|
Posouzení vlivu pasterizace a filtrace na obsah vybraných chemických složek piva
Vopelková, Dominika ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu pasterizace a filtrace na vybrané chemické složky piva. Konkrétně byl studován vliv na prvkové složení, obsah organických kyselin, sacharidů a fenolických látek. Pro účely prvkové analýzy byla využita optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES). Analýza organických kyselin byla provedena pomocí iontové chromatografie. Vysokoúčinná kapalinová chromatografie posloužila k analýze sacharidů, při které byla použita ELSD detekce, a k analýze fenolických sloučenin, s využitím DAD detektoru. Na základě znalostí chemického složení známých vzorků piv byly z těchto dat pomocí statistických metod (analýza rozptylu, analýza hlavních komponent) získány parametry, které vykazovaly nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými skupinami piv. Byly tak nalezeny korelace mezi proměnnými a technologickými operacemi úpravy piva. Celkově bylo ovlivněno 12 z 23 analyzovaných paramterů. Dopad filtrace a pasterizace piva byl pozorován v obsahu železa, křemíku, draslíku a hořčíku, dále kyseliny jablečné, monosacharidů glukosy a fruktosy a fenolických sloučenin.
|
| |
|
Vliv inertních plynů na charakteristické parametry spalování
Hudák, Igor ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Odstrčil, Miloslav (oponent) ; Hájek, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá výzkumem vlivu inertních plynů obsažených v alternativních plynných palivech na parametry spalovacího procesu. Mezi tato paliva patří například generátorový plyn, koksárenský plyn anebo bioplyn. Jejich energetický potenciál zůstával dlouhou dobu nevyužit, protože se z části jednalo o odpadní plyny. V porovnání s ušlechtilým palivem jako je zemní plyn se tyto plyny vyznačují rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi, zejména nižší výhřevností. Na základě podmínek, které panovaly při jejich vzniku, se jejich složení může v průběhu produkce měnit. Nižší výhřevnost je dána především přítomností inertních plynů, které se přímo nezúčastňují spalování, a teplo spíše odebírají. Za určitých podmínek je tento typ paliva možné spalovat na standardních typech hořáků, ale i tak jejich provoz nemusí být zdaleka bezproblémový. Pro dosažení požadovaného výkonu jako s ušlechtilými palivy je nutné hořákem protlačit mnohem větší množství nízko-výhřevného paliva, což geometrie hořáku nemusí umožnit. Po nezbytném teoretickém úvodu, kde je zhodnocena současná situace v oblasti výzkumu plynných nízko-výhřevných paliv a přidávání inertních plynů do ušlechtilého paliva se práce věnuje problematice tvorby emisí oxidu dusíku (NOx) a shrnuje technologické postupy aplikovatelné na procesních hořácích pro potlačení jejich tvorby. Dále jsou kategorizována paliva z různých alternativních zdrojů, včetně popisu jejich složení a jejich vlastností. V souvislosti s těmito palivy byla vytvořena simulace spalování v bilančním software a byl proveden výpočet fyzikálně-chemických vlastností. Součástí práce je návrh a konstrukce dvou zařízení. Jedním z nich je experimentální směšovací stanice pro přípravu nízko-výhřevných paliv umožňující připravit palivo ze 4 různých plynů. Druhým produktem je hořák na nízko-výhřevná paliva. Nedílnou součástí práce je popis přípravy a vyhodnocení experimentálního měření. V průběhu experimentu byly do zemního plynu postupně přimíchány oxid uhličitý a dusík. Tyto plyny dokázaly snížit výhřevnost paliva až na hodnotu 10,7 MJ/mN3. Postupně byl vyhodnocen vliv inertních plynů na emise NOx, stabilitu a charakteristické vlastnosti plamene, teplotu spalin, teploty v plamenu v horizontální rovině spalovací komory a v neposlední řadě také na tepelné toky do stěny spalovací komory a termickou účinnost. Všechny zmíněné parametry byly postupně vyhodnoceny na třech typech hořáků: hořák se stupňovitým přívodem paliva, hořák se stupňovitým přívodem spalovacího vzduchu a speciálně navržený hořák na nízko-výhřevná paliva. Obecný trend byl takový, že po přidání inertního plynu do paliva dochází ke snížení teplot v plamenu a v důsledku toho i ke snížení koncentrace emisí NOx ve spalinách. Největšího snížení NOx bylo dosaženo po přidání oxidu uhličitého, přidávání dusíku mělo efekt méně výrazný. Ve velké míře však také záleží na konstrukci hořáku. Ve většině případů došlo po přidání inertního plynu do paliva ke zkrácení plamene, s čímž korespondovaly také zjištěné hodnoty tepelných toků, kdy více tepla z horkých spalin bylo do stěn komory přeneseno blíže k hořáku.
|
|
Stereoscopic Observations of Solar Radio Emissions by the S/WavesInstrument onboard the STEREO Spacecraft
Krupař, Vratislav ; Santolík, Ondřej (vedoucí práce) ; Krucker, Samuel (oponent) ; Wimmer-Schweingruber, Robert F. (oponent)
Tato dizertacní práce je venována studiu slunecních rádiových emisí typu III pozorovaných prístrojem S/Waves na družicích projektu Solar TErrestrial RElations Observatory (STEREO). Tyto rádiové emise jsou generovány svazky horkých elektronu unikajících z koróny behem zvýšené slunecní aktivity. Tyto elektronové svazky excitují v meziplanetárním prostoru elektrostatické Langmuirovy vlny na lokální elektronové frekvenci fpe díky "bump-on-tail" nestabilite. Langmuirovy vlny mohou být konvertovány na rádiové emise typu III na frekvenci fpe anebo 2fpe. Za pomoci metody singulárního rozkladu (SVD) jsme vyvinuli goniopolarimetrickou (GP) inverzi pro merení elektrického pole na obecne neortogonálních anténách. Tato inverze nám poskytuje jak smer vlnového vektoru tak polarizacní vlastnosti príchozí vlny. Rovnež jsme prozkoumali vliv velikostí rádiových zdroju (jež jsou typické pro rádiové emise typu III) na spektrální matice. Nalezli jsme empirický vztah mezi velikostí zdroje a rozloženou spektrální maticí za pomocí SVD. Výše zmínené metody byly použity na datech namerených vlnovým analyzátorem HFR (High Frequency Receiver, cást prístroje S/Waves). Porovnali jsme spektrální výkony a výsledky GP analýzy nekolika intenzivních rádiových emisí typu III pozorovaných na družicích STEREO a Wind (jež používá spinovou...
|
|
Emise skleníkových plynů ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin arktických půd
HAJŠMANOVÁ, Klára
Práce se zabývá emisemi skleníkových plynů metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) ve vztahu k mikrobiální aktivitě a obsahu živin z různých typů půd na Svalbardu. Vlivem oteplování se z půdy do ovzduší může uvolňovat velké množství uhlíku (C) a dusíku (N) ve formě skleníkových plynů, což může přispívat ke změnám klimatu na planetě. Měření emisí skleníkových plynů a odběry půdy byly provedeny na pěti odlišných typech lokalit v srpnu v letech 2014 a 2015. Sledované plochy se lišily obsahem živin a také celkovým pokryvem vegetace, ale nelišily se v emisích sledovaných skleníkových plynů.
|
| |
|
SMV-2016-16: Emise a absorpce tepelného záření kovových materiálů pro aparatury v prostředí kosmu
Králík, Tomáš
Předmětem experimentální studie bylo ověření výměny tepla vyzařováním nebo pohlcování povrchem slitiny, která bude použita k výrobě částí budoucího meteorologického satelitu. Na vzorky slitiny byla nanesena ochranná vrstva kovu s různou tloušťkou magnetronovým naprašováním, u které se předpokládá, že podstatně sníží emisi tepelného záření vzhledem k původnímu povrchu. Několik vzorků slitiny bylo také upraveno anodickou oxidací. V rámci studie byly ověřeny tepelně radiační vlastnosti samotné slitiny s různě drsným povrchem, slitiny s ochrannou vrstvou a anodizovaná slitina. Tepelně radiační vlastnosti byly měřeny ve vakuu s teplotou vzorku v rozsahu 25 K až 320 K.
|
| |
| |
|
Přesnost bezdotykového měření teploty
Horák, Ladislav ; Janečka, Jan (oponent) ; Vdoleček, František (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vliv správného nastavení parametru emisivity, který je závislý na teplotě, vlnové délce a dalších vlivech okolního prostředí. Pro zkoumání parametru byl pořízen infračervený (IR) bezdotykový teploměr MI3 od firmy Raytek. Ke zvýšení kvality měření byl navržen a naprogramován obslužný měřící program. Program byl vyvinut v programovacím prostředí LabView 8.5. Pro získání pravé hodnoty teploty měřeného objektu byl navržen a zkonstruován dotykový teploměr s odporově závislým senzorem. Teploměr je připojen ke komunikačnímu boxu bezdotykového IR teploměru a obsluhován stejným programem. V dnešní době jsou nejvíce rozšířené IR teploměry s pevně nastaveným parametrem emisivity, které jsou použitelné pouze pro reálná tělesa v okolí hodnoty parametru emisivity 0,95. Pro tyto IR teploměry byla zkonstruována korekční funkce, která by měla hodnotu teploty naměřenou při pevně nastaveném parametru emisivity 0,95 přiblížit skutečné hodnotě měřeného objektu.
|
host ::
