|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Medová, Lucie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení Diplomová práce se zabývá problematikou poškozeného a jeho ochrany v rámci trestního řízení. Jejím hlavním cílem je analyzovat postavení poškozeného v trestním řízení a podrobněji rozebrat jeho vybraná práva, která v tomto řízení slouží k jeho ochraně. Dílčím cílem práce je shrnout nejdůležitější aspekty adhezního řízení a upozornit na nedostatky ochrany poškozeného v trestním řízení de lege lata. Pro splnění tohoto cíle je jádro práce rozděleno na tři hlavní části. V první této kapitole se práce zabývá poškozeným jako subjektem a stranou trestního řízení, negativním i pozitivním vymezením pojmu poškozeného, kategorizací tohoto pojmu, problematikou zastupování poškozeného, problematikou oběti dle zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 45/2013 Sb. a kategorizací práv poškozeného. Jelikož cílem práce není vyčerpávajícím způsobem analyzovat veškerá práva poškozeného pramenící z trestního řádu, jsou podrobněji rozebrána pouze práva vybraná. V rámci této části jsou představeny příklady rozšiřování práv poškozeného z poslední doby. Následující část diplomové práce se zabývá tématem adhezního řízení. Poté, co je adhezní řízení popsáno obecně, je vysvětlen jeho význam, subjekty, náležitosti návrhu, problematika nepřipuštění poškozeného, rozhodování o jeho nároku a...
|
|
|
Přípustnost důkazů v trestním řízení
Nejdl, Oldřich ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Přípustnost důkazů v trestním řízení Abstrakt Tato práce je věnována problematice zákonnosti a přípustnosti důkazů v komparaci trestního procesu v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených státech amerických a v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Veřejný zájem na účinném potlačování trestné činnosti se na tomto poli střetává s dalšími právem chráněnými hodnotami, zejména právy a svobodami jednotlivce. O řešení této kolize se pokouší nejen právní úprava, ale zejména rozhodovací praxe soudů v konkrétních případech. Po úvodním výkladu základních teoretických východisek se práce zaměřuje na vybrané oblasti, v nichž pravidelně vyvstávají otázky spojené se zákonností a procesní použitelností důkazů. Nejprve je věnována pozornost mezím, v nichž orgány činné v trestním řízení mohou vůči jednotlivci užít donucení či jeho hrozby za účelem opatření důkazů k objasnění skutkového stavu věci, důsledkům, jež lze vyvozovat z odepření této součinnosti, a dopadům nezákonného donucení na další využití tímto způsobem opatřených důkazů. Další oddíl se zabývá materiálními a formálními předpoklady přípustnosti zásahu do soukromí jednotlivce, včetně možností procesního využití takto získaných důkazních prostředků. Policejní provokace trestné činnosti je předmětem zkoumání jak z hlediska její skutkové...
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Šimková, Radka ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Znalecké dokazování v trestním řízení Abstrakt Rigorózní práce se zabývá znaleckým dokazováním v trestním řízení. Znalci jsou více než celé století přibíráni do trestního procesu, aby orgánům činným v trestním řízení objasnili odborné skutečnosti nebo vysvětlili, jak proběhly skutkové děje související s trestným činem. Jejich zapojení do trestního řízení napomáhá ke zjištění objektivní pravdy o uplynulém skutku a následnému usvědčení pachatele. Znalecké zkoumání zajišťuje orgán činný v trestním řízení, ale také je tato možnost dána i straně obhajoby. Cílem autorky bylo komplexní zhodnocení zásadních institutů znaleckého a trestního práva v procesu dokazování. Velmi podrobně charakterizuje znalecký posudek, odborné vyjádření a znalecké subjekty - znalce i znalecké ústavy. Analyzuje důkaz znaleckým posudkem od zajištění stop na místě činu, přes přibrání znalce, jeho zákonné možnosti při zpracování znaleckého posudku až po jeho hodnocení. Autorka reflektuje historický vývoj znaleckého dokazování v trestním řízení na území České republiky a jejích předchůdců a rovněž vývoj současných znaleckých ústavů v Policii ČR, kterými jsou Kriminalistický ústav, Pyrotechnická služba a znalecké laboratoře při krajských ředitelstvích policie. Stručně komparuje právní úpravu znalecké problematiky evropských zemí a podrobněji...
|
|
|
Poškozený při dopravní nehodě a trestní řízení
Nedvídková, Jitka ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Poškozený při dopravní nehodě a trestní řízení Abstrakt Tato rigorózní práce pojednává obecně o postavení poškozeného v současném trestním řízení, jeho procesních právech se zaměřením se na poškozeného z dopravní nehody a dopravní kriminalitu. Rigorózní práce je členěna mimo úvod a závěr do šesti kapitol. První kapitola rigorózní práce se zabývá obecně pojmem poškozeného, a to nejen v současné právní úpravě, ale i jeho historickým vývojem, zejména pokud jde o novelizace trestního řádu, které se významně dotkly osoby poškozeného a jeho postavení v trestním řízení. V rámci této kapitoly jsou vysvětlovány pojmy ublížení na zdraví, majetková škoda, nemajetková újma a bezdůvodné obohacení. Část této kapitoly je věnována i odlišení pojmu oběti od poškozeného. Na první kapitolu systematicky navazuje kapitola druhá, která se zabývá právní subjektivitou poškozeného, jeho postavením v trestním řízení a zastupováním, zejména pokud jde o zastupování zákonným zástupcem, opatrovníkem a zmocněncem. Pozornost je věnována i problematice společného zmocněnce. Třetí kapitola představuje jednotlivá procesní práva poškozeného s tím, že tato práva jsou rozdělena dle toho, zda náleží všem poškozeným nebo pouze poškozeným s nárokem na náhradu škody, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení. Rozebíráno je i právo...
|
|
|
Trestní příkaz
Novák, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Nett, Alexander (oponent) ; Bruna, Eduard (oponent)
1 Trestní příkaz, Abstrakt Předmětem této práce je trestní příkaz jako institut trestního práva procesního a současně jako druh rozhodnutí v trestním řízení. V první části práce je uveden podrobný popis recentní právní úpravy trestního příkazu, systematické zařazení trestního příkazu v trestním řádu, je rozebrán vztah mezi trestním příkazem a jinými ustanoveními Hlavy dvacáté trestního řádu. V první části jsou dále popsány pozitivní i negativní podmínky pro vydání trestního příkazu, jsou popsány tresty, které lze trestním příkazem uložit, vyhotovení trestního příkazu, doručování trestního příkazu, hmotněprávní i procesněprávní účinky doručení trestního příkazu. Následně je popsán odpor proti trestnímu příkazu jako opravný prostředek sui generis a účinky podaného odporu. První část dále popisuje právní moc a vykonatelnost trestního příkazu a konání hlavního líčení po oprávněnou osobou ve lhůtě podaném odporu. Následně je věnována pozornost procesnímu postavení poškozeného v řízení o vydání trestního příkazu, vydání trestního příkazu v řízení proti právnickým osobám a právní úpravě trestního příkazu v jiných ustanoveních trestního řádu. Dále je posuzována relace základních zásad trestního řízení a trestního příkazu s cílem zhodnocení souladu základních zásad trestního řízení s trestním příkazem a uplatňování...
|
|
|
Trestní řízení ve věcech mládeže
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá soudnictvím ve věcech mládeže a zaměřuje se zejména na procesní otázky postihu kriminality mládeže, který se značně liší od postihu trestné činnosti dospělých pachatelů. Potřeba specifického zacházení s mládeží vychází ze zkušenosti, že duševní vývoj dospívajících jedinců dosud není ukončen, a proto je nezbytné k nim přistupovat s vědomím, že vyžadují větší péči a ochranu. K obezřetnějšímu, přístupu k nedospělým pachatelům z řad mládeže vyzývá i množství mezinárodních dokumentů. Trestní právo mládeže tak představuje souhrn odchylek od obecné úpravy, které se uplatní pouze ve vztahu k mladistvým delikventům a jejichž cílem je ochránit je před kriminální budoucností a přivést je k nalezení vhodného společenského uplatnění. V České republice trestní odpovědnost mládeže, její sankcionování a postupy řešení její trestné činnosti upravuje komplexně zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Tento zákon dělí mládež na trestně neodpovědné děti mladší 15 let a trestně odpovědné mladistvé ve věku od 15 do 18 let. Trestní řízení proti mladistvým a řízení o činech jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let se liší jak od standardního trestního řízení, tak od sebe navzájem. Úvodní část práce je věnována obecným otázkám trestního práva mládeže a představení mezinárodních...
|
|
|
Trestní řízení ve zpravodajství ČTK
Kuchař, Roman ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Zpravodajská agentura ČTK je mediální institucí, která shromažďuje, zpracovává a následně poskytuje svým zákazníkům informace o domácím i zahraničním dění. Představuje tak významný informační zdroj (nejen) pro ostatní média. Snaha přinést pohotovou informaci o zajímavých událostech však může vést k nepřesnostem a přílišným zjednodušením, a to zvláště v oblastech, v nichž se vyskytuje odborný prvek. Jednou z nich jsou také trestní řízení, která se odehrávají v mezích ohraničených právními předpisy. Tato diplomová práce si proto klade za cíl zmapovat obraz trestních řízení probíhajících před českými soudy, jak jej zachycuje zpravodajství ČTK, a případně upozornit na jeho nedostatky z pohledu právních norem a etických pravidel ČTK. Diplomová práce je rozdělena do pěti základních částí. Úvodní stručně popisuje pojem trestního řízení, jeho průběh, vybrané základní zásady a terminologii. Následující kapitola nastiňuje význam zpravodajství pro trestní řízení (kontrola veřejnosti nad zákonností trestního řízení) a dále hranice mezi ochranou svobody slova na straně médií a právem na ochranu osobnosti týkající se osob, proti nimž je vedeno trestní řízení, a poškozených. Poté je představena ČTK, její právní postavení a struktura, etická pravidla (Kodex ČTK) a textová zpráva jakožto základní výzkumná jednotka...
|
|
|
Zvláštnosti výslechu dětí
Svobodová, Karolína ; Krupička, Jiří (vedoucí práce) ; Konrád, Zdeněk (oponent)
III. Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá popisem specifických prvků vyskytujících se při výslechu dětí. Jedná se o prvky jak právní, tak psychologické a zároveň zhodnocení jejich vzájemného propojení. Úvod je zaměřen na obecnou, historicky zakotvenou ochranu dítěte a osobní několikaletou zkušenost v rámci práce s dětmi. Zároveň je zmíněn vývoj v metodách výchovy, který souvisí mimo jiné i s liberalizací společnosti. První kapitola textu se věnuje osobě dítěte, jeho právnímu postavení z historického hlediska a především historii výslechů, dále vývojové periodizaci, která je dle Václava Příhody dělena do 7 období. Podrobněji je rozebráno období prvního a druhého dětství, pubescence a adolescence. V této kapitole je dále věnován prostor faktorům, které mládež ovlivňuji. Mezi tyto faktory patří rodina, školská zařízení a jiné dětské skupiny. Hlavním tématem kapitoly druhé je nastínění základních rysů výslechu dle současné kriminalistické teorie. Pozornost je věnována jak obecnému rozdělení výslechu, tak jeho přípravě a rozdělní do stádií, které teorie rozlišuje. Kapitola třetí společně s kapitolou čtvrtou jsou stěžejní částí práce. Nejprve jsou popsána obecná východiska výslechu dítěte, zásady uplatňované při výsleších, specifické oblasti výslechu, povaha kladených otázek a osobnost vyslýchajícího. Stručně...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Findejsová, Adéla ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce komplexně zpracovává problematiku trestního řízení proti právnickým osobám, a to za využití zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) v kombinaci se zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Přijetím zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, došlo od 1. ledna 2012 k zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do českého právního řádu, avšak institut trestní odpovědnosti právnických osob se neustále vyvíjí tak, aby odpovídal potřebám společnosti. Práce je pojata z procesněprávního hlediska se současným uvedením hmotněprávních základů problematiky trestní odpovědnosti právnických osob. V práci jsou dále vysvětleny důležité pojmy a nastíněn vývoj problematiky trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na jednotlivé fáze trestního řízení proti právnickým osobám se současným pozastavením se nad vybranými problematickými aspekty právní úpravy, které jsou v souladu s interpretací odborné veřejnosti a s rozvíjející se judikaturou tuzemských soudů autorkou zhodnoceny. Práce je rozdělena do pěti kapitol, kdy první tři lze považovat za kapitoly obecného charakteru, zahrnující v sobě vysvětlované pojmy a hmotněprávní základ...
|
|
|
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem
Šimánová, Hana ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Vztah trestního a daňového řízení optikou zásady ne bis in idem Abstrakt Práce reflektuje soudobou judikaturu evropských i tuzemských soudů, která připouští možnost paralelního vedení daňového i trestního řízení o tomtéž skutku téže osoby. Autorka si klade za cíl porovnání obou řízení, analýzu předmětné judikatury a vyhodnocení z ní vyplývajících dopadů na český právní řád z hlediska zásady ne bis in idem. V úvodu je pojednáno o trestním i daňovém řízení a jejich základních rysech a principech, jimiž jsou tato ovládána. Poukázáno je na to, co mají obě řízení společného (důraz je kladen na způsobilost obou řízení podstatnou měrou zasáhnout do základních lidských práv a svobod) i na nejdůležitější odlišnosti mezi nimi (zejména v oblasti dokazování). Následuje kapitola věnovaná daňovým deliktům, a to jak těm, jež jsou upraveny v rovině práva daňového (tzv. delikty proti platební disciplíně a správní pořádkové delikty), tak trestným činům daňovým. Stručně referováno je též o trestním právu daňovém. V dalších částech práce je podán výklad o smyslu, účelu a ukládání trestních sankcí a rovněž charakteristice daňového penále, jehož trestněprávní povaha dovozená judikaturou je pro zkoumanou problematiku stěžejní. Na to navazuje pojednání o samotné maximě ne bis in idem - jejím právním ukotvení, účincích a významu....
|
host ::
RSS.