|
|
Publicistický rozhovor a jeho uplatnění v současném vysílání Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu
Bystrý, Tomáš ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce se po teoretické, praktické i metodologické stránce zabývá novinářských žánrem rozhovor, především pak publicistickým rozhovorem v rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola vymezuje žánr rozhlasový rozhovor a zasazuje jej do českého historického kontextu. Druhá kapitola se věnuje metodologii publicistického rozhlasového rozhovoru, jejíž součástí je i klasifikace rozhlasového rozhovoru dle členění českých i zahraničních mediálních teoretiků, kapitola se zabývá také rolí moderátora v publicistických pořadech, v nichž převažuje žánr publicistický rozhovor, a sleduje jazykovou úroveň a řečnické prostředky interviewujících novinářů. Třetí kapitola pak analyzuje hlavní pořady Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, které jsou postaveny na publicistickém rozhovoru - Dvacet minut Radiožurnálu, Host Radiožurnálu, Nad věcí a Ranní interview. Cílem této bakalářské práce je specifikovat zvolený žánr ze tří výše zmíněných hledisek a popsat jeho specifika v rozhlase veřejné služby.
|
|
|
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
|
|
|
Any questions? - diskusní pořad BBC Radia 4 (analýza formátu se zaměřením na specifika rozhlasové diskuse jako publicistického žánru)
Neubauerová, Alena ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou formátu pořadu BBC Radia 4 s názvem Any Questions?. Cílem této práce je popsat dialogické žánry, které se v této publicistické rozhlasové debatě vyskytují, a způsob, kterým plní svůj komunikační účel. Teoretická část práce popisuje tyto žánry v obecné rovině. Tento popis vychází z odborné literatury, jejíž seznam je uveden na konci této práce. Knihy použité pro reference jsou jak v českém, tak anglickém jazyce, terminologie a členění daných žánrů se však vždy přizpůsobuje kontextu české žurnalistiky. Teoretická část práce se také zabývá popisem BBC jako médiem veřejné služby, jež tento pořad produkuje a jehož zásadami se daný pořad také řídí. Poté přistupuje k popisu vzniku samotného pořadu, a to jak k popisu výběrů hostů a lokací pořadu, tak k roli moderátora v diskusi a také úspěšnosti jeho komunikace s posluchačem. Tato část čerpá jak z odborné literatury, tak z emailové komunikace s jednou z produkčních pořadu Any Questions?. Praktická část pak představuje jednu konkrétní epizodu daného pořadu, na níž je provedena bližší jazyková analýza. Práce obsahuje také transkript dané epizody vytvořený autorkou této práce, na který praktická část práce neustále odkazuje a který v praxi demonstruje obecné jazykové poznatky o vedení veřejných diskusí.
|
|
|
Televizní klub mladých v letech 1973-1984: témata, aktéři, ideologie.
Koláčková, Terezie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem práce je Televizní klub mladých v letech 1973 - 1984. Práce se nejdříve zabývá vznikem redakce pro děti a mládež až do roku 1968. Poté popisuje Hlavní redakci vysílání pro děti a mládež v počátcích normalizace - její složení, tvorbu a hodnocení jejích pořadů. Zejména se ale věnuje Televiznímu klubu mladých. Sleduje jeho vznik a vývoj, analyzuje témata pořadu a jejich ideologii, zastavuje se u tvůrčího týmu, rozebírá ohlasy (diváků i nadřízených orgánů) jakož i odstraňování některých členů původního týmu. Na tomto konkrétním příkladě práce ukazuje to, jakým způsobem vznikaly v Československé televizi pořady a jaké poměry v televizi panovaly. Ale také to, že nevznikala pouze díla nekvalitní a prvoplánově ideologická, ale že vždy záleželo na složení lidí, kteří pořad tvořili. Klíčová slova: Televizní klub mladých, Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež, publicistika, pořady pro mládež, Československá televize
|
|
|
Vývoj reprezentace Jiřího Kajínka v česképublicistice v roce 2010
Pošepná, Kateřina ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá schopností médií konstruovat obraz zločinců demonstrovanou na případě Jiřího Kajínka. Kriminalita je téma, se kterým většina populace nemá bezprostřední zkušenost, a proto se musí spoléhat výhradně na informace, které jim předkládají média. Jiří Kajínek je nejznámějším českým vězněm a tato práce ve své praktické části zkoumá, jakým způsobem ho české publicistické tituly prezentovaly veřejnosti v roce 2010. Většina publicistických titulů totiž prostřednictvím nabízených sdělení Kajínkovi straní a neposkytují vyvážené informace. Toto stranění se projevuje především způsobem označení, která jsou v textech s Kajínkem spojována, tematickým rámcem a formou jednotlivých článků. Práce si dále všímá vlivu filmu Kajínek na jeho mediální obraz a jeho vývoj, a to jak z hlediska míry pokrytí, tak i způsobu reprezentace. Mezi jednotlivými zkoumanými tituly byly nalezeny odlišnosti v obou těchto aspektech, tedy jak v míře poskytnutého mediálního prostoru, tak v konstrukci mediálního obrazu.
|
|
|
Argumentace v medializaci komentátorských pořadů a teorie řečových aktů Johna Searla
Vozková, Markéta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Vzhledem k tomu, že veřejnoprávní televize se podílí na veřejném a politickém životě naší společnosti, domníváme se, že je nutné studovat argumentační kompetence moderátorů a především jejich roli při stimulaci veřejného mínění. Předmětem naší analýzy byla mluvená publicistika jako svébytná forma medializovaného diskursu. Zabývali jsme se moderátorskou rolí, socioprofesními aspekty tohoto povolání, s důrazem na studium verbálních projevů a konkrétních řečových aktů, které jsou užívány v moderátorském diskursu. Cílem studia komunikačních strategií moderátora veřejnoprávní televize bylo zaměřit se na jazykové schopnosti, kompetence a vybavenost moderátorů z hlediska hájení veřejného zájmu - vycházíme ze zákona o České televizi a Kodexu ČT. Zaměřili jsme se na konkrétní techniky a strategie moderátorského diskursu. Zkoumali jsme, jak moderátor dociluje navození jistoty, spolupráce a srozumitelnosti v komunikaci, stejně tak, jakým způsobem dociluje minimalizace manipulativní, či persvazivní komunikace. Moderátor by měl především zabraňovat jakýmkoli projevům manipulativní a persvazivní rétoriky, kterou by měl být schopen rozpoznat. K tomu mu slouží celý systém jazyka a všechny typy řečových aktů.
|
|
|
Publicistika Jakuba Demla
Davidová, Eliška ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Binar, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje souboru textů Jakuba Demla, které autor publikoval v novinách, časopisech a periodických sbornících. Přináší chronologický přehled této části Demlovy tvorby a pokus o základní periodizaci vzhledem k jeho proměnám, s přihlédnutím k jeho knižnímu dílu a životním osudům. Zabývá se též otázkou funkce a žánrů těchto textů, zejména ve vztahu k pojmu publicistika. Mapuje také některé kauzy s Demlem spojené, které lze zaznamenat v dobovém tisku. Základní součástí diplomové práce je bibliografický soupis dostupných textů, který zaznamenává i jejich pozdější život a odkazy na související díla a osoby. Klíčová slova: Jakub Deml, publicistika, bibliografie.
|
|
|
Změny v časopise Týden po nástupu šéfredaktora Františka Nachtigala
Šrajbrová, Markéta ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Čermák, Miloš (oponent)
Bakalářská práce s názvem Změny v časopise Týden po nástupu šéfredaktora Františka Nachtigalla se snaží zmapovat změny ve zpravodajském týdeníku Týden v období od začátku června 2008 do konce května 2010. V těchto dvou letech na postu šéfredaktora působili tři novináři. Do konce ledna 2009 šéfredaktorskou pozici zastával Dalibor Balšínek, kterého dočasně vystřídal Daniel Málek. Na konci září 2009 se vedoucí funkce ujal František Nachtigall. Práce se zaměřuje především na proměny, které přinesl Nachtigallův příchod. František Nachtigall do Týdne přišel z šéfredaktorského postu v bulvárním periodiku Aha!, což u některých vzbudilo obavy, že by se podoba Týdne mohla zbulvarizovat. Autorka se proto snaží zjistit, zda se tak skutečně stalo. Práce po stručném představení týdeníku a osobností tří šéfredaktorů přináší zmapování změn v jednotlivých rubrikách a podrubrikách. Zaměřuje se především na změny ve struktuře časopisu, podobě titulní strany, ve výběru témat a personálním obsazení redakce.
|
|
|
Analýza textů publicistických útvarů,konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tématikou
Bejšáková, Sandra ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Analýza textů publicistických útvarů, konkrétně zaměřená na komentáře s politickou tematikou" pojednává o postoji autorů publicistických útvarů k politickým stranám, případně politikům. Cílem práce je popsání prostředků, které autoři k vyjádření svého postoje využívají, a jejich posouzení v rámci dvou deníků: Právo a Mladá fronta DNES v období leden až červen roku 2010, tedy převážně v předvolebním období. Úvodní část představuje moderní vývoj přístupů k jazyku a textu, aby bylo patrné, jak vznikl pragmatický přístup ke zkoumání jazyka. V praktické části jsou uplatňovány popsané přístupy a byla provedena pragmatická analýza publicistických textů. Kvalitativní analýza publicistických útvarů zkoumá inklinaci autorů publicistiky k pravicovým či levicovým stranám, nejčastěji k ODS a ČSSD. Na základě poznatků lze vyvodit, co autoři zejména kritizují v rámci politické situace jako takové. Zároveň však práce zkoumá, jaké prostředky používají autoři publicistiky pro vyjádření sympatií či antipatií ke konkrétní politické straně či osobnosti. Diplomová práce tak dává přehled o publicistických textech vybraných deníků a charakterizuje koncepci, která reflektuje jejich vztah k politice.
|
|
|
Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích
Pisková, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Magisterská diplomová práce Únor 1948 v tištěných nekomunistických médiích se zabývá kvalitativní historickou srovnávací analýzou čtyř novin Svobodné slovo Československé strany národně socialistické, Svobodné noviny Sdružení kulturních organizací, Právo lidu Československé sociální demokracie a Lidová demokracie Československé strany lidové. Zaměřuje se na zpravodajství a publicistiku od 1. února do 14. března 1948. Z textů jsou vybrány komunikáty týkající se vnitropolitické situace, informování o politické krizi, jednotlivých politiků a schůzí stran. Je posuzována objektivita informování v průběhu měnícího se politického vedení, práce se zaměřuje na jazyk a práci s informacemi a v kontextu historického úvodu popisuje vybočení z objektivního informování. V práci bylo zjištěno, že Svobodné slovo, Právo lidu a Lidová demokracie často porušují zásady objektivity. Naopak Svobodné noviny mají nejvyšší úroveň žurnalistiky. Všechny čtyři deníky informují negativně o politické činnosti o KSČ. V průběhu několika dní se však obsah periodik zásadně mění. Od 26. února už všechny informují o KSČ jako o straně, která vyvedla stát z krize. Názorový obrat proběhl ve všech zkoumaných novinách během několika málo dní. Důležitým tématem se stává obhajováním legitimity nového režimu.
|
host ::
RSS.