|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt"
Hanzal, Jaromír ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce Povstání v Libyi: "Al-Džazíra efekt" zkoumá prostřednictvím kvantitativní analýzy vztah českých tištěných médií k arabské zpravodajské síti Al-Džazíra. Úvodní teoretická část práce je rozdělena do třech oddílů. V prvním oddílu autor Al-Džazíru představuje jako významného hráče na regionálním i globálním trhu zpravodajských televizí. Druhý oddíl shrnuje poznatky o dvou zajímavých fenoménech, které nejsou v odborné literatuře jednoznačně vnímány - tzv. "CNN efektu" a "Al-Džazíra efektu". Třetí oddíl pak reflektuje dosavadní kvantitativní výzkumy, které se zpravodajstvím Al-Džazíry zabývaly. Jádro práce spočívá v samotném kvantitativním výzkumu. Autor se zaměřil na klíčové události, u kterých bylo možné předpokládat zvýšený výskyt zmínek o Al-Džazíře. Proto byla v práci zkoumána dvě dvanáctiměsíční období, ve kterých mezinárodní zpravodajství informovalo o událostech spojených s teroristickými útoky na Světové obchodní centrum z 11. září 2001, resp. o vývoji protirežimních povstání na Blízkém východě a v severní Africe souhrnně označovaných jako tzv. arabské jaro v roce 2011. Desetiletý odstup mezi oběma obdobími autorovi umožnil zaměřit se zejména na posun, k němuž ve vztahu k Al-Džazíře u českých tištěných médií došlo. Sledován byl i vývoj v práci českého tisku s Al-Džazírou jako...
|
|
|
Leishmania tropica ve Středomoří
Peštová, Jitka ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Ve středomořských státech severní Afriky se v posledních letech objevila nová ohniska leishmanióz působených druhem Leishmania tropica. V Maroku byla L. tropica izolována z lidí, psů a flebotomů druhu Phlebotomus (Paraphlebotomus) sergenti, v Egyptě z lidí a pískomilů (Gerbilus pyramidum floweri) a v Tunisku, Alžírsku a v Libyi pouze z lidí. V posledních třech zmíněných státech se vyskytuje pouze L. tropica označovaná jako L. killicki. Pro většinu ohnisek L. tropica ve středomořských státech severní Afriky není známo, zda se jedná o antropotický či zoonotický cyklus a případně, kdo je zvířecím rezervoárem a přenašečem. V Maroku a Egyptě je přenašečem s největší pravděpodobností pouze P. sergenti, zatímco v Tunisku, Alžírsku a Libyi by jím mohl být i P. (Paraphlebotomus) riouxi, P. (Paraphlebotomus) chabaudi, P. (Paraphlebotomus) alexandri nebo P. (Larroussius) perniciosus. Vzhledem k venkovské distribuci a sporadickému výskytu L. killicki by se u tohoto parazita mohlo jednat o zoonotický cyklus, přičemž rezervoárovým hostitelem by mohl být například hlodavec Ctenodactylus gundi, jenž se v ohniscích L. kilicki hojně vyskytuje.
|
|
|
Future groundwater development in the Jifarah Plain, Libya
Elgzeli, Yousef Mohamed ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Matula, Svatopluk (oponent)
Libya as many other regions under arid climates suffer from inadequate water resources to cover all the needs of this rapidly developing country. Increasing water amounts for population supply, agricultural irrigation and use for industry are needed. As groundwater is the main water source in the country it represents a natural resource of the highest economic and social importance. Conceptual and numerical models were implemented in a regional scale to show how the natural situation has been changed after heavy groundwater abstraction having occurred in the last decades in the northwestern part of Libya. Results of the numerical model indicated that the current zones of depression in piezometric surface could have been caused by smaller withdrawn amounts than previously estimated. Indicated differences in assessed withdrawn groundwater volumes seem to be quite high and might influence considerably the future possibilities of groundwater use in the study region. 6
|
|
|
Odpovědnost za ochranu a změna režimu: případ Libye
Koucká, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Cílem této práce je analyzovat vztah mezi konceptem R2P a násilnou změnou režimu. Práce se zprvu zabývá etablováním konceptu R2P na mezinárodní scéně a následně se věnuje problému jeho selektivnosti při aplikaci v praxi. Po roce 2005 se totiž ukázalo, že i přes formální přijetí konceptu R2P všemi členskými státy OSN, je koncept R2P aplikován na podobné případy humanitárních krizí různým způsobem. Otázka selektivnosti konceptu R2P tak významně přiživuje kritiku jeho legitimity, neboť je podle mnohých prostředkem ke změně režimu. Tento nejvýznamnější důvod kritiky konceptu R2P, tedy spojitost mezi konceptem R2P a násilnou změny režimu, je centrálním motivem této práce. Na základě analýzy dokumentů upravujících podobu konceptu R2P práce dochází k závěru, že vojenská intervence v rámci konceptu R2P nesmí být ke změně režimu záměrně použita. Mohou však nastat situace, kdy je změna režimu pro ochranu obyvatel nutná; změna režimu tak může být považována za oprávněnou pouze tehdy, je-li nepřímým důsledkem intervence. Z toho vyplývá, že změna režimu je neoddělitelnou součástí konceptu R2P. Práce si klade za cíl tento ambivalentní vztah prozkoumat a zjistit, kde leží hranice pro oprávněné svržení režimu z důvodu ochrany civilistů, a kdy je již změna režimu činěna z oportunistických důvodů intervenujících...
|
|
|
Foreign direct investments and its Impact on Unemployment - Case Study of Libya
Eldeeb, Osama Ali ; Maitah, Mansoor (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Rozvojové země potřebují rozvíjet své hospodářství a jedena z nejdůležitějších otázek týkajících se tohoto vývoje je akumulace kapitálu. Akumulace kapitálu není snadný úkol ani pro rozvinuté země. Rozvojové země mají velké problémy s vytvářením příjmů a vytvářením pracovních míst. Existují dva způsoby, jak vyřešit tak zásadní otázky, buď si půjčit finance, což je nákladný způsob, nebo přilákat přímé zahraniční investice. Nová libyjská vláda oznámila svůj záměr rozvíjet ekonomiku a zapojit ji do mezinárodního hospodářství, aby bylo dosaženo celý hospodářský rozvoj. Tato doktorská práce zkoumá a analyzuje libyjské obchodní podmínky v souvislosti s přímými zahraničními investicemi ve všech hospodářských odvětvích.
Hlavním cílem této práce je kvantifikovat příliv přímých zahraničních investic a jejich dopad na zaměstnanost v Libyi, jejich dopad na hospodářský růst a vliv přímých zahraničních investic na objem vývozu. Práce se pokusí zhodnotit přínos přímých zahraničních investic do libyjské ekonomiky. Výzkum zkoumá, zda jsou přímé zahraniční investice přínosem. Zda dochází k transferu nových technologií, zavádění nových postupů a zlepšení pracovních sil. Kromě toho výzkum se pokusí vyhodnotit, zda je libyjské podnikatelské prostředí schopno přilákat přímé zahraniční investice. Závěry práce bude obsahovat doporučení ohledně politik prováděných a postupy, které mohou být prospěšné při zlepšování úrovně podnikatelského prostředí, které umožňuje příliv dalších přímých zahraničních investic.
Hlavním cílem této práce je prozkoumat vliv přímých zahraničních investic na zaměstnanost v Libyi. Korelace mezi proměnnými FDI, HDP a zaměstnanost byla vypočtena s použitím Person korelační koeficient mezi všemi výše uvedených proměnných.
Práce ukazuje, že i přes četné překážky a nedostatků souvisejících s obchodními podmínkami libyjská vláda relativně podařilo přilákat přímé zahraniční investice. Práce též ukazuje, že mnoho zahraničních investorů opustilo libyjský trh kvůli potížím v souvislosti s obchodními podmínkami v této severoafrické země. Studie také ukázala, že existuje mnoho problémů, kterých čelí tvůrci politik s cílem reformovat podnikatelské prostředí tak, aby bylo atraktivní pro přímé zahraniční investice.
|
|
| |
|
|
Nuclear proliferation risk: Analysis of the selected countries
Látalová, Lenka
Látalová L., Hrozba proliferace jaderných zbraní: Analýza vybraných zemí. Diplomová práce Brno 2015 Pochopení motivací, které vedou státy k rozhodnutí vyvinout jadernou zbraň představuje základní úlohu při pokusu o zabránění jejich šíření. Tato diplomová práce je zaměřena především na analýzu těchto proliferačních motivů a to u vybraných zemích: Íránu, Sýrie a Libye se záměrem předpovědět zda by tyto státy v budoucnu mohly představovat reálnou hrozbu. Text je rozdělen do tří hlavních částí. Po obecném uvedení do tématu a popisu základních pojmů, diplomová práce analyzuje jadernou vybavenost vybraných zemí a s pomocí Saganových teoretických přístupů také možné motivace těchto států vyvinout jadernou zbraň. Navrhová část poté odpovídá na otázky: Jsou Saganovy modely užitečné při posuzování úmyslů vybraných zemí? Mají vybrané země v úmyslu vyvinout jaderné zbraně? Mohly by v budoucnu představovat hrozbu?
|
|
|
Smrt Muammara Kaddáfího a její mezinárodněprávní a politické okolnosti
Vokálek, Martin ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Hlavsová, Aneta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá událostmi, které předcházely smrti Muammara Kaddáfího, a především zkoumá, zda byly následné reakce jednotlivých aktéru v souladu s mezinárodním právem. V teoretické části práce se autor zabývá podstatou válečného zločinu v mezinárodním právu a jeho definicí z pohledu hlavních aktérů na poli mezinárodního práva, jakými jsou OSN nebo Mezinárodní trestní soud. Následně autor v empirické části popisuje a analyzuje hlavní okolnosti, za kterých zemřel dlouholetý vůdce Libye Muammar Kaddáfí, a snaží se na základě předchozího zkoumání odpovědět na otázku, zda se dá tento případ označit za válečný zločin, za který by měly padnout tresty. Ve třetí části práce je zkoumán způsob, jakým se k této události postavili hlavní aktéři, kteří ji ovlivnili, ať už přímo v rámci vojenské intervence během války v Libyi či podporou nebo naopak sankcemi proti režimu Muammara Kaddáfího. Důležitá je i následná analýza toho, jakým způsobem o zkoumané události informovala média.
|
host ::
RSS.