Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 870 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Projevy osob s demencí v komunikačním procesu (v různých fázích Alzheimerovy choroby)
Diblíková, Hana ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Růžičková, Hana (oponent)
Přestože poruchy v oblasti komunikace patří mezi základní projevy syndromu demence, odborná logopedická péče u osob s tímto onemocněním je v České republice dosud pouze teorií. Tématem této diplomové práce jsou projevy osob s demencí v komunikačním procesu - v různých fázích Alzheimerovy choroby. Teoretická část vychází z odborných publikací a je zaměřena nejen na demenci a s ní související narušenou komunikační schopnost, ale i na logopedickou intervenci u osob se syndromem demence (diagnostiku i terapii). V praktické části budou v rámci výše uvedené problematiky prezentovány výsledky průzkumu aktuální úrovně komunikačních schopností osob v různých fázích Alzheimerovy choroby, získané především analýzou videozáznamů rozhovorů těchto osob s pečovateli. Výsledkem práce je pak zhodnocení dat dle jednotlivých oblastí komunikace a vyvození závěrů pro lepší využívání zachovaného komunikačního potenciálu osob se syndromem demence pečovateli. Klíčová slova: demence, narušená komunikační schopnost, komunikační kompetence, logopedická intervence

Návrh naučné stezky v přírodní rezervaci Divoká Šárka s didaktickým využitím v hodinách přírodopisu na ZŠ
Vítová, Eva ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je návrh naučné stezky v přírodní rezervaci Divoká Šárka s didaktickým využitím v hodinách přírodopisu na ZŠ. Teoretická část obsahuje popis území zahrnující geografické vymezení a charakteristiku jednotlivých kategorií rostlinné, živočišné a geologické složky. Současně jsou zde zmíněny historické poměry v oblasti korespondující se současným vzhledem krajiny a biologické di verzi ty a způsoby péče z toho vyplývající. Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrhy tabulí naučné stezky, která má být realizována v přírodní rezervaci a jejím blízkém okolí. Tabule by měly sloužit ke zvýšení povědomí veřejnosti o této oblasti a současně ji vést k zodpovědnějšímu chování v této lokalitě. Vzhledem k dostupnosti městskou hromadnou dopravou je lokalita vhodná pro pořádání školních exkurzí. Pro tento účel byly vytvořeny pracovní listy, které korespondují s tématy tabulí naučné stezky, ale zároveň se s drobnými obměnami dají využít na jiné lokalitě. Praktická část je završena náměty na hry vztahující se k zvoleným tématům. Praktická část diplomové práce byla ověřena v 2. ročníku gymnázia.

Úloha supervize v pomáhajících profesích
Borovičková, Zuzana ; Poláčková, Věra (oponent) ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce)
Výkon pomáhajících profesí, mezi které řadíme psychology, pedagogy, sociální pracovníky, zdravotníky atd., se v mnohém odlišuje od výkonu profesí ostatních. Ve všech pomáhajících profesích hraje zásadní roli vztah mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem. Do tohoto vztahu se mimo jiné promítá pracovníkova osobnost, jeho motivace k výkonu pomáhající profese a samozřejmě větší či menší psychická náročnost těchto profesí, která může způsobit pracovní stres a vyústit v tzv. syndrom vyhoření. Kvalitu výkonu pomáhajícího pracovníka v neposlední řadě ovlivňuje organizační kultura pomáhající instituce. Na všechna tato specifika a negativní jevy pomáhajících profesí reaguje supervize. Supervize pomáhá pracovníkovi zvládat zátěžové situace a tím působí jako prevence syndromu vyhoření. Přispívá k pracovníkovu uvědomění si kvality jeho vztahu ke klientovi, pomáhá mu odkývat jeho skryté motivy pro výkon pomáhající profese a pokouší se řešit problémy v pracovním týmu pomáhající instituce. Úlohou supervize v pomáhajících profesích je tedy laskavým a bezpečným způsobem přispívat k tomu, aby pracovník účinněji pomáhal svým klientům. Supervize pomáhajících profesí má tři funkce: podpůrnou, vzdělávací a řídící a několik forem, které pomáhajícím institucím a pracovníkům nabízejí možnost výběru pro ně té nejvhodnější. V českém...

Drobné církevní stavby
Dytrychová, Markéta ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Petr, Jakub (oponent)
Bakalářská práce je v teoretické části zaměřena na důvody ochrany, funkci, význam a možnosti financování drobných církevních památek. Jde zejména o získání orientace v problematice legislativní povinnosti vlastníků týkající se ochrany kulturních nemovitých památek, památek nacházejících se v chráněných územích, ale i památek, které nejsou prohlášeny kulturní památkou a rovněž nejsou umístěny v chráněných územích. Praktickou část práce tvoří sestavení přehledu drobných církevních staveb na území Bělá pod Bezdězem, zhodnocení jejich současného stavu a navržení možností financování obnovy staveb v havarijním stavu. Posuzování jednotlivých památek je vedeno podle vlastního terénního výzkumu, porovnáním vydaných závazných stanovisek a zjištěných informací od vlastníků památek. Práce je doplněna o vlastní sestavení evidenčních listů k jednotlivým památkám, které budou podkladem pro vytvoření průvodce po památkách v Bělé pod Bezdězem. Snahou bude nejen identifikovat drobné církevní stavby, zhodnotit jejich stav, ale především zjistit, zda se vlastníci starají o své památky v souladu se zákonem.

Možnosti adopce v České republice a adaptace dítěte do společnosti
Vrtišková, Aneta ; Slaboch, Martin (vedoucí práce) ; Hurt, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti adopce v České republice a začlenění dítěte do nové rodiny a společnosti. Teoretická východiska přibližují vývoj osvojení z historického hlediska, možné druhy osvojení v ČR a podmínky úspěšné adopce. Autor čtenáře seznamuje se samotným průběhem procesu adopce, popsaném v jednotlivých fázích od podání žádosti o zprostředkování až po navazování kontaktu s dítětem. Práce zasvěcuje čtenáře do oblasti pěstounské péče spolu s jejím vznikem, typy a finanční stránkou. Pozornost je zaměřena na novelizaci, která upřednostnila rodinnou péči před ústavní. Praktická část zhodnocuje novelizace, které nastali v oblasti osvojení k 1. 1. 2014. Dále popisuje první dny osvojeného dítěte v nové rodině. Seznamuje čtenáře s problémy, které náhradní rodiče nejčastěji řeší při adaptaci dítěte do společnosti. Cílem práce je zhodnotit novelizace, které nastali v oblasti osvojení k 1. 1. 2014. Na základě odpovědí posoudit, zda novelizace v osvojení byly krokem dobrým či špatným. Případné navrhnutí dalších změn, které by mohly zefektivnit celý proces osvojení. Analyzovat proces začlenění dítěte do společnosti. Uvést z jakých důvodů může u dítěte vzniknout pocit deprivace či negativní vzorce chování, které zapříčiňují složitější adaptaci do kolektivu.

Hipoterapie jako součást ucelené rehabilitace klientů s DMO
Pavlíčková, Klára ; Doležalová, Jana (vedoucí práce) ; Neumann, Cyril (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hipoterapií u dětské mozkové obrny, shrnuje informace o postižení dětskou mozkovou obrnou a možnosti rehabilitace se zaměřením především na hipoterapii. Dětská mozková obrna, je onemocnění, u kterého roste počet klientů trpící tímto onemocněním a dá se očekávat, že poroste i nadále. V české republice žije 16 000 až 20 000 postižených dětí, které potřebují pravidelnou rehabilitační péči. DMO vzniká na podkladě pre-, peri-, postnatálních faktorů. Mezi faktory patří infekční onemocnění matky, nízká porodní hmotnost, předčasný nebo dlouho trvající porod. DMO má několik forem, které definují jakého typu je motorické postižení a předpokládaná neuropatologická lokalizace léze. Základní dělení je na spastické a nespastické formy, které se nadále dělí. Postižení v sobě neskrývá jen postižení motorického charakteru, ale bývá často přidružena epilepsie, mentální retardace, poruchy řeči, ortopedické komplikace aj. Při léčbě musíme brát zřetel na fakt, že stejná diagnóza neznamená stejný způsob léčby. Na místě je tedy individuální přístup ke každému. Nejdůležitější složkou ucelené rehabilitace je rehabilitace léčebná, především metody fyzioterapie. Vhodnou doplňkovou metodu léčby je bezesporu hipoterapie. Hipoterapie využívá trojrozměrný pohyb hřbetu koně k předávání impulzů do těla klienta. Klient na koni může sedět i ležet, ve směru i proti směru jízdy. Hipoterapie je vhodná pro všechny věkové kategorie, je vhodné terapii zahájit již v kojeneckém věku, a to již od 2 až3 měsíců. Hipoterapie ovlivňuje motorické funkce, snižuje spasticitu, pomáhá zlepšit chůzi, celkově posiluje hluboký stabilizační systém. Velký vliv má i na psychickou oblast klienta. Klient je motivován a lépe spolupracuje, učí se komunikaci a navazování vztahů nejen s koněm, ale i terapeutem. V současné době stoupá zájem o hipoterapii ze stran rodičů i klientů. Díky tomu vznikají stále nová střediska zabývající se hiporehabilitací.

Účinnost sociální a migrační politiky státu uplatňované vůči nezletilým cizincům bez doprovodu dospělé osoby
Svobodová, Lenka ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Khollová, Petra (oponent)
V České republice jsou migrující nedoprovázené děti a mladiství označováni za nezletilé cizince bez doprovodu rodičů či jiných zákonných zástupců. S problematikou nezletilých cizinců bez doprovodu se v ČR setkáváme teprve od konce 90. let, kdy se začala systematicky řešit společně s problematikou sociálně-právní ochrany dětí. Nezletilým cizincům bez doprovodu je vzhledem k jejich věku, dané situaci i mezinárodním úmluvám a národní legislativě z nich vycházející věnována zvýšená péče. Právě systém péče o nezletilé bez doprovodu, jeho vývoj, charakteristiku, průběh a kvalitu, včetně jeho vymezení v rámci mezinárodní legislativy a českého právní řádu, popisuje tato diplomová práce. Za systém péče je pro účely diplomové práce označován proces, který začíná identifikací nezletilého, pokračuje zajištěním jeho sociálně-právní ochrany a nařízením náhradní výchovy a končí zpravidla dosažením jeho zletilosti. Cílem diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry jsou sociální a migrační politika státu uplatňované vůči nezletilým cizincům bez doprovodu dospělé osoby dostačující a to prostřednictvím charakteristiky poskytovaného systému péče. Ke zjištění tohoto cíle byla použita metodika případových studií, jejichž prostřednictvím byl popsán systém péče v praxi jako srovnání s teoretickým popisem systému o nezletilé cizince...

Využití psa ve fyzioterapii
Sokolíková, Eliška ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti využití psa v rozmanitých oblastech a aktivitách v rámci fyzioterapie. Fyzioterapie je součástí ucelené (komprehenzivní) rehabilitace a zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu. Ve své praxi využívají fyzioterapeuté mnoho podpůrných léčebných metod a spolupracují s dalšími obory tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků léčby. Terapie s využitím zvířat (AAT) se díky pozitivnímu vlivu na zdraví člověka stává v posledních letech velmi oblíbenou doplňkovou terapií mnoha potíží. Své uplatnění nachází AAT také ve fyzioterapii. Pes, který patří mezi nejčastěji využívaná zvířata v AAT, může pomáhat v mnoha oblastech fyzioterapie. V práci je popsáno, co musí splňovat pes vhodný pro provádění terapií a jaké jsou teorie účinku AAT na člověka. Tématika rehabilitace za pomoci psa je v práci podrobněji popsána na konkrétních příkladech a nechybí ani kapitola o polohování se psem, které je v rámci terapií se psem využíváno v České republice ve fyzioterapii nejčastěji. Důkazem toho, že pes nemusí být jako součást fyzioterapeutické péče přítomen pouze při terapiích, je kapitola o asistenčních psech pro osoby s pohybovými obtížemi. Pes se v tomto případě stává každodenním pomocníkem a může nahrazovat nejrůznější pomůcky chůze (berle, chodítka) nebo pomáhat s pohybem osobám na invalidním vozíku. Práce také mapuje vliv vlastnictví psa na pohybovou aktivitu. Závěr literární rešerše je věnován kapitole, která zkoumá vliv provádění terapie na samotného psa. Součástí práce je i praktická část, která obsahuje návrh tří canisterapeutických jednotek pro různé skupiny klientů v rámci fyzioterapie. Canisterapeutické jednotky byly navrženy ve spolupráci s fyzioterapeuty tak, aby bylo možno maximálně využít účinku AAT na pohybový aparát. Návrh zahrnuje plán terapie pro děti s Downovým syndromem, spastickou formou dětské mozkové obrny a pro děti s vývojovou dysfázií.

Zdroje potravinových alergenů a jejich zdravotní význam
Novotná, Tereza ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Potravinovou alergií trpí na celém světě 2-8 % dospělé populace. Počet dětí je v tomto směru ještě mnohem vyšší, ale jejich alergie s věkem velmi často vymizí. Rozdíly v prevalenci alergií jsou ve věku, zeměpisných podmínkách i stylu života. Potravinovou alergií je rozuměna imunologicky podmíněná reakce. Chorobné projevy se objeví u jedince po expozici alergizující potraviny a navodí imunitní odpověď. Alergie je chorobný stav, jehož podstatou je hypersenzitivní reakce vyvolaná alergenem cizorodé povahy. Potravinové alergeny dokáží vyvolat atopické i neatopické reakce, mezi něž patří alergická rýma, alergické astma, atopická dermatitida, alergická gastroenteropatie, anafylaktický šok nebo angioedém. Projevy mohou být od lehkých až po velmi závažné a je nutné, aby se při těžkých reakcích, jedinec alergizující potravině zcela vyhnul. Alergizující potraviny mohou být všechny potraviny, které obsahují protein. Reakce se projevují u každého jedince v jiné míře a jiným projevem. Metody diagnostiky jsou náročné a ne vždy přesné. Je proto nutné, aby si pacient pečlivě vedl záznamy o požitých potravinách. Téměř všechny potravinové alergeny jsou proteiny, ale pouze část proteinů, které jsou v potravině obsaženy, jsou alergizující. Existují však skupiny potravin, které vyvolávají alergické reakce častěji než jiné. Mezi ně patří bílkoviny kravského mléka, čerstvé ovoce, vejce, ryby, korýši a burské oříšky. Je nutné brát také v úvahu zkřížené alergie mezi příbuznými i nepříbuznými potravinami, které způsobují značné zdravotní potíže, např. orální alergický syndrom. Zamezení potravinové alergii je možné pouze úplným vyloučením alergenní potraviny ze stravy jedince.

Chov rodu rosela v evropských klimatických podmínkách
Hanzlíková, Dana ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Ledvinka, Zdeněk (oponent)
Souhrn Tato práce se zabývá chovem rosel. Rod Rosely patří do čeledi papouškovití Psittaculidae a řádu papoušci Psittaciformes. První část pojednává o životě rosel ve volné přírodě. Rosely jsou endemité australského kontinentu, kde obývají deštné pralesy, skrelofylní a savanové lesy. V důsledku působení člověka na změnu jejich přirozeného prostředí se přizpůsobily i zemědělskému rázu krajiny. Hnízdní biologii mají všechny druhy velice podobnou. Reprodukční období začíná na jaře, kdy se samečkové dvoří samičkám. Páry si k hnízdění vybírají dutiny ve stromech, nejčastěji eukalyptů rostoucích v blízkosti vodního zdroje. Na vejcích sedí jen samice, po celou dobu se o ni samec stará. O vylíhlá mláďata pečují oba rodiče. Další část pojednává o problematice výživy rosel. Správné krmení je důležité pro spokojenost a zdraví papouška. Sestavení vhodné krmné dávky se odvíjí od potravy, kterou se živí v přírodě. Další kapitola shrnuje poznatky z oblasti chovu rosel. Jedná se o poměrně agresivní rod, doporučuje se chovat je jen po páru, rozhodně ne společně s jinými druhy. V péči člověka je ideální chov ve venkovních voliérách, potřebují dostatek prostoru pro létání. Venkovní prostředí navíc vhodně podporuje reprodukci. Většina druhů je aklimatizována na evropské klimatické podmínky a chladnější období snáší dobře. Postačí jim jen vnitřní úkryt, který není nutné vytápět a kde se mohou schovat před mrazem, srážkami a větrem. Rosely se velmi rády koupou, k tomuto účelu se do voliéry dává vhodná nádoba s vodou. Hnízdí převážně bez potíží, menší problém může představovat sestavení vhodného chovného páru. Ohledně hnízdní budky nejsou příliš vybíravé. Další část zdůrazňuje důležitost zoohygieny, předcházení onemocnění, zmiňuje nejčastější choroby a jak se postarat o nemocné jedince. Poslední část charakterizuje konkrétní zástupce rodu Rosely. Nejvíce je práce zaměřená na roselu žlutolící a další méně časté druhy.