|
|
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Hydrogeologie areálu Pražského hradu
Harmáček, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá hydrogeologií areálu Pražského hradu a blíže se zaměřuje na jeho III. nádvoří, kde se nachází významná archeologická lokalita ukryta pod betonovou deskou vlastního nádvoří. Díky přítomné podzemní vodě a jejímu vlivu na mikroklima pod touto deskou jsou archeologické památky ohroženy a je třeba zvolit správné konzervační příp. restaurátorské zásahy. Navzdory důležitosti vlivu vody na památky je prozkoumanost oblasti z hlediska hydrogeologie malá a většina dat pochází pouze ze stavebních zpráv, které pojednávají o hydrogeologii pouze okrajově. Cílem mé práce je kromě komplexní rešerše pomocí terénního měření tyto poznatky rozšířit a lépe popsat místní hydrogeologické poměry. V teoretické části se zaměřuji na zkompletování dosavadních poznatků o hydrogeologii a jejího ovlivnění člověkem. Na rešerši navazuje praktická část, kde za pomoci hydrodynamické zkoušky a hydrochemických rozborů klasifikuji původ vody a způsob, jakým proudí v půdě. Z literatury i provedených měření vyplývá, že voda se v oblasti nachází ve dvou horizontech: mělký kvartérní horizont v navážkách a voda proudící v ordovických vrstvách. Oba tyto kolektory spolu hydraulicky, alespoň lokálně v místě mého měření, nekomunikují a voda, která ohrožuje archeologické nálezy, je sycena ze srážek zasakujících se do půdy....
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
|
Analýza antrakologického materiálu z Vladislavského sálu Pražského hradu
NOVOTNÁ, Michaela
Tato práce se věnuje analýze antrakologického materiálu z klenebního zásypu Vladislavského sálu na Pražském hradě. V rámci práce bylo na základě zmíněné metody zjištěno druhové složení uhlíků přítomných v zásypu, přičemž takto získané byly následně interpretovány a porovnány s jinými soubory podobných vlastností. Zároveň jsou v práci nastíněny okolnosti vzniku klenebního zásypu a možnost, kterými mohlo být do hlavního města dopravováno palivové dříví. V práci jsem čerpala z archeologických, archeobotanických a historickcýh pramenů a publikací.
|
|
|
Otto Rothmayer
Bejšovcová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je monografií architekta Otto Rothmayera. Její těžiště spočívá přirozeně v analýze symbiotické spolupráce s Josipem Plečnikem na Pražském hradě, soustředí se ale také na Rothmayerovy projekty mimo toto prostředí. Vedle vil, které Rothmayer projektoval pro své přátele, uměleckého kováře Otakara Hátleho a sochařku Hanu Wichterlovou, se bude práce věnovat především nedávno zrekonstruovanému rodinnému domu Boženy a Otto Rothmayerových v Praze- Střešovicích. Do souvislosti s architektonickou tvorbou práce uvede i Rothmayerovu celoživotní činnost designérskou. Monografie vyústí v pokus o zpřesnění místa Otto Rothmayera v obrazu české architektury 20. století.
|
|
|
Rokoková a druhorokoková kachlová kamna v reprezentačních prostorách Nového paláce Pražského hradu
Kalousková, Jana ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem práce je souborné přiblížení kachlových kamen tvořících nedílnou součást vybavení Pražského hradu a pocházejících především z doby Marie Terezie a Ferdinanda V. Dobrotivého. Vedle kamen rokokových z poloviny 18. století se práce též zabývá kamny z poloviny 19. století, zhotovenými ve stylu tzv. druhého rokoka. Ty jsou na první pohled jemněji provedené v marnotratné hybnosti eklektického tvarosloví. V jednotlivých, logicky na sebe navazujících kapitolách, se práce bude detailně věnovat každému z kachlových těles, jejich problematice a případné návaznosti na jiná kamna v jiných Habsburských rezidencích ale také na šlechtických sídlech v České republice. Kapitoly budou řazeny dle umístění kamen v konkrétních místnostech, které se až na výjimky nacházejí v Jižním křídle Pražského hradu, běžně návštěvnicky nepřístupných. Většina kamen je postavena z kachlů polévaných bílou glazurou se zlacenými, v různé výšce provedenými reliéfy. Převažují pro tu dobu typické motivy rokají, bohatě zvlněných volutových prvků či zavěšené festony a girlandy. Práce se stává o to více potřebnou, oč méně jsou běžně přístupné Staré reprezentační prostory Pražského hradu. Lze tedy předpokládat, že doplní dosavadní poznání uvedené problematiky kamnářství českého baroka, rokoka a druhého-rokoka. Klíčová slova Pražský hrad,...
|
|
|
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky
Měchura, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent)
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky Hlavním tématem práce je rozbor jedné z nejmladších etap vývoje Pražského hradu. Proměna, kterou historické ústředí českého státu v období první republiky prošlo, je do jisté míry srovnatelná s tereziánskou přestavbou druhé poloviny 18. století, která sjednotila Hrad v jeho hmotě a navždy ovlivnila panorama Hradčan. Časově je tato etapa spojena se vznikem nového demokratického státu a obdobím první republiky vymezeném léty 1918 - 1938. Pro ucelení představy o stavebních aktivitách v areálu Pražského hradu před převratem je v práci věnována pozornost i nejbližší době předcházející roku 1918, a tam, kde je to pro lepší pochopení novodobých úprav důležité, nebylo možné se vyhnout stručným přehledům stavební historie. Rozbor a pokus o zhodnocení uvedené významné etapy vývoje areálu Pražského hradu jsou založeny na detailním poznání stavebních aktivit, jejichž výchozí zadání a cíle byly rozdílné. Tyto aktivity se týkaly různých částí Hradu, ale lze je rozdělit do tří okruhů reprezentovaných vůdčími osobnostmi - architekty a staviteli, Kamilem Hilbertem, Josipem Plečnikem a Karlem Fialou. Charakter objektů a území, jejichž úpravy tyto osobnosti vedly, se lišil, a stejně tak se lišil i přístup každé z nich. Práce sleduje zejména, jak rozdílný...
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
host ::
RSS.