|
|
Etický pohled na preimplantační diagnostiku
ŠVECOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na etické aspekty preimplantační diagnostiky. Reprodukční a fetální medicína prožívá v posledních letech rychlý vývoj, díky němuž nejsme schopni dohlédnout všech možných důsledků, které tento vývoj sebou může přinést. V práci je specifikována asistovaná reprodukce a její metody. Nedílnou součástí této problematiky jsou důvody podstupování této léčby, vymezení statusu embrya a lidská důstojnost člověka před narozením. Stěžejní částí je etické zhodnocení preimplantační diagnostiky, která souvisí s její právní kvalifikací. Metodou pro vypracování práce je studium relevantní literatury především z oblasti zdravotnické etiky. Jejím studiem jsem dospěla k závěru, že preimplantační diagnostika jako metoda vedoucí k selekci embryí za účelem narození zdravých dětí je z mnoha důvodů zcela nepřípustná.
|
|
|
Genome reprogramming during the first cell cycle of embryonic development
Barnetová, Irena ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Strejček, František (oponent)
Spermie obsahuje vysoce kompaktní genom. Tato kompaktnost je zprostředkována protaminy. Během oplození jsou protaminy spermie nahrazeny histony z cytoplazmy oocytu. Vedle výměny proteinů nastává i epigenetická remodelace. Mezi nejvíce studované epigenetické remodelace patří aktivní demetylace paternálního prvojádra. Tento jev byl pozorován u některých savců (myš, krysa, opice). Naopak u jiných druhů savců (ovce) aktivní demetylace prokázána nebyla. U některých druhů byly dokonce pozorovány obě varianty (prase, člověk, koza, králík). Práce se zaměřuje na modelový druh prasete a pokouší se objasnit důvody rozporuplných výsledků aktivní demetylace paternálního prvojádra pozorovaných u prasete. V této práci byly prověřeny tři možné faktory - technika produkce embryí, faktory spermie a kvalita oocytů. V první části práce byly porovnány zygoty vytvořené pomocí IVF (klasické in vitro oplození) a ICSI (intracytoplazmatická injekce spermie). Epigenetická remodelace prvojader byla analyzována pomocí nepřímé imunofluorescence. Mezi zygotami nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl. Paternální genom nepodléhal aktivní demetylaci ani v jednom typu embryí. Značení pomocí anti-H3/K9-me2 (dimetylace na lysinu 9 histonu 3) ukázalo pozitivní signál v obou prvojádrech přibližně v polovině případů. Druhá část práce...
|
|
|
Implementace nových poznatků do biologického vzdělávání na modelovém příkladu kmenových buněk
Petrová, Ivana ; Švecová, Milada (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou. Hlavními cíli bakalářské práce bylo postihnout současné trendy ve tvorbě a využívání pluripotentních kmenových buněk a představit spektrum hlavních názorových proudů s ohledem na tvorbu a využívání pluripotentních kmenových buněk. Na tomto modelovém příkladu byla integrována přírodovědné a humanitní složky vzdělávání a pluripotentní kmenové buňky byly pojaty jako průřezové téma. Mezi cíle práce diplomové patří vytvoření presentace v programu PowerPoint, jako výukového materiálu, který by studentům středních škol poskytl přehledné základní informace o možnostech tvorby a využívání pluripotentních kmenových buněk. Dále byla vytvořena didaktická hra s využitím modifikovaných materiálů evropského projektu PlayDecide. Pomocí této hry by si měli studenti osvojit základní poznatky týkající se pluripotentních kmenových buněk, vytvořit si svůj vlastní názor na tuto problematiku a etické otázky s ní spojené. Hra by měla studenty přivést dokonce i k tomu, aby byli schopni své názory obhájit a uvědomit si důsledky, které z jejich rozhodnutí vyplývají. Didaktická hra PlayDecide byla pilotně ověřena.
|
|
|
Somatická embryogeneze jehličnanů: popis strukturálního vývoje
Kadlecová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Somatická embryogeneze je velmi důležitým nástrojem kultivace rostlin in vitro, proto se jí v poslední době zaslouženě věnuje náležité pozornosti. Celý proces somatické embryogeneze zahrnuje několik po sobě jdoucích kroků: indukce embryogenní kultury a její proliferace, zrání embryí (maturace), desikace, klíčení a následná přeměna embryí v mladé rostliny. Všechny tyto kroky bezprostředně ovlivňuje mnoho faktorů, jakými jsou například: výběr použitého explantátu, doba kultivace, fyzikální podmínky a z velké části hlavně složení média, na kterém jsou somatická embrya kultivována. Stále se objevují nové studie popisující možnosti zlepšení kultivačních podmínek, a tím posléze i kvalitu embryí. Důležitým předpokladem dalšího zlepšení kvality somatických embryí je znalost přesného kultivačního protokolu, tj. jaké koncentrace jsou látky obsažené v médiu, doba trvání jednotlivých kroků, použití nevhodnějšího výchozího explantátu atd. Další neméně důležitou věcí je dobrá znalost vývoje všech anatomických struktur vznikajících během embryogeneze. Jen tak bude možné se přiblížit bodu, kdy somatická embrya nebudou vznikat pouze v laboratoři, ale budou úspěšně využívána i v praxi. Předmětem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o vývoji anatomických struktur vznikajících během somatické embryogeneze. V...
|
|
|
Nové poznatky v biologii a jejich implementace do biologického vzdělávání
Petrová, Ivana ; Dvořáková, Zuzana (oponent) ; Švecová, Milada (vedoucí práce)
Implementace nových poznatků do biologického vzdělávání na středních školách. Modelově byla zvolena aktuální problematika z oblasti vývojové biologie, konkrétně kmenové buňky. Téma bylo zvoleno na základě analýzy současných kurikulárních dokumentů. Společnost zaujímá k těmto bezesporu nadějným odvětvím biomedicínského výzkumu velice diferencovaná stanoviska, jež jsou poplatná osobním zkušenostem, kulturnímu zázemí, víře a mnoha dalším vlivům. Bakalářská práce by měla sloužit jako východisko pro diplomovou práci, ve které bude vypracován výukový program, který by studentům poskytl přehledné základní informace o tvorbě a využívání pluripotentních kmenových buněk. Na základě těchto informací si studenti vytvoří si svůj vlastní názor na tuto problematiku. Pro tento účel budou využity modifikované materiály a postupy evropského projektu Decide.
|
|
|
Vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj sumečka afrického v komerčním chovu
PROKEŠOVÁ, Markéta
Úspěšná produkce dostatečného množství kvalitních larev je klíčová pro umělý odchov všech druhů ryb. Tento proces je však u ryb, jako studenokrevných živočichů citlivých vůči podmínkám prostředí, poněkud problematický. Zejména jejich raná stádia (embrya a larvy) jsou více ovlivňována různými biotickými a abiotickými faktory (např. predace, hustota obsádky, teplota, světlo, pH, salinita, kyslík, dostupnost potravy a interakce těchto faktorů). Většina životních procesů ryb (reprodukce, metabolismus, přežívání, vývoj a růst) může být významně (pozitivně, negativně nebo vůbec) ovlivňována těmito faktory. Porozumění jejich vlivům na embryonální, larvální, juvenilní, adultní a případně senescentní periodu ryb je proto velmi žádoucí. Aplikace nových znalostí do praxe (zejména o druhově a věkově specifických optimálních podmínkách) by totiž mohla vést k vyššímu přežívání ryb, lepší růstové rychlosti, správnému vývoji, snížení výskytu malformací, či nižší frekvenci kanibalismu. Cílem této disertační práce bylo posoudit vliv teploty vody a intenzity světla na raný vývoj (embryonální a larvální periodu) keříčkovce jihoafrického, který je perspektivním druhem pro sladkovodní intenzivní akvakulturu. Díky skvělým vlastnostem (např. rychlý růst, schopnost dýchat atmosférický kyslík, chov při vysokých hustotách obsádky) by se tento druh mohl významně podílet na globální produkci akvakultury, jejíž růst je očekáván v následujících letech. V raném odchovu keříčkovce jihoafrického je však stále několik obtížností týkajících se kanibalismu, krmení, přežívání a potřeby detailních informací o vlivech některých biotických a abiotických faktorů včetně jejich interakcí.
|
|
|
Neplodnost a asistovaná reprodukce v České republice
Dolejšová, Lucie ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Bredárová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na neplodnost a umělé oplodnění v České republice. Teoretická část se nejprve zaobírá neplodností, jejími příčinami, pohlavními orgány
a vyšetřeními pro neplodnost. Další část je věnována převážně metodám asistované reprodukce, konkrétně popisu jednotlivých metod a postupu samotného umělého oplodnění. V poslední části je popisováno dárcovství vajíček, spermií a embryí a také finanční stránka celého procesu. Ve vlastním výzkumu byly provedeny dotazníky s širší veřejností, které
se věnovaly otázce neplodnosti a dárcovství. Dále byly uskutečněny rozhovory s ženami, které podstoupily alespoň jednu z metod umělého oplodnění. Odpovědi byly shrnuty
a rozebrány v kapitole vlastní výzkum.
|
|
|
In vitro produkce embryí u koní
Babická, Dominika ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je napsat literární rešerši zahrnující nejnovější poznatky z oblasti in vitro produkce embryí u koní. Aby bylo možné provést in vitro produkci embryí, je potřeba nejprve znát anatomii klisny a řízení pohlavní aktivity. Pohlavní soustava klisny se skládá ze dvou vaječníků, dvou vejcovodů, dělohy, pochvy a vulvy. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat probíhá vývoj oocytů v dřeni vaječníků. Pohlavní aktivita je řízena neurohumorálně a produkci hormonů zajišťuje centrální nervová soustava a endokrinní žlázy.
Pro in vitro produkci embryí se musí nejprve získat oocyty. Ty se sbírají buď z živých, nebo mrtvých klisen. U živých klisen se využívá ovum pick up (OPU, transvaginální aspirace oocytů pomocí ultrazvuku), laparotomie přes slabinu, nebo transkutánní punkce přes slabinu. Neinvazivní metodou je OPU, kdy se každý folikul několikrát vyplachuje, a v získaném roztoku se hledají oocyty. Invazivní, za to však úspěšnější metodou při získání oocytů, je transkutánní punkce přes slabinu. Z vaječníků z jatek se oocyty sbírají rozřezáním vaječníků, kyretáží, nebo aspirací. Velmi dobré výsledky v množství zíkaných oocytů má rozřezání vaječníků. Po sesbírání se oocyty nejprve musí roztřídit podle kvality kumulo-oocytárního komplexu na oocyty kompaktní, expandované, nebo degenerující. Kompaktní a expandované oocyty se rozlišují pod mikroskopem na základě morfologie okrajů těchto komplexů. Kompaktní oocyty mají čistou linii okraje, zatímco expandované oocyty mají okraje zdeformované a mají heterogenní cytoplazmu. Nejlepší výsledky pro produkci embryí vykazují expandované oocyty. Ty se nejprve musí nechat zrát v kultivačním médiu do stádia MII. Kultivační systém pro zrání oocytů se sestává z použití M199 s Earlovou solí, 10% fetálního bovinního séra a 5 mU - ml bovinního folikulostimulačního hormonu ve zvlhčené atmosféře 5% CO2 ve vzduchu při 38,2°C. Bylo zjištěno, že nezáleží na délce kultivace, výsledky vývoje blastocyst po 24 nebo 48 hodinách byly stejné.
Standardní IVF se u koní nedá provést kvůli změnám na zoně pellucidě a problematické kapacitaci spermií. Proto se používá intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI), kdy se přímo do oocytu injikuje jedna znehybněná spermie. Před ICSI musí proběhnout kapacitace spermie pomocí kalcium ionoforu. Oocyt se dále kultivuje in vitro do stádia blastocysty. Další možností je přenos oplozeného oocytu přímo do děložního rohu klisny, nebo se uchovává pomocí kryokonzervace pro další použití.
|
|
|
Rentgenová počítačová tomografie embrya myši
Šejnohová, Marie ; Walek, Petr (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Jedním z cílů diplomové práce je porovnání možností dostupných mikro-CT. Teoretická část se zabývá možnostmi barvení měkkých tkání a embryí z důvodu zvýšení kontrastu mikro-CT snímků u těchto tkání. Dále se zde popisují zdroje záření a detektory dostupných mikro-CT systémů. V praxi bylo realizováno barvení embrya ve spolupráci s Ústavem embryologie a histologie v Brně. Následně proběhlo skenování na stanici v Brně na FSI, v Praze na ČVUT a synchrotronu Elettra v Itálii. V práci jsou popsána měření embrya myši pomocí výše uvedených zařízení a výsledky porovnány. Nejlepších výsledků bylo dosaženo na mikro-CT v Brně, kde se využívá rentgenová trubice a flat panel detektor. Tyto snímky se použily pro segmentaci chrupavčité tkáně čichového ústrojí pomocí metody 3D region growing. Z výsledných dat byly vytvořeny 3D modely za účelem porovnání s manuálně segmentovaným modelem. Poloautomatickou segmentací se dosahuje méně přesných výsledků, ale z hlediska časové náročnosti je tato metoda vhodnější.
|
|
|
Pouzdro
Svobodová, Hana ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Vycházím z tématu schoulení, které vkládám do svých prací předešlých, tak i do závěrečné bakalářské práce. Odlitek mého těla, který je pokryt peřím a vytvářím z něho kokon, obal bez vnitřku. Socha má dvě strany, princip duality, ženskosti a protipólu. Vnější obal evokuje příjemný ptačí povrch těla a ve vnitřní části agresivně prolézají konce knotů peří.
|
host ::
RSS.