|
|
Projektový manažer jako manažer projektového týmu
Markvart, Ondřej ; Oškrdal, Václav (vedoucí práce) ; Hacmac, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je propojení poznatků z psychologie a psychodiagnostiky do projektového řízení. Diplomová práce má několik cílů, které jsou představeny v první kapitole. Jedním z cílů je představení současných způsobů, metod a standardů využívaných v projektovém řízení. Dalším cílem této diplomové práce je vybavit projektového manažera znalostmi z oborů psychologie a psychodiagnostiky, které jsou v projektovém řízení stále dosti opomíjenou oblastí. Jejich využití přitom představuje možnost navýšení efektivity a výkonnosti projektových týmů. Posledním cílem je návrh řešení identifikovaných problémů na základě provedeného průzkumu. Druhá kapitola práce vysvětluje základní pojmy projektového řízení, povinnosti projektového manažera, standardy a metodiky projektového řízení. Část věnovaná psychologii se zabývá osobností, psychodiagnostickými metodikami, týmem a motivací. Čtvrtá kapitola se věnuje provedení a vyhodnocení průzkumu současného stavu projektového řízení. Na základě zjištění z dotazníkového šetření jsou identifikovány problémy, které jsou řešeny v páté kapitole. Obsahem je návod pro volbu vhodného způsobu řízení projektů, návrh procesu sestavení projektového týmu a koncept pro dosažení vyšší motivace a pracovního uspokojení členů týmu.
|
|
|
Analýza požadavků a návrh evidenčního IS - případová studie
Adámek, Vlastimil ; Oškrdal, Václav (vedoucí práce) ; Veber, Jaromír (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je zhotovení katalogu požadavků na evidenční informační systém pro velkou bezpečnostní firmu. Práce je koncipována jako průvodce pro výběr možného řešení problému vyplývajícího z absence informačního evidenčního systému a přechodu na zaznamenávání dat v elektronické podobě. Vedlejším cílem je uvedení nejlepší praxe pro správu požadavků. Teoretická část je složena ze šesti hlavních kapitol. Nejprve se seznámíme se základními pojmy. Jako nejdůležitější část považuji následující kapitolu věnující se požadavkům, kde je kladen důraz na význam požadavků. Zároveň v této kapitole se pokusíme splnit dílčí cíl práce. Lehce si představíme roli projektového manažera a provedeme analýzu založenou na zjištění aktuální situace podniků v České republice ohledně IT. Zakončení teoretické části je založeno na představení nejzákladnějších metod sběru požadavků. Praktická část staví na informacích z teoretické části, znalostí z vystudovaných předmětů a zkušeností z práce bezpečnostního pracovníka. Je pečlivě vybrána vhodná metoda pro sběr požadavků a tento výběr je detailně vysvětlen. Po analýze požadavků je zhotoven katalog požadavků, jenž je výstupem celé práce. Sestavením katalogu požadavků je tedy ukončena první fáze plánování projektu, a to sběr a analýza požadavků. Výstup práce může být využit pro druhou fázi a to vývoj systému
|
|
|
Řízení projektů v kompetenčním centru SQA
Hendrich, Michal ; Buchalcevová, Alena (vedoucí práce) ; Chocholatý, Drahomír (oponent)
Tato práce se zabývá řízením projektů v kompetenčním centru Software Quality Assurance, které působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. První celek této diplomové práce je zaměřen na základní terminologii řízení projektů a projektů zaměřených na testování. Druhý celek je zaměřen na řízení projektů v kompetenčním centru Software Quality Assurance, kde je popsán upravený životní cyklus projektu dle PMBOK a životní cyklus projektu testování. Všechny fáze životního cyklu obsahují dílčí činnosti a zodpovědné osoby za danou činnost. Poslední částí této práce je zaměřena na řízení kompetenčního centra Software Quality Assurance dostupným nástrojem pro spolupráci IBM Connections, který je dostupný pro studenty a zaměstnance Vysoké školy ekonomické v Praze. Práce je uceleným materiálem určený především pro manažera kompetenčního centra, jeho týmy a obsahuje návody jak řídit samotné centrum a jeho projekty.
|
|
|
Projektové řízení a jeho uplatnění ve vybrané organizaci
VYHNALOVÁ, Soňa
Cílem práce je zhodnocení systému projektového řízení v organizaci a navržení možných změn. V první části práce si autorka prostudovala dostupnou literaturu, na základě které je vytvořen literární přehled. V další části je popsán systém projektového řízení v organizaci, konkrétně v Komerční bance. V další části je porovnán výzkum společnosti Ernst and Young se stavem v Komerční bance. Dále je popsán výzkum Brandeis University a interní výzkum banky. Na základě těchto výzkumů jsou stanoveny dva kritické důvody selhání projektů. Prvním z nich je nedostatek informací na začátku projektu, a druhým je nedostatečně kompetentní projektový manažer. Dále je zpracována SWOT analýza. V další části jsou popsány tvrdé a měkké dovednosti projektového manažera. Návrhy na zlepšení byly rozděleny na dvě části a to pro stávající projektové manažery a nově přijímané.
|
|
|
Projektové metodiky a psychologické aspekty řízení lidských zdrojů
Svoboda, Jiří ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Buchalcevová, Alena (oponent) ; Luhan, Igor (oponent) ; Merunka, Vojtěch (oponent)
V moderním managementu roste význam psychologie a orientace na lidské zdroje, ovšem v teorii a zejména praxi projektového řízení jde o často opomíjenou oblast. Přitom právě tato oblast skýtá velký potenciál ke zlepšení fungování projektových týmů a zvýšení efektivity týmové práce. Disertační práce je proto zaměřena na lidský faktor v projektovém řízení a věnována možnostem využití psychologie, zejména teorie motivace a týmů. Práce má několik hlavních cílů, které je možné rozdělit do dvou hlavních skupin. První skupinou jsou cíle výzkumné, které byly zaměřené na práci v projektových týmech vedených dle agilních nebo tradičních metodik, problematiku sestavování projektových týmů, charakteristiku projektů vhodných pro použití agilních metodik a problematiku jejich zavedení. Druhá skupina cílů práce se týká návrhu řešení identifikovaných problémových oblastí. Z výsledků provedeného průzkumu vyplynulo, že agilní týmy mají blíže týmům v psychologickém pojetí, zatímco týmy v tradičních metodikách mají blíže k pracovním skupinám. Projektové týmy v agilních metodikách mají předpoklady pro efektivnější fungování a vyšší výkonnost než týmy v projektech řízených podle tradičních metodik. Dále práce přinesla poznatky o sestavování a práci projektových týmů. Ačkoliv z pohledu týmové práce se zdají být agilní metodiky efektivnější, neřeší všechny problémy projektového řízení a jejich využití nemusí být univerzálně vhodné pro jakékoli typy projektů a firemní prostředí. Z tohoto důvodu je v práci věnován prostor také charakteristice projektů vhodných pro řízení agilními metodikami. Úspěšné zavedení a používání agilních metodik je ovlivněno prostředím firmy a řadou dalších faktorů, jenž byly identifikovány v teoretické části a následně ověřeny výzkumem. Práce přináší řadu ověřených poznatků o práci v projektových týmech a upozorňuje na význam řízení, motivace a rozvoje projektových týmů. Pro problematické oblasti, ve kterých existuje významný potenciál pro zlepšení, byl připraven návrh řešení v podobě dvou modelů uvedených v závěrečné části práce. Prvním řešením je model zavedení podnikové projektové metodiky zohledňující výstupy výzkumu, druhým návrhem je koncept, jehož cílem je zvýšení výkonnosti projektových týmů. Obě navržená řešení přinášejí konkrétní postupy a techniky využitelné a připravené pro praktické nasazení ve firemním prostředí.
|
|
|
Spefika vedení a rozvoje projektovych týmů v IS/ICT
Hamza, Jan ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Bláha, Jiří (oponent) ; Pour, Jan (oponent)
Projektové řízení je v dnešní době základem činností většiny společností, ať již lokálních či nadnárodních korporací, bez ohledu na sektor, v kterém se pohybují. Za kolébku projektového řízení lze považovat stavebnictví díky nutnosti sledovat návaznost prací. S přijetím konceptu projektového řízení i do dalších sektorů -- zejména zabývajících se informačními systémy a telekomunikačními technologiemi -- dostalo projektové řízení nový směr. K zmíněnému vývoji přidejme trend orientace na rozvoj a péči o lidské zdroje -- zejména zdůraznění vlivu tzv. měkkých dovedností (soft skills) na manažerskou práci -- a dostaneme se k dvěma protichůdným tendencím. Na jedné straně je to značný rozvoj projektových metodik orientujících se především na administrativní podchycení celého procesu projektového řízení (plánování, řízení, vykazování, reporting). Na straně druhé jsou to tréninkové metody zabývající se rozvojem měkkých dovedností (ať jde o týmovou práci, rozvoj kreativity, komunikační dovednosti nebo dovednosti pro vedení lidí). Stranou však zůstává integrace obou přístupů. Hlavním cílem práce je určit, zda lze projektové týmy považovat za skutečné týmy, jak je definuje současná teorie, či zda jde o specifické pracovní skupiny. Dílčí cíle práce jsou: 1) zjistit, jaké klíčové dovednosti potřebují projektoví manažeři pro vedení týmů, 2) zjistit, jaké klíčové měkké dovednosti potřebují členové projektových týmů pro efektivní práci v týmu a 3) zjistit, jak pracují projektové týmy se znalostmi. Výzkum si kladl za cíl zmapovat pozici projektového manažera jako vedoucího projektového týmu s důrazem na problematiku tzv. měkkých dovedností (soft skills) v projektově řízené organizaci -- šlo tedy o mapující výzkumnou studii. Pro naplnění cíle práce bylo důležité rozlišit tři možné pohledy na zkoumanou problematiku, které umožnily zachytit situaci v několika stávajících projektových týmech z různých úhlů pohledu (projektový manažer, člen týmu, vedoucí projektové kanceláře), a to s akcentem na osobu projektového manažera -- vedoucího týmu. Výzkum byl realizován v telekomunikačních společnostech a jejich dodavatelských firmách. Celkem se ho účastnilo 224 respondentů. Takto získaná data bylo následně možno zobecnit a aplikovat na společnosti působící v IS/ICT v České republice. Závěr shrnuje přínosy práce pro rozvoj vědy (jak ve specifické oblasti projektového managementu, tak na obecné manažerské úrovni), přínosy pro praxi a dále přínosy pro pedagogiku.
|
|
|
Problematika interní komunikace v projektovém řízení
Hlinková, Judita ; Chocholatý, Drahomír (vedoucí práce) ; Paška, Pavel (oponent)
Za výsledky projektu stojí lidské úsilí, proto nejdůležitějším nástrojem řízení lidí projektového manažera je komunikace. Komunikace v projektovém řízení je charakterizována svou komplexností. Je však třeba na ni pohlížet ze dvou základních hledisek, kterými je tvořena - komunikačními nástroji a lidským faktorem. Hlavním cílem této práce je vymezení problematických oblastí interní komunikace v projektovém řízení a návrhu korekčních opatření, která povedou k odstranění nebo zmírnění těchto problémů. Tato práce je založena na výzkumu v dynamickém a komplexním programu, který je vynikajícím příkladem a materiálem k definování takových oblastí. Teoretická část uvádí do témat projektového řízení a komunikace, a každé téma se dotýká i specifických rysů, které souvisí s programem a které jej tvoří (SOA, agilní řízení, střet stran business a ICT apod.). Praktická část seznamuje čtenáře s pojmem sociologického výzkumu, vymezuje hypotézy a stanovuje metody, kterých bylo v tomto výzkumu užito. Dále obsahuje popis společnosti a programu, na kterém byl výzkum proveden, a výsledky analýzy s návrhy a doporučeními, jaké opatření zavést pro zlepšení komunikace a její efektivnosti.
|
|
|
Certifikace projektových a programových manažerů jako záruka jejich kvality a schopnosti
Vítek, Lukáš ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Mengler, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá certifikacemi v projektovém řízení. Soustřeďuje se na projektové a programové manažery a zkoumá jejich vztah k certifikacím a možným vazbám na kvalitu řízení. Cílem práce je provést průřez oblastí certifikací na českém trhu, vytvořit souhrn dostupných certifikací a provést výzkum, který mapuje certifikace firem působících na českém ICT trhu. Práce je rozdělena do několika částí. První část vychází z teoretických základů a je úvodem do oblasti projektového řízení. Dále jsou podrobněji rozepsány kompetence manažera jako předmět znalostí a dovedností, který je nezbytný pro vykonávání manažerské práce. Ve druhé části je zpracován seznam dostupných certifikátů včetně požadavků na jejich získání. Přínosem této části práce je právě zpracovaný přehled, který na jednom místě souhrnně zpracovává všechny důležité detaily o jednotlivých certifikátech, včetně přiřazení certifikátů k doporučeným pracovním pozicím. V poslední části je realizován výzkum, který má za cíl zjistit plány projektových a programových manažerů na získání nových certifikátů. Výzkum se zabývá analýzou a syntézou získaných odpovědí a dále vytváří nové poznatky, které odhalují možné budoucí trendy. Výzkum je unikátní tím, že se zaobírá českým ICT trhem, který nebyl dosud na toto téma zkoumán. Diplomová práce představuje ucelený pohled na oblast certifikací, zároveň se ale soustřeďuje na úzkou oblast ICT trhu, kde sleduje možnosti využití certifikací a nabízí konfrontaci různých pohledů.
|
|
|
Podpora projektového managera v oblasti psychodiagnostiky
Herch, Jan ; Chocholatý, Drahomír (vedoucí práce) ; Martanová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje psychodiagnostice v oblasti řízení projektu. Jejím cílem je vybavit projektového manažera znalostmi a metodami, které mohou zkvalitnit jeho práci. Popisuje, jaký význam má pochopit lidskou osobnost při práci na projektu. Začátek práce objasňuje termíny jako projekt, projektový manažer a psychodiagnostika. Poté je práce zaměřena na oblast poznání osobnosti a seznamuje s teoriemi typologie od známých autorů a popisuje testy osobnosti, kterými jsou: metoda MBTI, Hoganova profesní diagnostika, Belbínovy týmové role. Další část je věnována kongitivní psychologii, výkonovým testům a objasnění pojmu inteligence. Jsou zde popsány testy pozornosti, tvořivosti a inteligence. Následuje uvedení společností poskytujících softwarové služby a produkty pro profilování osobnosti. Projektovému manažerovi jsou doporučeny nevhodnější nástroje pro jeho práci.
|
|
|
Využití analýzy sociálních sítí při analýze sociálního okolí projektového manažera
Hájek, Martin ; Chocholatý, Drahomír (vedoucí práce) ; Hřebíček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu sociálního okolí projektového manažera a možnostem jeho analýzy. Sociální okolí je definováno jako souhrn netechnických faktorů působících na projektového manažera, které významným způsobem ovlivňují průběh projektu. Znalost sociálního okolí je, vedle znalosti metodik řízení projektů, projektového plánu, oboru činnosti klienta a dalších předpokladů, klíčová pro úspěch projektu. Cílem práce je definovat rozsah sociálního okolí a především prezentovat techniky a metody, jakými je možné sociální okolí analyzovat, a na základě zjištěných závěrů aktivně kultivovat projektové prostředí. Mezi další cíle práce patří formulace doporučení pro orientaci projektového manažera v jeho sociálním okolí a dokumentace diskutovaných poznatků na příkladech z projektové praxe -- mj. na základě zkušeností z analýzy sociálních sítí, jež byla pro potřeby této práce provedena v prostředí reálných projektů. Práce představuje tři metody analýzy -- analýzu sociálních sítí, analýzu zainteresovaných stran a analýzu psychologického profilu členů týmu, které se vzájemně doplňují a poskytují projektovému manažerovi ucelený přehled o jeho sociálním okolí. Na analýzu sociálních sítí je kladen majoritní důraz, jelikož představuje teoretický a praktický úvod do tématu a základ pro další analýzu.
|
host ::
RSS.