|
|
Výzkumná kompetence v učitelské profesi a ve vzdělávání učitelů
Seberová, Alena ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Lukášová, Hana (oponent) ; Vašutová, Jaroslava (oponent)
Současné české kurikulární reformy umožňují růst pedagogické autonomie škol a nesou tak s sebou zvýšené nároky na profesionalitu učitelů. Zavedením Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se učitelé spolu s vedením školy a nepřímo také radou školy stávají nejen tvůrci školního kurikula (Školního vzdělávacího programu), ale zároveň také jeho (auto)evaluátory. Jak definovat evaluac/ v kontextu učitelské profese spolu se zachováním respektu k výzkumné doméně pedagogických věd? Jak specifikovat profesní výzkumné činnosti učitele a nesnížit tím prestiž výzkumníků-vědců pedagogiky? Jak zajistit, aby byli učitelé nositeli změn, spolutvůrci poznání pedagogické reality a mohli se podílet na žádoucím proměňování statusu učitelské profese? Má-li být učitel expertem v edukační doméně, neobejde se bez permanentně se rozvíjejících znalostí odborně argumentovat postupy a výsledky výukových procesů, význam implementovaných změn. Předpokladem je k tomu teoretické i praktické porozumění opřené nejen o kritické teoretické studium a systematickou celistvou reflexi vlastní pedagogické praxe, ale také o objektivní výsledky realizovaných výzkumů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Syndrom vyhoření v učitelské profesi
Vilčková, Stanislava ; Hanušová, Marie (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice syndromu vyhoření u učitelů na středních školách. Cílem této práce bylo zjistit závislost míry vyhoření učitelů středních škol na několika faktorech, kterými byly věk, délka pedagogické praxe, typ střední školy, počet žáků ve třídě a počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě. Pro zjištění výzkumných cílů byla použita metoda dotazníkového šetření a individuální rozhovory s učiteli na středních školách. Z výsledků výzkumu vyplývá, že míra vyhoření nezávisí na věku ani na délce pedagogické praxe, zatímco počet žáků se na vzniku tohoto syndromu podílí. Vliv výskytu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na vznik syndromu vyhoření nebyl prokázán z důvodu nedostatečného reprezentativního vzorku respondentů. Syndrom vyhoření vzniká působením dlouhodobého stresu, jeho výskyt je pro každého jedince individuální, neexistují zaručené metody, jak tomuto syndromu předejít. Odolnost závisí na několika faktorech, těmi jsou osobnostní charakteristiky, schopnost zvládat stres, vliv okolí, druh vykonávané profese. Jedním ze základů preventivního působení proti syndromu vyhoření je být o něm informován, znát okolnosti jeho vzniku, jeho příznaky a fáze průběhu.
|
|
|
Vnímání životní a pracovní spokojenosti u učitelů středních škol
DVOŘÁKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá životní a pracovní spokojeností učitelů středních škol. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmů životní, ale i pracovní spokojenosti. Popisuje jejich definice, dimenze a determinanty, které mají na životní a pracovní spokojenost vliv. Dále se zaměřuje na charakteristiku učitelské profese, osobnost pedagoga a jeho typologii. Dále hovoří o požadavcích, které jsou na učitelskou profesi kladeny a rizicích, které učitelům hrozí. Praktická část je koncipována jako výzkum životní a pracovní spokojenosti pomocí standardizovaného Dotazníku životní spokojenosti J. Fahrenberga et al.(2001). Cílem práce je zjistit, v jaké míře jsou učitelé na středních školách spokojeni nejen se svou prací, ale i se svým životem, protože obojí je pro jejich práci velmi důležité a motivující.
|
|
|
Současné vzdělávání a profese učitele střední školy
Piňosová, Jana
V bakalářské práci bude pozornost věnována tématu dnešního vzdělávání s vazbou na profesi učitele střední školy. Cílem teoretické části bude definovat vzdělávací systém v ČR po roce 1989, popsat stupně a typy vzdělávání. Dále bude charakterizována učitelská profese, porovnávána její dřívější a stávající podoba. Následně bude analyzován významný dosavadní dokument Národní program rozvoje vzdělávání v České republice z roku 2002, který bude porovnán s aktuálním strategickým materiálem současného vzdělávání, tj. Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 z roku 2014. Další dílčí cíl bude pojednávat o prestiži učitelského povolání a popisovat hlavní problémy, které dnešní české učitele při výkonu jejich profese trápí a zatěžují. Metodou použitou pro zpracování teoretické části bude studium odborných literárních zdrojů, tvorba výpisků, jejich analýza, srovnání a syntéza. V praktické části bude cílem zjistit hlavní příčiny možné nespokojenosti učitelů s jejich profesí. Nástrojem pro sběr dat bude strukturovaný dotazník, navržený pro účely průzkumu. Respondenty budou pedagogičtí pracovníci středních odborných škol a středních odborných učilišť v Jihomoravském kraji. Zjištěná data budou zpracována za využití popisné statistiky.
|
|
|
Pohled učitelů na vlastní profesi
BRAŠNOVÁ, Miroslava
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímání učitelské profese samotnými vyučujícími, kteří působí na druhém stupni základních škol. V teoretické části jsou zpracovány informace, týkající se činností, problémů, kompetencí, rolí, prestiže, platu a společenského postavení této profese. V praktické části jsou pak zpracovány rozhovory s učiteli, kteří odpovídali na to, jak svou profesi vnímají a co si o ní myslí z hlediska pracovní náplně, profesních problémů, platových podmínek, kompetencí atd.
|
|
|
Pracovní zátěž učitelů střední školy
TLAMSOVÁ, Alena
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat složky pracovní zátěže učitelů střed-ních škol a provést analýzu této zátěže u vyučujících na vybraných středních školách. Pracovní zátěž lze chápat jako nesoulad mezi požadavky na pracovníka a jeho možnostmi. Obecně se dělí na fyzickou a psychickou. První část bakalářské práce se zabývá základními charakteristikami učitele, učitel-ské profese, pracovní zátěže a jejími složkami. Druhá část bakalářské práce obecně popisuje vybrané školy a analyzuje pracovní zátěž jejich učitelů, a to z několika hledisek, jako např. dle druhu pracovní zátěže, škol, pohlaví a délky praxe. Z analýzy vyplynulo, že vyšší pracovní zátěží trpí učitelé gymnázia, dále pak učitelky a pedagogové s praxí delší než 15 let. Nejvyšší pracovní zátěž je pak tě-lesná. Všichni respondenti se jí snaží preventivně předcházet aktivními činnostmi a zdra-vým životem a brání se jí také převážně pomocí aktivního či pasivního odpočinku.
|
|
|
Sociální prestiž a současné problémy učitelské profese
Märzová, Monika ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Krpálek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komplexním pohledem na vývoj společenského postavení učitelů se zaměřením především na současné vnímání sociální prestiže učitelské profese veřejností, učiteli a středoškolskými studenty. Zároveň se práce snaží zmapovat aktuální problémy této profese, jejichž existence se může projevovat právě v hodnocení sociální prestiže učitelů.
|
|
|
Ideální učitel angličtiny očima žáků/The Ideal English Teacher from the Pupils' Perspective
ZIMOVÁ, Soňa
Cílem této diplomové práce je popsat, jak si žáci základní školy představují ideálního učitele anglického jazyka. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část pojednává o osobnosti učitele, profesních nárocích, komunikaci a interakci během výuky, hodnocení žáků a rozlišení typologie učitelů. Věnuje se také společenské prestiži, příčinám feminizace učitelské profese a budování autority. Závěr teoretické části rozebírá z různých pohledů, zda ideální učitel vůbec existuje. Empirická část je založena na kvalitativně orientovaném výzkumu. Žáci měli vypracovat úvahu na téma "Jak si představuješ ideálního učitele cizího jazyka?". Výpovědi jsou následně analyzovány a srovnány se stanovenými hypotézami. Výsledky výzkumu také ukazují, zda-li a jakým způsobem se liší představy žáků s ohledem na jejich věk.
|
|
|
Becoming a teacher - a male perspective
SUCHAN, Ondřej
Diplomová práce se zabývá různými aspekty, které ovlivňují proces stávání se učitelem, a zaujímá při tom pohled muže. Teoretická část se soustředí nejprve na obecné otázky, jako je osobnost učitele a učitelská profese. Hovoří se zde o významu učitelovy osobnosti a jejím vývoji. Dále je zde popsána učitelská profese, její požadavky a nároky a různé fáze učitelské praxe. Následně je pozornost soustředěna na konkrétnější problém, kterým je postavení mužů ve školství. Nakonec jsou zde popisováni učitelé cizích jazyků jako specifická skupina odborníků. V praktické části jsou vedeny rozhovory s pěti učiteli muži v různých fázích praxe. Rozhovory jsou zaměřeny na specifické aspekty, které ovlivňují proces stávání se učitelem. Otázky jsou strukturovány do tří tematických celků: stávání se učitelem, požadavky a nároky učitelské profese a muži ve školství. Na konci této práce je prezentována moje představa dobrého učitele.
|
|
|
Stávání se učitelem - z perspektivy ženy
WDOWYCZYN, Jan
Cílem této diplomové práce je prozkoumat a popsat aspekty související s procesem stávání se učitelem. Práce je rozdělena do dvou částí ? teoretické a výzkumné. V teoretické části čerpá z odborné literatury zabývající se učitelskou tématikou a pojednává o historii učitelské profese, učitelské přípravě, standardu kvality učitelské profese, osobnosti učitele, jeho kompetencích a typologii. Rozebírá také společenskou prestiž a příčiny feminizace učitelské profese. Ve výzkumné části zkoumá pomocí kvalitativní studie aspekty související s procesem stávání se učitelem tak, jak je vidí ženy ? učitelky. Výzkum je založen na hloubkových rozhovorech s učitelkami prvního a druhého stupně základní školy v různých fázích praxe. Na základě obou částí práce sumarizuje a zobecňuje hlavní aspekty ovlivňující proces stávání se učitelem. Práce je završena vlastní úvahou na téma ?dobrý učitel?.
|
host ::
RSS.