|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Bomberová, Eva ; Sochor, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
1. identifikační údaje Vinařský majer v Jaroslavicích 2. urbanistické řešení Řešeným územím je pozemek manželů Markelových o rozloze přibližně 6,5 ha. Nachází se při okraji zástavby obce Jaroslavice mezi zalesněnou částí bývalé zámecké bažantnice a zemědělsky obdělávanými poli vinic (z části vlastních). Hlavní myšlenkou pro řešení vinařství bylo jeho zasazení do krajiny a vytvoření vinařství, které bude rodinným podnikem. Objekty vinařství tvoří kompaktní „hospodářský“ dvůr (majer) na pravoúhlém prostoru a navazují na stávající dům, který se jako jediný zachoval ze stavby cihelny a stává se rodinným domem majitelů. Jednotlivé provozy jsou rozděleny do samostatných objektů a jsou umístěny zejména s ohledem na plynulost výroby a návaznost vlastních vinic. Část pro ubytování návštěvníků je orientována směrem do krajiny, aby i přes blízkost bylo zajištěno soukromí rodiny. Středobodem vnitřního dvora se stává degustační místnost/místo pro stravování sloužící k setkávání majitelů, návštěvníků se samotným vínem. Pro oddělení provozu vinařství a pohodlí návštěvníků jsou na stávající cestu navázány 2 obslužné komunikace – pro návštěvníky:ze směru příjezdu od centra obcek k parkování za výrobní částí; a pro techniku: z opačné strany majeru, pro nejkratší a nejideálnější svoz hroznů a techniky z vinic (druhá část vinic Markelů se nachází asi 2km cestou kolem bažantnice). Část pozemku při stávajícím domu je rovinného charakteru, tedy ideální k vytvoření prostoru dvora v jedné úrovni ploch a zajištění bezbariérových přístupů do jednotlivých budov. Zároveň při řešení bez podzemních částí objektů je nutná jen munimální úprava terénu. Pozemek je v horní části využit pro navýšení kapacity vinic. Ve zbylé, rozsáhlé ploše je možné založení ovocných sadů – jabloní, švestek, rakytníkových keřů či rozšíření počtu mandloní. Celý soubor objektů tvoří kompaktní celek, přesto je díky oddělení jednotlivých provozů možné výstavbu etapizovat dle priority pro rozvoj vinařství jako takového. Tedy hlavní je výrobní a skladovací část, degustace a ubytování může být doplněno při postupném rozvoji podniku. 3. architektonické řešení Klidné prostředí v přírodě jižní moravy je ideálním místem pro spojení návštěvy rodinného vinařství s odpočinkem. Návrh se snaží o nejvýhodnější spojení provozu podnikání s využitím místa pro bydlení. Díky možnosti etapizace výstavby mohou majitelé optimálně investovat a rozvíjet soubor do konečného celku. Všechny objekty tvarově vychází ze stávajícího domu, jsou jednopodlažní(vyjímkou je ubytovací část s obytným podkrovím) a opláštění dřevěnými prkny všechny objekty sjednocuje do celkově jednoduchých hmot. Celkově by vinařství mělo, díky přírodnímu materiálu stárnoucímu postupně s okolím, zapadat do krajiny a nerušit jedinečnost tohoto místa.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Levíčková, Lenka ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Návrh zachovává stávající krajinu místa, která je utvářena dvěma rozdílnými strukturami -– vinicemi a odtěženým svahem. Umístění vinařství vytváří pomyslnou hranici mezi těmito hlavními fenomény. Střetává se zde částečně odtěžený svah, který pozvolna navazuje na viniční řádky. Rastr vinic dále prostupuje skrz hmotu vinařství, což se propisuje i do jeho celkového konstrukčního řešení.
|
|
|
Realistické zobrazení 3D krajiny
Wilczák, Martin ; Bartoň, Radek (oponent) ; Mikolov, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá a popisuje metody používané pro realistické zobrazení 3D krajiny v reálném čase. Krajinou je zde myšlen terén, obloha s různými atmosférickými jevy, vodní plochy a vegetace. U každé dílčí části jsou rozebrány různé metody, jejichž výhody a nevýhody jsou poté brány na zřetel. Dále je popsán navržený program, který umožňuje zobrazování modelu terénu a oblohy, s použitím vybraných metod pro jednotlivé součásti. Pro zobrazování jsou použity knihovny SDL a OpenGL.
|
|
| |
|
|
Modelový příklad výpočtu výše škody (majetkové újmy) na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla následkem zrychleného odtoku povrchových vod z povodí
Bureš, Petr
Předmětem příspěvku je modelový příklad výpočtu škody (majetkové újmy) na vodohospodářské funkci lesa, která vznikla následkem odlesnění částí území v důsledku stavební činnosti. Jedná se o problematiku navrhování a realizace např. staveb sjezdovek, zimních sportovních areálů nebo dopravních liniových staveb. Modelový příklad výpočtu řeší následující návrhovou situaci: V důsledku odlesnění došlo k snížení retenční schopnosti krajiny a zrychlení odtoku povrchových a podzemních vod z dotčeného území. Změna vodních poměrů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa dotčených stavební činnosti má za následek poškození vodohospodářské funkce lesa, která se projevuje znemožněním přirozené retenční schopnosti lesního ekosystému vázat vodu v krajině. Náhrada škody je stanovena výpočtem na modelovém příkladu, kde je nákladovým způsobem provedeno ocenění zřízení retenční (ochranné) nádrže, která svým náhradním technickým řešením kompenzuje negativní dopad změn vodních poměrů v krajině.
|
|
|
Historie botanických zahrad v souvislosti s vlivem osídlení na přírodní prostředí
Šuglová, Darina
Proces vývoje botanických zahrad a staveb se děje v sepětí se stavem poznání společnosti v oborech přírodních věd. Od počátku dějin civilizované společnosti se člověk chránil vůči přírodním vlivům utvářením vhodných podmínek umělého prostředí staveb. S rozvojem civilizace se poměr přírodního a umělého prostředí mění a stále větší význam má ochrana přírody před vlivem člověka. V té souvislosti hraje stále významnější roli vědecké poznání přírody. Stupeň zásahů do fytosféry v různých historických etapách vs. rozvoj botanických zahrad.
|
|
|
Krajina, město, lidé a jídlo
Šárka, Jan
Jídlo je nejzákladnější ze všech zdrojů. Vznik zemědělství byl počátkem lidské civilizace. Po celou historii jsme byli pevně spjati s krajinou, která nás živila. Dodnes je většina naší krajiny utvářena historickým vztahem sídla a okolní plužiny. Zároveň krajina vždy odrážela společně sdílené hodnoty, v našem případě křesťanské. Přirozené vztahy dnes již neplatí, společné hodnoty jen těžko hledáme. Původní závislost města na okolní zemědělské krajině se zcela obrátila. To, co dříve bývalo soběstačným venkovem, je dnes suburbánní kaše zcela okázaná na blízkost města. Žijeme dnes paradoxně jako ateisté a měšťáci v krajině křesťanské a zemědělské, které nerozumíme. Zemědělstvím se dnes zabývá malé procento lidí. Přitom produkce jídla změlnila naše prostředí více než kterákoliv jiná lidská činnost a má významné environmentální dopady. Naše zvyky spojené s jídlem, stravovací vzorce, skladba potravy, produkce jídla a jeho distribuce, to vše zásadním způsobem ovlivnilo i formování měst. Nezbývá nám než znovu definovat náš vztah ke krajině a potřeby, které má uspokojit. Spolu s tím se logicky změní i způsob uvažování o městech.
|
|
|
Efektivní stavby a jejich celky
Štěpánek, Martin
V reakci na potřeby současné společnosti (a potřeby blízké budoucnosti) můžeme v krajině našich měst pozorovat nové skladebné typologické prvky, které svým měřítkem a prostorovým vlivem mění zažité vnímání měst. Nejde však o nový fenomén; uspořádání, struktura sídel a krajiny je odrazem životního stylu společnosti, která konkrétní místo v daném čase obývá. Jednotlivé skladebné prvky sídel i krajiny utvářející jejich strukturu jsou proměnlivé v závislosti na potřebách společnosti v místě i čase, na kterém, nebo v kterém na ně nahlížíme. Specializace výroby a služeb, jejich koncentrace za účelem maximální efektivity, přinesla požadavky na nové stavby a stavební celky. Vznikají tak stavby a jejich celky, které mají díky své efektivitě nové prostorové nároky, které mění strukturu měst i uživatelské návyky obyvatel a jsou, i se svými sociálními důsledky, jen na okraji zájmu vědeckého bádání, přitom rozsah jejich působnosti překračuje hranice nejen měst a okresů, ale i států a kontinentů.
|
|
|
Sochařský objekt v kulturní krajině -reflexe nejen veřejného prostoru
Kačírková, Pavla ; Babyrádová, Hana (oponent) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce si klade za cíl porozumět rurálnímu prostředí, na konkrétním případu vesnice Šarovy, v celé jeho jedinečnosti a celistvosti intravilánu i extravilánu. Poukazuje na palčivé problémy současné krajiny jako je odcizení člověka krajině, scelování lánů, špatná politika státu. Případová studie mapuje činnost občanského sdružení Jinákrajina na území katastru obce Šarovy a blízkých obcí. Popisuje jednotlivé aktivity občanského sdružení (sochy, aleje a stromy, zajímavá místa v krajině, naučné stezky, akce, a návrhy pro vesnici), jejich důvody vzniku, vyvolané reakce a důsledky. Cíle výzkumu chtějí ukázat, že umění může být právě spojovatelem přístupů ekologického a sociálního.
|
|
| |
host ::
RSS.