|
|
Vliv ošetřovatele na chování skotu
Janská, Jaroslava ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vlivem chování ošetřovatelů na skot a poukazuje na význam životní pohody zvířat jako vliv na ekonomiku chovu, což je pro chovatele důležité.
V první části práce seznamuje s pojmem životní pohoda zvířat (welfare), protože je tento pojem klíčový a provází tak celou práci.
Následující část je věnována změnám, kterým čelí chov skotu v posledních letech, a to hlavně díky posunu v užitkovosti a modifikaci myšlení chovatelů, ošetřovatelů a spotřebitelů. Doležal a Staněk (2015) poukazují na tzv. chovatelský komplex: 1. Plemeno (volba plemene, plemenitba), 2. Chovatel (zootechnická, ošetřovatelská a veterinární péče, pracovní podmínky a znalosti zaměstnanců), 3. Výživa (kvalitní produkce kvalitních krmiv, sestavování krmných dávek), 4. Prostředí (požadavky na kvalitu, etologii a welfare). Nelze tvrdit, že pro úspěšnost chovu je nutné mít především dokonalé plemeno (genetiku). Stejně tak je nemožné tvrdit, že rozhodujícím faktorem je výživa. I přesvědčení, že dokonalá stáj a dojírna dělá mléko, je mylné. Stejně tak jako perfektní ošetřovatelé pouze nadstandartní péčí nedokáží vytvořit nadprůměrné stádo. Na tyto aspekty se musí chovatel dívat komplexně a respektovat je.
Tímto se tato práce přesouvá k ošetřovatelům. Je zřejmé, že právě kvalita ošetřovatelů je spíše opomíjeným faktorem, a proto tato rešerše popisuje analýzu povahy ošetřovatelů a jejich přístupu k zaměstnání ve vztahu k chování dojnic a jejich produkčním ukazatelům. V práci zmiňované studie uvádí, že po navržené a aplikované intervenci stereotypního chování ošetřovatelů, zacházení s dojnicemi a přístupu k práci na farmách dochází ke zlepšení v produkci mléka. Ošetřovatelé uváděli, že dojnice jsou klidnější, je s nimi snazší manipulace a že jsou sami přesvědčeni, že pozitivní chování směrem ke zvířatům má kladný celkový vliv.
Poslední část rešerše uvádí, jak lze aplikovat zjištěné hodnoty do praxe a jak postupovat. Jednou z možností je školení zaměstnanců, které nabývá důležitosti nejen v zahraniční, ale i České Republice. Školení je zaměřené na správnost postupů při dojení a ošetřování a hygienu v chovu tak, aby byl zajištěn dobrý zdravotní stav dojnic a kvalitní a zdravotně nezávadná produkce.
|
|
|
Srovnání plodnosti a užitkovosti suffolkských ovcí v České republice s některými zahraničními chovy
Černá, Michaela ; Kracíková, Olga (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Plemeno suffolk je bezrohé anglické plemeno, které řadíme do plemen s masnou užitkovostí. Typickým znakem plemene jsou vynikající mateřské vlastnosti, dobrá mléčnost bahnic a plodnost, kratší plodné období (bahnění převážně zimní a jarní) a dobrá adaptabilita na rozdílné klimatické a chovatelské podmínky. Plemeno je charakteristické černou krycí srstí na obličejové části hlavy a spodní části končetin, vlna je krátká, bílá, polojemná.
Plemeno suffolk se vyznačuje vysokou plodností po celém produkčním období bahnic. Mezi faktory ovlivňujícími plodnost řadíme sezónu, stáří, interval mezi bahněními, tělesnou hmotnost a tělesnou kondici, výživu, genetiku, chov a tepelný stres. Ve srovnání plodnosti ovcí plemene suffolk České republiky se Slovenskem vykazujeme vyšší počet bahnic, lepší plodnost a oplodnění. Naopak Slovensko dosáhlo lepších výsledků v plodnosti na obahněnou bahnici, které bylo dosaženo i v Kanadě při porovnání s naší republikou.
U masné užitkovosti je hlavním předpokladem produkce těžkých výborně osvalených jatečných jehňat s velmi dobrou kvalitou masa. Masná užitkovost je ovlivněna hormony, výživou, pohlavím, vlivem roku bahnění, měsícem a věkem bahnic, četností vrhu na závisle proměnné. Při hodnocení masné užitkovosti u plemene suffolk v České republice a na Slovensku se hodnoty příliš neliší, přesto je v České republice dosahováno lepších výsledků u hmotnosti jehňat ve 100 dnech i u průměrného denního přírůstku. Pokud budeme hodnotit rozdíl masné užitkovosti mezi Kanadou a Českou republikou ve vybraných parametrech, jako je hmotnost jehňat při narození, hmotnost jehňat ve 100 dnech věku a průměrný denní přírůstek, jednoznačně Kanada vykazuje mnohem lepších výsledků. Hlavní příčinou je rozdílný plemenný typ.
Zvýšení plodnosti a masné užitkovosti je možno dosáhnout především zlepšením reprodukčních a produkčních ukazatelů.
|
|
|
Vliv prostředí na chování a welfare dojného skotu
Zetková, Mariana ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Chování a welfare dojnic je ovlivňováno mnoha faktory z okolí. Ať už se jedná o prostředí, ve kterém žijí či o přístup jejich ošetřovatelů. Cílem práce je popsat, jak tyto vlivy působí na jejich chování, zdraví a také produkci.
Ve stáji je důležitým faktorem mikroklima, protože skot je vzhledem k jeho obtížnému odvádění tepla náchylný k tepelnému stresu. Z hlediska ustájení je třeba zaměřit se také na podestýlku, protože nevhodná, například mokrá a znečištěná podestýlka je pro dojnice nejen nekomfortní, ale může způsobovat zdravotní potíže končetin a mléčné žlázy. Kulhání a mastitidy jsou totiž v chovech s nevhodnými podmínkami velice častým problémem.
Co se týče sociálního chování skotu, musíme brát v potaz jeho uspořádání na základě hierarchie. Tedy sestavovat vhodné skupiny dle věku, velikosti, aktuální fáze laktace, atd. Důležité je pro každou dojnici zajistit dostatek místa na krmení a odpočinek, abychom zamezili vzájemným agonistickým interakcím a tím předešli stresu či dokonce poranění zvířat.
Ačkoliv péče a přístup ošetřovatelů je často podceňován, v chovech zvířat má velký význam. Například chování dojičů ke kravám velmi ovlivňuje následný postoj krav vůči lidem. Pokud je dojič klidný a má pozitivní přístup, krávy jsou poté přístupnější a během dojení klidnější, což ovlivňuje nejen jejich celkovou pohodu, ale také zvyšuje produkci mléka.
Často rozebíraným tématem v oblasti chovu dojnic je prenatální stres. K tomu dochází především z důvodu odebrání telete od matky. Ovšem názory na to, kdy je oddělení pro matku a tele nejméně stresující se velmi liší a toto téma je stále velmi rozporuplné.
Abychom dojnicím zajistili pohodlí, musíme jim poskytnout především vhodné místo pro spánek, odpočinek, péči o tělo, krmení, atd. Což také znamená, poskytnout jim možnost, projevovat své přirozené chování a chovat se k nim jako k živým tvorům, kteří vnímají podněty z okolí.
|
|
|
Vliv prostředí na chování ovcí
Chválovská, Lucie ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo porovnání stávající technologie a systémů a zjištění odpovídajícího stájového prostředí pro chov ovcí z hlediska welfare a jejich behaviorálních potřeb a navrhnout možnosti obohacení ustájení. Bakalářská práce byla vypracována na základě literární rešerše odborné literatury a odborných článků.
V současné době se klade velký důraz na welfare zvířat, které je zastřeno legislativami na ochranu a zajištění životní pohody. Uvedené výzkumy poukazují v kladném smyslu spíše na ustájení skupinové, kde ovce měly větší aktivitu a méně spánku než ovce v kotcích individuálních. Dále je třeba brát v úvahu k zajištění pohody ovcí složení stáda, mělo by být přibližně stejného věku, hmotnosti, pohlaví a rohatosti. Negativním prostředím se jeví podlahy kluzké, které ohrožují zdraví ovcí a vedou častěji k úrazu končetin, ale také podlahy s velkými roštovými mezerami, které se ukazují jako zdraví nebezpečné. Z toho tedy vyplývá, že by podlahy měly být suché, popřípadě gumové či s podestýlkou a rošty by měly být řešeny tak, abychom se vyvarovali možnému zaklínění končetin ovcí.
Obohacení prostředí nejen v chovu hospodářských zvířat je v současné době vhodným řešením zvyšujícím kvalitu života. Z výzkumů jsou patrné pozitivní vlivy obohacení na fyziologické a behaviorální reakce ovcí, než v prostředí konvenčním. Např.: z výsledků studií vyplývá, že ovce upřednostňují při pasení rozmanitější porosty, díky kterým roste jejich motivace se pást, a tím pádem zvyšují příjem krmiva, což pozitivně souvisí s jejich produkcí.
Tato práce ukazuje, že systémy chovu, které neberou ohled na behaviorální potřeby ovcí, nemohou maximalizovat efektivnost chovu jak z hlediska užitkovosti, tak z hlediska pracovní a finanční náročnosti. Nové technologie zajišťují zvířatům komfort při stále se zvyšující užitkovosti ovcí. Volba způsobů ustájení zaměřeného na životní pohodu zvířat je důležitou podmínkou, které by měl každý chovatel věnovat maximální pozornost.
|
host ::
RSS.