|
| |
|
|
Vliv profesionálního sportu na rodiče dětí - budoucích sportovců z hlediska jejich očekávání a důvodů výběru sportu na příkladu ledního hokeje
Jančová, Michaela ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Tématem práce je vliv profesionálního sportu na rodiče dětí - budoucích sportovců z hlediska jejich očekávání a důvodů výběru sportu na příkladu ledního hokeje. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit primární důvody výběru sportu pro své děti ze strany rodičů a zjistit jejich očekávání, jakým pohybovým dovednostem a jaké charakterové vlastnosti si jejich děti v oddíle osvojí. Jako výzkumná metoda byl zvolen kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Do výzkumu byly zapojeny tři hokejové kluby napříč různou ligovou úrovní. Výzkumný soubor tvořily dvě skupiny, přičemž jedna z nich byla skupina 140 rodičů dětí ve věku 3-15 let a druhou skupinu tvořilo 41 trenérů mládeže. Výsledky ukázaly, že hlavním důvodem výběru sportu pro své dítě je pro rodiče zájem dítěte o daný sport. Dále výsledky při podrobnější analýze ukázaly v kontextu věkové kategorie dětí, že pro rodiče dětí předškolního věku byla jako důvod angažovanosti v hokejovém klubu významnější vidina profesionální sportovní kariéry dítěte než pro rodiče starších dětí. Naopak rodiče dětí staršího školního věku dali větší váhu všestrannému a harmonickému rozvoji než rodiče mladších dětí. Dále bylo zjištěno, že rodiče přikládají velkou váhu výchovnému působení trenéra na své děti a tuto zodpovědnost si všichni trenéři uvědomují. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Mateřství u žen s PAS
Finkerová, Veronika ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Hrdličková, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o mateřství u žen s poruchou autistického spektra (PAS). Cílem práce je zjistit, jak matky s poruchou autistického spektra prožívají své mateřství. Teoretická část práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol. První kapitola představuje poruchy autistického spektra, jejich definici, projevy a poruchy autistického spektra u žen. Druhá kapitola se věnuje tématu mateřství, jeho základnímu vymezení a vybraným psychologickým a interpersonálním aspektům. Poslední kapitola se zabývá mateřstvím u žen s PAS a předkládá výsledky dosavadních výzkumů na toto téma. Empirická část práce popisuje proběhlý kvalitativní výzkum. Nejprve byl stanoven cíl práce, poté hlavní výzkumná otázka a pět dílčích výzkumných otázek. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pěti matkami s poruchou autistického spektra. Získaná data byla analyzována pomocí metody tematické analýzy. Byla stanovena čtyři hlavní témata, která se v rozhovorech s participantkami objevovala: já jako matka, vztah s dítětem, výzvy mateřství a podpora v mateřství. Každé z témat dále zahrnovalo několik podtémat. Výsledky výzkumu značí, že mateřství je pro ženy s PAS náročné, ale přináší jim do života také pozitivní aspekty. Zdá se, že významným faktorem, který má vliv na prožívání mateřství u matek...
|
|
|
Komunikace s dětmi o smrti po ztrátě jim blízké osoby v kontextu učiva i jejich světa
Kleinová, Edita ; Bravená, Noemi (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tím, jak mluvit s dětmi o smrti poté, co jim zemře někdo blízký, a to nejen v kontextu učiva, ale i jejich světa obecně. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část empirickou. Část teoretická je řazena chronologicky tak, aby jednotlivé kapitoly co nejlépe navazovaly na sebe a utvořily tak čtenáři ucelený obraz o tom, jak vhodně s dětmi komunikovat o smrti. Empirická část je tvořena kvalitativním výzkumem, konkrétně výzkumnou metodou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Ty jsou vedeny s dospělými lidmi, kterým v nízkém věku zemřel někdo jim velmi blízký. Klíčová slova dítě, smrt, strach, ztráta, odloučení, smíření, učivo
|
|
|
Výchova dětí na 1. stupni ZŠ k hodnotám za pomoci programů Pedagogického centra Arcibiskupství pražského
Macková, Magdaléna ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Tématem této diplomové práce je výchova dětí k hodnotám za pomoci programů Pedagogického centra Arcibiskupství pražského. Teoretická část se zabývá: tématy běžnými pro život v naší společnosti a zároveň úzce souvisejícími s křesťanstvím, některými vývojovými teoriemi, charakteristikou dítěte mladšího školního věku, rozborem Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání z hodnotového hlediska, stručným seznámením s problematikou etické a náboženské výchovy v naší společnosti a představením Pedagogického centra. Hlavním cílem empirické části je zjistit a popsat, jak Pedagogické centrum usiluje o výchovu dětí na prvním stupni základní škole k hodnotám. K dosažení zmíněného cíle jsem využila následující výzkumné prostředky: obsahovou analýzu anotací programů Pedagogického centra zaměřených na první stupeň základní školy, rozhovor se zakladatelkou Pedagogického centra a obsahovou analýzu rozhovorů s osmi učitelkami, které se svými třídami programy navštívily. Na základě empirické části bylo zjištěno, že Pedagogické centrum má velmi široký záběr své činnosti, a to v oblasti výběru témat, volby prostředků a materiálů, ale hlavně v množství a hloubce hodnot, kterých se ve svých programech dotýkají. Činnost Pedagogického centra je učiteli velmi pozitivně hodnocena. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, hodnoty,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Hodnotící škály v ošetřovatelském procesu u dětí
BENEDIKTOVÁ, Anna
Současný stav Ošetřovatelský proces je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče v pediatrii. Tento proces obsahuje mnoho jednotlivých složek, které dovedou společně vytvořit celek, který nejen napomáhá sestrám, ale také zpříjemňuje pacientům pobyt v nemocničních zařízeních. Jednou ze složek jsou hodnotící a měřící škály. Ty mohou být zaměřené na bolest, vědomí, nutrici či riziko pádu. Cílem práce Bylo zorientovat se v hodnotících a měřících škálách v pediatrii a zjistit jejich uplatnění v ošetřovatelském procesu na vybraných pracovištích dětských odděleních. Nejprve jsme zjišťovali, jaké hodnotící škály lze uplatnit v ošetřovatelském procesu u dětí. Poté následovaly rozhovory, ve kterých jsme se zaměřili na hodnotící škály používané na vybraných pracovištích a jak sestry nahlížejí na používání hodnotících škál. Metodika Výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fázi jsme vyhledávali v odborné literatuře hodnotící a měřící škály v pediatrii. V druhé fázi jsme prováděli hloubkové rozhovory, které se uskutečnily se sestrami, které pracujícími na standardních odděleních nebo na JIP. Výzkumné šetření bylo zpracované formou vyhledávání informací z literatury a také za pomoci hloubkových rozhovorů se sestrami na námi vybraných odděleních. Sběr dat probíhal od ledna do června roku 2023. Všechny rozhovory byly nahrány na diktafon a následně přepsány do programu MS Word. K analýze a kódování dat byla požita metoda "tužka papír". Následně byla data rozčleněna na celky, ke kterým byly přiřazeny příslušné kódy a ty byly seskupovány do kategorií. Tyto kategorie a podkategorie byly následně zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky Z výzkumu jsme zjistili, že na hodnocení bolesti je mnoho škál, a ne všechny lze aplikovat na stejný věk. Na každou ze škál je navíc potřebné vyhledat správnou tabulku či techniku a každá je ve výsledku jinak hodnocená. Sestry znají hodnotící škály, které využívají na odděleních a vědí, k čemu slouží, ale neznají jejich přesné názvy, nýbrž spíše obecné k dané hodnotící problematice. Většina sester mluvila na obecné rovině, jako například "hodnocení bolesti", "hodnocení rizika pádu", "hodnocení vědomí". Ne všechna pracoviště využívají stejné hodnotící techniky a ani všechny stejné hodnotící oblasti. Závěr Z výsledků vyplívá, že hodnotící škály jsou nezbytnou součástí ošetřovatelské dokumentace. Bylo použito již mnoho hodnotících škál, tudíž si většina odděleních dovede vybrat jednu, která jim na danou problematiku bude vyhovovat a také to tak námi vybraná pracoviště učinila. Důležité je však zvolit tu správnou s ohledem na věk a psychomotorický vývoj dítěte. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické i praktické části výuky v Pediatrickém ošetřovatelství. Hodnotící techniky lze využít při odborné praxi na daných pracovištích nebo můžeme nabídnout hodnotící škálu na hodnocení bolesti, kterou jsme vymysleli. Mohla by pomoci sestrám v diagnostikování a určování stupně bolesti u všech věkových kategoriích.
|
host ::
RSS.