|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Langerová, Michaela ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Předmětem této diplomové práce je ochrana osobních údajů se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Cílem je vedle přiblížení právní úpravy ochrany osobních údajů též upozornit na úskalí, které může přinést zpracování osobních údajů zaměstnance ze strany zaměstnavatele. První a podstatně obsáhlejší část je věnována obecné úpravě, která představuje východisko pro řešení konkrétních případů zpracování v části druhé. První dvě kapitoly jsou věnovány pramenům právní úpravy ochrany soukromí a osobních údajů, a to jak v rovině zákonné a ústavněprávní, tak v rovině mezinárodní resp. unijní. V kapitole třetí se krátce zabývám Úřadem pro ochranu osobních údajů a jeho působností. Následující tři kapitoly vymezují jednotlivé pojmy a představují úpravu práv subjektu údajů na jedné straně a povinností správce či zpracovatele na straně druhé. Již v této obecné části najde čtenář několik případů zpracování osobních údajů zaměstnavatelem, které mají sloužit k objasnění ne zcela určitých pojmů a jejich definic. V poslední sedmé kapitole je záměrem zaprvé velmi obecně postihnout možné spektrum případů zpracování osobních údajů, ke kterému může dojít a dochází v pracovněprávní praxi, a zadruhé konkrétně přiblížit tři vybrané problematické příklady. První je zodpovězení otázky oprávněnosti vyžadování určitých informací...
|
|
|
Kamerové systémy na veřejných prostranstvích - zajištění bezpečnosti nebo ohrožení soukromí?
Tokárová, Michaela ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
diplomové práce Právo na soukromí je velmi široké, komplexní a těžko popsatelné. Jeho základ v evropském pojetí spočívá v možnosti jednotlivce rozhodovat sám o sobě, o rozsahu informací, které se o něm dozví někdo jiný. Naopak americké pojetí vychází z práva člověka na nevměšování státu do jeho života. Evropský koncept soukromí sice není postaven, na svobodě od státu, ale i tak zaručuje bezpečí před vnějšími tlaky ke konformnosti. Tím umožňuje využívání i mnohých dalších práv (jako svobodu slova, náboženského vyznání apod.) a stává se základem liberální společnosti. Dle evropské koncepce lze právo na ochranu osobního soukromí vymezit jako právo fyzické osoby rozhodnout podle vlastního uvážení zda, nakolik a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny navenek. V České republice zatím není rozvinutá debata a ucelená doktrína zabývající se právem na soukromí obecně, na problematiku jeho narušení kamerovými systémy se zatím pohlíží jenom jako "z rychlíku". V dnešní době "internetové" a zaměřené na boj proti terorismu je ale více než jasné, že se tato debata bude muset rozvinout. Legislativně je problematika kamer upravena jen v zákoně o ochraně osobních informací, přičemž je nutno podotknout, že ne komplexně. Upravená je jen otázka zařízení se záznamem, protože bez něj...
|
|
|
Sledování zaměstnanců při práci
Holsteinová, Lenka ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
SLEDOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘI PRÁCI Diplomová práce se zabývá právní ochranou soukromí a majetku v souvislosti s monitorováním zaměstnanců. Právní praxe řeší tuto problematickou oblast různými způsoby, což činí toto téma velmi aktuální. Práce se skládá ze šesti kapitol, každá z nich popisuje důležité aspekty monitorování zaměstnanců. První dvě kapitoly jsou úvodní a definují základní pojmy a právní zásady týkající se ochrany osobních údajů. Třetí kapitola se zaměřuje na soukromí jako základní lidské právo a poukazuje na otázku střetu s jinými hodnotami. Možnosti uplatnění práva na ochranu soukromí jsou uvedeny v poslední části této kapitoly. Kapitola čtvrtá se zabývá příslušnou českou legislativou týkající se sledování zaměstnanců a ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Prostředky monitorování zaměstnanců jsou analyzovány v páté kapitole, která je rozdělena do pěti částí - kamerové systémy, důvěrnost korespondence, použití internetu, GPS lokalizace a biometrická identifikace a autentizace. Šestá kapitola se snaží popsat příslušnou českou judikaturu a ilustruje přístup správního orgánu při rozhodování. Práce usiluje o stručnou analýzu monitorování zaměstnanců z hlediska obecně závazných právních předpisů a identifikaci slabých stránek při uplatňování právních předpisů.
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Ochrana osobních údajů
Nutilová, Helena ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mikule, Leoš (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Primárním cílem dizertační práce je podat komplexní rozbor problematiky ochrany osobních údajů v České republice s přihlédnutím k regulaci v EU. Sekundárním cílem práce je zkoumání historické geneze a obsahových zdrojů předmětné problematiky. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, představují právní předpisy, judikatura soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční odborná literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů využívá práce metody, jež jsou aplikovatelné v oblasti právní vědy. V největší míře je uplatněna metoda deskripce (včetně klasifikace), analýzy a syntézy. Dizertační práce sestává ze sedmi kapitol. Po krátkém úvodu následuje svým charakterem spíše sociologické pojednání o významu ochrany osobních údajů ve 21. století. Ochrana osobních údajů představuje v současnosti aktuální téma s ohledem na prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií, ke kterému dochází od druhé poloviny 20. století, intenzivněji pak od počátku 21. století. Nové technologie umožňují shromažďování osobních údajů v širokém měřítku, přičemž zásahy do soukromí způsobené neoprávněným zpracováním osobních údajů mohou být přitom nevratné. Materiálně-historický zdroj ochrany osobních údajů představuje ochrana soukromí. Soukromí lze vymezit jako subjektivně vnímanou představu o autonomní sféře života...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Pošvářová, Tereza ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Primárním cílem této rigorózní práce je podat komplexní rozbor ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích, včetně přihlédnutí k vývoji této oblasti v Evropské unii. Jejím sekundárním cílem je nastínit danou problematiku též z pohledu ochrany majetkových zájmů zaměstnatele. Základní informační zdroje, z nichž práce čerpá, jsou právní předpisy, judikatura českých i evropských soudů, úřední dokumenty a česká a zahraniční literatura. V rámci dosažení sledovaných cílů, je v největší míře využívána metoda deskripce, analýzy a syntézy. Práce se sestává z deseti kapitol. Po úvodní části následuje rozbor právní úpravy v České republice a Evropské unii, dále rozbor pojmů soukromí a osobních údajů, jejich vzájemný vztah, který je vymezen rozborem jednotlivých prvků v oblasti osobních údajů. Druhá část práce je především zaměřena na problematiku osobních údajů v pracovněprávních vztazích. Závěr práce je věnován majetkovým zájmům zaměstnavatele. Na základě analýzy shora uváděných informačních zdrojů bylo zjištěno, že režim ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích v zásadě odpovídá právní úpravě Evropské unie. V zájmu ochrany osobních údajů v pracovněprávních vztazích lze zaměstnavatelům doporučit omezení požadovaných osobních údajů zaměstnanců na nejnižší možnou míru, jenž postačuje k plnění...
|
|
|
Ochrana osobních údajů v pracovněprávních vztazích
Žůrek, Jiří ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Tato rigorózní práce podrobně analyzuje problematiku zpracování osobních údajů zaměstnanců v pracovněprávních vztazích a problémy, které přináší každodenní praxe. Podstatnou část práce tvoří pojednání o subjektech zpracovávajících osobní údaje a jejich povinnostech, přičemž autor vychází z relevantních rozhodnutí a stanovisek dozorového orgánu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů. Autor se v práci podrobně zabývá též jednotlivými zpracovávanými osobními údaji v pracovněprávních vztazích. V této souvislosti věnuje pozornost rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a to ve spojitosti s problematikou zveřejňování platů a odměn státních zaměstnanců na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Analýzou současné právní úpravy dochází autor k názoru, že za současného znění zákona č. 106/1999 Sb. nelze sdělovat na základě žádosti žadatele informaci o výši platu či odměny zaměstnance povinného subjektu. Závěrečná kapitola je věnována podrobné analýze možného užití moderních prostředků sloužících k ochraně práv a oprávněných zájmů zaměstnavatele, při nichž nutně dochází ke zpracování osobních údajů zaměstnanců. Autor vyslovuje názor o vhodnosti přijetí speciální právní úpravy, která by jednoznačným způsobem upravovala možnosti užití těchto moderních...
|
|
|
Uplatňování zákona o ochraně osobních údajů ve školské praxi
Santner, Jaroslav ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Nosková, Lenka (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů v praxi škol poskytujících základní vzdělání a základy vzdělání (základních škol, základních škol praktických a základních škol speciálních) Ústeckého kraje. Zaměřuje se na tři oblasti - předávání osobní dokumentace žáků a informací o nich při jejich přestupu mezi školami, zveřejňování žákovských prací, fotografií a videozáznamů při prezentaci školy, např. na výstavách, ve školním časopise či na internetu a na využívání kamerových systémů na školách. Cílem práce je na základě doporučení, stanovisek a výkladů odpovědných orgánů (MŠMT, ÚOOÚ, krajský úřad, ČŠI) nalézt optimální a právně podložený postup a na základě dotazníkového šetření jej porovnat s praxí na základních školách Ústeckého kraje.
|
|
|
Dohled a etika
Slavíček, Daniel ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Disertační práce se věnuje tématu dohledu. Snaží se odpovědět na otázku, do jaké míry žijeme ve společnosti, kterou je možné charakterizovat jako společnost dohledu. Za tímto účelem definuje, co pojem dohled znamená, jaký je historický vývoj dohlížení, jaké teorie tento fenomén relevantně popisují a v jakých oblastech se s ním můžeme setkat. Jsou zde představeny hlavní teorie multidisciplinárního oboru dohledových studií, který se rozvíjí zejména posledních dvacet let. Z dohledových technologií je pak věnována zvláštní pozornost kamerovým systémům. Zároveň se tato práce zaměřuje na etická úskalí a dopady, které s dohledem souvisí, tj. na problematiku soukromí, diskriminace, sociálního vyloučení, transparentnosti a odpovědnosti.
|
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
host ::
RSS.