|
|
Malware a komparace antivirových produktů
Hamouzová, Aneta ; Luc, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice možného nebezpečí v internetovém prostředí, konkrétně škodlivému software. Jedná se o různé počítačové viry, červi a trojské koně, které komplexně nazýváme malware. Toto nebezpečí je nutné pozorně sledovat, protože jeho vývoj jde neustále kupředu a každý by měl být s tímto tématem seznámen. Teoretická část práce zahrnuje charakteristiku malwaru - objasnění pojmu a definici. Následující částí je historie, která je popisována od prvotních myšlenek, prvního škodlivého kódu v 70. letech a dalších známých programů. Ta je vedena až do současnosti, kde je převážně soustředěno na dnešní cíle a směr vývoje dalšího malwaru. Navazující část zahrnuje rozdělení malwaru na základní, ostatní speciální druhy a další podobné související formy. Na konci praktické části jsou popisovány preventivní a ochranná opatření, také jak odhalit, a co dělat v případě nákazy počítače. Na tento poslední úsek navazuje praktická část, v níž je analyzována dostupná antivirová ochrana na českém a světovém trhu. Na základě této analýzy je vypracována komparace vybraných bezplatných antivirových programů. Ty jsou porovnávány dle stanovených kritérií jako jsou webové stránky, instalace, použití, uživatelská nastavení, vzhled a odhalování škodlivých kódů. Cílem je stanovit ten nejbezpečnější a uživatelsky nejkomfortnější. Výsledek slouží pro běžné uživatele jako případná opora při výběru antiviru do vlastního počítače.
|
|
|
Znalosti žáků středních škol v oblasti vybraných zoonóz
Svobodová, Barbora ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků středních škol o zoonózách. Zoonózy jsou nemoci přenášené ze zvířete na člověka. Jsou jedním z aktuálních témat v současné biologii. Cílem diplomové práce je nejprve teoretické vymezení problematiky. K testování znalostí byly vybrány tyto čtyři nemoci: toxoplazmóza, lymeská borelióza, vzteklina a Creuzfeldt-Jakobova choroba. U nich je podrobně uveden ucelený soubor informací a to především v oblasti přenosu, šíření patogenu, průběhu onemocnění, léčby a prevence. Výzkumná část zjišťuje rozsah znalostí o vybraných zoonózách u žáků středních škol. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního výzkumu, kterou byl didaktický test. Na základě vyhodnocených výsledků lze říci, že znalosti žáků na zkoumaných školách jsou v oblasti vybraných zoonóz poměrně uspokojivé.
|
|
|
Herpetické viry ryb
Čečetka, Petr ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Herpetické viry napadající ryby jsou jedním z nejrozšířenějších virových patogenů ohrožující současné rybí populace jak ve volné přírodě tak i ty chované. Je jich celá škála od málo nebezpečných po vysoce rizikové, které se nekontrolovatelně rozšířily a způsobily velké ztráty v komerčních chovech a ohrožení volně žijících populací. U většiny z nich můžeme sledovat zvýšenou citlivost na teplotu a stresové faktory, které jsou nejčastěji důvodem opakovaného vypuknutí nákazy. Mezi nejlépe popsané rybí herpesviry patří ty, které napadají sladkovodní ryby. V současné době jsou objevovány další a další herpetické viry, které převážně napadají mořské ryby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nonclassical noncovalent interactions in proteins and their importance for design of novel specific viral enzyme inhibitors
Kříž, Kristian ; Lepšík, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent) ; Kabeláč, Martin (oponent)
Nekovalentní interakce jsou zásadní pro fungování biologických systémů. Uplatňují se například při párování bazí DNA nebo při sbalování proteinů. Kromě klasických nekovalentních interakcí jako je např. vodíková vazba jsou v poslední době objevovány i nekovalentní interakce neklasické. Příklad takové interakce může být halogenová vazba, patřící mezi σ-dírové interakce, jejíž znalost se již používá pro optimalizaci a návrh medicínských přípravků. Otázka, kterou se zabývá tato práce, je, zdali také chalkogenová vazba, rovněž σ-dírová interakce, hraje roli při vazbě existujících virových inhibitorů. Dále je také předmětem zájmu, jestli je možné nebo do jaké míry lze tyto existující chalkogenové vazby vylepšit, tj. zvýšit afinitu k virovým proteinům, které váží. Několik komplexů proteinů s ligandy s geometrickým uspořádáním vhodným pro chalkogenovou vazbu bylo nalezeno v PDB (Protein Data Bank) databázi. Pomocí kvantově chemických výpočtů byla zjištěna pro modelové systémy odvozených z těchto krystalových struktur jejich interakční energie a závislost interakční energie na geometrii. Dále jsme sérií substitucí optimalizovali tyto modelové systémy směrem k silnější chalkogenové vazbě. Na základě těchto výsledků považujeme chalkogenovou vazbu za nadějnou neklasickou nekovalentní interakci, která by se...
|
|
|
Acetylace mikrotubulů a jeji role ve virové infekci
Mariničová, Zuzana ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Recentní poznatky o posttranslačních modifikacích nás nutí uvažovat o mikrotubulech jako o důležitém aspektu regulace buněčných funkcí a signalizace. Nejinak je tomu u té nejprozkoumanější, acetylace α- tubulinu na lysinu 40. Desítky let jsou acetylované mikrotubuly považovány za stabilní, nicméně teprve nedávno byly identifikovány konkrétní tubulin acetyltransferázy a deacetylázy. I když byla popsána důležitá role acetylace při neurodegenerativních onemocněních nebo rakovině, stále si nejsme jisti významem acetylace, jelikož její roli v patogenezi protiřečí výsledky prezentující téměř normální fenotyp mutantů v některém z enzymů acetylace. Acetylace byla také studována v souvislosti s virovou infekcí. Z dostupných poznatků vyplývá, že viry modulují signální dráhy, jejichž součástí jsou i enzymy modulující acetylaci. Po vstupu viru do buňky totiž často dochází ke zvýšení acetylace, její zabránění většinou vede k znemožnění vstupu viru do buňky. Z tohoto důvodu je potřeba se acetylací mikrotubulů a její regulací dále zabývat, bližší pochopení těchto procesů nám umožní vyvinout nová terapeutika nejen proti virové infekci, ale i dalším onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv fosforylace na jaderný import virových proteinů a komplexů
Pokorná, Karolína ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Roučová, Kristina (oponent)
Replikace celé řady virů probíhá v jádře hostitelské buňky. Tyto viry objevily způsob jak překonat překážku v podobě jaderného obalu a často doslova přimět buňku, aby zajistila jaderný import jejich proteinů a genomu. Pro mnoho virových proteinů je důležité, aby byl jejich transport do jádra přesně načasován. Díky tomu je zajištěn ideální průběh replikace viru, případně je umožněno, aby protein během životního cyklu viru plnil různé funkce v závislosti na své lokalizaci. Jedním ze způsobů regulace jaderného importu virových proteinu je jejich fosforylace. Fosforylace může jaderný import virových proteinů a komplexů kontrolovat různými způsoby. Například může ovlivnit afinitu virového proteinu k importinům nebo jiným buněčným proteinům, nebo také vyvolat změnu konformace proteinu, která vede k vystavení lokalizační sekvence.
|
|
|
The Influence of Cyber Terrorism Threat on the American Security Policy
Rezek, Tomáš ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Mareš, Miroslav (oponent) ; Cabada, Ladislav (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
(Czech) Cílem této dizertační práce je odpovědět na otázku, zda americkou bezpečnostní politiku ovlivňuje hrozba kybernetického terorismu. Práce je rozdělena logicky návazných kapitol, jejichž závěry formulují konečnou odpověď. Kybernetický prostor je popsán v první části, která se věnuje především jeho významu a komplexnosti. Následující kapitola srovnává několik definicí terorismu. Výsledky analýzy dokazují, že kybernetický terorismus spadá pod obecnou definici terorismu. Další kapitola statisticky analyzuje dostupná data o počtu teroristických skupin a teroristických útoků. Závěry empiricky potvrzují, že terorismus představuje i nadále skutečnou hrozbou pro americkou bezpečnost. Jedním z důvodů je i neklesající počet teroristických skupin. Navzdory tomu, že počet teroristických útoků ve Spojených státech klesl, na globální úrovní došlo k nárůstu teroristických akcí proti americkým cílům. Statistická analýza rovněž dokazuje, že úspěšnost teroristických útoků nelze považovat za časovou řadu, a tudíž je nutné vždy analyzovat pravděpodobnost úspěchu konkrétního útoku. Navazující kapitola zkoumá možnosti teroristů získat přístup ke zbraním hromadného ničení v porovnání s možnostmi, které představují kybernetické útoky. Případové studie v další kapitole dokazují, že kybernetické útoky mohou být v...
|
|
| |
|
|
Nové diagnostické a terapeutické aspekty zánětlivé kardiomyopatie
Kuchynka, Petr ; Šimek, Stanislav (vedoucí práce) ; Krejčí, Jan (oponent) ; Gregor, Pavel (oponent)
Úvod: Zánětlivá kardiomyopatie (ZKMP) patří mezi nefamiliární formy dilatační kardiomyopatie (DKMP) a endomyokardiální biopsie (EMB) je stěžejní pro její diagnostiku. Cíle: Zjistit u nemocných s DKMP nejasné etiologie prevalenci ZKMP, zhodnotit význam sérologického vyšetření protilátek proti kardiotropním infekčním agens a posoudit efekt cílené léčby vedené výsledky EMB. Metodika: EMB byla provedena u 56 jedinců průměrného věku 52±10 let s DKMP nejasné etiologie a ejekční frakcí (EF) levé komory (LK) < 40% s anamnézou srdečního selhání kratší než 1 rok. Vzorky EMB byly analyzovány imunohistochemicky, metodou polymerázové řetězové reakce (PCR) a elektronovou mikroskopií. Výsledky: Imunohistochemické vyšetření prokázalo zánětlivé postižení myokardu u 26 jedinců (46%), PCR metodou byl genom mikrobiálního agens zjištěn u 32 jedinců (57%). Elektronová mikroskopie prokázala přítomnost částic mikrobiálních agens u 41 jedinců (73%). Sérologickým vyšetřením krve jsme nezjistili pozitivitu IgM protilátek proti žádnému z vyšetřovaných mikrobiálních agens. Cílená léčba antibiotiky u nemocných s průkazem genomu Borrelia burgdorferi v EMB vedla k zmenšení rozměrů LK, zlepšení EF LK a zmírnění symptomatologie srdečního selhání. Závěr: ZKMP je častou příčinou DKMP nejasné etiologie. Cílená léčba antibiotiky vede u...
|
|
|
Jak jsou žáci středních škol vzdělaní v oboru biologie virů
Solarová, Pavlína ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Biologie virů je obor, kterému se ve výuce věnují 2-3 vyučovací hodiny. Během těchto hodin žáci musí vstřebat informace nejen o stavbě a funkci viru, ale i rozmnožování tohoto mikroorganismu, několikero zástupců a v neposlední řadě také onemocnění, která způsobují, jaká existuje prevence a léčba těchto onemocnění. Studenti si pamatují, k čemu slouží vakcína, koho virus napadá, jak se mohou nakazit nebo co je to imunitní systém. To, co studentům dělá problém, jsou otázky typu: které z onemocnění není virové, z čeho se skládá virová částice nebo co je infekční onemocnění. V RVP G je učivo určeno jen velmi nekonkrétně. Učitel má tedy jistou volnost při tvorbě ŠVP a svých příprav. K dalšímu zpřesnění toho, co by měl student znát k maturitě, slouží katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky, v tomto případě z biologie, který obsahuje rozepsané výstupy učiva ze všech biologických oborů.
|
host ::
RSS.