|
|
Narrative Techniques in John Fowles's Novels in the Context of English Postmodernism
SOCHOROVÁ, Magdaléna
Práce se v úvodní části bude věnovat definici a charakteristice postmodernismu v kontextu anglické literatury 2. poloviny 20. století. V tomto smyslu zmíní teoretické postuláty postmoderní literatury (Eco, Barthes, dekonstrukce textu) a zaměří se na pojetí intertextuality a vyprávěcích postupů ve vybraných románech Johna Fowlese (The French Lieutenant´s Woman, Mantissa, The Magus). Jádrem práce bude literárněvědná analýza těchto románů s důrazem na funkci a důležitost přítomnosti/nepřítomnosti autora, prvků intertextuality, nespolehlivého vypravěče, fragmentarizace vyprávění, funkce paradoxu ve vyprávění, úloha metafikce a metarománu. V závěru práce zmíní přínos autora pro kontext anglické postmoderní literatury.
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
|
Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction
Ženíšek, Jakub ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Jařab, Josef (oponent) ; Veselá, Pavla (oponent)
Disertační práce: Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction Abstrakt Tato dizertace se zabývá komplikovaným vztahem mezi ideologií a estetikou v černošské literatuře, přičemž se zaměřuje zejména na způsob, jakým se tento vztah odráží v povídkovém díle Charlese Johnsona. Historický úvod popisuje vývoj tradice ideologické autocenzury v afroamerické literatuře. Ústřední tezí je tvrzení, že afroamerická literatura a její recepce si stále zachovává silný ideologický podtext, který se u ostatní americké literatury v takové míře nevyskytuje. Tento přetrvávající anachronismus patrně nemá jen jedinou příčinu, avšak lze jej vnímat i jako potvrzení skutečnosti, že v historické a kulturní paměti této komunity je stále živá vzpomínka na diskriminační praktiky, jimž byli černoši v mnoha amerických státech vystaveni. Patrně i díky této historické paměti se v afroamerické literatuře stále hojně vyskytují ideologické podtóny, a to jak asimilační tak protestní povahy. Tento prostý argument vysvětluje, proč se do černošské prózy i nadále vtírají ideologická témata. Toto ještě umocňuje skutečnost, že i akademická a kritická veřejnost často hodnotí černošskou literaturu podle neliterárních kritérií, což lze též vnímat jako pokračování historického trendu. Politika a...
|
|
|
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století).
Flanderka, Jakub ; Trávníček, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent) ; Málková, Iva (oponent)
Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) Abstrakt Disertační práce Básnické prostory (v) paměti (u vybraných českých básníků druhé poloviny 20. století) předkládá interpretaci šesti českých básnických děl druhé poloviny 20. století, zaměřenou na perspektivu kulturní paměti. Vybraná básnická díla představují synekdochy básnického zobrazení (obecných) historických událostí a zkušeností, spjatých s obdobím druhé světové války (nacistickým režimem) a s komunistickým režimem po roce 1948 a určitým způsobem spojených s dimenzí prostoru - ať už se jedná o básnickou reflexi prostoru, který má svůj reálný "předobraz" v tzv. aktuálním světě, či o (zcela) imaginární zobrazení prostoru. Metodologicky práce vychází z koncepce kulturní paměti Aleidy Assmannové, zejména z její knihy Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti. Jednotlivé interpretační kapitoly práce se zabývají následujícími básnickými díly: "Návrat" Vladimíra Holana je básnickým příběhem, který rozvíjí topos návratu - návratu do prostoru domova, kam lyrický vypravěč po dvaceti letech přichází, aby na místním hřbitově našel hrob své matky, což se mu však nepodaří. Sbírka Jana Zahradníčka Dům Strach představuje synekdochu básnické reflexe zkušenosti s vězněním v komunistických věznicích/pracovních...
|
|
|
Podoby klaunství: smích jako intertextualita a transgrese
Benešová, Kateřina ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem klaunství. Tento jev lze nahlížet z různých pozic, a pojednávat o něm různými způsoby. Daná perspektiva vždy závisí na teoretických východiscích a metodologických nástrojích. Důležitou úlohu hraje rovněž pojmový aparát. Vzhledem k tomu, že si tato diplomová práce klade za cíl reflektovat relativní charakter pozic, ze kterých lze fenomén klaunství nahlížet, rozhodla jsem se zvolit si pro své zkoumání jakožto metodu diskursivní analýzu, konkrétně analýzu bachtinovskou. Teoretické pozadí mému zkoumání poskytly teorie a koncepce Michaila Bachtina (dialogismus, heteroglosie, řečové žánry) a také teorie intertextuality Julie Kristevy (kterou formulovala právě s ohledem na bachtinovské myšlení). Mezi ústřední pojmy, o které se tato práce opírá, patří též pojem transgrese, na který se váže předpoklad, že právě princip transgrese představuje nosný rys klaunství. Diplomová práce předkládá konfrontaci dvou odlišných přístupů k fenoménu klaunství. První přístup reprezentuje strukturalistická pozice v podání koncepce Paula Bouissaca. Bouissac popisuje klaunství jako abstraktní systém, relativně statický a uzavřený kód, který je tvořen stabilizovaným souborem znaků. Bouissac koncipuje klaunství jako fenomén pevně uzavřený do struktury cirkusu. Třebaže je dle autora...
|
|
| |
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru
Šilhavý, Petr ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Emília (oponent)
Tato práce s názvem Pojem palimpsestu a jeho uplatnění ve zkoumání textu urbánního prostoru se zaměřuje prostřednictvím metafory textu, potažmo palimpsestu na poskytnutí komplexnějšího pohledu na analýzu městského prostoru. Díky rozvolnění pojmu textu začaly být postupně jeho perspektivou nazírány mnohé vrstvy reality - od studia textu literárního ke kulturním. To otevírá možnost nazírat i město jako další typ textu, resp. v přeneseném významu intertextuality jako tzv. palimpsest. Na tyto pojmy se práce zaměřuje v teoretické části a dále předestírá pojem urbánního prostoru a možnosti jeho zkoumání. Empirická část se pak věnuje aplikaci vypracovaného teoretického základu na konkrétní lokalitu urbánního prostoru pražské Petrské čtvrti. Ukotvení palimpsestu v sémiosféře kultury a kulturních textech historické hloubky však ani tak neposkytuje možnosti kompletní rekonstrukce a upevnění kontinuity výkladu. To se však nezdá na překážku vytčenému komplexnějšímu pohledu palimpsestu, naopak je s to lépe takové diskontinuity reflektovat a vypořádat se s nimi. Pomáhá tak hledat kořeny a identitu měst a jeho obyvatel.
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Intertextualita v díle Milana Kundery se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech v teoretické i praktické rovině. Tato práce se zabývá problematikou textu a vztahy mezi nimi, teorií románového žánru a jak na tuto problematiku nahlížejí čtyři významní teoretikové, Michail Bachtin, Julia Kristeva, Gerard Genette a Roland Barthes. U Kundery pak aplikuji stejné aspekty románu, které zkoumali Kristeva i Bachtin - román jako dialog, polyfonie či sokratovský dialog. Praktická část pak zkoumá samotné dílo Milana Kundery v intertextových vztazích a jeho přístup v literární teorii a teorii románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mystifikace a intertextualita ve hrách Divadla Járy Cimrmana
Černá, Lucie ; Kladný, Tomáš (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
V této diplomové práci se budu věnovat hrám Divadla Járy Cimrmana. Pomocí deskripce a explanace budu zkoumat vliv mystifikace, intertextuality a komiky na úspěšnost tohoto pražského divadla. Nápomocné mi k tomu budou záznamy představení Divadla Járy Cimrmana i knižní vydání jejich her. Teorii budu přebírat především od B. Brouka, V. Boreckého, J. Homoláče, H. Bergsona a L. Dvorského.
|
host ::
RSS.