|
|
Potenciální úloha kožní mikrobioty v patogenezi dermatologických chorob
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Povrch lidského těla je osídlen velkým množstvím mikroorganismů, jejichž složení je kromě vnějších a vnitřních faktorů významně ovlivněno také topografií pokožky. Komplexní kožní mikrobiota je nezbytnou složkou správné fyziologické a protektivní funkce pokožky. Změna v dynamice mikrobiálních společenstev na kůži nebo v gastrointestinálním traktu se v současné době považuje za součást spouštěcích mechanismů mnohých dermatologických onemocnění. Některá kožní onemocnění jsou se změnou složení kožní mikrobioty přímo asociovaná - například atopická dermatitida, akné či psoriáza. Získání a pochopení nových poznatků o mezidruhových interakcích mikrobioty a jejich působení na hostitele by mohlo vést k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů, díky kterým by mohla být prevence či léčba některých onemocnění účinnější. Klíčová slova: kůže, kožní nemoci, kožní mikrobiota, imunita, psoriáza, atopická dermatitida, vitiligo
|
|
| |
|
|
Působnost trestních zákonů
Sýkora, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent) ; Fryšták, Marek (oponent)
Působnost trestních zákonů (abstrakt) Předkládaná práce se zaměřuje na otázky působnosti trestních zákonů a klade si za cíl přehledným způsobem popsat aktuální právní úpravu působnosti trestních zákonů, zhodnotit její stav, poukázat na případné legislativní nedostatky a navrhnout i některé úpravy de lege ferenda Pozornost, která bývá působnosti trestních zákonů běžně věnována ve vysokoškolských učebnicích či v jiné odborné literatuře, by mohla na první pohled naznačovat, že jde o materii spíše stručnou, jíž není třeba věnovat většího prostoru. Opak je pravdou. Působnost trestních zákonů představuje téma velmi rozsáhlé a rozmanité, její úpravu nalezneme v různých hmotněprávních i procesních předpisech, na úrovni běžných zákonů i ústavních předpisů a mezinárodních dohod. Bližší teoretický výzkum i řešení konkrétních praktických případů pak přináší nutnost zabývat se řadou dílčích otázek, a to nejen z oblasti trestního práva, ale i z řady dalších právních odvětví. Rozlišují se čtyři působnosti: časová, místní, osobní a věcná. Každá z nich se vyznačuje bohatou historií teoretického, zákonného i judikaturního vývoje. I přesto tento dlouhý vývoj jde o téma stále aktuální, a to jak z pohledu odborné, tak i laické veřejnosti. Zároveň jde o otázky, které je třeba řešit v každodenní činnosti soudů, státních zástupců,...
|
|
|
Adaptive immune system in patients with primary immunodeficiencies
Klocperk, Adam ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Litzman, Jiří (oponent)
(CZ) Tato dizertační práce shrnuje výsledky studií věnujících se adaptivnímu imunitnímu systému pacientů se syndromem DiGeorge způsobeným delecí 22q11.2. V úvodu je syndrom DiGeorge zasazen do kontextu mezinárodní patofyziologicko-klinické klasifikace primárních imunodeficiencí, a ve větším detailu je rozebrána jeho historie, příčiny vzniku, klinický fenotyp, terapeutické možnosti a podrobně též změny v imunitním systému pacientů. Přiložené studie dokazují předčasné stárnutí T lymfocytární populace, ale též nedokonalé vyzrávání B lymfocytů se sníženým počtem přesmyklých paměťových a naopak zvýšením naivních subpopulací a sérové hladiny jejich podpůrného B lymfocytárního cytokinu BAFF. Překvapivé snížení T independentních MZ-like B lymfocytů u pacientů dokládáme též signifikantním snížením přirozených anti-α-Gal protilátek. Porucha maturace B lymfocytů a nedokonalá reakce zárodečného centra není způsobena deficitem folikulárních pomocných T lymfocytů (Tfh), které jsou u pacientů proti kontrolám naopak zvýšeny, a ve většině případů nevede ke snížení sérových hladin IgG. Přes zvýšenou incidenci autoimunitních onemocnění a sklon k hypergamaglobulinemii mají však pacienti se syndromem DiGeorge normální zastoupení regulačních T lymfocyů (Tregů), jakož i expresi transkripčního faktor Helios, který je...
|
|
|
Cirkadiánní hodiny v buňkách imunitního systému
Lavrova, Kseniia ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Cirkadiánní rytmy ovlivňují všechny fyziologické procesy v organismu, včetně imunitních funkcí. Cirkadiánní oscilace pozorujeme téměř u všech složek imunitního systému. Tyto oscilace generují molekulární hodiny, které jsou v každé buňce a jsou synchronizované s hlavním pacemakerem CSN pomocí sekrece hormonů a neuronální inervace. Díky nastavení cirkadiánním systémem je imunitní systém více připraven k odpovědi na patogeny během aktivní fáze dne, kdy je riziko setkání s patogenem vyšší. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému a hlavní modulátory zánětu. Jejich aktivita, včetně produkce cytokinů, fagocytózy a polarizace na M1 a M2 fenotypy je těsně spojena s molekulárními hodinami. Toto spojení cirkadiánního a imunitního systému má význam pro průběh řady zánětlivých onemocnění, jako jsou artritida a ateroskleróza. Klíčová slova: cirkadiánní hodiny, hodinové geny, makrofág, melatonin, glukokortikoidy
|
|
|
Změny v prožívání disgustu související s hormonálními výkyvy u žen - adaptivní systém nebo maladaptivní reakce?
Dlouhá, Daniela ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Disgust (odpor či znechucení) je vyvolán na základě něčeho odpudivého. Jako adaptivní systém představuje ochranu jedince, zejména před nákazou patogeny, anebo chováním, které by mohlo negativně ovlivnit evoluční úspěch tohoto jedince. U žen bývá zvýšený disgust pozorován v době významných hormonálních změn, například v těhotenství, případně v luteální fázi ovulačního cyklu. Bylo zjištěno, že tato období mohou souviset i s významnými imunologickými změnami, kdy žena a (v těhotenství) i plod vyžadují intenzivnější ochranu. Hormonální změny mohou být také citlivým obdobím pro rozvoj různých psychopatologických stavů. Tyto stavy bývají také spojeny se zvýšením disgustu. Studie zaměřené na disgust a rozvoj úzkostných poruch naznačují, že pozorovaný zvýšený disgust v těhotenství by mohl být v některých případech pouze maladaptivní reakcí rozvíjejícího se psychického onemocnění.
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
|
|
Souvislost mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka
Schwambergová, Dagmar ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Míra rozvoje sekundárních pohlavních znaků by mohla být vodítkem k imunokompetenci jedince. Tělesný pach by mohl částečně sloužit jako jeden z těchto znaků, který poskytuje důležité informace o potenciálním partnerovi i u člověka. Hlavním cílem diplomové práce bylo testovat vztah mezi reaktivitou imunitního systému a kvalitou tělesného pachu u člověka. Empirická část studie sestávala ze sběru vzorků tělesného pachu od 21 mužů ve věku 18-40 let před a 14 dní po vakcinaci proti hepatitidě A a B (Twinrix) a meningokoku (Menveo). Krevní vzorky participantů byly odebrány třikrát pro stanovení hladin IgG a IgM protilátek (jako markerů reaktivity imunitního systému), testosteronu, kortizolu a CRP. V druhé části studie proběhlo hodnocení vzorků tělesného pachu 88 ženami ve věku 18-40 let z hlediska atraktivity, intenzity a zdraví. V kontrastu s naším očekáváním nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah mezi hladinami protilátek po vakcinaci a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Zároveň nebyla nalezena žádná signifikantní změna v hodnocení tělesného pachu a v hladinách testosteronu a kortizolu před a po očkování. Byl však zjištěn negativní vztah mezi CRP a hodnocenou atraktivitou a zdravím tělesného pachu. Výsledky této studie naznačují, že tělesný pach nemusí odrážet adaptivní složku...
|
|
|
Úprava imunit v ústavním systému ČR
Malcová, Barbora ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Úprava imunit v ústavním systému ČR Diplomová práce Úprava imunit v ústavním systému ČR se zabývá zakotvením imunity některých veřejných činitelů v tuzemském právním řádu. Popisuje objektivní právní stavy, ale i vývoj přijetí tohoto institutu akademiky i samotnými osobami, jimž výhody imunity svědčí. Po krátkém úvodu, jehož účelem je nastínit některé možné pohledy na institut a obecně rozšířené polopravdy o něm, pak práce vykládá termíny, jež se s tímto ústavním institutem pojí - pojmy jako indemnita, imunita hmotněprávní/procesněprávní, exempce. Hlavní část práce se pak podrobně věnuje jednotlivým typům imunit. První kapitola rozebírá imunitu poslanců a senátorů. Nastiňuje vývoj jejích ústavních základů, prezentuje aktuální úpravu s řadou konkrétních případů, kdy došlo ke zbavení imunity poslance či senátora, a zaobírá se vztahem ústavní úpravy s jednacími řády obou komor. Práce popisuje i vybrané problematické aspekty institutu, a k některým z nich dodává historickou i aktuální judikaturu. Druhá kapitola je věnována imunitě prezidenta republiky. Rozděluje odpovědnost nejvyššího představitele výkonné moci ve státě do několika kategorií, sumarizuje historii právní úpravy v rámci nejvýznamnějších ústavních změn, dopodrobna rozebírá proces podávání ústavní žaloby a ke sporným aspektům dokládá řádu...
|
|
|
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání
Huječek, Roman ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání Abstrakt Tématem této diplomové práce jsou zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich stíhání, přičemž je zvláštní pozornost věnována otázkám aplikovatelnosti mezinárodních imunit vrcholných představitelů státu v řízeních před tímto soudem. První část této práce nejprve nastiňuje význam pojmu zločiny podle mezinárodního práva a vysvětluje rozdíly mezi tímto pojmem a pojmy mezinárodními zločiny států a transnacionální zločiny. Poté první část uvádí stíhání zločinů podle mezinárodního práva do historického kontextu s důrazem na období po začátku první světové války. Druhá část se zabývá některými otázkami jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, a především jednotlivými zločiny podle mezinárodního práva a jejich definováním v Římském statutu. Druhou část uzavírá kapitola o subjektivní stránce těchto zločinů a zejména institutu odpovědnosti nadřízeného. Třetí část popisuje procesní ustanovení Římského statutu a provádí čtenáře od zahájení řízení až k výkonu rozhodnutí. Ve třetí části jsou též uvedeny některé praktické příklady naplňování procesních ustanovení Římského statutu. Čtvrtá část se podrobně zabývá imunitami jednotlivců podle mezinárodního práva, a zvláště těmi, kterých požívají...
|
host ::
RSS.