|
Konsolidovaná účetní závěrka
Šimpach, Martin ; Seidl, Ladislav (vedoucí práce) ; Stárová, Marta (oponent)
Práce popisuje, co je konsolidovaná účetní závěrka. Vysvětluje rozdíl mezi účetní závěrkou sestavovanou za jeden podnik, zvanou individuální účetní závěrka, a účetní závěrkou sestavovanou za skupinu podniků, zvanou konsolidovaná účetní závěrka. Popisuje vztahy mezi podniky podle míry vlivu: rozhodující vliv, podstatný vliv, společný vliv, druhy podniků: mateřský podnik, společný podnik, přidružený podnik. Práce obsahuje, jak se na tyto pojmy dívají české zákony a jak mezinárodní standardy. Jsou zde uvedeny druhy zákonů týkající se konsolidované závěrky: České zákony a mezinárodně uznávané účetní standardy. Dále je zde, které podniky musí sestavit konsolidovanou závěrku a které podniky jsou povinné se jí podrobit, přístupy ke konsolidaci: vlastnický přístup, všeobecný uživatelský přístup a kombinovaný přístup a které metody z nich vychází. Práce obsahuje teoretické postupy k sestavení jednotlivých metod konsolidace, metody plné, ekvivalentní i poměrové. V praktické části je uveden od každé metody jeden praktický příklad.
|
|
Doplnění (imputace) chybějících genetických markerů SNP
Kranjčevičová, Anita ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Práce s genomovými informacemi se ve šlechtění skotu stala standardem. Diplomová práce se zabývá zohledněním chybějících genetických markerů SNP na genetických čipech. Jedná se o doplnění chybějících hodnot v souborech dat obsahujících informace o výskytu jednonukleotidových polymorfismů SNP v genomu skotu. Tyto polymorfismy se využívají při výpočtech genomických plemenných hodnot, při stanovení genomické příbuznosti, a tím i při vlastním hodnocení zvířat. Nejběžnější čipy pro genotypování jsou Illumina a Affymetrix, každá firma vyvíjí vlastní techniku získávání genotypů. Affymetrix má jednotné kódování jednotlivých SNP mezi čipy různých generací, a proto není obtížné použití i starších dat. Illumina využívá mnoho kódování mezi jednotlivými generacemi čipů, přímé porovnání SNP proto není možné. Ve své platformě má čipy o různé hustotě a různé finanční náročnosti. Čipy od Illuminy se staly světovým standardem a jsou používány všemi chovatelskými společnostmi. Nejčastěji využívané programy pro imputace chybějících SNP jsou Beagle, AlphaImpute, Impute 2, FindHap, DAGPHASE, FImputePedImpute a MaCH. Jednotlivé programy vyžadují příbuzenskou vazbu mezi genotypovanými jedinci. V běžném chovatelském provozu genotypování není ve sledu generací. Proto byl použit vlastní metodický postup. Cílem diplomové práce je zmapování stávajícího výzkumu ohledně doplňování chybějících genetických markerů na genetických čipech a ověření výpočetního postupu. Bylo vytvořeno celkem 8 modelů, lišících se počtem testovaných SNP. Otestováno bylo 10 až 100 sousedních lokusů. Testování probíhalo u zvolených lokusů na dvou souborech. Soubor A představoval 260 genotypů býků několika plemen z České republiky. Soubor B obsahoval 3 982 býků z devíti zemí, kteří splňovali podmínku 100% podíl holštýna. V prvním případě bylo dosaženo velmi dobrých výsledků. Předpověď chybějících hodnot se podařila téměř přesně se spolehlivostí modelu 100%, výjimkou byly téměř homozygotní lokusy, kde bylo dosaženo spolehlivosti modelu jen 55%. Při testování druhého souboru dat, který obsahoval mnohem více genotypů, se u nejrozsáhlejšího modelu podařilo dosáhnout spolehlivosti 80 až 90 % a to i v případě homozygotních lokusů. Chyba předpovědi byla vyšší než v prvním případě. Bylo dokázáno, že předpověď chybějících hodnot lze dopočítat pomocí sousedních SNP. Výsledky práce slouží jako základ k dalšímu studiu genomických dat.
|
|
Vliv ošetřovatele na chování skotu
Janská, Jaroslava ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vlivem chování ošetřovatelů na skot a poukazuje na význam životní pohody zvířat jako vliv na ekonomiku chovu, což je pro chovatele důležité.
V první části práce seznamuje s pojmem životní pohoda zvířat (welfare), protože je tento pojem klíčový a provází tak celou práci.
Následující část je věnována změnám, kterým čelí chov skotu v posledních letech, a to hlavně díky posunu v užitkovosti a modifikaci myšlení chovatelů, ošetřovatelů a spotřebitelů. Doležal a Staněk (2015) poukazují na tzv. chovatelský komplex: 1. Plemeno (volba plemene, plemenitba), 2. Chovatel (zootechnická, ošetřovatelská a veterinární péče, pracovní podmínky a znalosti zaměstnanců), 3. Výživa (kvalitní produkce kvalitních krmiv, sestavování krmných dávek), 4. Prostředí (požadavky na kvalitu, etologii a welfare). Nelze tvrdit, že pro úspěšnost chovu je nutné mít především dokonalé plemeno (genetiku). Stejně tak je nemožné tvrdit, že rozhodujícím faktorem je výživa. I přesvědčení, že dokonalá stáj a dojírna dělá mléko, je mylné. Stejně tak jako perfektní ošetřovatelé pouze nadstandartní péčí nedokáží vytvořit nadprůměrné stádo. Na tyto aspekty se musí chovatel dívat komplexně a respektovat je.
Tímto se tato práce přesouvá k ošetřovatelům. Je zřejmé, že právě kvalita ošetřovatelů je spíše opomíjeným faktorem, a proto tato rešerše popisuje analýzu povahy ošetřovatelů a jejich přístupu k zaměstnání ve vztahu k chování dojnic a jejich produkčním ukazatelům. V práci zmiňované studie uvádí, že po navržené a aplikované intervenci stereotypního chování ošetřovatelů, zacházení s dojnicemi a přístupu k práci na farmách dochází ke zlepšení v produkci mléka. Ošetřovatelé uváděli, že dojnice jsou klidnější, je s nimi snazší manipulace a že jsou sami přesvědčeni, že pozitivní chování směrem ke zvířatům má kladný celkový vliv.
Poslední část rešerše uvádí, jak lze aplikovat zjištěné hodnoty do praxe a jak postupovat. Jednou z možností je školení zaměstnanců, které nabývá důležitosti nejen v zahraniční, ale i České Republice. Školení je zaměřené na správnost postupů při dojení a ošetřování a hygienu v chovu tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav dojnic a kvalitní a zdravotně nezávadná produkce.
|
|
Manažerské dovednosti
Urazov, Arman ; Kříž, Josef (vedoucí práce) ; Pánek, Pavel (oponent)
Ve své bakalářské práce se věnují tématu manažerské dovednosti. Práce je rozdělená na část praktickou a teoretickou. Na základě probrané odborné literatury a látky z předmětu Dovednosti v řízení jsem zpracoval teoretickou část, která obsahuje popis vzniku profese manažera, teorie kontingence, klasické, behaviorální a systematické přístupy managementu, typy manažerů, styly manažerského řízení a charakteristiky kvalitního manažera.
Při zpracování praktické části jsem sestavil dotazník uplatnění manažerských dovedností, který vyplnili manažeři společnosti Emdeu. Provedením tohoto průzkumu jsem se pokusil zjistit které manažerské dovednosti jsou nejvíce požadovány při vykonání manažerských úkolů, a jsou-li v tomto podniku uplatňovány mezi zaměstnanci. Po provedení analýzy získaných dat jsem sestavil grafy, ve kterých spočívá odpověď na danou problematiku.
|
|
Externí audit účetní závěrky obchodního závodu
Šímová, Monika ; Stárová, Marta (vedoucí práce) ; Miluše, Miluše (oponent)
Tato práce zahrnuje teoretické informace, které se týkají auditu účetní závěrky. Jsou zde popsána kritéria pro auditory, respektive předpisy, které auditoři musejí dodržovat. Stejně tak jsou zde popsány povinné náležitosti, které auditoři musejí splnit pro vykonávání auditorské činnosti. V neposlední řadě je poukázáno na vztah účetnictví a auditu. V praktické části je popsána činnost auditora již od prvního seznámení s obchodním závodem až po vyhotovení zprávy auditora spolu s výrokem na účetní závěrku, čili s názorem auditora na ověřenou účetní závěrku.
|
|
Vývoj mobilní aplikace pro platformu Android
Homola, Radek ; Šimek, Pavel (vedoucí práce) ; Stočes, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o procesu vývoje mobilní aplikace pro operační systém Android s výhradním použitím standardních komponent, jaké tato platforma nabízí. Teoretická část mapuje platformu samotnou, historický vývoj jejích verzí, architekturu, nástroje potřebné pro vývoj aplikací, obecnou strukturu projektu aplikace a základní, běžně používané programové i grafické komponenty. Vlastní práce poté dokumentuje vývoj funkčního prototypu aplikace s využitím poznatků teoretické části. Součástí praktické části jsou také doporučení, jak docílit responzivního grafického uživatelského rozhraní. Přílohou práce je kompletní zdrojový kód aplikace.
|
|
Histonový kód a jeho regulace během časného embryonálního vývoje prasete
Jelínková, Pavla ; Žalmanová, Tereza (vedoucí práce) ; Miriama, Miriama (oponent)
U samčího i samičího prvojádra zygoty dochází po oplození k epigenetickým změnám, od kterých se odvíjí kvalita zygoty a úspěšnost časného embryonálního vývoje savců. Mezi prvojádry zygoty je krátce po oplození patrná epigenetická asymetrie, kdy u samčího prvojádra probíhá aktivní demethylace DNA, zatímco DNA maternálního prvojádra zůstává methylováno. Navíc u samčího prvojádra dochází k procesu acetylace histonů chromatinu, zatímco genom samičího prvojádra si ponechává histony více methylované. Asymetrie prvojader a jejich epigenetický stav předvídá úspěšnost reprogramace genomu a tím úspěšnost embryonálního vývoje. Pro úspěšný vývoj embrya je tedy nezbytná správná formace obou prvojader zygoty, kterou regulují post-translační modifikace histonů utvářející tzv. histonový kód. Byla stanovena hypotéza, že tento histonový kód je regulován aktivitou NADP+-dependentních histon deacetyláz, sirtuinů.
V experimentu byly použity plně dorostlé prasečí oocyty, které byly po in vitro zrání oplozeny prasečími spermiemi. Po izolaci zygot, kultivovaných s přídavkem aktivátoru sirtuinů resveratrolu, byla provedena imunofluorescenční analýza přítomnosti acetylovaného a methylovaného histonu H3 na lyzinu K9 u prvojader zygoty. Z výsledků je u kontrolní skupiny patrná asymetrie mezi oběma prvojádry zygoty, kde samčí prvojádro vykazuje vyšší intenzitu acetylace a naproti tomu samičí prvojádro vyšší intenzitu methylovaného signálu. U všech pokusných skupin došlo po přídavku resveratrolu u samičího prvojádra k výraznému zvýšení intenzity signálu methylovaného histonu H3 na lyzinu K9 a naopak u prvojádra samčího k výraznému snížení intenzity signálu acetylovaného histonu H3 na lyzinu K9.
Sirtuiny jsou zapojeny do regulace histonového kódu v prasečí zygotě a lze se domnívat, že sehrávají také úlohu během dalšího embryonálního vývoje, což je předmětem dalšího studia.
|
|
Práce s vektorovou grafikou v .NET
Růžička, Filip ; Brožek, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzlík, Petr (oponent)
Současná verze Microsoft .NET Framework (4.6) poskytuje přístup k základní funkcionalitě grafického rozhraní GDI+ (Graphical Device Interface) pomocí více než padesáti elementů kódu (tříd, rozhraní, struktur, výčtových typů a delegátů) obsažených ve jmenném prostoru System.Drawing. Řada pokročilých funkcí je pak nabízena v dalších třech vnořených jmenných prostorech, a to Drawing2D, Imaging a Text. Tato práce demonstruje na komplexním příkladu užití vybrané množiny těchto knihovních funkcí a srovnává jejich výstup, časovou a paměťovou náročnost s vlastní parametrizovatelnou implementací odpovídajících rovinných geometrických útvarů, techniky vyhlazování hran a vyplňování uzavřených oblastí. Cílem práce je vytvoření aplikace, jednoduchého prohlížeče formátu SVG (Scalable Vector Graphics), která bude schopná v grafickém uživatelském prostředí interpretovat příkazy SVG souboru oběma výše uvedenými způsoby a pro každý z nich poskytovat informace o výpočetní složitosti, na jejichž základě lze usuzovat na vhodnost použití jednoho či druhého přístupu, tedy knihovních funkcí či funkcí uživatelsky definovaných s možností jejich další optimalizace.
|
|
Vícekriteriální rozhodování ve firemní praxi
Marek, Tomáš ; Dömeová, Ludmila (vedoucí práce) ; Vaňous, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na nalezení nejvhodnějšího přepravce produktů z výrobny v České republice do španělské pobočky. Logistický problém byl řešen metodou vícekriteriálního rozhodování. Teoretická část vychází z odborné literatury a obsahuje popis metody vícekriteriálního rozhodování. V praktické části byla představena společnost zabývající se výrobou a prodejem masážních vířivek a její požadavky
na přepravu včetně hodnotících kritérií. Pomocí zvolené metody byly určeny váhy kritérií. Z několika variant přepravců byla vybrána nejvhodnější podle zadaných kritérií.
|
|
Produkce a ošetření sadby brambor v systému ekologického zemědělství
Janochová, Veronika ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Koukolíček, Jan (oponent)
Zemědělci hospodařící v režimu ekologického zemědělství jsou podle platné legislativy povinni použít přednostně certifikovaný ekologický rozmnožovací materiál. Vzhledem k nulové nabídce těchto produktů předkládá bakalářská práce zhodnocení možností produkce sadbových brambor (Solanum tuberosum L.) v ekologickém režimu hospodaření. Nejčastějším důvodem neuznání sadby bývá její zdravotní stav, který je ovlivňován během celého procesu produkce. Hlavním problémem je v množitelských porostech výskyt virových onemocnění, která jsou nejčastěji přenášena mšicemi (Aphidoidea). Doporučením pro úspěšné množení hlíz je komplex preventivních opatření provázející celý jeho proces od rajonizace, kultivace pozemku, přípravy sadby přes vegetaci a ošetřování rostlin až po samotnou sklizeň a následné ošetření hlíz. Část práce se věnuje regulaci škodlivých činitelů pomocí bioinsekticidů, rostlinných extraktů či pěstováním brambor v polykulturách (intercroping). V praktické části je zhodnocena možnost využití obsevů z pohanky, ovsa a směsi (hořčice, svazenka, pohanka a slunečnice) jako prostředek pro snížení náletu mšic do porostů brambor. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že použitý obsev měl vliv na výskyt mšic a jeho konkrétní účinek bude daný druhem použitých rostlin v obsevu či jejich směsí.
|
host ::
