|
|
Hereditární choroby opěrně-pohybového ústrojí u plemen asistenčních psů
Krausová, Anežka ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Šichtař, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá dědičnými chorobami opěrně-pohybového ústrojí psů, které se mohou vyskytnout u plemen využívaných k asistenčním účelům.
Nejprve je definován pojem asistenční pes. Mezi asistenční psy jsou řazeni vodicí psi, signální psi, asistenční psi pro osoby s tělesným postižením, psychoterapeutičtí psi, psi vycvičení ke dvěma účelům a další. Nejčastěji se využívají plemena německý ovčák, labradorský retriever, zlatý retriever a kříženec labradorského a zlatého retrievera.
Část práce popisuje opěrně-pohybové ústrojí psa, tedy kosterní a svalovou soustavu.
Následují jednotlivá onemocnění. Práce se zaměřuje na několik onemocnění, jejichž společnou příčinou je předpokládaná polygenní dědičnost. Jedná se o tyto choroby: dysplazie kyčelního kloubu, dysplazie loketního kloubu, panostitida, Wobbler syndrom, hemivertebra, osteochondróza a svalová dystrofie. U každého onemocnění je popsán jeho výskyt, etiologie, klinické příznaky, vyšetření, metody diagnostiky, léčba a prevence. Vyšetření je prováděno nejčastěji pomocí rentgenu, počítačové tomografie, myelografie nebo magnetické rezonance. Léčba zahrnuje dvě složky, konzervativní a chirurgickou.
Zmíněny jsou i možnosti genetické diagnostiky dysplazie kyčelního kloubu a svalové dystrofie. Poslední kapitola je věnována praktickému přístupu některých subjektů, které se v ČR zabývají výcvikem asistenčních psů, k výběru psů do výcviku z hlediska jejich zdravotního stavu a jejich zkušenostem s nemocemi zmiňovanými v této práci.
Diskuze poukazuje na důležitou roli prevence těchto onemocnění, zejména pomocí uvědomělých šlechtitelských postupů, kterými jsou z chovu vyřazeni nemocní jedinci. Díky selekci může být zamezeno přenosu škodlivých alel do dalších generací. Prevencí u jedince může být vhodná strava ve správném množství a přiměřený pohyb. Při výběru psa pro výcvik k asistenčním účelům má být brán ohled na zdraví i zdravotní predispozice daného plemene i konkrétního jedince.
|
|
|
Faktory působící na reprodukční výkonnost koní
Nová, Daniela ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je zjistit, jak jednotlivé faktory ovlivňují zabřezávání klisen. První kapitolou, uvádějící do tématu, je kapitola o reprodukční soustavě koní jako takové. Anatomie a fyziologie pohlavní soustavy klisny i hřebce, hormonální řízení, oogeneze a spermatogeneze. Následují vnitřní faktory, které působí na klisnu přímo, tedy poruchy reprodukce vrozené a získané (hormonální problémy a cysty například), kondice a věk klisny. Poté shrnutí vnitřních faktorů, které ovlivňují reprodukci hřebců. Tato kapitola není příliš obsáhlá, protože selekce hřebců je na vysoké úrovni, tudíž plemenní hřebci nemají s reprodukcí žádné problémy. Pokud jsou nějaké závažnější zjištěny, hřebec se vykastruje a v plemenitbě se dále nepoužívá. Vnější faktory budou hodnotit závažnost zvlášť pro klisnu i pro hřebce a budou tam patřit například klimatické podmínky, ustájení, výživa, samotné zapuštění a sportovní využití klisny, frekvence odběrů spermatu hřebce a nakonec reprodukční chování koní.
|
|
|
Projekt centra reprodukce koní
Nágrová, Tereza ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Jelikož v posledních letech roste zájem o chov koní a jezdectví, roste i zájem o jejich reprodukci. Ta vede ke zlepšování jejich genofondu a tím i k růstu sportovní výkonnosti. Vedle přirozené plemenitby tak stanuly metody umělé inseminace. Tato biotechnologická metoda ovšem vyžaduje potřebné vybavení pro odběr, hodnocení a zpracování ejakulátu. Proto jsou vybudována a nadále se budují reprodukční centra koní.
Cílem diplomové práce je zpracovat přehledné informace o náležitostech, které jsou důležité pro vybudování reprodukčního centra koní a následně vypracovat projekt centra v konkrétních podmínkách jezdeckého areálu v Mariánských Lázních.
Literární přehled obsahuje obecné informace o procesu schvalování staveb
a technických požadavcích na zemědělské stavby. Jsou zde popsány prostředky k udržování zoohygienických a veterinárních opatření. Dále také požadavky a minimální standarty na stáje pro koně, sklady krmiv, podestýlky a výběhy. V další části jsou již konkrétní informace
o procesu schválení stavby a provozu reprodukčního centra koní. Jsou zde popsány zoohygienické předpisy, podmínky pro veterinární dozor a zaměstnance. Dále požadavky
na technické vybavení centra. V neposlední řadě také požadavky pro přijímané a ustájené hřebce. Z velké většiny je čerpáno ze zákonů a technických norem České republiky.
Další částí je Zhodnocení podkladových údajů. Zde je popsán jezdecký areál,
ve kterém bude reprodukční centrum vybudováno. Jsou zde uvedeny veškeré činnosti areálu, informace o zaměstnancích a současné plemenitbě. Dále stručné informace o všech stavbách
a vybavení. Detailněji jsou poté popsány ty stavby, které budou přebudovány na reprodukční centrum.
Vlastní projekt začíná podnikatelským plánem budoucího reprodukčního centra. Je zde analyzováno vnější a vnitřní prostředí podniku. Vnější prostředí je analyzováno pomocí konkurence, dodavatelů a zákazníků. V prostředí vnitřním je analyzována marketingová
a personální strategie. Dále se již práce zabývá vlastním projektem. Jsou zde popsány všechny budovy a součásti reprodukčního centra: odběrová místnost, laboratoř, sklad inseminačních dávek, hygienická smyčka, stáj pro plemeníky, sklady krmiva, výběhy a další. Je zde také návrh potřebného vybavení a ekonomické zhodnocení reprodukčního centra.
|
|
|
Apoptické změny v kryokonzerovaném ejakulátu hřebců
Bubeníčková, Filipa ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit vliv času inkubace, použitých obalů, ředidel a individuality hřebců na výskyt apoptotických spermií v rozmražených inseminačních dávkách (ID).
Ejakulát byl odebrán od 6 starokladrubských hřebců standardním způsobem odběru. Odebrané ejakuláty byly ředěny dvěma typy žloutkocitrátových ředidel (GENT a LAKT) a plněny do 0,5 ml pejet a 5 ml hliníkových tub, ve kterých byly zmraženy a uchovávány v tekutém dusíku. Po rozmražení (37°C, 30-60 s.) byly ID hodnoceny na přítomnost apoptotických spermií ihned po rozmražení a v časech inkubace 15, 30, 45 a 60 minut po rozmražení s využitím fluorochromů Yo-Pro 1 a propidium jodidu a fluorescenčního mikroskopu.
Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v zastoupení apoptotických spermií po rozmražení mezi ID ředěnými různým typem ředidla. V ID mražených v ředidle Gent bylo vyšší množství apoptotických i apoptotických spermií z celkového počtu živých, což naznačuje lepší přežívání spermií v tomto ředidle oproti laktózovému ředidlu. Byl prokázán vliv použitého obalu na přítomnost apoptotických spermií v ID po rozmražení. V 5 ml tubách bylo ihned po rozmražení statisticky významně vyšší průměrné zastoupení apoptotických spermií než v 0,5 ml pejetách. S postupujícím časem inkubace nebyly už rozdíly významné. Naopak procentuální zastoupení apoptotických spermií z celkového počtu živých bylo vyšší v 0,5 ml pejetách. Statisticky významný byl však tento rozdíl s 5 ml tubami zaznamenán až po hodinové inkubaci. Zásadní rozdíly byly patrné až při porovnání kombinací použitých ředidel a obalů. Jako nejlepší, s přihlédnutím hlavně k údaji procentuálního zastoupení apoptotických spermií z celkového množství živých, se zdá být použití ředidla Gent a 5 ml tub.
Významný vliv na zastoupení apoptotických spermií v kryokonzervovaných ID měla individualita hřebce. Pro zvýšení kvality produkovaných ID je třeba přistupovat ke každému hřebci individuálně, zvláště u plemen jako je starokladrubský kůň, u kterého vysoký stupeň inbreedingu může významně ovlivnit kvalitu ejakulátu a výslednou úspěšnost reprodukce.
|
|
|
In vitro produkce embryí u koní
Babická, Dominika ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je napsat literární rešerši zahrnující nejnovější poznatky z oblasti in vitro produkce embryí u koní. Aby bylo možné provést in vitro produkci embryí, je potřeba nejprve znát anatomii klisny a řízení pohlavní aktivity. Pohlavní soustava klisny se skládá ze dvou vaječníků, dvou vejcovodů, dělohy, pochvy a vulvy. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat probíhá vývoj oocytů v dřeni vaječníků. Pohlavní aktivita je řízena neurohumorálně a produkci hormonů zajišťuje centrální nervová soustava a endokrinní žlázy.
Pro in vitro produkci embryí se musí nejprve získat oocyty. Ty se sbírají buď z živých, nebo mrtvých klisen. U živých klisen se využívá ovum pick up (OPU, transvaginální aspirace oocytů pomocí ultrazvuku), laparotomie přes slabinu, nebo transkutánní punkce přes slabinu. Neinvazivní metodou je OPU, kdy se každý folikul několikrát vyplachuje, a v získaném roztoku se hledají oocyty. Invazivní, za to však úspěšnější metodou při získání oocytů, je transkutánní punkce přes slabinu. Z vaječníků z jatek se oocyty sbírají rozřezáním vaječníků, kyretáží, nebo aspirací. Velmi dobré výsledky v množství zíkaných oocytů má rozřezání vaječníků. Po sesbírání se oocyty nejprve musí roztřídit podle kvality kumulo-oocytárního komplexu na oocyty kompaktní, expandované, nebo degenerující. Kompaktní a expandované oocyty se rozlišují pod mikroskopem na základě morfologie okrajů těchto komplexů. Kompaktní oocyty mají čistou linii okraje, zatímco expandované oocyty mají okraje zdeformované a mají heterogenní cytoplazmu. Nejlepší výsledky pro produkci embryí vykazují expandované oocyty. Ty se nejprve musí nechat zrát v kultivačním médiu do stádia MII. Kultivační systém pro zrání oocytů se sestává z použití M199 s Earlovou solí, 10% fetálního bovinního séra a 5 mU - ml bovinního folikulostimulačního hormonu ve zvlhčené atmosféře 5% CO2 ve vzduchu při 38,2°C. Bylo zjištěno, že nezáleží na délce kultivace, výsledky vývoje blastocyst po 24 nebo 48 hodinách byly stejné.
Standardní IVF se u koní nedá provést kvůli změnám na zoně pellucidě a problematické kapacitaci spermií. Proto se používá intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI), kdy se přímo do oocytu injikuje jedna znehybněná spermie. Před ICSI musí proběhnout kapacitace spermie pomocí kalcium ionoforu. Oocyt se dále kultivuje in vitro do stádia blastocysty. Další možností je přenos oplozeného oocytu přímo do děložního rohu klisny, nebo se uchovává pomocí kryokonzervace pro další použití.
|
host ::
RSS.