|
|
Analýza chování měniče při řízení PMSM motoru
Buchal, David ; Kozovský, Matúš (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem programového řešení pro mikrokontrolér AURIX TC234 od společnosti Infineon Technologies, které umožní vzorkování signálu s požadavkem na co nejkratší periodu vzorkování a na libovolné nastavení okamžiku zahájení měření. Toto řešení je následně přidáno do ukázkové aplikace vektorového řízení bezkartáčového stejnosměrného motoru a otestováno. Získané hodnoty lze dále využít například pro analýzu průběhu proudů motoru, ze kterých by mohlo být možné posoudit stav spínacích tranzistorů měniče.
|
|
|
Programování mikrokontrolérů c2000 v programu MATLAB/Simulink
Šoupal, Ondřej ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce je prozkoumat možnosti metody automatického generování kódu, popsat koncept tvorby aplikace ve vybraném prostředí MATLAB/Simulink pro vývojový kit Texas Instruments LaunchPad a vytvořit pro něj aplikaci pro řízení DC a asynchronního motoru v tomto prostředí. Práce se zaměřuje na detailní popis aplikace, která spočívá v unipolárním/bipolárním řízení H-můstku výkonového měniče pro DC motor, měření výstupních proudů, otáček a jejich zobrazování v reálném čase s pomocí sériové linky. Dále se práce zabývá skalárním a vektorovým řízením asynchronního motoru. Všechny aplikace jsou vytvořeny v prostředí MATLAB/Simulink. Jsou k dispozici v přílohách práce spolu s naměřenými veličinami.
|
|
|
Model laboratorního pohonu pro výukové účely
Januška, Adam ; Knobloch, Jan (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simulaci laboratorního standu nacházející ho se na ústavu UVEE Vysokého učení technického v Brně, který obsahuje stejnosměrný a asynchronní motor připojených na stejné hřídeli. Součástí práce je sestavení modelu stejnosměrného motoru, návrh a připojení regulátoru proudu a otáček pro tento motor a sestavení měniče. Dále je sestaven model asynchronního motoru s kotvou nakrátko a jsou vytvořeny regulační obvody pro skalární a vektorové řízení. Simulace tohoto standu pak probíhají v programu Simulink, který je součástí programu Matlab.
|
|
|
Pokročilé řízení stejnosměrného třífázového motoru
Hanuš, Radek ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Háze, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je návrh a praktická realizace řídicí jednotky třífázového stejnosměrného motoru, jež bude schopna motor ovládat s ohledem na dosažení maximální účinnosti. Ke splnění tohoto požadavku bude použito vektorové řízení v kombinaci s modifikací harmonických průběhů pro buzení jednotlivých fází motoru. Důraz je kladen na jednoduchý a originální přístup k problematice a možnost využití zařízení v předchozí zpracované bakalářské práci, na kterou volně navazuje. První část práce pojednává o dostupných komerčních i amatérských řešeních. V druhé části je rozebrána cílová skupina motorů a způsoby jejich buzení. Třetí část se věnuje vektorovému řízení a jeho jednotlivým komponentám společně s návrhem vlastního přístupu k problematice. A konečně čtvrtá a pátá část realizuje tento přístup výrobou elektronické části a tvorbou řídicího a komunikačního programu včetně provedení nezbytných nastavení.
|
|
|
Modely řízení asynchronního motoru
Vidlák, Michal ; Knobloch, Jan (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem matematického modelu asynchronního, vytvoření jeho modelu v programu Matlab Simulink. A dále vytvořením různých typů řízení asynchronního motoru. Na začátku práce jsou teoretické poznatky o transformaci veličin do souřadnic, které jsou potřeba pro vytvoření matematického modelu a dále k řízení stroje. Z těchto transformovaných veličin jsou dále vytvořeny řídící logaritmy, které lze použít pro řízení momentu nebo otáček motoru. Jedná se o řízení s konstantním magnetickým tokem, skalární řízení, vektorové řízení, a nakonec je přímé řízení momentu. Všechny odvozené řídící algoritmy byly vyzkoušeny v programu Matlab Simulink. Kde byly provedené simulace zkoumaných veličin.
|
|
|
Řízení otáček pohonu se synchronním motorem
Šatava, Patrik ; Mach, Martin (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá především metodami řízení synchronních motorů pro použití v elektrických pohonech. V první části práce je vyložena základní teorie synchronního stroje, kde je mimo jiné pojednáno o Parkově lineární transformaci rovnic synchronního stroje a o stabilitě tohoto stroje. Následně jsou v práci rozebrány nejběžnější metody pro řízení synchronního motoru s permanentními magnety pro použití v elektrickém pohonu. Jsou jimi především vektorové řízení a přímé řízení momentu. Krátce je pojednáno o skalárním řízení, které dnes již v praxi není příliš používané. V poslední části práce jsou prezentovány výsledky měření na dvou synchronních motorech s permanentními magnety, které byly napájeny z frekvenčního měniče. Měření byla provedena bez zátěže pro tři typy řízení – skalární řízení, vektorové řízení bez zpětné vazby a vektorové řízení se zpětnou vazbou a následně se zátěží pro dva typy řízení – skalární řízení a vektorové řízení se zpětnou vazbou.
|
|
|
Řízení BLDC motoru se setrvačníkem
Macháček, Jan ; Otava, Lukáš (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá senzorovým řízením BLDC motoru metodou FOC (vektorového řízení). Jako měnič pro BLDC motor je v první části použit měnič od firmy ST Microelectronics, v druhé části je použit měnič vlastní výroby. Oba měniče jsou osazené mikrokontrolérem STM32F303, speciálně navrženým pro řízení BLDC motorů. Je zde použit dvaceti dvou pólový motor se zabudovaným magnetickým enkodérem. Dále je zde popsán testbed pro testování reakčního momentu motoru při brždění v závislosti na připojené zátěži a jsou zde proměřeny zátěžové charakteristiky motoru při různých metodách brždění. Reakční moment motoru je měřen senzorem mechanického napětí. Je zde popsána funkce aktivního omezovače napětí napájecí sběrnice.
|
|
|
Moderní metody návrhu řídicích systémů s podporou MATLAB/Simulink
Válek, Vít ; Kozovský, Matúš (oponent) ; Blaha, Petr (vedoucí práce)
Obsahem této práce bude představit si nástroje programu MATLAB/Simulink, které umožňují generovat zdrojový kód v jazyce C. Dále bude předvedeno, jak kombinovat zdrojové kódy psané v jazyce C s modely Simulinku a s algoritmy v MATLAB. Pro vybrané funkce bude generován kód a ten pak porovnán s knihovními funkcemi RTCESL. V poslední části bude stručně popsán princip vektorového řízení. Pro zjednodušenou smyčku vektorového řízení bude generován zdrojový kód, který bude následně srovnán s ručně psaným kódem. Pro srovnání je používán mikrokontroler KV46F256 od firmy NXP Semiconductors.
|
|
|
IP core pro řízení BLDC motorů
Hráček, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Dvořák, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o vektorovém řízení synchronních BLDC a PMSM motorů pomocí FPGA. V první části je popsána základní teorie těchto motorů a jejich řízení. Následně je popsáno vektorové řízení a jeho náležitosti jako a Parkova transformace. Zbytek práce se zabývá samotným návrhem univerzálního regulátoru s nastavitelnou přesností v jazyce VHDL. Data jsou oddělena od výpočetní části, které je prováděno specializovanou aritmeticko-logickou jednotkou. V poslední části je návrh ověřen v simulátoru pomocí modelu PMSM motoru.
|
|
|
Provoz asynchronního motoru s ohledem na dosažení maximální účinnosti
Čech, Jiří ; Ctibor, Jiří (oponent) ; Toman, Marek (vedoucí práce)
V první částí této práce je provedeno seznámení s matematických modelem asynchronního motoru. S využitím náhradního zapojení ve tvaru -článku jsou vyjádřeny vztahy pro výpočet velikosti jednotlivých ztrát a celkové účinnosti motoru. V další části je provedena rešeršní studie způsobů řízení asynchronního motoru. Jsou zde rozebrány základní způsoby řízení asynchronního motoru s frekvenčním měničem. Dále jsou v této části popsány metody snižování ztrát z hlediska řízení. V poslední části této práce je popsán způsob skalárního řízení asynchronního motoru s maximální účinností. Jedná se o modelovou metodu snižování ztrát, kde řídicí veličinou je rotorový kmitočet. Daná metoda je nakonec výpočtově ověřena pomocí vytvořeného skriptu v prostředí Matlab.
|
host ::
RSS.