Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hygienická problematika faktorů hluk, prach a vibrace na pracovišti broušení odlitků
STODOLOVSKÁ, Květa
Ve své diplomové práci jsem se soustředila na hygienickou problematiku vybraných faktorů v pracovním prostředí, ve kterém je prováděno broušení kovových odlitků. V tomto pracovním prostředí se vyskytují rizika s negativním dopadem na zdraví pracovníků. Zejména se jedná o riziko fyzické zátěže, hluku, prachu a vibrací přenášených na ruce. Vzhledem k překračování hygienických limitů těchto rizikových faktorů, je zaměstnavatel povinen přijímat opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Cílem mé diplomové práce bylo, na základě kvalitativního výzkumu, tj. podle výsledků měření faktorů hluk, prach a vibrace v pracovním prostředí broušení kovových odlitků, zjistit efektivnost opatření k ochraně zdraví, které provedl zaměstnavatel za účelem zlepšení pracovních podmínek v průběhu 10 let. Sledovaný soubor tvořili zaměstnanci společnosti, která v rámci své podnikatelské aktivity prováděla opracování kovových odlitků broušením za použití ručního nářadí. Ke sběru dat bylo užito přímého nezúčastněného pozorování, rozhovoru s majitelem firmy, studia platné legislativy, odborné literatury a zkušebních protokolů zpracovaných Zdravotním ústavem, pracoviště České Budějovice. Data získaná ze zkušebních protokolů byla zpracována prostřednictvím sekundární analýzy a sumarizována do tabulek a grafů. V rámci kvalitativního výzkumu jsem si stanovila tyto čtyři výzkumné otázky, na které jsem ve své práci postupně odpověděla: 1)Jaká opatření provádí zaměstnavatel u jednotlivých faktorů k ochraně zdraví zaměstnanců? 2)Jsou jednotlivá opatření účinná? 3)Jak se tato opatření odrážejí ve výsledcích měření jednotlivých faktorů? 4)Jaká opatření bych případně doporučila na základě zhodnocení daného pracovního prostředí? Mezi opatření k ochraně zdraví, které zaměstnavatel v současné době uplatňuje, patří jak prostředky kolektivní ochrany, tak prostředky individuální ochrany. Mezi kolektivní opatření patří opatření technická, technologická a organizační, mezi opatření individuální patří opatření zaměřená na zaměstnance a náhradní opatření. Jednotlivá opatření k ochraně zdraví jsou specifická pro příslušný faktor. Opatření, která zaměstnavatel v současné době uplatňuje na pracovišti broušení kovových odlitků, považuji za účinná. Zejména pokud jde o opatření k ochraně zdraví pracovníků před nadměrným prachem (instalace odsávacího zařízení s vysokým výkonem), která vedla ke snížení koncentrace prachu v pracovním prostředí v hale broušení. Avšak i přes všechna opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, která jsou na pracovišti uplatňována, budou při tomto výkonu práce, vzhledem k používané technologii broušení kovových odlitků, vždy překračovány hygienické limity stanovené pro faktory hluk, vibrace přenášené na ruce a prach. Proto se domnívám, že je velmi důležité pravidelné informovat pracovníky v provozu broušení o rizikových faktorech, se kterými je tato práce spojena.
Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí kamenolomů, měření a hodnocení
STODOLOVSKÁ, Květa
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení pracovního prostředí kamenolomů. Byly položeny 4 výzkumné otázky: Jaké faktory lze stanovit v pracovním prostředí kamenolomů? Jsou dodržovány hygienické limity sledovaných faktorů v pracovním prostředí kamenolomů? Jaká opatření k ochraně zdraví zaměstnanců uplatňují zaměstnavatelé v kamenolomech? Jsou navržená opatření k ochraně zdraví zaměstnanců účinná? Bakalářská práce byla řešena jako kvalitativní výzkum. Sledovaný soubor tvořily 2 kamenolomy v Jihočeském kraji. Ke sběru dat byla použita technika přímého, nezúčastněného a zjevného pozorování, dále studium odborné literatury, legislativy, zkušebních protokolů a poznatky získané na základě rozhovorů s vedoucími. Data byla zpracována obsahovou analýzou. V teoretické části jsem se zaměřila na jednotlivé rizikové faktory v pracovním prostředí kamenolomů a na hodnocení zdravotních rizik. V praktické části jsem pak výsledky měření porovnávala s hygienickými limity, které jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při prací, v platném znění a v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., které stanoví hygienické limity hluku a vibrací. Jednotlivé hodnocené profese byly zařazeny do kategorií dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., v platném znění. Mezi faktory, které byly v pracovním prostředí kamenolomů hodnoceny patřil prach, vibrace celkové i přenášené na ruce, hluk a fyzická zátěž. Nejhůře hodnocenými faktory byl prach a celkové vibrace. Hygienické limity nebyly vždy dodrženy, a tak zaměstnavatel je povinen uplatňovat prostředky k ochraně zdraví zaměstnanců. Nejdůležitějším krokem v rozvoji kamenolomů je nákup nových, moderních strojů a celková modernizace výroby, což má za následek snížení expozice pracovníků rizikovým faktorům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.