|
|
Revoltující člověk v próze Graciliana Ramose
Homolková, Petra ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Hlavní cílem předkládané práce je poukázat na spřízněnost tvorby brazilského spisovatele Graciliana Ramose (1892-1953) s francouzským filozofem a literátem Albertem Camusem (1913-1961). Konkrétně se v ní zaměřujeme na motiv camusovské revolty ve třech Ramosových prozaických dílech, a to Vyprahlých životech (1938), Úzkosti (1936) a Statku São Bernardo (1933). V první části diplomové práce jsou nejprve stručně představeny literární a filozofické charakteristiky existencialismu. První kapitola je zasvěcena objasnění Camusova přínosu filozofii existence a jeho konceptu revolty, a to na základě analýzy jak jeho filozofických děl, tak beletristických. Následující kapitola se zaměřuje na představení životní a literární dráhy Graciliana Ramose. Poté se již věnujeme třem výše uvedeným Ramosovým prózám ve snaze nahlédnout v nich některá existenciální témata, jakými jsou pocit osamocení, úzkosti, vzpoura vůči společnosti a jež všechny (tu více, tu méně) propojuje motiv neschopnosti vzájemného porozumění.
|
|
|
Ozvěna M. Unamuna v El tragaluz A. Buera Valleja na pozadí existenciálního myšlení
Seifertová, Klára ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Mathé, Lukáš (oponent)
Záměrem této práce je postihnout společná témata dvou významných španělských spisovatelů Miguela de Unamuna a Antonia Buera Valleja, které spojovaly otázky ohledně lidského bytí. První z nich žil v letech 1864-1936 a bývá často označován za autora preexistencialismu, druhý byl autorem výrazně mladším, narozeným v roce 1916, kterého velmi ovlivnilo období španělské občanské války, a jehož zasáhla vlna existenciálního myšlení, objevující se po první světové válce. Pro svou práci jsem zvolila dvě konkrétní díla, Unamunův román Mlha a Buerovu divadelní hru Světlík. První část se zaobírá výkladem základních pojmů důležitých pro oba autory, poté jsou vyloženy základní myšlenky světového existencialismu. Tyto existenciální problémy se pak snažím aplikovat na daná díla během rozboru jejich dějové linie. V závěrečné části se věnuji úvahám o životě, které oba spisovatele spojují.
|
|
|
Listy, čtvrtletník pro umění a filosofii 1946-1948 (historie a vývoj časopisu, bibliografie)
Hladík, Jakub ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o třech ročnících Listů, časopisu pro umění a filosofii, vedeného Jindřichem Chalupeckým (později ve spolupráci s Janem Grossmanem a s blíže neuvedenou redakční radou), který vycházel v letech 1946-1948 nejprve jako čtvrtletník, od druhého ročníku jako měsíčník. Hlavní zaměření této práce spočívá v popisu čísel jednotlivých ročníků, v jejich analýze, v charakteristice článků a v zobecnění toho, co se redakční rada snažila vytvářet. Dále je zde zachycena soudobá literární struktura a postavení Listů v ní. Součástí této bakalářské práce je anotovaná bibliografie s autorským a předmětovým rejstříkem.
|
|
|
Stopy času (proměny umělých struktur jako inspirace k výtvarné tvorbě)
Blahníková, Jana ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
JANA BLAHNÍKOVÁ Klíčová slova: struktura, hmota, informel, existencialismus, čas, proměna, stopy, krása, ošklivost, imaginace Abstrakt: Diplomová práce zpracovává téma proměn umělých struktur jako inspiraci k výtvarné tvorbě. Umělými strukturami jsou myšleny nátěry a vrstvy předmětů, které jsou poznamenány časem. Část práce stručně pojednává o základních kategoriích estetiky se zaměřením na proměnu struktur. Práce mapuje českou i světovou výtvarnou scénu 50. a 60. let 20. století a přibližuje stěžejní autory té doby, kteří se k tématu vztahují. Teoretická východiska souvisejí s uvedenými umělci a výtvarnými směry, což je propojeno v didaktické části, jejíž část jsem zrealizovala a popsala v reflexi.
|
|
| |
|
|
Literární podoba pojmu existence v díle F. M. Dostojevského a A. Camuse
Žabová, Iveta ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Resumé Lidská existence ve své složitosti nemůže být systematizována a generalizována na jednolitý koncept. Lidské individualitě a fenoménům s ní bytostně souvisejícím, jako je život, smrt, svoboda, absurdita apod., se věnovali právě existencialisté. Vzhledem k specifičnosti filosofie existencialismu však nelze za nositele tohoto myšlenkového přístupu považovat jen filosofy na slovo vzaté, ale je nutné zařadit k tomuto směru i některé osobnosti z oblasti světové literatury. Pojem lidské existence se v jejich filosofiích i dílech různě proměňoval, jednou byl zastřešen existencí Boha, ke kterému je nutno upínat svou mysl, jindy byl vržen do nehostinnosti a nicotnosti světa bez naděje. V každé z nich však bylo ústřední téma totožné, téma, jež je nám, lidem, nejbližší, téma, které však bude vždy, i přes geniální myšlenky Sørena Kierkegaarda, Martina Heideggera, Fjdora Michajloviče Dostojevského i Alberta Camuse, velkou neznámou - téma člověka a jeho místa ve světě.
|
|
|
Srovnání filosofických a etických motivů v literárním díle Alberta Camuse a Jean-Paul Sartra
Bečvářová, Lenka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
ZÁVĚR Má diplomové měla za cíl komparaci názorů Jean-Paul Sartra a Alberta Camuse na téma existenciálních a filosofických motivů v jejich literárním díle. Pokusila jsem se na základě vybraných filosofických a literárních děl porovnat výskyt jednotlivých existenciálních kategorií u obou autorů, kteří jsou řazeni do francouzské větve ateistického existencialismu. Má práce se v první kapitole zabývala základní charakteristikou existenciální filosofie a jejími proměnami mezi dvěma válkami a následným šířením filosofického směru do poválečné Evropy, kde zaznamenal velký úspěch v několika různých odvětvích. Větší prostor v této kapitole dostal právě existencialismus francouzský, jehož cílem bylo zkoumat a následně popisovat konkrétní existenci, přičemž lidská existence je zde ztotožňována se svobodou. Francouzský existencialismus se stal především zásluhou Jean-Paul Sartra tím nejvýznamnějším. Následující dvě kapitoly stručně zmapovaly životní osudy Sartra a Camuse, protože život autorů filosofických a literárních děl se vždy s vlastním dílem pojí. Součástí druhé a třetí kapitoly je rozbor vybraných děl obou autorů, přičemž jsem neopomenula jejich tvorbu filosofickou a literární, jejíž součástí je také tvorba dramatická, pomocí které jsem prezentovala především myšlenky Jean-Paul Sartra. Kapitolu a tvorbě obou...
|
|
|
Křesťanská symbolika v románu Lhář M. A. Hansena jako díle křesťanského existencialismu
Slouková, Radka ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Román Lhář je nejznámějším díle Martina A. Hansena. Je označován jako existencialistický román a má představovat takzvaný křesťanský existencialismus. Ve své diplomové práci se snažím ukázat, že román Lhář je opravdu silně ovlivněn křesťanským existencialismem. V první části se zabývám existencialismem jako filosofickým proudem, který ovlivnil dánskou kulturu a literaturu především po druhé světové válce. Existencialismus klade důraz na člověka jako individuum, které si svými volbami a činy vytváří vlastní existenci. Tento způsob života představuje autentickou existenci. Vedle toho existuje neautentická - člověk je pasivní, nejedná a nepřijímá odpovědnost. Existencialismus také zdůrazňuje svobodu, ke které jsme ovšem odsouzeni. I proto je svět absurdní a nepochopitelný. Ve Lháři nacházíme většinu těchto existencialistických myšlenek. Hlavní hrdina, Johannes Vig, žije neautentický život. Rád si pohrává s lidmi, je pasivní, nejedná. Uprostřed románu se odehraje Johannesova mezní situace - pochopí neautentičnost svého života a pomalu se pokouší najít novou životní cestu. Musí překonat řadu překážek - ztratí ženu, kterou miluje, svede ženu, která miluje jeho. Poté se konečně doopravdy rozhodne změnit svůj život, začne pracovat na topografické knize. Zdá se, že příběh končí happyendem, ovšem jak již název románu...
|
|
|
Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie
Hlaváček, Karel ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Sociologie a existencialismus. Otázka "smyslu" z perspektivy existencialistické sociologie pojednává o problému cíle a smyslu sociologické činnosti. Za prvé chce zpochybnit přílišnou jistotu o identitě sociologie, se kterou se setkáváme především v běžném sociologickém provozu. Tento záměr se snaží naplnit využitím existenciální filosofie a skrze přechod do náboženského kontextu v Tillichově, resp. Frommově smyslu. Za druhé chce na základě existenciální představy o "smyslu bytí" člověka odvodit pojem smysluplnosti sociologie a rozebrat, jak v historii sociologie docházelo k tomu, že sociologie trváním na vlastní vědeckosti smysluplnost ztrácela. Za třetí chce poukázat k cestě, kterou by se sociologie měla vydat, aby si smysluplnost zachovala, resp. ji získala.
|
|
|
Otázka svobody a osobnosti v raném díle N. A. Berďajeva
Múčka, Jakub ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Anotace: I přesto, že téma svobody a osobnosti je pro filosofii N. A. Berďajeva klíčové, v raném díle autora ještě není přímo tematizováno. Stojí však na pozadí jeho vývoje. V následující práci bude otázka svobody a osobnosti studována v raném myšlení autora v letech 1900-1905, kdy Berďajev procházel ideově zvláštní cestou od tzv. legálního marxismu, přes různé varianty idealismu (novokantovství, nietzscheánství) až k definitivnímu příklonu ke křesťanství, tj. náboženství boholidství. V bakalářské práci se pokusím nejen studovat autorovo osobité pojetí filosofické antropologie včetně jeho případných proměn, ale také posoudit, nakolik bylo téma svobody a osobnosti u Berďajeva stěžejním pro jeho vývoj k zralé tvorbě.
|
host ::
RSS.