|
Elity Komunistické strany Československa na stránkách Rudého práva v 50. letech 20. století
STEHLÍK, Petr
Předkládaná diplomová práce se zabývá podrobnou analýzou deníku Rudé právo v letech 1951 -1960. Podrobné zaměření je věnováno čelním představitelům komunistické strany a jejich vlivu na poměry v tehdejším Československu 50. let, stejně tak i významným událostem v daném období. Práce bude spočívat v porovnání skutečnosti a zkreslených faktů okolo osobností a událostí tehdejší doby, jak je prezentovalo Rudé právo jakožto propagandistický deník Komunistické strany. Hlavním cílem je, aby si čtenář uvědomil nestrannost Rudého práva, které hrálo dominantní roli na tehdejší mediální scéně a značně ovlivňovalo širokou veřejnost, která neměla možnost porovnat informace s jiným zpravodajstvím. Zároveň je důležité, aby čtenář pochopil, jakou moc již tehdy média měla, kdy Rudé právo dokázalo významně podpořit kult osobnosti především kolem Klementa Gottwalda a J.V. Stalina, kdy běžný čtenář neměl možnost získat jiné informace, než jaké chtělo vedení komunistického Československa. Vedle již zmiňovaných kultů osobnosti se práce bude zabývat propagandou komunismu, Sovětského svazu a antiamerikanismem, který byl propagován především mezi lety 1950 - 1953 v téměř každém čísle deníku. Po přečtení práce by měl čtenář chápat obsah Rudého práva a jeho význam. Měl by pochopit, že hlavním cílem bylo vzbudit u občanů Československa domnění, že ,,Západní svět", především pak Spojené státy americké, nepřítelem, který chce ovládat celý svět a jeho představitelé jsou agresoři a nepřátelé míru. Sovětský svaz a jeho představitelé pak měli být ochranou tzv. válečnými štváči z USA. Při tehdejší neinformovanosti bylo velmi těžké, aby průměrný pracující československý čtenář poznal, že skutečnost byla zcela opačná. Anotace Předkládaná diplomová práce se zabývá podrobnou analýzou deníku Rudé právo v letech 1951 -1960. Podrobné zaměření je věnováno čelním představitelům komunistické strany a jejich vlivu na poměry v tehdejším Československu 50. let, stejně tak i významným událostem v daném období. Práce bude spočívat v porovnání skutečnosti a zkreslených faktů okolo osobností a událostí tehdejší doby, jak je prezentovalo Rudé právo jakožto propagandistický deník Komunistické strany. Hlavním cílem je, aby si čtenář uvědomil nestrannost Rudého práva, které hrálo dominantní roli na tehdejší mediální scéně a značně ovlivňovalo širokou veřejnost, která neměla možnost porovnat informace s jiným zpravodajstvím. Zároveň je důležité, aby čtenář pochopil, jakou moc již tehdy média měla, kdy Rudé právo dokázalo významně podpořit kult osobnosti především kolem Klementa Gottwalda a J.V. Stalina, kdy běžný čtenář neměl možnost získat jiné informace, než jaké chtělo vedení komunistického Československa. Vedle již zmiňovaných kultů osobnosti se práce bude zabývat propagandou komunismu, Sovětského svazu a antiamerikanismem, který byl propagován především mezi lety 1950 - 1953 v téměř každém čísle deníku. Po přečtení práce by měl čtenář chápat obsah Rudého práva a jeho význam. Měl by pochopit, že hlavním cílem bylo vzbudit u občanů Československa domnění, že ,,Západní svět", především pak Spojené státy americké, nepřítelem, který chce ovládat celý svět a jeho představitelé jsou agresoři a nepřátelé míru. Sovětský svaz a jeho představitelé pak měli být ochranou tzv. válečnými štváči z USA. Při tehdejší neinformovanosti bylo velmi těžké, aby průměrný pracující československý čtenář poznal, že skutečnost byla zcela opačná.
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
Vliv agenturních zpráv na obsah domácích rubrik vybraných celostátních deníků
Bém, Roman ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Diplomová práce "Vliv agenturních zpráv na obsah domácích rubrik vybraných celostátních deníků" sleduje, v jaké podobě se na stránkách domácí rubriky u sledovaných deníků objevují zprávy ze servisu České tiskové kanceláře. Výzkum se zabýval tím, jaká témata pokrývají redakce pomocí zpráv z ČTK, jak redaktoři přiznávají využívání informací z agentury, a konečně i to, v jaké míře se od produkce agentury odvíjí i agenda, nastolovaná českými deníky. Autor tak chce potvrdit nebo vyvrátit teze o tom, že zpravodajské agentury výrazně ovlivňují obsah a témata tuzemských celoplošných deníků, a že zpravodajská média často přenechávají svou roli nastolování agendy agenturám.Do výzkumu byly zahrnuty deníky Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Právo a Lidové noviny. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly analyzovány všechny články spadající do domácí rubriky, které vyšly v časovém období od 1. srpna do 30. září roku 2008. Jako teoretický základ práce pak slouží přehled jednotlivých etap zkoumání účinků médií, základní teorie nastolování agendy, gatekeeping a výběr zdrojů.
|
|
Bohumil Markalous / Jaromír John (Příspěvek k dějinám společnosti a kultury v českých zemích v první polovině 20. století)
ŠKRABAL, Luděk
Tato diplomová práce je životopisnou studií o Bohumilu Markalousovi - Jaromíru Johnovi (1882-1952). Estetik, pedagog a osvětový pracovník Markalous začal během První světové války publikovat svá literární díla pod pseudonymem Jaromír John a zařadil se mezi přední české spisovatele první poloviny 20. století. V meziválečném období pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1928-1934 vedl redakci časopisu Pestrý týden, své články publikoval dále v Právu lidu, Tribuně, Naší době, Přítomnosti, Magazínu Družstevní práce, atd. V letech 1925-1928 založil a vedl obrazový archiv České tiskové kanceláře. V roce 1927 spoluzakládal a podílel se na organizaci Společenského klubu v Praze Na Příkopech. Založil a redigoval jeden ročník Bytové kultury (1924-1925) a knižnici Ars v nakladatelství Orbis (1924-1948). Jako osobní přítel architekta Adolfa Loose propagoval jeho teoretickou i praktickou činnost v Československu a uspořádal sbírku jeho statí Řeči do prázdna, která vyšla v nakladatelství Orbis v roce 1929. V letech 1934-1946 se věnoval literární tvorbě. V roce 1946 na přímou výzvu rektora nově založené Palackého univerzity v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera založil tamní katedru estetiky. Jeho osobní fond se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (fond John Jaromír). Většina jeho estetických a žurnalistických prací, které nevyšly za jeho života, je dostupná v publikovaných edicích, stejně jako výbor z korespondence.
|
|
Kauza Litviněnko na stránkách deníku The Daily Telegraph
Prošková, Alexandra ; Slanec, Jaroslav (oponent) ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce využitím kvantitativní i kvalitativní analýzy sleduje způsob, jakým byla v roce 2006 v britském deníku The Daily Telegraph medializovaná kauza otrávení bývalého ruského špióna Alexandra Litviněnka. Teoretická část práce ozřejmuje faktory, jež ovlivňují proces kódování významů do mediovaných obsahů a proces jejich následného dekódování ze strany publika. Analytická část přináší podrobný pohled na to, jak mohly konkrétní zpravodajské texty týkající se kauzy Litviněnko, které deník The Daily Telegraph publikoval, být příjemcem vnímány. Pro analýzu byly stanoveny hypotézy; ověření nebo vyvrácení jejich platnosti naznačuje postupy deníku The Daily Telegraph při tvorbě zpravodajství a publicistiky a okolnosti vzniku zpravodajských textů v tomto periodiku.
|
|
The Jewish Community of Vienna, from 1945 to the present
KUDRLIČKOVÁ, Zlata
Tato práce pojednává o znovuobnovení a životě židovské obce ve Vídni po druhé světové válce. Práce představuje nejdůležitější aspekty každodenního i kulturního života Židů v rakouském hlavním městě. Jako uvedení do tématu je popsána historie a problémy relevantní politiky Rakouska po druhé světové válce jako například aféra Borodajkewycz nebo kauza Waldheim. Není opomenuta ani problematika rakouského vyrovnávání se s minulostí a rakouského antisemitismu. V první polovině práce je popsán historický vývoj židovské obce po druhé světové válce až do současnosti. Druhá polovina práce představuje a popisuje nejdůležitější židovské instituce, organizace či spolky, které v současnosti ve Vídni existují. Dále je zahrnuta v této části i problematika židovského kulturního života a využití volného času. Součástí této práce je rovněž krátké shrnutí nápadů a typů, jak by se dala tato tématika využít prakticky ve výuce na českých školách.
|
|
Ekologická témata na stránkách Mladé Fronty DNES : srovnání let 1998 a 2008
Hellerová, Šárka ; Osvaldová, Barbora (oponent) ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Ekologická témata na stránkách Mladé fronty Dnes - srovnání let 1998 a 2008" srovnává, jak deník v daných letech informoval o ekologických tématech. Tisk socialistického Československa nebral ekologická témata prakticky v potaz. V roce 2009 uplyne 20 let od sametové revoluce a přerodu republiky v demokratický stát. Se změnou režimu se otevřel i prostor k diskuzi o stavu životního prostředí v České republice a ve světě. Ruku v ruce především s novými poznatky o globálním oteplování se ekologická témata stala neopomenutelnou součástí zpravodajství. Kvalitativní analýzou a komparací dvou vybraných období (rok 1998 a 2008) textů z Mladé fronty Dnes tato práce zjišťuje, jaký posun v informování o ekologických tématech za vybrané období nastal.
|
|
Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Rigorózní práce "Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století" pojednává o tom, jakým způsobem politická kampaň a novinářská praxe Národních listů ovlivňovala politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání rigorózní práce je právě zachycení rysů a znaků politické kampaně na stránkách Národních listů a zároveň jejich redakční organizace a podnikové praxe v období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato rigorózní práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda je možné hodnotit přelom 80. a 90. let 19. století jako stále se stupňující negativní kampaň Národních listů, nebo zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
|
|
Rubriky pro ženy v denním tisku 20.let 20.století a jejich autorky: Olga Fastrová, Marie Fantová, Milena Jesenská, Staša Jílovská a Zdena Wattersonová
Penkalová, Lenka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Ve své disertační práci jsem se zaměřila na žánr tak zvaných ženských hlídek, specializovaných rubrik v denním tisku, které byly určeny zejména ženskému publiku. První rubriky pro ženy se objevily v amerických denících koncem 19. století a rychle si získávaly oblibu. Ačkoli novinové psaní pro ženy představovalo v prvních desetiletích 20. století výrazný fenomén, zejména v oblasti populární kultury, čeští odborníci zaměření na dějiny médií věnovali tomuto tématu zatím jen minimální pozornost. Vzhledem k neexistenci sekundární literatury, z níž by bylo možné čerpat informace o vzniku, vývoji a podobě ženských rubrik v československých denících po roce 1918, jsem se soustředila především na podrobnou recepci vybraných deníkových titulů (Lidové noviny, Národní listy, Tribuna, Národní politika, Prager Presse) a sledovala jsem, jak jednotlivé redakce vytvářely a spravovaly rubriky určené ženským čtenářkám. Konkrétně mě zajímal obsah a zaměření příspěvků, layout, typografie, ilustrace a autorské zázemí jednotlivých rubrik ve vybraném časovém období (1918-1930). Výzkum prokázal, že ženské hlídky byly velice platnou a oblíbenou součástí novin, a to jak z pohledu čtenářů, tak z pohledu redakčního vedení, a že autorky těchto rubrik, jimž se věnuji v pěti samostatných biografických kapitolách, se významně...
|
| |
host ::
