|
|
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci
Švajková, Monika ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci Bc. Monika Švajková Abstrakt Diplomová práce představuje autorský pohled na vývoj pohádky v Evropě a její proměnu od 19. století do současnosti v literatuře, výtvarném umění přidružených oborech. Jejím cílem bylo vytvořit výtvarný projekt, který by spojoval kulturu České republiky a Finska skrze pohádky a výtvarné umění. Vzniklé didaktické úlohy rozvíjí v jedné zemi pohádky druhé země skrze současné umění. V úlohách se uplatňuje na několik pojetí výuky, jelikož realizace proběhla na základní umělecké škole, gymnáziu a laponské umělecké galerii. Výtvarný projekt uzavírá autorská výtvarná řada rozvíjející tématiku lesa jako prostoru pro aktualizaci pohádek a současně zachycuje autorský pohled na tematiku pohádky. Výsledkem a přínosem diplomové práce bylo ověření didaktických úloh, které by v současném výtvarném umění aktualizovali klasickou dětskou literaturu a to v kontextu dvou zemí.
|
|
|
Znaky pro základní kalendářní jednotky v českém znakovém jazyce
Fritz, Milan ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Cílem práce je zmapovat znaky pro základní kalendářní jednotky v českém znakovém jazyce (roční období, měsíce, dny). Práce vychází z jazykových dat shromážděných metodou elicitace provedenou mezi neslyšícími respondenty ze šesti měst ČR (Brno, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Praha a Zlín). Tento jazykový materiál je popsán z hlediska motivace zahrnující i lidovou etymologii. Práce se dotýká také tématu sociolingvistické variace a proto shromážděný jazykový materiál zahrnuje lexikální i fonologické varianty vázané na mluvčí pocházející z konkrétním měst nebo spadající do určité věkové skupiny. Kalendářní jednotky v českém znakovém jazyce jsou s využitím odborné literatury porovnány s analogickými jednotkami v češtině. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
MMS aneb Sémiotický potenciál obrazové výpovědi
Janda, Filip ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Karľa, Michal (oponent)
Vprvní kapitole se podíváme na transformaci a evoluci fotoaparátu, který na své cestě za přeměnou v komunikační medium urazil dlouhou cestu z fáze neohrabaného stroje na skleněné desky do fáze všudypřítomného osobního digitálního společníka pro každý den. Ve druhé kapitole prozkoumáme dopad digitalizace na teoretické pojetí fotografie a na její pozici v kontextu současnosti. Dále se dotkneme hnutí pragmatismu (primárně verzí Charlse Sanderse Peirce a Williama Jamese), což nám umožní nahlížet na naše téma jako na problém více holisticko-interaktivní než jako na fragmetované kusy skládačky. Čtvrtá kapitola je věnována schopnosti symbolického myšlení - ve světě tak unikátního prvku, že je k nalezné pouze u lidského druhu, a jehož principy se velice blíži myšlenkovo-znakovému systému navrženého Peircem. V páte a poslední kapitole uvidíme, jak to vše lze spojit s samotným fotografiím, když jsou použity současným digitálním intecinálním sémiotickým způsobem. I
|
|
|
Funkce jazykové semiózy v textech písní skupiny Prago Union
Andresková, Marie ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
(abstrakt) Práce "Funkce jazykové semiózy v textech písní skupiny Prago Union" si klade za cíl zachytit a charakterizovat výjimečnost a jedinečnost výrazových prostředků v tvorbě textaře hip hopové hudební skupiny Prago Union - Adama Svatoše. Představuje také skupinu jako takovou, shrnuje její stopu na české hudební scéně a tvorbu jako celek. Prostřednictvím sémiotické analýzy zkoumá užité významové prvky v textech písní a popisuje tak jejich obsah, vyznění a charakteristické jazykové prostředky. Zaměřuje se především na znak, hlavní nástroj a jednotku semiózy, a jeho interpretaci v rámci populární kultury, do které se hip hop nepochybně řadí. Soustředí se také na interpretaci užitých sémantických jevů, zdůvodňuje jejich význam a výskyt v textech. Pokouší se zachytit originalitu vyjadřování a přínos autorovy tvorby. Na závěr ji porovnává s tematicky podobnými díly - díly beatnické generace.
|
|
|
Sémiotika tlumočnického zápisu
Hrušovská, Petra ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sémiotické aspekty tlumočnického zápisu, a to zejména na proces semiózy a faktory ovlivňující tlumočníkovo pojetí svých poznámek. V první kapitole jsou vysvětleny základní rysy zápisu, aby ve zbytku práce mohly být pojednány jeho sémiotické vlastnosti. Ve druhé kapitole je tlumočnický zápis jakožto specifický sémiotický systém stručně rozebrán v souvislosti s Peirceovou druhou trichotomií znaků (přičemž jsou uvedeny příklady ikonů, indexů a symbolů) a s jejich funkcí, produktivitou a prostorovým rozložením. Po tomto všeobecném uvedení do problematiky jsou ve třetí kapitole představeny hlavní teoretické přístupy k technice tlumočnického zápisu (s důrazem na ženevskou a heidelberskou školu), a to včetně jazykových otázek a přístupu ke znakům zápisu. Jelikož je důraz kladen na proces semiózy (chápání znaků tlumočníky, vytváření znaků v souladu se smyslem projevu a hledání motivace tlumočníků při volbě konkrétních znaků a jejich podoby), je uveden výčet základních osvědčených postupů a znaků. Znaky jsou rovněž analyzovány podle jejich původu a možností dalšího rozšíření (skládáním, odvozováním apod.). Čtvrtá kapitola se věnuje individuálnímu charakteru zápisu v závislosti na osobních a situačních faktorech a zde se opírá zejména o tvrzení a závěry empirických pozorování a...
|
|
| |
|
|
Role symbolu v mediální komunikaci
Pečenková, Jana ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Poštulka, Filip (oponent)
Má diplomová práce se věnuje tématu symbolů v mediálních sděleních. Toto téma jsem si zvolila především proto, že sama pracuji v oblasti mediální komunikace, konkrétně v oboru public relations, a chtěla jsem se proto zaměřit na oblast, která je mi nejen profesně blízká. Symboly jsou jedním z druhu znaků, jejichž význam se odvíjí od kulturního či společenského kontextu, hodnotového systému. Mým záměrem je za pomoci různorodých metod sémiotické analýzy ukázat, jak jsou mediální sdělení symbolů plná a že si jejich významu a působení na nás často nejsme vědomi. Mediální sdělení jsou všude kolem nás a my jsme tak s nimi dennodenně konfrontováni. Je důležité uvědomovat si jejich význam, protože jsou součástí našeho kulturního prostředí a zpětně nás tak ovlivňují.
|
|
|
Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera
Voborský, Lukáš ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera Předkládaná studie se zaměřuje především na diskusi procesu rozumění a geneze významu. Na příkladu Gadamerovy hermeneutiky se ukazuje, jaké jsou limity pozitivního pokusu vyjádřit podmínky rozumění v kontextu filosofie konečnosti. Přes nesporné přínosy se hermeneutické rozumění ukazuje být zranitelné vůči ideologii a může být díky důrazu na shodu a koherenci v podezření ze skryté normativity. Derridova dekonstrukce naopak ukazuje dynamiku vzniku významu v jazyce, klade důraz na pluralitu a mnohoznačnost oproti totalizující jednoznačnosti či shodě; díky tomu však není schopná nabídnout nic, co by se dalo nazvat pravdou. V paralení linii výkladu se ukazuje na filosoficko-antropologickém přístupu Ernsta Cassirera v jeho srovnání s Heideggerovou existenciální analytikou pobytu, že už na základní úrovni, v procesu pojmotvorby a dřív, je naše rozumění věcem nějakým způsobem determinováno. V diskusi mezi Gadamerem a Derridou se ukazuje nevyhnutelnost určité arbitrární volby v procesu rozumění - s ohledem na praktickou situaci rozumění je třeba význam pravidelně fixovat, a to bez ohledu na míru naší dobré vůle zachovat jinakost druhého či textu. Cassirerova pozice naproti tomu ukazuje určitou teleologičnost v základu veškerého...
|
|
|
EYOWF 2011 a mytologické postupy v marketingových strategiích kampaně (sémiotická analýza)
Hoffmannová, Aneta ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Diplomová práce "EYOWF 2011 a mytologické postupy v marketingových strategiích kampaně" se zabývá sémiotickým rozborem a mytologizací marketingového propagačního klipu 10. Zimního evropského olympijského festivalu mládeže 2011 (angl. EYOWF 2011). Studie je zasazena do rámce symbolického interakcionismu a mytologie jako sekundární narace. Vychází z teorií a terminologie lingvisty Ferdinanda de Saussura, francouzského sémiologa Rolanda Barthese a triadického pojetí znaku Charlese Sanderse Peirce. Práce se věnuje tvorbě mediálního sdělení, marketingové komunikaci a použití konkrétních znaků coby elementárních konstitučních prvků. Použitou metodou je sémiotická analýza. Analyzovaným vzorkem je audiovizuální text tzv. imageový spot o stopáži 2 minuty a 52 sekund, který obsahuje prvky celé komunikační kampaně. Prostřednictvím deskripce a interpretace jednotlivých zakódovaných znaků, z nichž je konkrétní kampaň složena, se práce pokusí zhodnotit a interpretovat komunikovaný materiál. Pozornost je soustředěna na jednotlivé záběry a střihy, grafické provedení, použité barvy, účinkující a celkovou mytologizaci jednotlivých prvků.
|
|
|
Rétorické figury ve vizuální reklamě vybraných módních domů
Dvořáková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Vybrané módní domy v Evropě nabízející téměř výhradně luxusní zboží užívají specifickou formu propagace svých výrobků. Každý dům zpravidla při tvorbě nových kolekcí zůstává věrný tradicím své země, ale i prvkům zásadním pro vlastní značku. Z pohledu neo-rétoriky by bylo příhodné analyzovat obrazové reklamy daných domů (Chanel, Dolce&Gabbana, Burberry), zda-li vytváří svými reklamami určité modely. Ke srovnání byly zvoleny hlavní reklamní kampaně určené na období jaro/léto 2011. V rámci pozorování a sémiotické analýzy módní reklamy zaměřené na rétorické figury lze dokázat, že jednotlivé módní domy velmi často míří svou pozornost na to, jaký má jejich prezentace vliv na myšlení potencionálních zákazníků. K analýze vybraných vizuálních reklam jednotlivých módních domů je využíván zejména model Rolanda Barthese. Z rétorických figur jsou poté určovány čtyři základní, a to vizuální metafora, metonymie, synekdocha a ironie. Reklamní tvorba v oblasti módy sleduje nepsanou normu, jejímž cílem je přesvědčit klienta o vhodnosti daného zboží právě pro něj.
|
host ::
RSS.