|
Mezinářeční srovnání lexikálních přejímek v romštině
Lvová, Andrea ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Beníšek, Michael (oponent)
MEZINÁŘEČNÍ SROVNÁNÍ LEXIKÁLNÍCH PŘEJÍMEK V ROMŠTINĚ I. ANOTACE Práce se věnuje lexikální přejímatelnosti v romských dialektech z oblasti Střední Evropy, porovnáním padesáti lokálních variet, kterými se mluví na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a na Ukrajině. Čtyřicet osm z těchto lokálních variet náleží do skupiny centrálních dialektů romštiny, dva do skupiny severovlašských. Zdrojem dat byla databáze transkriptů elicitovaných dotazníků, které byly pořízeny v rámci projektu Jazkový atlas centrální romštiny. Užitím významů z Leipzig- Jakarta List of Basic Vocabulary bylo v jednotlivých varietách porovnáno množství přejímek, stejně jako jejich slovnědruhové a významové zařazení a zdrojové jazyky, ze kterých tyto přejímky pocházejí. Výsledkem práce je nové pořadí významů z Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, uzpůsobené romským nářečím, kterými se mluví ve Střední Evropě. II. KLÍČOVÁ SLOVA středoevropská romština, romská nářečí, lexikální přejímky, lexikální přejímatelnost, Leipzig-Jakarta List of Basic Vocabulary, Jazykový atlas centrální romštiny
|
|
Molekulární metody jako způsob determinace genetické diverzity druhů na příkladu raka bahenního na území ČR
KORYŤÁK, Lukáš
Rak bahenní (Astacus leptodactylus) byl na naše území introdukován na počátku 19. století. Zdrojové populace pocházeli z oblasti Haliče (Polsko). Cílem této práce bylo kromě osvojení si molekulárních metod, vzorkování vybraných populací a zjištění genetické diverzity na těchto populacích v rámci České republiky. Výskyt byl zjištěn na šesti z třinácti vytipovaných lokalit. Analyzováno bylo celkem 30 jedinců z šesti populací. Zkoumána byla diverzita mitochondriálních genů COI a 12S rRNA. Haplotypová diverzita pro oba geny byla nejvyšší v populaci Řečice (12S: Hd=1,000; COI: Hd=0,667), Stanislav (Ukrajina) (12S: Hd=0,866; COI: 0,733) a Kozárovice (12S: Hd=0,607; COI: Hd=0,500). Naopak existence pouze jednoho haplotypu byla zjištěna pro oba studované geny v populacích Kosov, Mačkov a Stodůlky. Divergence sekvencí pro 12S rRNA činila 1 %, pro COI 2 %. Topologie fylogenetických stromů byla totožná pro oba dva studované geny s existencí dvou dobře definovaných fylogenetických linií. Jedna z linií byla tvořena pouze jedinci (haplotypy) z populace ze Stanislavi (Ukrajina). Druhá pak obsahovala zbylé analyzované populace raka bahenního. Protože populace ze Stanislavi je z Ukrajiny, můžeme říci, že populace z východní Evropy jsou odlišné od populací na našem území, resp. populací z Polska, odkud byli raci bahenní na naše území přivezeni. Abychom mohli potvrdit tento trend, je třeba analyzovat větší počet jedinců a více populací z celého areálu výskytu raka bahenního.
|
|
Zvláštnosti podnikatelského prostředí, obchodní a kulturní zvyklosti: Kostarika
Čekalová, Petra ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Horáková, Kateřina (oponent)
Práce analyzuje podnikatelské prostředí Kostariky a posuzuje jeho výhody a nevýhody z pohledu zahraničního podnikatele, který chce vstoupit na kostarický trh. Po seznámení čtenáře se základními údaji o Kostarice jsou podrobně rozebrány jednotlivé složky podnikatelského prostředí, tedy prostředí politické a právní, ekonomické, sociální a kulturní a technologické. Součástí práce je dotazník, který zkoumá kulturní a obchodní etiketu při vyjednávání s kostarickými obchodními partnery.
|
|
Hospodářská spolupráce České republiky s Čínskou lidovou republikou na příkladu vybraných firem
Musil, Daniel ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kotoun, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hospodářskými vztahy České republiky a Čínské lidové republiky. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje dvě kapitoly, které se zabývají bilaterálními vztahy zkoumaných zemí v obecnější rovině. V první kapitole srovnávám české a čínské podnikatelské prostředí a vzájemnou hospodářskou spolupráci pomocí hlavních ekonomických ukazatelů. Kapitola se věnuje také spolupráci na politické úrovni a problémům, kterým čelí Čína v současné době. V druhé kapitole se pak věnuji aktuálním ekonomickým a exportním strategiím obou zemí a jejich průniku. Kapitolu uzavírá část o českých institucích na podporu českého exportu. Praktické části je věnována třetí kapitola, ve které jsem se zaměřil na uvedení předchozích poznatků do praxe pomocí případové studie společnosti Škoda Praha, a.s.
|
| |
|
Problematika přechodu daňové evidence na vedení účetnictví u zvoleného subjektu
Kordaničová, Pavla ; Šišková, Jitka (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá přechodem z daňové evidence na vedení účetnictví zpracovaným na konkrétním podnikateli, panu Romanu Tobischovi. V teoretické části práce je vymezena problematika systémů evidence podnikatelské činnosti, analýza způsobů oceňování, způsobů evidence majetku a dluhů, jsou vymezeny účetní jednotky
a analyzovány účetní principy a zásady. V závěru teoretické části jsou analyzovány důvody přechodu a obecné principy přechodu. Rozebrány jsou daňové a účetní postupy.
V kapitole Vlastní řešení jsou na základě analýzy poskytnutých dat a informací podnikatele zpracovány jednotlivé fáze přechodu metodou převodového můstku, jež je sestaven na základě provedené inventarizace majetku a dluhů. V kapitole Daňové dopady jsou vyčísleny daňové dopady přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska přičitatelných a odčitatelných položek. Je provedena komparace daňového základu tvořeného na základě vedení daňové evidence a na základě vedení podvojného účetnictví. Následně jsou vyčísleny daňové dopady změny způsobu evidence a na základě získaných informací vypracovány možné varianty řešení, z nichž je doporučena optimální varianta pro daného podnikatele.
|
|
Československo-íránské vztahy v letech 1918-1938. Politika, hospodářství, kultura, vystěhovalectví a krajanské kolonie
Jůnová Macková, Adéla ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Láník, Jaroslav (oponent)
Práce se komplexně zabývá československo-íránskými vztahy v meziválečném období. Zkoumá jejich politický, kulturní a především hospodářský rozměr. Osu pojednání tvoří podnikatelské aktivity československých firem, které se dokázaly prosadit na íránském trhu. Hospodářské vztahy odvíjející se primárně na bázi zahraničního obchodu jsou zkoumány v kontextu politických jednání a problematiky vystěhovalectví. Jako případová studie je zahrnuta sonda objasňující pronikání československých exportních firem do Íránu a působení akciové společnosti Société Iranienne Skoda, která realizovala zakázky továrních celků a budování dopravní infrastruktury. Pilířem vzájemných vztahů se ve třicátých letech stal vývoz zbraní a munice největších československých zbrojovek (Škodovy závody, ČKD a Zbrojovka Brno), který představoval více jak polovinu hodnoty celkového československého vývozu do Íránu.
|
|
Analýza vnitřního prostředí vybrané organizace
KURFIRSTOVÁ, Linda
Cílem mé bakalářské práce je odhalit skutečnosti týkající se současné situace ve vybraném podniku, a sice za pomoci analýzy vnitřního prostředí. Skutečnosti, které byly objeveny, poté poslouží pro návrh optimální strategie a to takové, která společnosti zlepší její silné stránky a naopak eliminuje její slabiny. První provedená analýza byla analýza portfolia, Bostonská matice, která je v praxi často používána právě proto, že nám dá odpověď na otázku, jaké podnikatelské činnosti mají potenciál pro společnost a jaké jsou naopak nevýhodné a jen polykají její zdroje. Díky jejímu provedení můžeme zhodnotit i stávající situaci na trhu a tak provézt případná opatření v oblasti jeho rozvoje a získání tak větších konkurenčních výhod. Analýza podnikových financí je nejčastěji realizována pomocí finanční analýzy a data, která jsou pro vypracování zapotřebí, byla získána z rozvahy a výkazů zisku a ztrát. Ukazatele, které jsem v ní zpracovala, jsou dle metody Rolfa Grünwalda (2007). Jednalo se o ukazatele likvidity, rentability, aktivity a následně i zadluženosti. Poslední vypracovaná metoda je metoda SWOT, která byla provedena na základě identifikovaných silných a slabých stránek podniku a jejích příležitostí a ohrožení. Z nich byly vybrány jen některé faktory, které jsou použity pro sestavení Fullerova trojúhelníku, díky kterému jsem mohla vypočíst váhy jednotlivých faktorů a nalézt tak pozici v matici SWOT, ve které se společnost nachází. Bostonská matice objevila, že si firma oproti svému nejsilnějšímu konkurentovi nestojí špatně. Jen je zapotřebí, aby se zaměřila na zapojení takového materiálu, který jí zajistí stálé zisky. Tedy takového, který se v matici bude objevovat na pozici dojné krávy. Finanční analýza zjistila některé problémy v oblasti schopnosti dostát svým závazkům, a proto by se společnost měla na tuto situaci zaměřit. Dále je až příliš závislá na cizích zdrojích, což jí v případě budoucí potřeby získání finančních zdrojů moc nepřidá. SWOT analýza o podniku vypověděla to, že pokud bude schopen využít silné stránky, kterými disponuje, bude moct odstranit hrozby, kterým musí na trhu čelit a tak se dostat v budoucnu do lepší situace. Pro něho to značí dobrou situaci i právě proto, že se na trhu moc firem s touto strategií nevyskytuje. Mnoho podniků totiž takovými silnými stránkami nedisponuje.
|
|
Možnosti ekonomizace a netradičního využití kulturního dědictví v kontextu sociálně ekonomického rozvoje města. (Případová studie kláštera řádu sv. Voršily v Kutné Hoře)
Alexanderová, Linda ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Paláčková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na možnosti netradičního využití kulturních, zejména církevních, nemovitých památek a upozornit na přínos takového využití pro socioekonomický rozvoj města a regionu, kde se daný objekt nachází. Práce seznamuje s tradičními i netradičními způsoby využívání církevních objektů po roce 1989, a to obecně i na příkladu jedné z památek světového kulturního dědictví UNESCO -- Voršilského kláštera v Kutné Hoře. Popisuje tradiční význam tohoto církevního objektu pro cestovní ruch v Kutné Hoře a okolí, všímá si také využití této historické památky jakožto sídla katolického gymnázia a jeho přínosu pro město Kutná Hora. Neopomíná ani historicky starší funkci kláštera, jako jednoho ze sídel komunity sester voršilského řádu, ale také funkci objektu duchovního významu. Dále se práce zabývá netradiční ekonomickou funkcí kláštera, zejména jeho komerčním využitím pro soukromé podnikatelské subjekty. V neposlední řadě se práce věnuje možnosti aplikovat způsoby využití tohoto církevního objektu i na jiné kulturní nemovité památky v Kutné Hoře.
|
|
Hygienická problematika faktorů hluk, prach a vibrace na pracovišti broušení odlitků
STODOLOVSKÁ, Květa
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na hygienickou problematiku vybraných faktorů v pracovním prostředí, ve kterém je prováděno broušení kovových odlitků. V tomto pracovním prostředí se vyskytují rizika s negativním dopadem na zdraví pracovníků. Zejména se jedná o riziko fyzické zátěže, hluku, prachu a vibrací přenášených na ruce. Vzhledem k překračování hygienických limitů těchto rizikových faktorů, je zaměstnavatel povinen přijímat opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Cílem mé diplomové práce bylo, na základě kvalitativního výzkumu, tj. podle výsledků měření faktorů hluk, prach a vibrace v pracovním prostředí broušení kovových odlitků, zjistit efektivnost opatření k ochraně zdraví, které provedl zaměstnavatel za účelem zlepšení pracovních podmínek v průběhu 10 let. Sledovaný soubor tvořili zaměstnanci společnosti, která v rámci své podnikatelské aktivity prováděla opracování kovových odlitků broušením za použití ručního nářadí. Ke sběru dat bylo užito přímého nezúčastněného pozorování, rozhovoru s majitelem firmy, studia platné legislativy, odborné literatury a zkušebních protokolů zpracovaných Zdravotním ústavem, pracoviště České Budějovice. Data získaná ze zkušebních protokolů byla zpracována prostřednictvím sekundární analýzy a sumarizována do tabulek a grafů. V rámci kvalitativního výzkumu jsem si stanovila tyto čtyři výzkumné otázky, na které jsem ve své práci postupně odpověděla: 1)Jaká opatření provádí zaměstnavatel u jednotlivých faktorů k ochraně zdraví zaměstnanců? 2)Jsou jednotlivá opatření účinná? 3)Jak se tato opatření odrážejí ve výsledcích měření jednotlivých faktorů? 4)Jaká opatření bych případně doporučila na základě zhodnocení daného pracovního prostředí? Mezi opatření k ochraně zdraví, které zaměstnavatel v současné době uplatňuje, patří jak prostředky kolektivní ochrany, tak prostředky individuální ochrany. Mezi kolektivní opatření patří opatření technická, technologická a organizační, mezi opatření individuální patří opatření zaměřená na zaměstnance a náhradní opatření. Jednotlivá opatření k ochraně zdraví jsou specifická pro příslušný faktor. Opatření, která zaměstnavatel v současné době uplatňuje na pracovišti broušení kovových odlitků, považuji za účinná. Zejména pokud jde o opatření k ochraně zdraví pracovníků před nadměrným prachem (instalace odsávacího zařízení s vysokým výkonem), která vedla ke snížení koncentrace prachu v pracovním prostředí v hale broušení. Avšak i přes všechna opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, která jsou na pracovišti uplatňována, budou při tomto výkonu práce, vzhledem k používané technologii broušení kovových odlitků, vždy překračovány hygienické limity stanovené pro faktory hluk, vibrace přenášené na ruce a prach. Proto se domnívám, že je velmi důležité pravidelné informovat pracovníky v provozu broušení o rizikových faktorech, se kterými je tato práce spojena.
|
host ::
