|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Role muže v současných partnerských vztazích
Remešová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce "Role muže v současných partnerských vztazích" se zabývá konceptem mužství s důrazem na oblast partnerských vztahů. Konkrétně se věnuje vývoji identity a specifikům mužské identity, maskulinitě a možným vývojovým cestám k mužství. Dále popisuje základní charakteristiky partnerských vztahů a specifikuje roli muže v nich. V empirické studii je pomocí kvalitativní metodologie mapována mužská perspektiva partnerských vztahů a zaměřuje se především na to, jak vnímají muži partnerský vztah, ve kterém se nacházejí, a svou roli v něm. Této studie se účastnilo padesát mužů nacházejících se v době realizace studie v partnerském vztahu, kteří vyplňovali poloprojektivní dotazníky, jmenovitě Nedokončené věty a Partnerský život a jeho části. Výsledky výzkumu bez nároku na jakákoliv zobecnění uvádějí kategorie partnerského vztahu včetně jejich popisů z pohledu dotazovaných mužů a přehled činností, které v rámci partnerského vztahu muži vykonávají. Klíčová slova Muž, identita, gender identita, maskulinita, partner, partnerský vztah
|
|
|
Školní třída z genderové perspektivy - projevy dětí při vyučování
Fousková, Natálie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pecha Šimotová, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Školní třída z genderové perspektivy - projevy dětí při vyučování Abstrakt Zabývala jsem se projevy dívek a chlapců při vyučování na prvním stupni základní školy. Vytvořila jsem typologii dětí v jedné školní třídě v kontextu femininních a maskulinních rysů. Věnovala jsem se hledisku dětí samotných, jejich motivaci a způsobu, jakým vnímají pravidla chování a osobu třídní učitelky. Vedlejším tématem byl pohled učitelky na děti a jejich projevy. V první polovině práce jsem nejprve krátce představila gender jako vědecký a zároveň společenský fenomén. Dále jsem popsala významné genderové aspekty v dětském vývoji. Nakonec jsem se soustředila na gender ve školní třídě. Ve druhé polovině práce představuji průběh výzkumu, výsledky, jejich interpretaci a komparaci s teoretickým podkladem. Klíčová slova žák, žákyně, vyučování, gender, škola, učitelka, genderové stereotypy, školství Natálie Fousková Praha 2014
|
|
|
Tomboy - případová studie dívky s nefemininními rysy na 1. stupni ZŠ
Brožová, Martina ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem identity dívky s nefemininními rysy na 1. stupni ZŠ. Snažím se vnést vhled do jejího sebepojetí, nalézt odpověď na otázky, v čem spočívá její odlišnost, jak prožívá své postavení v rodině a školním kolektivu. Také se snažím postihnout sociální kontext jejího nejbližšího prostředí. Zabývám se tím, jaká je její pozice v rodině a ve školní třídě, jaká je dominující představa femininity a maskulinity v dané třídě, zda se může stát terčem homofobie z důvodu její odlišnosti a jak k ní přistupuje třídní učitel. Z výzkumu jsem zjistila, že ve školní třídě, do které dívka dochází, hraje významnou roli gender a dívka s nedostatečnými projevy femininity je pro nedodržování genderové role vyčleňována. Hodnocení vrstevníků je ovlivněno celospolečenskými normami femininity a také třídními. Třídní normy nejsou v souladu s pojetím jejího rodinného zázemí, kde převládá výrazné nadhodnocování maskulinity nad femininitou a projevy maskulinity jsou oceňovány a posilovány vzory, ke kterým se vztahuje. Práce je rozdělena na empirickou a teoretickou část. Teoretická část je představena v rámci diskuze, kde porovnávám poznatky z dostupné literatury s mými poznatky z výzkumu. Obecně by se dalo říci, že teoretické zázemí obsahuje poznatky z úvodu problematiky genderu, dále se zabývám...
|
|
|
Genderově stereotypní optika ve výchově několika pražských rodin
Novotná, Barbora ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou genderových stereotypů v souvislosti s rodičovskou výchovou. Práce je založena na kvalitativním výzkumu a analýze jedenácti polo-strukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří vychovávají nejméně dvě děti různého pohlaví. Zaměřuji se na vztah mezi identifikovanými genderovými stereotypy ve výchově a výchovným stylem rodičů. Dále se zaměřuji na genderově stereotypní postoje otců a matek v rámci jednotlivých rodin. Na základě analýzy rozhovorů docházím k závěru, že genderové stereotypy ve výchově a celkově genderově stereotypní optika náhledu na svět je pozorovatelná u všech rodin, bez ohledu na výchovný styl. Rozdíly mezi rodinami s různými způsoby výchovy nalézám především v míře uvědomování si těchto genderově stereotypních postojů a míře aktivního předávání těchto postojů svým dětem.
|
|
|
Gay Pride: mediální obraz homosexuality v českých médiích na příkladu pochodu homosexuálů
Strnadová, Mirka ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem je prezentováno téma homosexuality v českých médiích na příkladu pochodu homosexuálů. Nejprve shrnuji základní pojmy a jejich rozdíly, poté se zaměřuji na historii vnímání homosexuality a postavení gayů ve společnosti. Vybranými jednotkami obsahové analýzy jsou deníky MF Dnes, Právo a Lidové noviny a sledovaným časovým obdobím tři měsíce v okolí konání pochodů v letech 2008 až 2011. V analytické části nejprve charakterizuji pochody, jež se konaly dvakrát v Brně, jednou v Táboře a Praze. O první Queer Parade v Brně se objevily články ve všech analyzovaných novinách, u druhého a třetího pochodu již zájem médií klesá. Nejvíce pozornosti získal Prague Pride v roce 2011. Z analýzy vyplývá, že se o tématice homosexuality a pochodů hrdosti objevilo přes sto článků, jejichž velikost stoupala a klesala úměrně s počtem návštěvníků jednotlivých pochodů. K medializaci tématu také přispívají negativní události, především pokud je pochod napaden extrémisty či kritizován z řad politiků. Negativní a stereotypní výroky v médiích však mohou přispívat k větší stigmatizaci sexuální menšiny, čemuž se práce také věnuje.
|
|
|
Přátelství mezi heterosexuální ženou a homosexuálním mužem a jeho vliv na sociální konstrukci identit
Brzobohatá, Dana ; Sloboda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá přátelstvím mezi heterosexuální ženou a homosexuálním mužem, tím jak vzniká, jak se udržuje a co ho ohrožuje. Definuje významy základních teoretických konceptů jako gender, sexualitu, přátelství nebo intimitu a důvěru. Je založena na analýze deseti polostrukturovaných rozhovorů s ženami, které definují svůj vztah s homosexuálním kamarádem jako blízký. Reflektuje způsob, jakým jsou ve vztahu konstruovány genderové a sexuální identity, zasazuje přátelství s gayem do širšího kontextu přátelských vztahů v heteronormativní společnosti a tradičních binárních opozic feminity a maskulinity. Dále zkoumá, jak respondentky konstruují svou vlastní identitu, identitu svého homosexuálního kamaráda a kde vymezují hranice vzájemného vztahu.
|
|
| |
|
|
Svět pražských matek na rodičovské dovolené
Brennová, Martina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami pražských žen na rodičovské dovolené, a to především v oblasti kombinace práce a rodiny. Volby žen nejsou vždy výsledkem jejich ideální preference a jejich konečná podoba je silně ovlivněna institucionálními podmínkami a zájmy celé rodiny. Preference žen se orientují také podle ideologie mateřství, kterou upřednostňují. Práce se dále věnuje budování symbolických hranic mezi matkami a bezdětnými ženami. Matky se vůči bezdětným ženám vymezují pomocí morálních kritérií a vůči sobě navzájem prostřednictvím znalosti mateřské kultury. Matky na rodičovské dovolené popisují toto období jako šťastné a nevnímají ho v intencích ztráty svobody či sebeobětování. Přesto reflektují, že dlouhodobý pobyt doma je stereotypní a může vyvolat pocit izolovanosti. Část žen se z toho důvodu snaží alespoň částečně vymanit ze sféry péče o dítě a vrátit se do světa dospělých.
|
|
|
Genderově citlivé rodičovství
Vrbová, Lenka ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu genderově citlivého rodičovství, tedy rodičům, kteří se rozhodli svoje děti vychovávat genderově citlivě. V teoretické části představuje teorie genderové socializace a nabývání genderové identity, dále pak socializaci v rodině a v součinnosti s ní jednotlivé socializační činitele. Na tato témata se snaží pohlížet skrz možnosti genderově citlivé výchovy. Práce se také věnuje dosavadním přístupům a výzkumům ohledně genderově citlivé výchovy. Výzkum diplomové práce je založen na kvalitativní analýze rozhovorů s rodiči, kteří se snaží řešit genderově citlivý přístup ve výchově. Analýza zjišťuje, jak tito rodiče chápou genderově citlivou výchovu, jak ji naplňují, jaké strategie vytvářejí, do jakých situacích se v souvislosti s ní dostávají a na jaké překážky narážejí. Cílem práce je zprostředkovat žitou zkušenost lidí, kteří se pokoušejí své děti vychovávat genderově citlivě, a přispět tak k možnostem, jak umožnit dětem svobodnější vývoj.
|
host ::
RSS.