Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium biologické funkce nádorového supresoru HIC1
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Macůrková, Marie (oponent)
Souhrn Nádorový supresorový gen HIC1 kóduje transkripční represor z rodiny BTB/POZ. Ve velkém množství nádorů bývá často umlčován hypermetylací svého promotoru. HIC1 je také negativním modulátorem kanonické signální dráhy Wnt, jež se významně podílí na regulaci sebeobnovy kmenových buněk střevní výstelky. Střevní výstelka je díky své stavbě vhodnou modelovou tkání pro výzkum kmenových buněk a jejich patologie. Protože kompletní "knock-out" myšího genu Hic1 je embryonálně letální, byla biologická funkce tohoto genu zkoumána pomocí podmíněné delece v dospělosti. Expresní čipovou analýzou myších embryonálních fibroblastů jsme zjistili řadu nových cílových genů Hic1, z nichž nejzajímavějším v souvislosti s rakovinou jsme shledali gen Toll-like receptor 2. Na regulaci exprese těchto cílových genů má pravděpodobně vliv i p53, ačkoliv přímé působení nebylo potvrzeno. Hic1 ovlivňuje zastoupení typů diferencovaných buněk ve střevním epitelu pomocí regulace Atoh1. Po vyřazení Hic1 ve střevním epitelu jsme pozorovali a kvantitativně potvrdili zvýšené množství pohárkových buněk. Ovlivnění dráhy diferenciace epiteliálních buněk může být jedním ze způsobů, kterým Hic1 plní i funkci potlačování nádorů.
Kmenové buňky v tkáních savců - pohled do minulosti a současný stav poznání
Hlavatá, Adéla ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
V dospělém savčím organismu je sebeobnova tkání zajištěna aktivitou kmenových buněk. V rámci epitelu tenkého střeva jsou kmenové buňky, na rozdíl od většiny ostatních tkání, poměrně přehledně uspořádány. Mimo to je epitel tenkého střeva pro studium kmenových buněk vhodný i z hlediska své pravidelné struktury a vysoké rychlosti sebeobnovy. Jedny z prvních poznatků o kmenových buňkách střevního epitelu byly získány z experimentů zahrnujících generování embryonálních agregačních chimér a transgenních chimér myši. Zásadní význam pro studium mělo objasnění vlivu signalizace Wnt na kontrolu dynamiky linií kmenových buněk a s tím související objev jedinečného markeru kmenových buněk střevního epitelu proteinu Lgr5. Hlavním nástrojem výzkumu se následně staly geneticky modifikované myši s modifikovaným lokusem Lgr5. Názory na konkrétní identitu a organizaci dělení střevních epiteliálních kmenových buněk zůstávají dosud sporné. klíčová slova: kmenové buňky, CBC buňky, střevní epitel, chiméra, signalizace Wnt, Lgr5, "reportérové" myši

Viz též: podobná jména autorů
1 Hlavatá, Aneta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.