|
Generátor kompilátorů založený na restartovacích automatech
Procházka, Jan ; Plátek, Martin (oponent) ; Mráz, František (vedoucí práce)
Restartovací automaty jsou velmi silný teoretický model, který umožňuje (ve své nejobecnější variantě) rozpoznávat mnohem širší třídu jazyků, než je třída jazyků bezkontextových. Cílem této práce bylo vytvořit nástroj, který pro daný restartovací automat zapsaný pro člověka čitelnou formou generuje program počítající význam vstupního textu. Bylo proto nutné model rozšířit o sémantiku. Výsledný nástroj je generátor kompilátorů (CCRA) a vychází z nástrojů jako je flex, či bison, ale místo bezkontextové gramatiky používá restartovací automat. Je napsaný v jazyce C++ tak, aby bylo možné ho používat jak na systémech Windows, tak Linux. Stejný jazyk používá pro svůj výstup.
|
|
Fenomény obtížnosti řešení Tangramů u dětí předškolního věku
Smidžárová, Libuše ; Kropáčková, Jana (oponent) ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce)
Téma diplomové práce je řešení Tangramů. Úkolem této práce je zjistit, do jaké míry je dítě předškolního věku schopné řešit takové úkoly a za jakých podmínek a zda dochází při opakovaném řešení progresu. Diplomová práce dále pojednává o fenoménech obtížnosti řešení úkolů. Autorka vychází z teoretické části, kde vymezuje pojem Tangram v kontextu skládanek. Experiment probíhá ve třech věkových skupinách. Autorka registruje průběh řešení formou tabulek průběh a výstupy řešení. Na základě kvalitativní analýzy vybraných jevů vymezuje ty, které mají vliv na míru obtížnosti daného úkolu. Práce obsahuje tabulky a dále dvě stě dvacet šest stran příloh a fotodokumentace. V závěru autorka uvádí typické projevy dítěte při řešení včetně chyb a obtíží, kterých se dítě dopouští. Klíčová slova: dítě předškolního věku, progres, fenomény obtížnosti, stupeň obtížnosti, Tangram, skládanka, kompozice - celek a jeho části
|
|
Pojetí farnosti po druhém vatikánském koncilu
Zavrel, Tomas Van ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
RESUMÉ Farnost je již po staletí nosnou strukturou katolické církve. Předložená diplomová práce se zabývá pojetím farnosti po druhém vatikánském koncilu. Jejím cílem je popsat pojetí farnosti, jak vyplývá z dokumentů posledního koncilu a jak bylo dále rozpracováno v nejrůznějších pokoncilních dokumentech. Práce vychází z podrobné analýzy koncilních i pokoncilních papežských a celocírkevních dokumentů (první a druhá kapitola), která je doplněna historickým exkursem o pojetí farnosti s důrazem na období od 19. století (třetí kapitola) a představením jednotlivých historicko- teologických pohledů na farnost (čtvrtá kapitola). Poslední dvě kapitoly se pak věnují pojetí farnosti v dnešní době, když představují její základní funkce (pátá kapitola) a nabízejí několik modelů možného fungování farností v budoucnu (šestá kapitola). V závěru pak autor předložené poznatky přehledně shrnuje, kriticky hodnotí a vytváří vlastní pohled na zkoumanou problematiku. Diplomová práce vychází z bohatého bibliografického materiálu, jehož základ tvoří vedle církevních dokumentů četné cizojazyčné monografie, převážně v německém jazyce. Ty pak, jak sám autor přiznává, ovlivnily i některé kapitoly, zejména poslední dvě.
|
|
Změny ve stravovacích zvycích horníků na Kladensku (s přihlédnutím k obci Vinařice)
Žvachtová, Pavla ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Rozhodujícím mezníkem pro utváření Kladenska jako známé industriální oblasti (těžební a hutní průmysl) byla polovina 19. století. S rozvojem průmyslu v tomto regionu souvisela velká profesní migrace z celé oblasti Čech a Moravy. Jedním z výsledků této migrace bylo vzájemné ovlivňování a prostupování jednotlivých kulturních prvků a jevů mezi nově příchozími a autochtonním obyvatelstvem, kteří pak společně vytvářeli kladenskou dělnickou (hornickou) kulturu. Dělnický charakter Kladenska se pak v průběhu historie mnohokrát změnil, nicméně jeho kořeny je třeba hledat právě v 19. století. Zásadní proměnou prošla kladenská dělnická (hornická) kultura po roce 1990, kdy v souvislosti s politickými a hospodářskými změnami začal celý region procházet společenskou transformací. Ocelárny POLDI a těžba černého uhlí prošly úpadkem, produkce oceláren byla zastavena v polovině 90. let 20. století a poslední důlní pracoviště ukončilo těžbu v roce 2002. Tyto změny a procesy se pak logicky odrazily v každodenním životě všech obyvatel Kladenska, ale nejvíce se samozřejmě dotkly zaměstnanců v průmyslu, kteří nejen ztratili svou práci ale hlavně svůj společenský status (a to ve srovnání s obdobím před rokem 1990, kdy zejména hornictví bylo jedno z privilegovaných povolání). V této práci nelze postihnout všechny změny ve všech...
|
|
Komplex a jeho vztah k motivační stránce osobnosti
Opatrný, Martin ; Soukup, Václav (oponent) ; Borecký, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem práce bylo celkově shrnout základní pohledy na fenomén motivace a komplexů. Na rozdíl od klasických psychologických rozborů těchto problematik se však toto pojednání ortodoxně nezaměřovalo na chápání obou pojmů v přísné psychologické rovině, ale přihlíželo i k podstatným, avšak mnohdy opomíjeným vědám o člověku i kultuře a stránkám lidské psychiky, jakými jsou například symbolizace či imaginace. Právě imaginace se v některých stránkách zaměřuje na kulturní aspekt komplexů více než jiné disciplíny, u nichž by se tato problematika spíše měla nacházet. A tak k lepšímu poznání kulturního hlediska komplexů (a to jak pozitivního, tak negativního) přispívá větší mírou například Gaston Bachelard, než někteří psychologové. Velmi výrazným momentem je pak také propojení symboliky a imaginace s mytologickými schématy - "komplexy" u Paula Diela. I přesto, že monograficky ani u nás, ani v zahraniční literatuře není problematika komplexů a jevů s nimi souvisejícími dosud podrobněji rozebrána, pokusil jsem se podchytit možný vztah komplexu k motivační stránce osobnosti. Jak z uvedené bibliografie vyplývá, k problematice motivace existuje značné množství odborných publikací. Ty se liší jak svým zaměřením, tak i zpracováním zmíněného tématu. Ať už jsou mezi nimi rozdíly jakékoliv, téměř všechny svědčí o tom, že...
|
|
Sociální služby pro ohrožené rodiny (teoretická východiska a aktuální problémy z pohledu OSPOD v regionu Praha)
Brandejsová, Jana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Turnerová, Jolana (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce jsou teoretické koncepty uplatnitelné v praxi a metodách sociálního pracovníka zaměřeného na pomoc ohroženým rodinám. Struktura diplomové práce sleduje téma podpory ohrožené rodině a dítěti na ose: základní teoretická východiska o vlivu primárního vztahu dítěte na jeho vývoj, otázky diagnostiky funkčnosti rodiny jako prostředku k efektivní pomoci, vybrané, v sociální práci uplatnitelné, rodinně terapeutické a intervenční přístupy, modely sociální práce s rodinou hierarchizované na schématu prevence - intervence. Cílem diplomové práce není komplexně popsat dané teoretické modely nebo preferovat některý z nich, ale poukázat na ty podněty, které mohou být prospěšné rodinně orientovanému sociálnímu pracovníkovi. Uvedená koncepce diplomové práce vychází z předpokladu, že sociální pracovníci jsou všeobecně kvalitně vzděláváni v oblasti sociálně-právního kontextu poskytování služeb, postrádají však dostatečnou vybavenost v oblasti praktických metod sociální práce, socioterapie či rodinné terapie jako nástrojů efektivní pomoci rodinám. Cílem teoretické části diplomové práce tedy není popis legislativního rámce sociálních služeb pro rodiny ani popis konkrétních institucí (těmto tématům se autorka věnovala v rámci své postupové práce), ale nástin možných zdrojů inspirace pro...
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
Stáří financované dávkami z důchodových pilířů
Hübner, Ondřej ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Brodani, Jana (oponent)
V diplomové práci s názvem Stáří financované dávkami z důchodových pilířů je čtenář v prvé řadě seznámen s klasifikací různých důchodových systémů. V dalším textu je velmi detailně popsán důchodový systém České republiky, který v současné době tvoří dva pilíře. V návaznosti na popis českého důchodového systému je také vysvětlena demografická situace a to z historického i budoucího kontextu. Za velmi podstatné je také považováno vysvětlení a popsání důchodových systémů v jiných zemích, které vychází ze zprávy OECD pro rok 2015. V praktické části je použita metodika Melbourne Mercer Global Pension indexu, který velmi podrobně hodnotí penzijní systémy vybraných zemí vyjma České republiky. V poslední části je metodika indexu aplikována pro hodnocení českého penzijního systému. Výsledné hodnocení indexu je použito k návrhu na zlepšení důchodového systému.
|
|
Arnošt Hofbauer (1869 - 1944)
Novotná, Tereza ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Pravdová, Anna (oponent)
Téma této diplomové práce vychází z mého zájmu o umění kolem roku 1900 a navazuje na mou bakalářskou práci. V chronologicky řazených kapitolách přibližuji Hofbauerovy životní osudy a jeho jednotlivá tvůrčí období, zohledněn je přitom například vznik S. V. U. Mánes a časopisu Volné směry, plakátová tvorba aj. V závěru práce přikládám pro ucelený pohled na Hofbauerovo dílo katalogy jeho děl ze státních i soukromých sbírek. Mým cílem je představit Hofbauerovo dílo v co nejucelenější podobě a v kulturně- historickém kontextu, zhodnotit jeho význam pro vývoj výtvarného umění v českém prostředí.
|
|
Věštebné techniky vánočního cyklu v Českých zemích
Rovenská, Kateřina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
Práce prezentuje typologický seznam způsobů věštění prováděných v období od začátku adventu až do dne Tří králů. Seznam je tvořen praktikami známými na území Čech, Moravy a Slezska od dob příchodu křesťanství až po současnost. Jednotlivé způsoby věštění jsou zde řazeny podle cíle věštby, nikoli chronologicky. Rámec práce je tvořen obecným výkladem o věštění jako takovém jakožto kulturní praktice, společně s uvedením do kontextu slavení křesťanských Vánoc a také do problematiky soužití slovanské předkřesťanské kultury s kulturou křesťanskou v raném středověku. Základem práce jsou etnografické údaje čerpané z děl Č. Zíbrta, J. I. Hanuše a dalších českých etnografů. Teoretická část práce vychází z prací religionistů, folkloristů a antropologů, např. M. Eliadeho, K. J. Erbena a K. Richtera. KLÍČOVÁ SLOVA: věštění, budoucnost, advent, Vánoce, Nový rok, nový rok, předkřesťanská kultura, křesťanská kultura, české území
|
host ::
