|
Léčebné ovlivnění konstituční hypermobility v ramenním kloubu pomocí vybraných prvků z vývojové kineziologie
Stýblová, Jaroslava ; Ježková, Martina (vedoucí práce) ; Pešicová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Léčebné ovlivnění konstituční hypermobility v ramenním kloubu pomocí vybraných prvků z vývojové kineziologie" se zabývá problematikou konstituční hypermobility, kloubní instability v ramenním kloubu a jejím léčebným ovlivněním pomocí vývojové kineziologie. Pro praktickou část byla vybrána kasuistika dvou pacientů, s nimiž byl proveden nácvik posílení svalů pletence ramenního, a tím i ovlivnění instability v kloubu. Terapie probíhala po dobu 6ti týdnů, kdy probandi cvičili jedenkrát týdně 90 minut s terapeutem a dále každý den 15 minut bez terapeuta. Po šestitýdenní terapii bylo provedeno kontrolní vyšetření. Rehabillitačním ovlivněním bylo dosaženo částečného zlepšení stability, koordinace a propriocepce v daných kloubech.
|
|
Řecké divadlo jako architektonická památka
Kohoutová, Aneta ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá architekturou řeckých divadel. Seznamuje nás nejen s architektonickými prvky v rámci výstavby divadel v jednotlivých oblastech, které Řekové obývali, ale také i se vznikem a vývojem divadelních představení. Divadla jsou v každé kapitole členěna abecedně na divadla řecká, maloasijská, Velkého Řecka a řecko- římská. U každého divadla je podán popis výstavby a zásadních změn, jakými byly přestavby a úpravy během helénistického a římského období. V příloze jsou znázorněny půdorysy divadel, dle nichž si můžeme udělat konkrétní představu o jednotlivých vývojových fázích. Závěr práce je věnován hercům, sboru a jejich přednesu, maskám a krojům. Důležitou součástí divadel byla i jejich dekorace, samotné obecenstvo a vstupenky. V závěru také sledujeme vývoj řeckému mimu, který se stal velmi oblíben v jižní Itálii a na Sicílii, kde se označovaly za tzv. flyaky. Klíčová slova: divadlo, theatron, skéné, orchéstra
|
|
Využití raků jako bioindikátorů kvality vody
KUKLINA, Iryna
Ekologické postavení raků se během posledních desetiletí zásadně posunulo od vnímání raků jako senzitivních indikátorů vodního prostředí po dnešní rozšíření řady tolerantních druhů schopných přežívat v širokém rozpětí nepříznivých podmínek prostředí. I přes diskuze, zda je či není rak správný bioindikátor, jsou ale raci stále považováni za neodmyslitelnou a klíčovou součást vodního ekosystému. Bez ohledu na to, jak jsou jednotlivé druhy raků vnímavé ke kvalitě vodního prostředí, všechny druhy mohou být velmi dobře využity v různých studiích zaměřených na biomonitoring. Hlavním cílem disertační práce bylo vyvinutí a inovace systému pro kontinuální monitorování kvality vody s využitím raků jako bioindikátorů. Tím, že nejsou raci tak vývojově složití ve srovnání s obratlovci (např. rybami), ale dostatečně komplexní ve srovnání s ostatními bezobratlými s pevnou tělesnou schránkou (např. mlži), reprezentují užitečný objekt pro biomonitoring s dobrou možností manipulace s relativně snadným získáním, analýzou a interpretací dat. První část práce je věnována vyhodnocení raků jako vhodných bioindikátorů. Potvrdili jsme, že při zjišťování akumulace těžkých kovů ve vodním prostředí mohou raci poskytnout dostatečné množství vhodných tkání a orgánů. Pro tento účel jsme analyzovali žábra, svalovinu a hepatopancreas. Primárně se většina těžkých kovů akumuluje v hepatopankreatu (chrom, kadmium, měď, nikl, zinek). Pro větší relevanci výsledků biomonitoringu byla data porovnána se vzorky odebranými z ryb ze stejných nádrží. Zvláštní pozornost je v práci (druhá čast) věnována vyhodnocení etofyziologických charakteristik, pohybu a srdeční činnosti k vyhodnocení kvality vody. Testována byla reakce na chloramín, chloridy a dusitany a později i na různé přirozené podněty (pachy potravy, jedince jiného pohlaví, dravce atd.). Tento přístup se svým způsobem ukázal jako na jednu stranu jednoduchý, ale v zásadě komplexní a sofistikovaný. Jednoduchost tohoto přístupu spočívá v jeho rychlém využití a snadnějším vyhodnocení změn srdeční a pohybové aktivity přímo v reálném čase, oproti dlouhým a složitým analýzám. Jisté komplikace mohou souviset s nepředvídatelnou reakcí zvířat, protože se měřené parametry mohou často navzájem ovlivňovat, což musí být řádně sledováno a eliminováno. Jedinečnost našeho vyvinutého systému spočívá právě v kombinaci vyhodnocování chování a fyziologických parametrů, což poskytuje možnost relevantního vyhodnocení reakcí zvířat na změnu prostředí. Na vyvinutý systém byla podána patentová přihláška a senzor bude ochráněn jako užitný vzor. Tento systém je využitelný i pro ostatní korýše s dostatečnou velikostí krunýře, stejně tak jako pro vodní mlže. Jedinou slabinou systému může být to, že živý organismus je sice schopný přímé reakce na změnu prostředí, ale není schopný přesně specifikovat příčinu. Nicméně k tomuto účelu mohou být následně využity přesné chemické analytické metody schopné dnes detekovat široké spektrum látek. Ačkoli je srdeční tep druhově specifický a závislý na kondici jedince a nemůže být tudíž jednoduše aplikován na všechny druhy, může být vizuální analýza primárních křivek srdečního tepu využitelná pro stanovení referenčních hodnot pro určité fyziologické stavy raků. Tomuto problému je věnována závěrečná část práce. Závěrem lze říci, že vyvinutý systém pro biomonitoring je velmi dobře využitelná neinvazní metoda ke studiu reakcí raků na specifické podněty v kontrolovaných podmínkách, s možností další aplikace ve více vědních oborech i praxi.
|
|
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické)
Koubská, Patricie ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Využití prvků arteterapie u žáků ve střední speciální škole (praktické) Tématem bakalářské práce je využití arteterapeutických postupů u žáků z praktické dvouleté školy. Cílem práce je posoudit možnosti využití prvků skupinové arteterapie k rozvoji sebepoznání, komunikace, k posílení prosociálních vazeb a zvýšení pocitu skupinové sounáležitosti. Arteterapie je zde pojímána v užším slova smyslu jako terapie výtvarným uměním. Teoretickými východisky práce budou metody arteterapie, jejich možnosti a postupy, vývojové aspekty dospívání, specifika dospívání u žáků se znevýhodněním (problematika mentální retardace, specifických poruch chování, problematika žáků se sociálním znevýhodněním, se zdravotním znevýhodněním). V praktické části práce popisuji využití těchto metod v hodinách výtvarné výchovy.
|
|
Komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče.
KOLÁŘOVÁ, Zdeňka
Teoretická východiska Komunikovat můžeme pomocí slov neboli verbálně, nebo pomocí řeči těla, neverbálně. Sesterská komunikace je velmi specifickým druhem komunikace. Pro správné plnění sesterské role, musí sestra splnit tři přístupy. Prvním přístupem je kolektivní orientace, dalším je univerzalismus a posledním přístupem je emocionální neutralita. Mentální retardace je zaostávání vývoje rozumových vlastností, dochází k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Toto onemocnění postihuje klienta ve všech složkách jeho osobnosti, duševní, tělesnou i sociální. Mentální handicap můžeme rozdělit z několika hledisek. Podle vývojového období ho dělíme na vrozené a získané onemocnění. Mentální retardaci dále můžeme rozdělit na atroficko-degenerativní, ischemicko-vaskulární a symptomatickou mentální retardaci. Podle druhu chování ji dělíme na typ eretický, typ torpidní-apatický a typ nevyhraněný. Mentální retardaci klasifikujeme do několika tříd podle výšky dosaženého IQ. Jedná se o lehkou mentální retardaci, středně těžkou, těžkou a hlubokou mentální retardaci. Kromě těchto rozlišujeme ještě jinou a nespecifikovanou mentální retardaci. Ústavy sociální péče mají za úkol pomoc a podporu klientům s mentálním handicapem v sociálním začleňování se. Cíle práce Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika komunikace sestry s klienty s mentálním postižením v ústavech sociální péče. Metodika Pro výzkumné šetření byla použita kvalitativní metoda. Údaje byly zjišťovány pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Před zrealizováním samotného výzkumného šetření bylo požádáno o povolení ředitelů jednotlivých ústavů, kteří s výzkumem souhlasili. Po jejich souhlasu bylo jednáno i s vrchními a staničními sestrami jednotlivých ústavů. I v tomto případě se dostalo kladné odpovědi. Ve spolupráci se sestrami bylo zrealizováno osm rozhovorů. Rozhovory byly poskytnuty sestrami, které pracují s klienty s mentálním handicapem. Rozhovory probíhaly zcela anonymně v uzavřených místnostech přímo v ústavech sociální péče. Zdravotní sestry odpovídaly na deset otázek. Jejich odpovědi byly zaznamenávány písemně i pomocí nahrávky na diktafon. Záznamy rozhovorů byly analyzovány a výsledky byly následně rozděleny do kategorií a podkategorií. Pro větší přehlednost byla vytvořena schémata v programu Xmind. Výzkumné šetření bylo provedeno v březnu 2014. Výsledky Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem sestry vnímají svoji komunikaci s klientem. Většina odpovědí se shodovala v tom, že ji sestry vnímají jako nedostatečnou, ale vždy najdou cestu, jak se s klientem domluvit. Dále se výzkumné šetření zabývalo specifiky v komunikaci s klienty s mentálním handicapem. Neverbální komunikace bývá klienty s mentálním handicapem častěji upřednostňována. Závěr Výzkumné otázky stanovené v této práce byly zodpovězené a tím byl cíl splněn. Výsledky této práce mohou sloužit jako podpůrný materiál v hodinách psychologie a komunikace. Tato práce může sloužit dále jako pomocný materiál při školení sester v oblasti komunikace, které pracují v ústavech sociální péče.
|
|
Ochranářská ustanovení občanskoprávní povahy v obchodních závazkových vztazích
Tomáš, Michal ; Eichlerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Účelem této práce je především odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakém rozsahu mohou být v obchodněprávních vztazích aplikována občanskoprávní ústanovení ochranářské povahy. Jádrem práce pak je určení, na jaké subjekty mohou v současnosti ochranářská ustanovení dopadat a dále bližší identifikace těchto ustanovení. V práci dále rozebíráme problematiku aplikace občanskoprávní odpovědnosti za porušení povinností, konkrétně odpovědnost za prodlení s plněním peněžitého dluhu, v obchodních závazkových vztazích se spotřebitelským prvkem. Celá práce je systematicky rozdělena do třech základních kapitol. První kapitola slouží především jako obecný úvod do problematiky záměrné ochrany slabší strany smluvního vztahu a popisuje vývoj ochranářských ustanovení, přičemž sledujeme dvě vývojové linie. Prvně sledujeme vývoj evropského spotřebitelského práva, ze kterého naše úprava vychází a dále se zaměřujeme i na vývoj české právní úpravy. Zvláštní pozornost je pak věnována genezi ustanovení § 262 odst. 4 obchodního zákoníku, které považujeme za klíčové pro naše téma, neboť právě toto ustanovení umožňuje průnik občanskoprávních ochranářských ustanovení i do obchodních závazkových vztahů. Druhá kapitola se již potýká s praktickými problémy. Zabývá se interpretací zmíněného ustanovení a je rozdělena do dvou...
|
|
Vliv muzikoterapie na stabilitu a reaktibilitu u vertebrogenních pacientů z pohledu fyzioterapeuta Objektivizace pomocí posturografu
Zajíčková, Jana ; Gerlichová, Markéta (vedoucí práce) ; Gueye, Tereza (oponent)
bakalářské práce: Terapie vertebrogenních obtíží dnes neodmyslitelně patří k pracovní náplni fyzioterapeuta. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda lze pomocí vybraných prvků muzikoterapie docílit změn stability a reaktibility u vertebrogenních pacientů. Jako vedlejší cíl bylo stanoveno zhodnocení subjektivních změn obtíží a zhodnocení výhod a nevýhod integrace muzikoterapeutických prvků do fyzioterapeutické jednotky. V teoretické části práce je pojednáno o muzikoterapii jako vědě, která se právem snaží nalézt své místo v našem zdravotnictví. Po teoretické stránce je zpracována též posturální motorika, posturografie jako metoda objektivního zhodnocení a vertebrogenní obtíže a jejich etiologie. Neodmyslitelnou součástí je též kapitola o psychosomatice, jelikož u bolestí zad nelze hledat pouze somatické příčiny. V rámci praktické části bakalářské práce proběhlo 10 sezení muzikoterapie s cílem ovlivnit pohybový aparát a následně reaktibilitu a stabilitu probandek. K objektivnímu zhodnocení výsledků byla zvolena metoda posturografie. Podklady pro splnění vedlejších cílů výzkumu byly získány pomocí dotazníku.
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u Downova syndromu
ŠULOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými možnostmi ovlivnění pohybového projevu dětí s Downovým syndromem. V teoretické části jsou zmíněny dva klíčové jevy, podílející se na posturálním chování těchto osob, jimiž jsou snížené napětí svalů (hypotonie) a laxicita ligament daná přítomností abnormálního kolagenu typu VI. Tyto dva geneticky podmíněné fenomény se dle uvedené literatury pojí s insuficiencí svalové kokontrakce, s neadekvátními rovnovážnými reakcemi a s vadnou proprioceptivní zpětnou vazbou pro posturu a pohyb. Výzkumný soubor tvořily tři děti v předškolním a mladším školním věku s diagnózou Downův syndrom. Kvalitativní formou výzkumu byly zaznamenány informace z odebrané anamnézy a z kineziologického vyšetření. Shodně u všech 3 sledovaných pacientů bylo popsáno vadné držení těla, byl shledán deficit posturální stability při vzpřímeném stoji, deficit dynamické rovnováhy a hlubokého i povrchového čití. Terapie proto zahrnovala prvky cvičení ve vývojových řadách, senzomotorické cvičení a trénink rovnovážných reakcí, cvičení na míči, práce s tělesným schématem, proprioceptivní a exteroceptivní stimulaci, cvičení na podporu psychomotorického vývoje (cvičení na hudbu, dle obrázků zvířat), funkční taping a dechové cvičení. Po realizaci individuální tříměsíční terapie včetně domácího programu došlo k ovlivnění posturální stability při vzpřímeném stoji (u 1 pacienta), dynamické rovnováhy (u 3 pacientů), kvality krokového cyklu (u 2 pacientů) a kvality držení těla (u 3 pacientů). U všech dětí byl ovlivněn také posturální nález, především změna funkce dolních fixátorů lopatek. Terapie byla limitována horší úrovní spolupráce dané mentálním handicapem dětí s DS. V této práci byl prokázán pozitivní efekt fyzioterapie ve zmíněných kvalitách posturálního a pohybového projevu u dětí s Downovým syndromem.
|
|
KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI V DLOUHODOBÉ KONCEPCI SPORTOVNÍ PŘÍPRAVY
Oburková, Renata ; Perič, Tomáš (vedoucí práce) ; Krištofič, Jaroslav (oponent)
Název práce Koordinační schopnosti v dlouhodobé koncepci sportovní přípravy Cíl práce Cílem diplomové práce bude zpracovat problematiku koordinačních schopností. V první části práce se budu věnovat obecné problematice sportovní přípravy dětí, vývojovým zákonitostem a charakteristice senzitivních období. Základním východiskem druhé, praktické, části práce je zjištění jakým způsobem se koordinační schopnosti podílejí na dlouhodobé sportovní přípravě, jaký je jejich význam v motorickém rozvoji dětí a co je jejich biologickým základem. Metody V práci je využívána kvalitativní metoda. Práce vychází z rešerše příslušných pramenů z literatury, tisku a internetu. Výsledky Z hlediska dlouhodobé koncepce sportovního tréninku se koordinační schopnosti ukazují jako základní element úspěšného zvládnutí pohybových dovedností více či méně závislých na koordinaci. Pokud nejsou jednotlivé schopnosti rozvíjeny v tzv. senzitivních obdobích je velmi těžké toto promeškání dohnat a dosáhnout tak stejné úrovně získaných dovedností. Významnou roli v rozvoji koordinačních schopností hraje dědičnost a v souvislosti s ní také stav a funkce centrální nervové soustavy. Klíčová slova sportovní příprava dětí, koordinace, rozvoj, senzitivní období
|
|
Bazální stimulace a kinestetika a jejich integrace do péče o seniory se specifickými problémy
POLICHRONOVOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na integraci stimulační péče pomocí konceptu Bazální stimulace a konceptu Kinestetické mobilizace do denních aktivit seniorů s těžkými pohybovými, kognitivními nebo percepčními změnami. Záměrem práce je přiblížit nabídku percepčních podnětů v péči o seniory se specifickými problémy v praxi, ale také zmapovat zda stimulační péče je efektivní k aktivizaci seniorů v základní ošetřovatelské péči. V teoretické části popisuji stáří s involučními projevy, zaměřuji se okrajově na neurorehabilitaci, ošetřovatelství, abych poukázala na prolínání konceptů do péče, která je zaměřena ošetřovatelsky s terapeutickým cílem. Následně se zabývám oběma koncepty, jednotlivými stimulacemi a kinestetickými principy mobilizace. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl prováděn sekundární analýzou dokumentů a metodou pozorování. Pozorování probíhalo jako zúčastněné i nezúčastněné. K popisu integrace konceptů do péče byla použita pomocná metoda kasuistik. Hlavním kritériem byla při výběru rozmanitost vzorku. V souboru byli 4 muži a 2 ženy, ve věkovém rozmezí 53{--}95 let. Cílem práce č. 1 bylo vytvořit ucelený obraz o možnostech integrace a využití prvků z konceptu bazální stimulace a kinestetické mobilizace do péče o seniory se specifickými problémy. Cílem č. 2 bylo podpořit teorii, že propojení konceptu bazální stimulace a kinestetiky vede rozvíjení vnímání a zlepšení dovedností a schopností. Cíl č. 3 předpokládá, že koncepty bazální stimulace a kinestetiky přispívají k podpoře celkového vnímání a zlepšení kvality života seniorům s tělesným, senzorickým, mentálním postižením. Cílem č. 4 bylo zjistit, zda koncepty jsou vhodnou komunikačně vzdělávací formou v základní ošetřovatelské péči k dosažení vyšší úrovně sebeobsluhy a mobility. Dle mého názoru všechny cíle byly splněny. Zpracováním teoretické části vyplynula důležitost rehabilitačně-psychosociální edukační péče i ve vysokém věku. Vyhodnocením praktické části jsem dospěla k osobnímu názoru, že stimulační péče i ve vývojovém stádiu stáří má pozitivní dopad.
|
host ::
