|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
|
Architektura 1. poloviny 20. století v západní části Ústeckého kraje
Pavlíček, Tomáš
Koncept této práce krystalizoval pomalu, tak jak jsme si ujasňovali rozsah sledované problematiky. Od prvních náčrtů, příliš širokých na to, aby mohly být zpracovány do jednoho celku, po zúžení tématu na architekturu především první poloviny dvacátého století na území stávajícího Ústeckého kraje, a to určité jeho části. Tato problematika je, do jisté míry, osobní obsesí autora. Považujeme severočeský region za domovský. Z tohoto vědomí vyrůstal i určitý pocit odpovědnosti pro současnost, zároveň ale z tohoto vědomí rostla snaha poznat i jeho minulost. V následujících kapitolách bychom o těchto momentech hovořili podrobněji. První fascinací bylo to, že tato oblast prošla neskutečnou restrukturalizací. To je eufemismus pro mnohdy kruté události, které se zde odehrávaly a napětí, v němž dozrávaly. Vyvrcholením poměrně dlouhého procesu se stává druhá světová válka, v níž se vzájemné atavismy obou převažujících etnik německého a českého, nemluvě o židovském, vyhrotí a skončí tragicky. Tyto události mají ovšem své pokračování. Po vysídlení dvou a půl milionu Němců je tento kraj, nebo respektive celé české pohraničí, takřka prázdné. Tím pádem jej bylo třeba zalidnit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Consolidation process in banking industry of European Union
Hrádelová, Jana ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce)
Předmětem této práce je konsolidace bankovního sektoru umístněna do prostoru Evropské unie, kde se tento trend začal objevovat v 80.-90. letech 20. století. Od přelomu tisíciletí až do současnosti znovu nabyl intenzitu a stal se aktuálním také díky novým faktorům, které s sebou přináší toto období: výrazný technický rozvoj v oblasti IT a neustávající integrační snahy a rozšiřování bankového sektoru EU o nové členské státy. Konsolidace nabyla rozličné formy, které souvisejí s rozdílnými zájmy bankovních subjektů a následně se liší ve výsledných efektech. Nakolik se tyto efekty netýkají jenom samotných slučování bankovních subjektů, ale můžou mít potencionální dopad také na segmenty trhu a jeho konkurenční prostředí nejen směrem ke zvýšení efektivnosti, ale také k nadměrné tržní moci, je konsolidační proces sledován příslušejícími orgány a komisemi EU, které přinášejí nové legislativní přístupy.
|
|
Vývoj sociálního zabezpečení na venkově v období První republiky
Štípek, Vladimír ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je problematika spontánních sociálních systémů, které se vyvíjely na venkově v období první republiky. Tyto systémy představovaly ucelený institut pomocných mechanizmů, které se pokoušely zabraňovat vzniku sociálních a mezigeneračních problémů ve vztahu k přirozené cirkulaci pracovních sil ve výrobním procesu. Systémy byly ovlivňovány vnějšími faktory, jako je například politická situace, pozemkové reformy, migrace obyvatelstva. Zvláštní důraz bude kladen na oblast institutu výminkářství, které představuje soběstačný systém sociálního zabezpečení. Ke zkoumání problematiky budou využívány dobové prameny i odborné publikace. Krásná literatura, ve které je problematika líčena, bude také významným informačním zdrojem. Práce se bude zabývat i některými případy řešení sociálních a důchodových problémů v historii a jejich přímých následků, vedoucích k formování systémů.
|
|
Konstrukce obchodu s lidmi v České republice
Černá, Steffi ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku konstrukce obchodování s lidmi v České republice. Pracuje s předpokladem, že obchod s lidmi není objektivní problém, který lze přesně kvantifikovat a popsat, ale že zde existují určitá diskurzivní témata, skrze která je toto téma konstruováno. Je to především obchod s lidmi jako organizovaný zločin, obchod s lidmi jako migrace, obchod s lidmi jako prostituce a obchod s lidmi jako nucená práce. Hlavní aktéři v této problematice pak využívají jednotlivých typů sekuritizace, skrze které obchod s lidmi prezentují. Nápomocné mi bylo i rozdělení sekuritizačních přístupů, které popsala Claudia Aradau, a to na tzv. politiku soucitu a politiku rizika. Práce se ptá na otázky, kdo jsou hlavní aktéři této sekuritizace a jakým způsobem k ní dochází a skrze jaká diskurzivní témata. Konstrukce tématu je zkoumána diskurzivní analýzou. Nejdůležitějším zdrojem informací jsou oficiální dokumenty hlavních aktérů a dále jejich vzájemná interakce, která téma také velmi výrazným způsobem rámuje. Zajímavý je i rozkol mezi diskurzem a praxí u jednotlivých aktérů, který vychází z odlišných diskurzivních typů. Závěr práce se ptá, zda by se v problematice obchodu s lidmi nemělo jít spíše cestou desekuritizace.
|
|
Možnosti profesní přípravy a uplatnění osob se zrakovým postižením na trhu práce
JÍCHOVÁ, Simona
Tato práce se zabývá problematikou profesní přípravy a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Zaměstnávání osob s postižením je obecně rozšířeným problémem. Osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi, přitom jasně vyplývá, že stojí o to mít zaměstnání. Teoretická část této práce je zaměřena na vymezení osob se zrakovým postižením včetně specifik jejich vývoje. Druhá kapitola se zabývá vzděláváním osob se zrakovým postižením v primárním, sekundárním a terciárním školství, část je zde věnována i volbě povolání. Závěr teoretické části se věnuje zaměstnávání osob se zrakovým postižením, zejména politice zaměstnanosti. V praktické části jsou popsány představy a očekávání od zaměstnávání osob s postižením zraku, motivace k práci a žebříček hodnot dotazovaných s postižením zraku, role rodičů při výběru profese. Dále jsou uvedeny dovednosti potřebné k nalezení práce, kterými disponují dotazované osoby, názory na možné příčiny nezaměstnanosti osob s postižením zraku a podpůrné mechanismy zaměstnávání těchto osob, které využívají konkrétní dotázaní. Výzkumné šetření probíhalo formou rozhovorů se šesti respondenty se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti a nevidomosti. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením. Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají osoby s postižením zraku problémy při studiu, co vnímají jako překážky při studiu a při výběru profese, případně při vykonávání profese. Problémem může být špatné rozhodnutí při výběru školy, např. vlivem nedostatečné sebedůvěry osoby s postižením a nízké důvěry rodiny i učitelů. Závažným a stále přetrvávajícím problémem jsou předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale i to, že je nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s postižením zraku. Dle mého názoru se možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým postižením zlepšují, avšak bariéry přetrvávají zejména v postojích intaktních lidí a potencionálních zaměstnavatelů. Ti jsou mnohdy ovlivněni nedostatečnou informovaností o podpoře a možnostech zaměstnávání osob s postižením. Svou roli sehrává i postoj dnešní společnosti, která klade důraz na rychlost a kvantitu. Je třeba v osobách s postižením zraku již od dětství budovat sebedůvěru, zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost potencionálních zaměstnavatelů, která by mohla být zajištěna pomocí médií a seminářů. Na školách by mohla probíhat spolupráce intaktních žáků a žáků s postižením zraku. Je třeba, aby již od dětství bylo postižení vnímáno jako něco běžného. Ovšem změnit myšlení společnosti může trvat ještě dlouho.
|
| |
|
Komparace EU15, USA, Japonska a Austrálie prostřednictvím vybraných makroekonomických ukazatelů
Tůma, Pavel ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Halás, Vladimír (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných ukazatelů, které budou předmětem porovnání, jejichž hodnoty se následně odráží ve vzájemné konkurenceschopnosti. Nechybí ani doporučení pro jednotlivé hospodářské politiky do budoucna. Práce se člení do 7mi kapitol.První je věnována stručné charakteristice jednotlivých ekonomických celků. Druhá se zabývá hrubým domácím produktem, a to především jeho vývojem a strukturou. Třetí kapitola se orientuje na analýzu cen od relativní cenové hladiny, míry inflace až po jednotlivé složky indexu spotřebitelských cen. Čtvrtá kapitola pojednává o vnitřní stabilitě a to vládním deficitu, jeho odrazu ve vládním dluhu, vývoji úrokových sazeb a zásazích vlády v podobě sociálních transferů a subvencí. V 5. kapitole o vnější stabilitě sleduji vývoj běžného účtu platební bilance na HDP a měnový kurz. Šestá kapitola rozebírá trh práce z hlediska celkové míry nezaměstnanosti a z pohledu produktivity práce podle sektorů hospodářství. Poslední kapitola obsahuje hodnocení jednotlivých ekonomik prostřednictvím doplňkových ukazatelů jako je index lidského rozvoje či index korupce.
|
|
Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR
Kabátová, Veronika ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Lapáček, Michal (oponent)
Práce se zabývá postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice, opatřeními přijatými na podporu jejich zaměstnávání a možnostmi jejich pracovního uplatnění. První část je zaměřena na charakteristiku současné situace osob se zdravotním postižením na trhu práce a na specifikaci různých faktorů, jež ovlivňují jejich zaměstnávání. Následující část je věnována službě podporovaného zaměstnávání orientované na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, především na osoby se zdravotním postižením, jejím principům a výhodám, které přináší a také srovnání české praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Službu podporovaného zaměstnávání v České republice prozatím poskytují výhradně nestátní neziskové organizace, a proto další část pojednává o těchto organizacích a způsobu jejich financování, především o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie jako nejvýznamnějšího zdroje pro činnost uvedených organizací. Závěrečná část práce se zabývá motivy, které mohou zaměstnavatele vést k zaměstnání člověka se zdravotním postižením.
|
|
Přičitatelnost jednání státu podle mezinárodního práva veřejného
Bruner, Tomáš ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Práce nejdříve popisuje historické proměny způsobu, jak přičítat jednání jednotlivce státu. Původní starověké pojetí kolektivní odpovědnosti bylo absolutní. Státu či pospolitosti byl tedy přičítán jakýkoli protiprávní čin jeho členů, poškozené společenství si mohlo zvolit, zdali bude vyžadovat a přijme reparaci, nebo se uchýlí k použití síly. Toto pojetí se změnilo ve vrcholném středověku a novověku. Došlo k subjektivizaci odpovědnosti, kdy byly mezinárodní vztahy vnímány jako meziosobní vztahy mezi panovníky. Protiprávní jednání soukromých osob pak nebylo panovníkům přičítáno a převládlo subjektivní pojetí odpovědnosti založené na zavinění panovníka, a to buď ve formě konání, nebo opomenutí, resp. nedbalosti. Přičitatelnost jednání panovníka státu se pak rozšířila i na přičitatelnost jednání státních orgánů. Od 19. století však docházelo ke zpětné objektivizaci odpovědnosti. Koncept diplomatické ochrany fakticky umožnil přičíst státu, že nezajistil ochranný standard zájmů cizince na svém území. Koncept náležité péče (due diligence) pak i v dalších oblastech určil, že lze státu přičíst, pokud dopustí, aby došlo k porušení práva. Zde ovšem zůstává sporné, zda je možné státu přičíst celkový následek protiprávního jednání, nebo pouze jeho část, neboť státu je přičitatelné jen to, že jednání nezabránil, nikoli...
|
host ::
