|
|
Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2
Tesařová, Kateřina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prokešová, Eva (oponent)
Název: Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 Cíle: Cílem práce bylo posouzení pohybových dovedností dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením na ZŠ Holečkova pro děti se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 (Movemet Assessment Battery for Children - Second Edition). Získané výsledky byly porovnány s normovanou populací britských dětí. Vedlejším cílem bylo u těchto dětí posoudit vztah mezi výsledky testové baterie a udávanou účastí na pravidelných pohybových aktivitách. Metody: Posouzení motoriky dětí se sluchovým postižením proběhlo pomocí testové baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007) - Movemet Assessment Battery for Children - Second Edition. V práci byla použita metoda komparace a to výsledků testovaných dětí s dětmi normovanými. Zda děti sportují, jakým způsobem a kde, bylo zjištěno pomocí nestandardizovaného dotazníku. Pro zpracování výsledků byly použity deskriptivní statistické metody v podobě grafických analýz. Výsledky: Děti se sluchovým postižením ve věku 6 až 14 let vykazovaly značné obtíže v dovednostech chytání a míření na cíl ve srovnání s normovanou populací. Navzdory našemu očekávání, je z motorických dovedností jejich nejsilnější stránkou rovnováha. V této oblasti u dětí se sluchovým postižením vyšly...
|
|
| |
|
|
Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi
Kokštejn, Jakub ; Psotta, Rudolf (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent) ; Sigmund, Erik (oponent)
Bibliografické identifikace Jméno a příjmení autora: Mgr. Jakub Kokštejn Název disertační práce: Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi Pracoviště: Katedra sportovních her Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. Rok prezentace: 2011 Abstrakt Cíl: Současné poznatky o vývojové poruše motoriky u školních dětí naznačují možné negativní dopady na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti psychické, sociálně psychologické, behaviorální a také v oblasti školních kompetencí. O tom, jak nedostatečná úroveň motoriky dítěte může limitovat jeho pohybovou aktivitu, je minimálně poznatků. Cílem práce bylo odhalit, zda vývojově podmíněný deficit motoriky u dětí staršího školního věku je rizikovým faktorem pro nižší pohybovou aktivitu (PA) a zda pozornost dítěte má mediační funkci ve vztahu mezi úrovní motoriky a jeho pohybovou aktivitou. Metody: Výzkum byl založen na analyticko-deskriptivních šetřeních motoriky dětí, pohybové aktivity v týdenních režimech a úrovně pozornosti s následnými komparacemi dětí s deficitem motoriky (DM) a dětí bez DM, korelační analýzou a analýzou mediačního účinku pozornosti dle Barona a Kennyho (1986). Pro hodnocení motoriky dětí byla použita testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007), pro monitoring PA v týdenním režimu byly použity akcelerometry a písemný záznam PA, pozornost...
|
|
|
Vliv tříměsíčního tréninku na motoriku hokejistů předškolního věku
Kopalová, Magdaléna ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Šťastný, Petr (oponent)
Souhrn Název: Vliv tříměsíčního tréninku na motoriku hokejistů předškolního věku Cíle: Cílem této diplomové práce je shrnout poznatky o motorice dětí předškolního věku. Dále také najít vhodné testovací metody, pomocí nich vyhodnotit úroveň motoriky takto starých dětí, které navštěvují přípravku v hokejovém klubu Sparta Praha, a zhodnotit vliv tříměsíčního hokejového tréninku na rozvoj posturální zralosti a motorických dovedností na běžném povrchu a na ledě u dětí předškolního věku. Metoda: Pre-experiment byl prováděn v hokejové přípravce HC Sparta Praha u dětí předškolního věku během tréninku. Realizován byl pomocí 5 testů hodnotících posturální zralost, jež byly hodnoceny dvěma fyzioterapeutkami nezávisle na sobě a 4 testů hodnotících úroveň motorických dovedností na běžném povrchu a na ledě na čas. Testování bylo provedeno celkem 2x, a to s tříměsíčním odstupem. Výsledky: Po tříměsíčním tréninku nedošlo k výraznému zlepšení u testů hodnotících posturální zralost, ačkoli shoda obou fyzioterapeutek v hodnocení testů posturální zralosti byla poměrně vysoká, a to v případě obou měření. Nejlépe hodnoceným testem byla tandemová chůze po čáře, u tohoto testu došlo také k nejvíce zlepšením při druhém měření. Zároveň byl také jediným testem, v němž starší probandi dosáhli lepšího hodnocení ve srovnání s mladšími...
|
|
|
Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou na 1. stupni základní školy
Otipková, Zuzana ; Lejčarová, Alena (vedoucí práce) ; Musálek, Martin (oponent)
Název práce: Motorická výkonnost žáků s poruchou pozornosti spojenou s hyper- aktivitou (ADHD). Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit úroveň jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků s diagnózou ADHD na školách pro tyto žáky určených a porovnat ji s úrovní jemné a hrubé motoriky horních končetin u žáků bez této diagnózy na běžné základní škole. Dílčím cílem práce bylo zjistit úroveň hrubé motoriky dolních končetin a lateralitu párových orgánů (ruka - noha) u výše zmíněných skupin žáků. Metody: Pro zjištění úrovně jemné a hrubé motoriky horních končetin, hrubé motoriky dolních končetin, laterality horních a dolních končetin u žáků s a bez poruchy ADHD ve věku 9 - 11 let byly použity tyto druhy testů: "Spirála", "Tečkovací test", "Korálky" (úroveň jemné motoriky horních končetin); "Krabička", "Malý talířový tapping", "Velký talířový tapping" (úroveň hrubé motoriky horních končetin); "Tapping dolní končetinou" (úroveň hrubé motoriky dolních končetin); "Vyťukávání rytmu" (lateralita dolních končetin); "Zvoneček" a "Sirky" (lateralita horních končetin). Výsledky: Úroveň jemné motoriky dominantní ruky byla u žáků s diagnózou ADHD nižší než u žáků bez této poruchy (0,38 ≤ d ≤ 0,79). S výjimkou testu "Spirála" porucha ADHD negativně ovlivňovala jemnou motoriku dominantní ruky více (0,74 ≤ d ≤ 0,79) než...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Práce s papírem v mateřské škole
JIRÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce pojednává o historii výroby a výrobě papíru dnes. Popisuje jeho druhy, vlastnosti a formáty využívané v mateřských školách pro výtvarnou výchovu dětí předškolního věku. V další části se práce zabývá vývojem hrubé a jemné motoriky, metodami a organizací výtvarných činností. Praktická část práce nabízí konkrétní příklady využití různých druhů papíru v mateřské škole.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u předškolních dětí s příznaky hyperaktivity
ŠMÍDOVÁ, Kateřina
Grafomotorika je soubor pohybových dovedností v grafické oblasti. Její rozvoj je závislý na celkové úrovni psychomotorického vývoje, zejména hrubé a jemné motoriky. Hyperaktivita znamená nadměrné nutkání k činnosti, nadměrné pohyby. Velmi často se proto u dětí, které mají příznaky hyperaktivity, vyskytují problémy s některou oblastí psychomotoriky. Cílem práce bylo zjistit, nakolik úroveň rozvoje grafomotoriky ovlivňuje u hyperaktivních dětí odklad školní docházky a také jak se mateřské školy věnují u těchto dětí rozvoji jemné a hrubé motoriky. Oba cíle byly splněny. Teoretická část práce se zabývá podrobným popisem problematiky, snaží se podat ucelený přehled o tématu. Výzkumná část je tvořena integrovaným výzkumem. Kvalitativní výzkum probíhal pomocí řízených rozhovorů se zástupci mateřských škol. Rozhovor byl zaznamenáván písemně a následně analyzován a zpracován do tabulek. Kvantitativní část výzkumu byla postavena na sběru dat pomocí dotazníků a na následné analýze dat. Výsledky byly zpracovány do grafů. Dotazníky byly celkem dva, oba anonymní. Jeden byl určen pro pedagogické pracovníky mateřských škol, zaměřoval se na zachycení dětí s příznaky hyperaktivity a orientační posouzení úrovně jejich psychomotorického vývoje. Druhý dotazník vyplňovali rodiče dětí, které byly pedagogy uvedeny jako hyperaktivní. Zjišťoval úroveň hrubé i jemné motoriky, grafomotoriky a případný odklad (i zvažovaný) školní docházky. Byly stanoveny dvě hypotézy. Výzkum obě hypotézy potvrdil. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nedostatky v rozvoji grafomotoriky u předškolních dětí jsou závislé na rozvoji hrubé motoriky a koordinace a že u hyperaktivních dětí jsou v těchto oblastech větší nedostatky. V předškolním věku by se proto měl psychomotorický vývoj, hlavně pohybová koordinace, hrubá a jemná motorika, cíleně podporovat a rozvíjet. Tím lze zvláště u hyperaktivních dětí předejít problémům s grafomotorikou.
|
host ::
RSS.