Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 229 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních
Kiliánová, Hana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
SHRNUTÍ Hlavním cílem práce "Vybrané metody sociální práce s nesoběstačnými klienty ve zdravotnických zařízeních" bylo popsat a analyzovat metody používané při aktivizaci seniorů s demencí. Práce porovnává aktivizaci v různých zařízeních a zjišťuje vztah pracovníků k aktivizačním metodám. Text práce byl rozvržen do pěti kapitol. První kapitola zasazuje práci do kontextu stáří a stárnutí. Druhá kapitola je věnována problematice soběstačnosti a závislosti v seniorském věku a souvisejícím tématům. Tématem třetí kapitoly je stáří ve vztahu k paměti, charakterizuje paměť a její poruchy u seniorů trpících syndromem demence. Čtvrtá kapitola je stěžejní a přibližuje nefarmakologické přístupy a možné aktivizační činnosti, které lze využívat v praxi k ovlivnění poruch kognitivních funkcí a poruch chování u seniorů s demencí. Na teoretickou část navazuje výzkumné šetření, které bylo provedeno ve čtyřech zařízeních pečujících o klienty s demencí. Šetření má podobu kvalitativního výzkumu, pro který byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Rozhovory byly uskutečněny s osmi odborníky aplikujícími v praxi. Poznatky získané z rozhovorů a pozorování byly následně analyzovány, vyhodnoceny a poté shrnuty v závěru šetření.
Deprese u chronicky nemocných
Pečinková, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Práce "Deprese u chronicky nemocných" se zabývá depresí u osob s Alzheimerovou nemocí. Teoretická část práce uvádí témata stáří, syndrom demence, Alzheimerova nemoc a deprese. Tato témata popisuje také ve vzájemném vztahu, opomenuty nejsou ani výzkumy v této oblasti. Praktická část zkoumá výskyt deprese u osob s Alzheimerovou nemocí a dále ověřuje předpoklad, že depresivita je častěji přítomná v počátečních stádiích Alzheimerovy nemoci. Ve výzkumu je užito metody standardizované, v podobě Geriatrické škály deprese dle Yesevage, ale také dalších metod inovativních, které přinášejí jiný úhel pohledu (Geriatrická škála deprese vyplněna pečujícími a strukturované pozorování). Výsledkem je poznatek, že 9,7% osob s Alzheimerovou nemocí trpí depresí. Více osob s depresí se nachází u osob s počínající demencí, ale nejedná se o signifikantní rozdíl. V této práci se zvažuje také přínos jiných diagnostických metod deprese pro praxi.
Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou
Jírová, Monika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce s názvem "Problematika institucionální péče o seniory s Alzheimerovou chorobou" zahrnuje informace týkající se jednotlivých typů demencí, mapuje současnou situaci v České republice a ve světě, charakterizuje základní otázky v oblasti sociální politiky a představuje vybrané metody nefarmakologické léčby. Výzkumná část analyzuje podmínky života seniorů trpících Alzheimerovou chorobou, kteří žijí v různých typech ústavních zařízení. Zaměřuje se také na rodinné příslušníky. K ucelenému pohledu na dané téma přispívají názory odborníků z daných institucí. Cílem práce je stručně charakterizovat a porovnat systém péče v jednotlivých ústavních zařízeních a pomocí statistických informací poukázat na aktuálnost tématu.
Využití reminiscenční terapie u seniorů a osob s demencí
Pichová, Markéta ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na seniory, osoby s demencí a význam reminiscenční terapie při práci s těmito cílovými skupinami. V práci je popsána demence, druhy demence, průběh demence, prevence demence, potřeby seniorů a osob s demencí, teoretický popis reminiscenční terapie a její využití. Praktický popis reminiscence vychází z vlastního výzkumu, který je realizovaný za pomoci rozhovorů, osobních dokumentací, kazuistik a pozorování seniorů a osob s demencí.
Implementace zahradní terapie v Domově se zvláštním režimem
Kubištová, Nina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu zahradní terapie. Představuje zahradní terapii jako jednu z možných aktivizačních činností. Úvodní část práce obsahuje vymezení vztahu člověka a přírody a představení zahrady jakožto prostoru a prostředku pro realizaci zahradní terapie. Následuje představení základních pojmů, týkajících se samotného oboru zahradní terapie - její defnice, historie, role zahradního terapeuta, formy, účinky, proces, individuální přístup k účastníkům zahradní terapie, význam zjišťování potřeb klientů domova se zvláštním režimem a kritéria pro vyloučení z účasti na zahradní terapii. Čtenář je obeznámen s diagnózou demence a s obecnými zásadami v přístupu ke klientům trpících demencí. Součástí práce je také vytvoření konkrétního návrhu pro možnou realizaci terapeutického pracoviště v Domově se zvláštním režimem Slaný (dále Domov Slaný), a to u klientů trpících demencí. V kapitole, která nese název "Aplikace zahradní terapie v Domově Slaný" je úvodem představeno samotné pracoviště Domov Slaný, jeho aktuální nabídka aktivizačních činností a aktuální podoba terapeutické smyslové zahrady a zahradní terapie. Závěr práce je věnován konkrétním návrhům pro plánovanou přestavbu terapeutické smyslové zahrady a mnou navrženým programům pro zahradní terapii. Klíčová slova Zahradní terapie,...
Účinky multipotentních sloučenin ovlivňujících neurotransmisi ve farmakologických animálních modelech kognitivního deficitu
Chvojková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kuchař, Martin (oponent) ; Rudá, Jana (oponent)
V rámci preklinického výzkumu farmakoterapie Alzheimerovy nemoci je v současnosti věnována pozornost multipotentním sloučeninám, umožňujícím intenzifikaci účinku zasažením více patofyziologických mechanismů. Práce se proto zabývala posouzením účinnosti multipotentních sloučenin a kombinované aplikace v modelech kognitivního deficitu u potkana. Společným mechanismem účinku testovaných látek byla modulace neurotransmiterových systémů. Cílem první části práce bylo porovnání účinku experimentální monoterapie a kombinované terapie antagonistou N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů a pozitivním modulátorem receptorů pro kyselinu γ-aminomáselnou typu A (GABAA) v modelu vyvolaném trimethylcínem. Superiorita kombinované terapie byla prokázána histologickou analýzou hipokampální neurodegenerace, ale v kognitivním testu nedosáhla statistické signifikance. Předmětem zbývající části práce byly multipotentní deriváty takrinu. Prokázali jsme pozitivní efekt dimeru 6-chlorotakrinu a 6-nitrobenzothiazolu a dále dimeru 6- chlorotakrinu a L-tryptofanu, působících také jako inhibitory acetylcholinesterázy, v modelu kognitivního deficitu vyvolaném skopolaminem. V případě jiných takrinových derivátů působících také jako antagonisté NMDA receptorů jsme prokázali nízké riziko závažných nežádoucích účinků, což...
Potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života ve vlastním prostředí
Bártová, Alžběta ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Předkládaná disertační práce, jejímž tématem jsou potřeby lidí s demencí a podpora jejich nezávislého života v domácím prostředí, vznikla v rámci postgraduálního studijního programu Studia dlouhověkosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, projektu GAČR jehož je autorka spoluřešitelkou a dále projektu AZV, na jehož řešení se v rámci doktorského studia podílela. Výzkum prezentovaný v této práci se zaměřuje na potřeby lidí s demencí žijících ve vlastním prostředí, potřeby jejich neformálních pečujících, potřeby a zkušenosti s péči o lidi s demencí při akutní hospitalizaci. Text práce je členěn do čtyř částí, které vycházejí z textů recenzovaných a publikovaných nebo k publikaci připravených. První tři části prezentují vlastní výzkumy zaměřené na zjišťování potřeb lidí s demencí a zkušenosti s péčí o ně v domácím prostředí i v prostředí nemocnice při akutní hospitalizaci. Závěrečná část představuje možnosti a služby pro podporu jejich nezávislého života ve vlastním prostředí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 229 záznamů.   začátekpředchozí51 - 60dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.