|
|
Sociálně-ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecné sestry
Štraubová, Kateřina ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Vidovičová, Helena (oponent)
Tato práce pojednává o ovlivnění sebehodnocení všeobecných sester na základě společenského a finančního ocenění. V teoretické části jsem se zabývala vysvětlením pojmů sebereflexe, sebekoncepce, sebeúcta, prestiž povolání a sociální status. Jelikož prestiž povolání ovlivňuje mimo jiné historický vývoj jednotlivých profesí, zajímala mě také historie oboru ošetřovatelství. Abych mohla hodnotit ekonomické vlivy na sebereflexi všeobecných sester, porovnala jsem výši finančního hodnocení vybraných profesních skupin v ČR. V praktické části jsem zjišťovala názor všeobecných sester na jejich finanční hodnocení s ohledem na dosažené vzdělání a pracovní náplň. Jejich názor na příslušnost k určité společenské vrstvě. Zajímalo mě také, jak všeobecné sestry hodnotí mediální obraz své profese a co je na něm nejvíce trápí. Také jsem se pokusila určit, co je pro všeobecné sestry nejčastější motivací k setrvání u své profese. Pro svou práci jsem zvolila techniku kvantitativního výzkumu, metodu anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Výzkum probíhal v období od 1. 10. do 15. 10. 2011. Dotazníky jsem distribuovala ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze, v Ústavu radiační onkologie, na Urologické klinice a na Klinice anesteziologie a resuscitace. Pro srovnání jsem oslovila také všeobecné sestry z jiných měst,...
|
|
|
Přisuzované psychologické charakteristiky lidského obličeje v závislosti na socioekonomickém statusu
Linke, Lenka ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
Lidský obličej je komplexní sémantický orgán, jež mimo jiné odráží i individualitu jedince, což je dáno především jeho tvarovou různorodostí. Tato práce se zaměřuje na zkoumání vztahu mezi vnímanými charakterovými vlastnostmi a sociálním postavením. Dále byla studována variabilita tvaru v závislosti na sociálním statusu. Podkladem pro studii se stal soubor fotografií 55 mužů v manažerské pozici, které byly dále ohodnoceny 47 muži (průměrného věku 22 let ) a 77 ženami (průměrného věku 21,6 let). Data byla dále zpracována s využitím klasických metod statistického testování společně s metodami geometrické morfometriky. V naší studii jsme sledovali vliv tří charakterových vlastností - dominance, atraktivity a důvěryhodnosti - na sociálním postavení. Výzkum ukázal statisticky nesignifikantní vztah mezi vnímanou dominancí, atraktivitou a sociálním statusem. Naopak byl prokázan statisticky významný vztah mezi vnímanou důvěryhodností a sociálním postavením, Nepodařilo se nám detekovat distinktní morfologické struktury u vedoucích oddělení a vedoucích firem. Nicméně parametrické testy prokázaly statisticky významné rozdíly mezi tvaroprostorem důvěryhodného a nedůvěryhodného obličeje. Klíčová slova: percepce obličeje, dominance, atraktivita, důvěryhodnost, sociální status, geometrická morfometrika, formální...
|
|
|
Osobnost jedince v procesu dosahování sociálního statusu - směrem od sociální reprodukce k hledání zdrojů mezigenerační vzestupné sociální mobility.
Bariekzahyová, Tereza ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Rabušicová, Milada (oponent) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Osobnost jedince v procesu dosahování sociálního statusu - směrem od sociální reprodukce k hledání zdrojů mezigenerační vzestupné sociální mobility. AUTOR: Tereza Bariekzahyová KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Karel Hnilica, CSc. ABSTRAKT: Práce propojující sociologické prizma s psychologickým teoreticky i empiricky prozkoumává nekognitivní vlastnosti a rysy osobnosti (Big Five, Sebeúcta, Locus of Control, Vůle) ve vztahu k sociálně psychologickým aspektům procesu dosahování sociálního statusu (vlivy primární rodiny, vlivy školy, jiných osob aj.), přičemž se specificky zaměřuje na mezigenerační vzestupnou sociální mobilitu a hledání jejích zdrojů. V práci byl zvolen kombinovaný výzkumný design sestávající převážně z reprezentativních dotazníkových šetření dospělé populace v České republice a kvalitativních rozhovorů s vybranými mezigeneračně vzestupně sociálně mobilními jedinci. Výsledky ukazují, že kromě kognitivních schopností hrají v procesu dosahování sociálního statusu roli i statisticky méně významné a dosud poněkud opomíjené nekognitivní vlastnosti a rysy jedince. Empiricky byly identifikovány některé zdroje mezigenerační vzestupné sociální mobility (jako klíčové se ukázaly být především mimorodinné zdroje), které mohou přispět v praktické rovině při řešení otázek a problémů...
|
|
|
Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku
Sklenařík, Pavel ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.
|
|
|
The axe in the Early Middle Ages as a tool, weapon and symbol of the social status
Orgonášová, Ľudmila ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zaobírá zpracováním nálezů raně středověkých seker z území Moravy a Čech na základě dostupných publikací a v plné míře se o toto zpracování opírá v otázkách řemeslného, ale především bojového a symbolického využití tohto univerzálního nástroje. Cílem práce je seznámit čtenáře se základními typy slovanských seker, s jejich výrobou a výskytem na jednotlivých lokalitách, ale především s kontextem nálezových okolností a jeho intepretací ve vztahu k životu raně středověkého člověka. V poměrně menší míře je využitá výpověď dochovaných ikonografických a písemných pramenů a to zvláště v otázkách, které nejsou dostatečně poznatelné z archeologických nálezů a situací.
|
|
| |
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
|
Proměna postavení dítěte ve společnosti: mizející nebo nevinné dětství?
Papoušková, Kristina ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se zabývám tématem dětství, jeho vývojem a proměnou ve společnosti. Představuji zde disciplínu sociologie dětství, vymezuji oblast jejího zájmu, pozadí vývoje a stěžejní autory. Chci dokázat, že dětství není pouze životní etapa jednotlivce. Věnuji se zde dětství jako sociální entitě; v tomto kontextu lze dětství přirovnat k sociální konstrukci, jakou je gender nebo společenská třída. Vymezuji možné podoby dětství, mezi které patří například téma mizejícího dětství. Snažím se zdůraznit, že dětství nebylo ve společnosti obsaženo vždy ve stejné podobě. V neposlední řadě se zde snažím dekonstruovat mýtus nevinného dětství, který je typický pro západní společnost. Kromě teoreticky orientované části bakalářské práce obsahuje moje práce i empirickou část, v které analyzuji obrazy dětství tří generací žen, které prožívaly své dětství v různých obdobích 20. století v Československu. V analýze se zejména věnuji obrazu dětství v kontextu společenských změn, dále v souvislosti působení vzdělávacích institucí nebo o vztazích v dětském kolektivu. Snažím se zde zachytit obraz mizejícího dětství a mýtus dětské nevinnosti.
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
|
Education and the Social Inequalities Reproduction in the Czech Republic
Kirschnerová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Táto bakalárska práca spracováva tri veľké teórie o reprodukcii sociálnych nerovností - Pierra Bourdieu, Basila Bernsteina a sociálne-psychologický model z pera Duncana a Blaua. Vysvetľuje hlavné pojmy, ktoré autori používajú ako i mechanizmus ako dochádza k reprodukcii. Kompiláciou statí prestavuje situáciu vzdelávania a nerovností v Českej republike a porovnáva ich zistenia so svetovými konceptmi. Inšpirovaná Murphyho neochotou akceptovať automatické premieňanie triednych rozdielov na triedne nerovnosti a inými v istom zmysle "alternatívnymi konceptmi" vyúsťuje práca v akési predstavenie ďalšieho smeru, ktorým by sa výskum nerovností mal uberať. Predkladá názor, že je nutné bližšie skúmať vzťah ašpirácií detí z nižších sociálnych tried a školy ako štrukturálneho činiteľa, aby sme sa dozvedeli nakoľko táto najviac postihnutá skupina obyvateľstva tento problém vôbec vníma ako negatívny.
|
host ::
RSS.