|
Studium funkce Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz Pseudomonas aeruginosa
Goldová, Jana
Reverzibilní fosforylace proteinů je považována za univerzální mechanizmus v intracelulární komunikaci všech živých organizmů. Tento proces, katalyzovaný proteinkinázami a fosfatázami, umožňuje přeložit extracelulární signály do odpovídající buněčné odpovědi a umožňuje tak adaptaci na změny podmínek v prostředí. V posledních letech byla objevena celá řada Ser/Thr proteinkináz a fosfatáz eukaryotního typu u bakterií, jejich přesná funkce a substráty však nejsou zatím příliš prostudovány. Podmíněný lidský patogen Pseudomonas aeruginosa obsahuje ve svém chromozomu minimálně 5 genů kódujících předpokládané Ser/Thr proteinkinázy a fosfatázy eukaryotního typu. V první části této práce jsme se pokusili stanovit fyziologickou roli Ser/Thr proteinkinázy PpkA a fosfatázy PppA, které jsou součástí sekrečního systému typu VI H1-T6SS. V kmeni P. aeruginosa PAO1 jsme připravili dvojitého delečního mutanta ∆pppA- ppkA. Fenotypová analýza prokázala, že v porovnání s divokým kmenem vykazuje mutantní kmen pomalejší růst v minimálním médiu a sníženou produkci pigmentu pyocyaninu. Mutant dále prokazoval významně sníženou odolnost k oxidativnímu stresu a naopak zvýšenou odolnost k hyperosmotickému stresu. V souladu s pozorovanou sníženou odolností k oxidativnímu stresu mutantní kmen hůře přežíval v baktericidním...
|
|
Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech rozhlasového a televizního vysílání
Vojtěch, Adam ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
54 Abstrakt - Soudní přezkum rozhodnutí ve věcech rozhlasového a televizního vysílání Cílem předkládané diplomové práce je v prvé řadě analyzovat systém rozhlasového a televizního vysílání v České republice a právní úpravu, kterou se toto vysílání řídí. Práce na počátku zachycuje historický vývoj vysílání na našem území od monopolního státního vysílání až po současný duální systém, který umožnil provozovat vysílání také komerčním subjektům. Práce dále analyzuje roli Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jakožto ústředního orgánu státní správy v oblasti regulace mediálního trhu. Rada reguluje přístup k vysílání pomocí udělování licencí a registrací, ale především dohlíží nad naplněním obsahových náležitostí, které stanoví zákon o vysílání. V případě rozporu pak vydává správní rozhodnutí, ve kterém může udělit provozovateli vysílání sankci. Hlavní část této práce se zabývá soudním přezkumem výše uvedených rozhodnutí Rady v rámci správního soudnictví. Popisuje právní úpravu tohoto přezkumu a dále se zabývá hlavními věcnými otázkami, které soudy řeší. Nejprve se zaměřuje na požadavek zákona poskytovat objektivní a vyvážené informace podle ust. § 31 zákona o vysílání. Dotýká se i přístupu politických stran do vysílání. Dále řeší základní povinnosti provozovatelů vysílání podle ust. § 32 zákona o vysílání,...
|
|
Mediální magnát Ted Turner a jeho impérium
Pošustová, Zuzana ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje osobnosti Američana Teda Turnera, který se proslavil především podnikáním v televizní oblasti. Původně pracoval ve firmě svého otce, která se zabývala prodejem venkovní reklamy (billboardů). V roce 1963 se stal prezidentem této společnosti, která následně diverzifikovala nákupem rozhlasových stanic a později vstupem na televizní trh získáním Kanálu 17, jediné nezávislé televizní stanice v Atlantě. V prosinci 1976 se na této stanici uskutečnil první satelitní přenos, který umožnil konkurovat zavedeným televizním sítím tzv. Velké trojky (ABC, CBS, NBC). Turner stanici následně nazval Superstanice a přejmenoval na WTBS. Mezníkem v oblasti médií bylo spuštění kabelové stanice CNN v červnu 1980, čímž byla zahájena éra nepřetržitého televizního zpravodajství v USA. O pět let později rozšířil Turner vysílání CNN do celého světa - vznikla stanice CNN International. V roce 1996 došlo k fúzi Turnerovy společnosti Turner Broadcasting System a společnosti Time Warner. Pět let nato se Time Warner spojila s internetovým poskytovatelem AOL, a vznikla mediální korporace AOL Time Warner. Turner byl odstaven z výkonné funkce v této korporaci a v roce 2003 rezignoval na funkci místopředsedy představenstva. Turner se věnoval a stále věnuje filantropii a chovu bizonů na svých pozemcích. Bizoní...
|
|
Hedvábná stezka: kontakty Číny a západního světa
Holeček, Jiří ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Tato práce si klade za úkol shrnout vývoj obchodních vztahů mezi Čínou a západním světem, zejména pak s Římem, v časové periodě mezi 3. stol. př. Kr a 3. stol. po Kr. Důraz bude kladen především na archeologické nálezy dokumentující typy obchodovaných komodit a luxusního zboží na tzv. Hedvábné stezce a dále roli obchodních prostředníků (Parthové, Kušáni). K podložení relevantnosti materiálu bude využito historických pramenů, zejména v oblasti obchodně-politických vztahů Říma a Číny. Pojem "Hedvábná stezka", zavedený Ferdinandem von Richthofenem, bude mít v práci význam pozemní transkontinentální sítě většího množství obchodních spojů, umožňující výměnu komodit mezi Středomořím a Dálným východem pozemní cestou. Závěrem práce shrne relevantnost tohoto pojmu na základě historických a materiálních důkazů.
|
|
Britská diplomacie a emancipace regionu Río de la Plata 1806-1828
Levák, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Rigorózní práce Britská diplomacie a emancipace regionu Río de la Plata, 1806 - 1828 předkládá analýzu diplomatického působení Velké Británie v regionu Río de la Plata v období válek za nezávislost Latinské Ameriky. Vedle vylíčení dlouhodobých předpokladů a bezprostředních příčin vzniku nezávislých států Argentiny a Uruguaje věnuje autor hlavní prostor rozboru aktivit Foreign Office v laplatském regionu v průběhu jeho politické emancipace. Diplomatická aktivita Velké Británie přispěla zásadním způsobem k ukončení argentinskobrazilské války a otevřela cestu k ustavení nezávislého uruguayského státu.
|
|
Zemědělství protektorátu Čechy a Morava
Štolleová, Barbora ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Zemědělství Protektorátu Čechy a Morava institucionální změna - produkce - exploatace Práce se zabývá agrárním sektorem v Protektorátu Čechy a Morava a jeho proměnou pod tlakem okupace a válečného úsilí Německa. Soustředí se na cíle nacistické zemědělské politiky v protektorátu, metody a prostředky k jejich naplňování a v neposlední řadě usiluje o zhodnocení jejich výsledků. V popředí zájmu stojí institucionální změna, která spočívala ve výstavbě systému řízeného hospodářství a vytvoření nacistické kontroly nad jeho fungováním. Tato změna byla vlastním předpokladem pro realizaci nacistických zájmů v okupovaném prostoru českých zemí. Systém řízeného hospodářsví umožnil přijetí široké škály opatření, kterými byla ovlivňována zemědělská výroba, její struktura a intenzita. Práce tyto administrativní zásahy analyzuje a interpretuje jejich bezprostřední dopad na zemědělskou výrobu. Proměna protektorátní zemědělské výroby a její příspěvek k zásobování Říše jsou zhodnoceny v širším kontextu nacistického úsil o exploataci okupovaných regionů.
|
|
Molekulární simulace ve strukturní analýze
Veteška, Marek
Interkalací pyrentetrasulfonové kyseliny do hydrotalcitových vrstev byly získány vzorky, jejichž struktura se analýzou difraktogramu nedá jednoznačně určit. V závislosti na relativní vlhkosti se značně lišilo množství mezivrstevné vody a struktura vzorku. Pro vyřešení struktur byly vytvořeny vhodné postupy a minimalizační strategie v molekulárně mechanických a molekulárně dynamických simulacích, které byly založeny na experimentálních výsledcích z rtg. difrakce. Pro nalezení vhodných iniciálních modelů byl vytvořen postup k použití programu supramol, určeného k deterministickému procházení prostoru možných konformací struktury. Iniciální modely z programu supramol byly následně minimalizovány v programu Cerius2 v silovém poli Universal a případně optimalizovány molekulární dynamikou. Bylo spočítáno uspořádání pyrentetrasulfonových kyselin a vody v mezivrství hydrotalcitu pro tři různé vzorky s následujícími mezirovinnými vzdálenostmi: Vzorek 1 připravený při RH = 0%: 9,83A; vzorek 2 při RH = 84%: 13,63A; vzorek 3 při RH = 40%-50%: 11,74A a 12,81A. Výsledky u těchto struktur prokázaly značnou variabilitu uspořádání molekul v mezivrství. Vzorek 3 se jeví jako neustálený.
|
|
Aortální stenóza
Šmíd, Michal ; Rokyta, Richard (vedoucí práce) ; Rosolová, Hana (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Sovová, Eliška (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA PRAHA, LÉKAŘSKÁ FAKULTA PLZEŇ AUTOREFERÁT DIZERTAČNÍ PRÁCE AORTÁLNÍ STENÓZA MUDr. Michal Šmíd Plzeň 2010 Dizertační práce byla vypracována v rámci doktorandského studia (kombinovaná forma) na Kardiochirurgické klinice LFUP a FN Olomouc a I. interní klinice LFUK a FN Plzeň. 1 Autor: MUDr. Michal Šmíd Adresa: I. interní klinika, LF UK a FN Plzeň Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Telefon: 377103361 E-mail: smidm@fnplzen.cz Název dizertační práce: Aortální stenóza Školitel: Doc. MUDr. Richard Rokyta, PhD. I. interní klinika LFUK a FN Plzeň Oborová rada: Vnitřní nemoci Předseda oborové rady: Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc Oponenti: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc. II. interní klinika LFUK a FN Plzeň Doc. MUDr. Petr Ošťádal, PhD. Nemocnice Na Homolce, kardiologické oddělení Doc. MUDr. Eliška Sovová, PhD. I. interní klinika LFUP a FN Olomouc Autoreferát byl rozeslán dne:……………..................... Obhajoba dizertační práce se koná dne…....................... Místo konání obhajoby: S obsahem dizertační práce je možno se seznámit na děkanátě Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13. 2 Obsah: 1. AORTÁLNÍ STENÓZA - TEORETICKÝ ÚVOD…………………………...4 1.1. Morfologie aortální chlopně…………………………………………………..4 1.2. Etiologie aortální stenózy……………………………………………………..4 1.3. Etiopatogeneza degenerativního...
|
|
Smlouva o běžném účtu
Drašnerová, Lucia ; Horáček, Tomáš (oponent) ; Liška, Petr (vedoucí práce)
50 Závěr V moderním světe se běžný účet nepochybně stal jednou ze služeb každodenní potřeby. Smlouva o běžném účtu je proto bezesporu nejpoužívanější smlouvou bankovních služeb. Ve vyspělých zemích dnes existuje opravdu jen malé procento lidí, kteří by neměli zřízený alespoň jeden účet u některé z bank. Díky tomu, že hotovostní operace jsou obecně dražší a rizikovější, je bezhotovostní platební styk v současné době stále častější a perspektivnější nejen v podnikatelské sféře. Podmínkou pro jeho uskutečňování je ale uzavření písemné smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Poté je banka povinna sdělit druhé smluvní straně přidělené číslo účtu a svůj identifikační kód (tzv. bankovní spojení), nezbytné pro provádění tohoto platebního styku. Běžný účet představuje chronologicky vedený záznam o vzájemných peněžních pohledávkách a závazcích mezi bankou a jeho majitelem. Vzhledem k jeho podstatě, spočívající v častém zabezpečování různých plateb, mívají smlouvy o běžných účtech dlouhodobý charakter, majitelé někdy používají svůj účet kontinuálně celá léta. Právní úprava smlouvy o běžném účtu, obsažená v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění), prošla s účinností od počátku roku 2003 podstatnou novelizací a představuje tak nyní poměrně kvalitní právní rámec pro obě smluvní strany. Obchodní...
|
|
Pracovní doba, její délka a rozvržení
Králová, Markéta ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Pracovní doba je významnou pracovní podmínkou. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je právní úprava pracovní doby, její délky a rozvržení velmi důležitá. Život zaměstnanců je ovlivňován úpravou a konkrétní použitou formou pracovní doby, neboť pracovní doba je úzce spojena s dobou odpočinku. Jelikož jsou zaměstnanci v pracovněprávním vztahu slabší stranou, musí zákon zajišťovat zaměstnancům dostatečnou ochranu, které dosahuje kogentními normami. Právní úprava pracovní doby je upravena v části čtvrté, která je rozdělena do devíti hlav, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, jenž nabyl účinnosti 1.1.2007. Novým zákoníkem práce byl výrazně posílen princip liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků podle zásady "co není zakázáno, je dovoleno". Zaměstnavatelé mohou flexibilněji rozvrhovat pracovní dobu. Z tohoto důvodu byly zavedeny nové instituty, které neobsahoval ZP 1965, např. institut konta pracovní doby. Největší změnu zaznamenala úprava pracovní doby tím, že byl pojem pracovní doby rozšířen. Pracovní dobou je nejen doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Dříve se jednalo o pracovní pohotovost. Zároveň poprvé od ZP 1965 lze použít v pracovněprávních...
|
host ::
