|
|
Vybrané aspekty podzimního tahu ptáků a netopýrů přes horské sedlo
Koukolíková, Anna ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Horská sedla ležící v pohořích orientovaných východo-západním směrem slouží jako důležité ptačí a netopýří migrační koridory k překonávání těchto bariér a díky zvýšené koncentraci migrujících jedinců obou skupin jich lze využít ke studiu různých aspektů migrační ekologie. V rámci ČR je v tomto směru nejvýznamnější sledovanou lokalitou Červenohorské sedlo v Jeseníkách. V rámci této práce byly srovnány vybrané aspekty charakteru podzimní migrace (složení společenstva, fenologie, faktory ovl ivňující její intenzitu) ptáků a netopýrů v průběhu podzimní sezóny. Dále byla srovnána využitelnost dat pro spolehlivé určení fenologie podzimního průtahu vybraných modelových druhů ptáků na základě standardizovaného odchytu v horách ve srovnání s obsáhlým souborem údajů získaných na základě faunistických pozorování v rámci celé České republiky. Data z horských odchytů se ukázala být spolehlivějším ukazatelem načasování tahu ptáků zejména díky tomu, že naprostá většina druhů přes hory pouze urychleně protahuje, zatímco v pozorováních pocházejících z nižších poloh dochází k mísení ptáků, kteří na tahu nejsou s ptáky protahujícími a počty pozorovaných jedinců v některých případech odrážejí spíše zajímavost extrémních pozdních výskytů, kterým je obecně věnována větší pozornost, a jsou v rámci faunistických...
|
|
|
Využití environmentální DNA pro detekci vodních bezobratlých
Bílek, Marek ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Environmentální DNA (eDNA) je genetická informace uvolněna z jedince do okolí. Zejména ve vodním prostředí je množství detekovatelné DNA v mnoha případech dostačující k tomu, aby dokázalo potvrdit či vyvrátit přítomnost hledaného organismu. Metoda, jak tuto DNAve vodním prostředíodebírata dáles ní pracovat,se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky. Zejména v oblasti vodních obratlovců jsou v aktuálních výzkumech velmi dobré výsledky, které mnohdy odpovídají skutečnosti více, než je tomu při tradičních metodách odchytu. Oproti tomu výzkum na téma vodních bezobratlých pomocí detekce eDNA je upozaděn, a to zejména z důvodu, že produkce eDNA u bezobratlých obecně je mnohem nižší, než je tomu například u ryb a obojživelníků, kde největší množství eDNA je uvolněno v podobě slizu. V této práci se zaměřuji na vlastnosti eDNA ve vodním prostředí, na biotické a abiotické faktory, které ovlivňují trvanlivost detekovatelné DNA. Dále se zmiňuji o produkci DNA vodních bezobratlých,o možnostech sběrua o laboratorníchpostupechjejího zpracování, porovnávám různé přístupy vědeckých týmů v odkazovaných výzkumech a upozorňuji nanejčastější problémy.V závěrupráceporovnávámvýsledky aktuálních pracís výsledky odchytu, který až do vytvoření této metody byl víceméně jedinou možnou, i když agresivní, metodou sběru dat o...
|
|
|
Aktivita bezobratlých v zimě a ověření vybraných metod jejich odchytu v zimním období
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přežitím a aktivitou bezobratlých živočichů v průběhu zimy a metodami jejich odchytu. Rešeršní část práce nejprve představuje principy chladové odolnosti, strategie přežití zimy a aktivitu ve sněžném prostředí, dále pak odchytové metody bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na ověření vybraných metod odchytu během zimy. Výsledky shrnují rozdíly v diverzitě a kvantitě odlovených živočichů a přinášejí přehled a charakteristiky vybraných odchycených taxonů. Na základě výsledků jsou pak představeny návrhy exkurze za sněžnou faunou a praktická cvičení zaměřená na odchyt bezobratlých během zimy. KLÍČOVÁ SLOVA chladová odolnost, přežití v zimě, zimní aktivita, sněžná fauna, bezobratlí živočichové, odchytové metody, zemní pasti
|
|
|
Možnosti řešení problému populací holubů v českých městech
Trnková, Karla ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Tereza (oponent)
Práce sleduje problematiku přemnožených populací ferálních holubů (Columba livia forma Domestica) v českých městech. K tématu přistupuje na úrovni obcí, a převážně z procesního, byrokratického hlediska. U čtyř vybraných měst sleduje, jaké faktory ovlivňují výběr používaných metod regulace holubů. Velkou pozornost věnuje metodě kontrolovaných městských holubníků a zjišťuje, zda by se v České republice uplatnily. Přístup k výzkumu je kvalitativní, data jsou sebrána formou polostrukturovaných expertních interview. Analýza klade důraz na ověření informací, tedy validitu výpovědi expertů. Následně hodnotí efekt klecových odchytů, jakožto výrazně převažující formy regulace městských holubů, po stránce ekologické, ekonomické i etické. Vedle toho mapuje míru zdravotního rizika plynoucího z blízkosti ferálních holubů a vliv veřejnosti na přístup k regulaci. Cílem je upozornit na nedostatky v procesu samotného rozhodování, navrhnout alternativní možnosti a dát podnět k dalšímu výzkumu.
|
|
|
Společenstvo motýlů (Lepidoptera) lesního komplexu Loučany u Klatov
Rendlová, Veronika ; Heřman, Petr (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá zhodnocením druhového spektra tzv. velkých denních a nočních motýlů (Macrolepidoptera) na lokalitě Loučany nacházející se v šumavském předhůří. Na vytýčeném transektu a několika dalších stanovištích v rámci této lokality probíhal od dubna do listopadu 2015 monitoring motýlí fauny, zahrnující různé metody odchytů. Na základě těchto a dalších získaných dat (ze sezóny 2013 a v menší míře z 80. a 90. let 20. století) byl vyhotoven soupis veškerých zjištěných druhů zdejší motýlí fauny. Na lokalitě Loučany bylo zjištěno celkem 205 druhů motýlů náležících do 16 různých čeledí. K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří bělásek ovocný (Aporia crataegi), perleťovec prostřední (Argynnis adippe), p. fialkový (Boloria euphrosyne), batolec duhový (Apatura iris), píďalka černobílá (Thera britannica) a p. kohoutková (Perizoma affinitata). Během výzkumu byly zaznamenávány také parametry prostředí v místech odchytů a s pomocí odborné literatury vyhodnocovány biotopové preference jednotlivých druhů. Celkem 186 druhů (90,7 % zjištěného množství) vykazuje určitou vazbu na lesní stanoviště. Na podporu diverzity společenstva motýlů lokality Loučany je třeba přistoupit k takovému lesnickému managementu, který bude udržovat rozvolněný charakter porostu a podporovat mozaikovitost ploch. Klíčová slova:...
|
|
|
Oxidační stres a kondiční závislost ornamentálních signálů kvality u sociálně monogamního pěvce
Valášek, Stanislav ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
5 ABSTRAKT Kondiční ornamenty plní nenahraditelnou funkci v pohlavním výběru nemalé části pohlavně se rozmnožujících živočichů. Náročnost vytvoření a později také nošení těchto ornamentů, signalizujících stav jejich nositele, zatěžuje v nemalém měřítku mj. také metabolismus. Tato práce testuje hypotézu vzájemné závislosti kondičních ornamentů, jakožto ukazatelů kvalit jedinců, a metabolismu jakožto nejvýznamnějšího zdroje volných radikálů zodpovědných za oxidační stres. Reálná váha vlivu nákladnosti ornamentu na organismus, resp. na jeho redoxní stav, je v této práci experimentálně testována. Manipulace provedené na jednotlivých odchycených samcích modelového druhu, kterým je vlaštovka obecná (Hirundo rustica), by měly ověřit, do jaké míry navzájem korelují uvedené faktory. Analýza údajů získaných během odchytů uskutečněných v průběhu hnízdních období v letech 2012 a 2013 nevykazuje významné trendy mezi sledovanými proměnnými. Tento fakt potvrzují minimální rozdíly a také nejednotná variabilita hladin měřených antioxidantů - oxidoreduktáz, superoxid-dismutázy a glutathion peroxidázy. Minimální vliv manipulací s jedním z kondičních ornamentů, přítomných u modelového druhu na hladiny enzymů, podporuje hypotézu kondičních ornamentů jako signálů kvality jedinců. Vzhledem k době sběru dat je však vhodné uvést...
|
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Vliv hnízdní fidelity na reprodukční úspěšnost potápivých kachen
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Hníznídní fidelita a její vliv na reprodukční úspěšnost u dvou druhů potápivých kachen - poláka velkého (Aythya ferina) a poláka chocholačky (Aythya fuligula) byla sledována v oblasti Třeboňska a okolí pomocí značení a odchytu samic, vyhledávání a kontrol hnízd, a sledování značených jedinců a následně i mláďat uvedených druhů. U obou sledovaných druhů se hodnota fidelity (apparent survival) pohybovala okolo 65 %. Při hodnocení ovlivňujících faktorů vyšel jako statisticky signifikantní vliv předchozí reprodukční úspěšnosti, a to ve fázi vodění mláďat. Dále jsme porovnávali jednotlivé reprodukční parametry a celkovou reprodukční úspěšnost v jednotlivých letech, kde se jako statisticky signifikantní prokázal pouze vztah mezi načasováním hnízdění v prvním a v jakémkoliv následujícím roce u poláka chocholačky. Při porovnání reprodukčních úspěchů vztažených na vylíhnutí či nevylíhnutí snůšky a vodění či nevodění mláďat nedošlo ani u jednoho druhu k signifikantnímu posunu. Úspěšné samice tak nezopakovaly či ještě nevylepšily svůj reprodukční úspěch v následujících letech, což mohlo mít za následek jejich následnou nižší míru fidelity. Následně pak dochází ke dispersi i ke snížení reprodukční úspěšnosti samic, což se projeví nejen na celkovém populačním poklesu sledovaných druhů. Klíčová slova: hnízdní...
|
|
|
Referenční vokalizace papouška žako kongo (Psittacus erithacus)
Brojerová, Jana ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Policht, Richard (oponent)
Schopnost referenční komunikace byla dříve považována za výhradně lidskou vlastnost, avšak s množícími se výzkumy zabývající se komunikačními schopnostmi zvířat v souvislosti s evolucí lidské řeči, začalo přibývat důkazů, že se tato schopnost vyskytuje i u mnoha druhů zvířat. Ačkoli je známo mnohé o mimetických schopnostech a o schopnosti používání lidských slov referenčním způsobem u domestikovaných papoušků žako (Psittacus erithacus), o prvcích referenciality v jejich přirozené vokalizaci víme velmi málo. Cílem této práce bylo zjistit, zda v jakém z kontextů se funkčně referenční vokalizace vyskytuje u tohoto druhu ptáků. Její přítomnost či absenci jsme zjišťovali pomocí experimentu, ve kterém jsme čtyři papoušky žako Kongo z odchytu, v majetku FHS UK v Praze, vystavovali podnětům, které u jiných druhů zvířat funkčně referenční vokalizaci vyvolávají: predátorům a preferovanému typu potravy. Chování a vokalizace testovaného ptáka jsme analyzovali pomocí analytických softwarů Interact, resp. Soundforge 0.8. Ze získaných výsledků vyplynulo, že přesto, že ptáci reagovali na experimentální podněty adekvátně (tj. "predátoři" u nich vyvolali vyšší míru strachu apod.), vokalizace se vyskytovala především v dopoledních hodinách, což koresponduje s ranními zpěvy typickými pro papoušky, a vystavení...
|
|
|
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny.
Darebná, Petra ; Man, Petr (vedoucí práce) ; Stráňava, Martin (oponent)
Využití kyselých proteáz z láčkovek pro účely vodík/deuteriové výměny Petra Darebná (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) Láčkovky (Nepenthes), vyskytující se převážně na Borneu a Sumatře, jsou jedny z mála masožravých rostlin produkujících si své vlastní proteolytické enzymy (nepenthesin I a nepenthesin II), zajišťující rostlině náhradní zdroj dusíku a dalších živin v případě růstu na půdách tyto živiny postrádajících. Tyto aspartátové proteázy jsou schopné proteolýzy při nízkém pH, které je ustaveno v trávicí láčkové tekutině po odchytu hmyzu a ve spolupráci s dalšími proteiny se účastní digesce kořisti. Předkládaná práce se zabývá zpracováním trávicí tekutiny, izolované z láček masožravých rostlin rodu Nepenthes a jejím možným použitím jako nástroje při studiu proteinů pomocí vodík/deuteriové výměny. Izoláty trávicích tekutin byly očištěny od hrubých nečistot centrifugací, aktivovány okyselením a ultrafiltračně koncentrovány. U získaných preparátů byl sledován obsah proteinů, jejich proteinový profil a byla u nich enzymatickou esejí stanovena aktivita kyselých proteáz. Následně byly u preparátů na modelových proteinech pomocí hmotnostní spektrometrie s kapalinovou chromatografií studovány preference štěpení za podmínek vhodných pro experimenty...
|
host ::
RSS.