|
|
Dobrá vůle v organizačním světě - případová studie profesionalizace v Nadaci Olgy Havlové
Horáková, Jitka ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent)
Předkládaná práce sleduje vývoj a profesionalizaci nadace na pozadí utváření organizované občanské společnosti v ČR po roce 1989. Zaměřuje se na význam nadačního jmění a dlouhodobého zhodnocování majetku nadací, upozorňuje na okolnosti vytvoření Nadačního investičního fondu, sleduje legislativní a ekonomické podmínky rozvoje českého nadačního sektoru a v tomto směru by mohla být přínosem pro studia občanské společnosti. Prostřednictvím případové studie Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové se zabývá doprovodnými jevy a změnami, které byly spojeny s procesem její profesionalizace. Využívá k tomu analýzu veřejných i interních dokumentů, rozhovorů s představitelkami a představiteli nadace a za poslední sledované období také metodu zúčastněného pozorování. Výzkum je zaměřen na vývoj nadace za uplynulých dvacet let její existence a na způsob, jakým do jejího vedení a správy profesionalizace pronikala. Jedním z jejích výrazných projevů byly personální změny, k nimž nadace přistoupila a které souvisely s přijímáním placených zaměstnanců a posléze se snižováním jejich počtu za účelem omezení provozních nákladů. Později také s nahrazováním zaměstnanců profesionály, kteří poskytovali externí služby. Další změny proběhly v oblasti realizace projektů, nadace se zaměřila jen na určité priority své činnosti. V...
|
|
| |
|
|
Agentury na hlídání dětí: profesionalizace péče o děti v prostředí expertních systémů
Souralová, Adéla ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Téma placené péče se stalo jednou z hlavních agend feministického výzkumu. Agentury na hlídání dětí jsou v České republice relativně mladým aktérem, kterému zatím nebyla věnována pozornost. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na tyto agentury s cílem ukázat, že tyto nejenom vyplňují mezeru na trhu, ale především vytvářejí specifickou poptávku po specifické péči. Práce vychází z kvalitativního výzkumu realizovaného s majitelkami těchto agentur a sleduje, jak je péče o děti konstruovaná. Analýza se skládá ze dvou velkých částí. V první popisuji agentury jako expertní systémy generující určitý druh důvěry. Ve druhé pak popisuji péči poskytovanou agenturami jako specializovanou, kvalifikovanou a profesionalizovanou. Hlavním cílem této práce je ukázat, jak je péče o děti v prostředí agentur dekonstruována jako ženská aktivita a rekonstruována jako genderovaná aktivita vyžadující určité dovednosti, jako aktivita vyžadující profesní prověřování.
|
|
|
Formování identity na příkladu komunity studentů klasického zpěvu
Bláhová, Vendula ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování identity u nositelů určité profesní subkultury. Jejím cílem je popsat mechanismy, které přispívají k utváření profesní subkultury a identity a které fungují v rámci profesní socializace jedince. Celá práce se zakládá na příkladu konkrétní profesní subkultury, a to operních zpěváků. Pohybuje se tedy na poli "vysoké" kultury, jejíž prostředí není zdaleka tolik probádané jako kultura populární. Autorka se opírá o teorie týkající se subkultur a tvorby identity a také o již realizovanou etnografickou studii v mezinárodně známé operní společnosti. Zároveň provedla vlastní výzkum v komunitě studentů klasického zpěvu, kteří se připravují na dráhu operních pěvců. Jednalo se o zúčastněné pozorování, které bylo doplněno sérií polostrukturovaných rozhovorů. Autorka klade důraz na praxi, na reálně probíhající interakce, a také na významy, které nositelé subkultury přikládají dějům kolem sebe. Práce ukazuje, že identita je formována diskurzivními praktikami, tedy askripcí a reflexí, a také prostřednictvím hraní sociálních rolí. Při jejím utváření hrají hlavní roli druzí, je tedy utvářena sociálně. Během profesionalizace je jedinec kultivován okolím, subkulturou, a naplňuje postupně kvality, které jsou subkulturou nastaveny. Příprava na dráhu zpěváka neznamená pouze naučit...
|
|
|
Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Repulic
Synková, Hana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mušinka, Alexander (oponent)
Legitimizace a profesionalizace romské nevládní organizace v České Republice Hana Synková Disertační práce mapuje strategie legitimizace a přežití nevládních organizací pracujících s lidmi, kteří bývají kategorizováni jako "sociálně vyloučení" či "Romové". Snaží se odpovědět na otázku, co nevládní organizace dělají, aby vypadaly "úspěšně", byly schopné získávat prostředky a vytvářet organizační renomé. Práce nepojímá organizace jako "věci", ale přibližuje je jako "procesy" a sociální sítě ovlivněné státní a evropskou politikou, systémy financování i vnitřními konkurenčními boji. I přesto, že jsou organizace diskursivně rozděleny na ty, které preferují spíše etnickou nebo sociální definici svých klientů, musejí se vyrovnávat se stejnými tlaky v podobě zákona o sociálních službách, standardů kvality či kontrolních systémů přicházejících s projekty. Organizace nevěnují svůj čas zdaleka jen "práci s klienty", ale i zvyšování sociálního kapitálu svých členů a produkování "textů", které slouží k jejich legitimizaci v očích kontrolních orgánů, ostatních organizací i veřejnosti. Aby bylo možné tyto pro veřejnost "špatně viditelné" procesy výzkumně zachytit, využívá autorka metod organizační antropologie - terénního výzkumu uvnitř organizace a na mnoha místech, které s fungováním organizace kontextuálně...
|
|
|
Srovnání vybraných jevů politické komunikace u politických stran v ČR: personalizace,profesionalizace a negativita
Rozmajzl, Lukáš ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Srovnání vybraných jevů politické komunikace u politických stran v ČR: profesionalizace, personalizace a negativita ROZMAJZL, Lukáš. Srovnání vybraných jevů politické komunikace u politických stran v ČR: profesionalizace, personalizace a negativita. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2011. 140 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Křeček, Ph.D. Tato diplomová práce se zabývá třemi vybranými aspekty politické komunikace (profesionalizace, personalizace, negativita), kterými bývají často charakterizovány současné postmoderní politické kampaně. Každá z oblastí je nejprve teoreticky vymezena, je popsán historický vývoj dané techniky v praxi politického subjektu a následně zmíněna případná kritika, která se konceptu týká (ať již rovině definiční, tak normativních představ o fungování demokratického politického systému). Stupeň využití každého z trojice konceptů je analyzována komparativním srovnáním praxe jednotlivých politických stran v kampani před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že politické strany se v míře aplikace zmíněných nástrojů odlišují. Profesionalizace je chápána jako zastřešující koncept. Její přítomnost u českých politických stran je měřena aplikací multidimenzionálního indexu CAMPROF....
|
|
|
Kvalita v praxi českých muzikoterapeutů
Fajfrová, Jitka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Šimanovský, Zdeněk (oponent)
Magisterská práce Kvalita v praxi českých muzikoterapeutů se zabývá teoretickým a empirickým zkoumáním fenoménu kvality v praxi českých muzikoterapeutů a to jak v národním, tak v evropském kontextu. Práce navazuje na bakalářskou práci Poslední směry české muzikoterapie, kterou rozvíjí, a zaměřuje se na sledování procesu profesionalizace oboru. Teoretická část je členěna do čtyř kapitol. První pojednává o kvalitě obecně, seznamuje se systémy jejího řízení a metodami jejího zjišťování. Podává přehled o kvalitě v resortech národního hospodářství, kde se muzikoterapie zpravidla uplatňuje. Druhá se věnuje muzikoterapii a to zejména české muzikoterapii a odpovídá na otázky: Kdo je muzikoterapeut? Jaké jsou poslední směry české muzikoterapie? Její významné osobnosti? A seznamuje se současným vývojovým stádiem institucializace v oboru. Třetí kapitola se věnuje evropské muzikoterapii a jejímu vztahu ke kvalitě. A čtvrtá kapitola sleduje kvalitu v české muzikoterapii a příbuzných oborech expresivních terapií. Závěrem shrnuje důležité otázky a výzvy pro budoucí rozvoj oboru. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu na principech zakotvené teorie, jehož hlavním cílem je zjistit indikátory kvality v praxi českých muzikoterapeutů. Doplňujícím cílem je podat přehled o současném stavu procesu...
|
|
|
Profesionalizace výkonu poslaneckého mandátu v českém parlamentu
Zákoutská, Eva ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá Poslaneckou sněmovnou České republiky a její profesionalizací. Práce řeší, nakolik jsou v Poslanecké sněmovně a jejích orgánech stabilně přítomni odborně zkušení a profesionální politici. Na otázku odpovídá pomocí aplikace faktorů profesionalizace na českou Poslaneckou sněmovnu. Mimo tuto otázku práce zpracovává materiální a informační zabezpečení poslanců, které jim poskytuje Poslanecká sněmovna k tomu, aby mohli vykonávat profesionálně a na plný úvazek poslaneckou funkci.
|
|
|
Elitářství v ošetřovatelství
KUČEROVÁ, Kateřina
Téma {\clqq}Elitářství v ošetřovatelství`` bylo zvoleno na základě zájmu autorky o tuto problematiku, která je považována za velmi atraktivní a poplatnou dnešní době, kdy ošetřovatelství prochází v naší zemi převratným vývojem. Sestry získávají nové kompetence a stávají se partnery lékařů, průběžně vstupují v platnost nové legislativní předpisy týkající se této profese, je snaha o zvýšení prestiže sester a tím i zvýšení jejich statusu v očích jak zdravotnické, tak laické veřejnosti. Jak již bylo výše zmíněno, celý obor ošetřovatelství, systém vzdělávání sester a celá sesterská profese u nás již nějaký čas prochází zásadní transformací, která klade vysoké požadavky na informovanost, celoživotní vzdělávání a možnost volného a bezbariérového přístupu sester k aktuálním informacím o dění nejen na naší, ale zejména pak na mezinárodní odborné scéně. Ošetřovatelství je oborem, který má více vrstev {--} od základní ošetřovatelské péče, která je v kompetenci všeobecných sester, až po specializovanou a superspecializovanou ošetřovatelskou péči, která díky pokrokům ve vědním oboru ošetřovatelství vyžaduje nejvyšší možný stupeň vzdělání. Chceme-li definovat elitu v ošetřovatelství, je nutné ji blíže specifikovat jako výlučnou sociální skupinu. Prostřednictvím této studie se pokusila autorka alespoň v trochu ucelené formě přiblížit problematiku elitářství v ošetřovatelství. Snahou bylo stručně charakterizovat současnou situaci, co se vztahů mezi jednotlivými skupinami sester týče a také polemizovat nad otázkou: {\clqq}Co dělá sestru sestrou?`` Znalost složité techniky nebo empatické otírání zpoceného čela pacienta? Nové století přivádí sestru k zamyšlení nad koncepcí rozšířených rolí v rámci ošetřovatelství, která by měla pomoci tomuto povolání pozdvihnout společenskou prestiž. Negativním rysem je, že při této snaze dochází k nenápadnému odvádění sestry od práce, pro kterou se staly sestrami, tedy od ošetřovatelské péče o pacienta, od péče o základní biologické a potřeby. Díky tomuto aspektu mnoho sester věří, že zvýšení prestiže ošetřovatelského povolání není slučitelné s tzv. {\clqq}špinavou`` prací ošetřovatelství. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že v českém ošetřovatelství existuje stav zvaný elitářství a že existují obory, které jsou vnímány jako výlučné, stejně tak se potvrdil existující vztah mezi profesionalizací a elitářstvím. Šetření zaznamenalo velký posun oproti letům minulým ve zlepšení komunikace sester s pacienty a autorka vyjadřuje naději, že i výraznější komunikace sester navzájem přispěje ke zlepšení vztahů na obou frontách, výlučné i tzv. obyčejné, neboť skutečně elitní {--} výjimečná sestra je ta, která má od každé kousek, vzdělanost i charakter.
|
|
|
Status sestry dnes a v budoucnosti
KOZÁKOVÁ, Martina
Status sestry je velice aktuálním tématem. Jedná se o profesi, která prošla v několika předchozích letech mnoha změnami, od vzdělávání až po získávání nových kompetencí. Sestry nejsou pouze pečovatelky a pomocnice, ale samostatně myslící bytosti s odpovídajícím vzděláním a kompetencemi danými legislativně. Teoretická část se zabývá statutem sestry ze sociologického hlediska, jeho vývojem z historického pohledu, dále také změnami probíhajícími v současnosti a zasahujícími do budoucnosti a na novinky, které můžeme v profesi očekávat. Praktická část obsahuje výsledky zjištěné kvantitativním výzkumem zabývajícím se vnímáním statutu sestry pacienty, sestrami a lékaři. Cílem výzkumu bylo prozkoumat spokojenost sester v ČR se současným statutem a odhalit jejich vize do budoucnosti; dále zjistit názory pacientů na současný status sester ve společnosti; a ověřit názory lékařů na status sestry v současnosti a ověřit jejich vize o sestrách pro budoucnost. Hypotéza H1 zněla: Sestry nejsou spokojeny se svým statutem v současnosti a byla potvrzena. Hypotéza H2 byla: Vize sestry o jejich budoucím statutu ve společnosti jsou pozitivní a byla potvrzena. Hypotéza H3 zněla: Pacienti negativně hodnotí status sestry v ČR, nebyla potvrzena. Hypotéza H4: Lékaři status sestry v současnosti nesledují byla potvrzena. H5: Lékaři o sledování statutu sestry v budoucnosti nejeví zájem a byla potvrzena.
|
host ::
RSS.