gen Shh. Zjistili jsme, že tyto buňky dále přetrvávají jak prenatálně, tak také u postnatálních jedinců. Tuto buněčnou oblast jsme dále izolovali a testovali pomocí různých metod. Přišli jsme na to, že v buňkách postnatálního jedince se exprimují markery kmenových buněk (Sox2, Bmi1, Gli1) a také geny pro významné strukturní proteiny matrix skloviny: ameloblastin a amelogenin. Markery kmenových buněk se exprimují také v kultuře in vitro izolovaných buněk. Tato buněčná populace má tak zřejmě během dalšího života...
|
|
|
3D tisk kmenových buněk a analýza mikroskopických obrazů
Kandra, Mário ; Svoboda, Ondřej (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
V tejto diplomovej práci sa venujeme využitiu 3D biotlače v tkanivovom inžinierstve. Popisujeme využitie biomateriálov pri stavbe tkanivových nosičov a aplikáciu kmeňových buniek v 3D biotlači. V závere teoretickej časti špecifikujeme najpoužívanejšie techniky 3D biotlače so zameraním sa na vytlačovaciu techniku. V praktickej časti navrhujeme metódu 3D biotlače cievneho tkaniva. Ďalej realizujeme prototyp tlačovej hlavy, jej ná- vrch a 3D tlač jednotlivých dielov. K mechanickej časti vytvárame riadiací systém pre kontrolu tlače. Na záver si pomocou programových modulov viazualizujeme usporiadanie buniek.
|
|
|
Kmenové buňky v tkáních savců - pohled do minulosti a současný stav poznání
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
V dospělém savčím organismu je sebeobnova tkání zajištěna aktivitou kmenových buněk. V rámci epitelu tenkého střeva jsou kmenové buňky, na rozdíl od většiny ostatních tkání, poměrně přehledně uspořádány. Mimo to je epitel tenkého střeva pro studium kmenových buněk vhodný i z hlediska své pravidelné struktury a vysoké rychlosti sebeobnovy. Jedny z prvních poznatků o kmenových buňkách střevního epitelu byly získány z experimentů zahrnujících generování embryonálních agregačních chimér a transgenních chimér myši. Zásadní význam pro studium mělo objasnění vlivu signalizace Wnt na kontrolu dynamiky linií kmenových buněk a s tím související objev jedinečného markeru kmenových buněk střevního epitelu proteinu Lgr5. Hlavním nástrojem výzkumu se následně staly geneticky modifikované myši s modifikovaným lokusem Lgr5. Názory na konkrétní identitu a organizaci dělení střevních epiteliálních kmenových buněk zůstávají dosud sporné. klíčová slova: kmenové buňky, CBC buňky, střevní epitel, chiméra, signalizace Wnt, Lgr5, "reportérové" myši
|
|
|
Možnosti a význam prodloužené kultivace embryí
Uher, Petr ; Rokyta, Zdeněk (vedoucí práce) ; Slípka, Jaroslav (oponent) ; Pilka, Ladislav (oponent)
Cílem dizertační práce je zdůraznit význam prodloužené kultivace embryií do stadia blastocyst a její vliv na úspěšnost asistované reprodukce, umožnění praeimplantační diagnostiky, analýzy kultivačních medií a derivace lidských embryonálních kmenových buněk. Autor shrnuje současné literární poznatky v asistované reprodukci a rozebírá současné metody. Předkládá vlastní experimentální práce, ve kterých srovnává vlastní výsledky léčby neplodnosti s použitím prodloužené kultivace do blastocyst s výsledky jiných technik. Dále předkládá vlastní experimentální publikované práce využívající prodloužené kultivace pro preimplantační diagnostiku a její zdokonalení. Další experimenální práce se dotýkají možnosti derivace kmenových buněk. Použití prodloužené kultivace do blastocyst přesvědčivě vede jak na základě vlastních experimentů, tak dle literárních poznatků k vyšší úspěšnosti léčby neplodnosti. Tato skutečnost je zvláště výrazná u matek vyššího věku. Dostatečná doba kultivace umožňuje nejenom jeho selekci, ale také biopsii a její genetické vyšetření. Dlouhodobá kultivace umožňuje též analýzu kultivačních medií - ta ale pro zvýšení úspěšnosti léčby nesplnila očekávání. Současná sofistikovanost analýzy embryí vnesla do asisitované reprodukce značné zvýšení úspěšnosti, stále však je neuspokojivé a...
|
|
|
Buněčná terapie na zvířecích modelech- preklinické studie
Juhásová, Jana ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Pokrok v buněčné terapii se může rozvíjet jedině s použitím vhodných experimentálních modelů. Pro klinické využití nových léčebných postupů získaných ze studií na laboratorních zvířatech je nutné ověření na velkém zvířeti. Jedním z vhodných a lékařskou obcí uznaných preklinických zvířecích modelů je bezpochyby miniaturní prase, které je fyziologicky a rozměrově blízké člověku. Tato dizertační práce proto představuje přehled našich experimentálních studií týkajících se možného využití mezenchymových a nervových kmenových buněk pro léčbu onemocnění postihujících pohybový aparát a nervovou tkáň u lidí nebo zvířat. V první části dizertační práce je stručnou formou popsaná současná problematika buněčné terapie a zvířecích modelů, mezenchymových buněk případně jejich kombinace s novými typy nosičů, neurogeneze, nervové kmenové buňky a jejich potenciální použití v terapii poškozené míchy. Druhá část práce je zaměřena na přehled vytyčených cílů a metodik jakými jsme je chtěli dosáhnout. Třetí část byla věnována jednotlivým publikacím. Naše experimenty uskutečněné na králících s iatrogenním poškozením růstových plotének, které měly napodobit podmínky vzniku valgózních deformit u rostoucích kostí v klinické praxi, poukázaly na pozitivní preventivní a terapeutické účinky nových typů nosičů osazených...
|
host ::
RSS.