|
|
Turecko a strategické zájmy EU - analýza migrační krize
Krejčová, Romana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou komplikované již přes padesát let, kdy byla uzavřena asociační dohoda Turecka s EHS. V roce 2011 vypukla v Sýrii občanská válka a Turecko se od té doby potýká s nárůstem migrantů. V roce 2015 zasáhla migrační krize také EU. Bylo proto nutné, aby EU začala s Tureckem spolupracovat na řešení migrační krize. Tato diplomová práce se zabývá komunikací a vyjednáváním mezi EU a Tureckem o společném postupu při řešení migrační krize. Jako teoretický rámec byla zvolena teorie komunikace Karla Deutsche, je především použit koncept zpětné vazby, který můžeme pozorovat během vyjednávání o Akčním plánu mezi EU a Tureckem a dohodě mezi EU a Tureckem. Pro pochopení kontextu je nejprve vysvětlena historie vztahů EU a Turecka, která začíná v roce 1959, kdy Turecko požádalo o přidružení k EHS. Vztahy mezi EU a Tureckem jsou ovlivněny špatnými vztahy s některými členskými zeměmi EU. Vztahu mezi EU a Tureckem v současné sobě nepřispívají čistky a porušování lidských práv a principu právního státu, které následovaly po nepovedeném pokusu o vojenský převrat v roce 2016. V rámci jednání o spolupráci mělo silnější pozici Turecko. Turecko této situace využilo a podařilo se oživit některé politické procesy, jako vízovou liberalizaci a znovuobnovení přístupových rozhovorů Turecka do EU....
|
|
|
Impact of the immigration crisis on the European public debate - Europeanization of the national public spheres in Austria and Germany
Mekýšová, Kamila ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nedávné imigrační krize na europeanizaci národních veřejných sfér a dopady tohoto procesu na demokratický deficit Evropské Unie (EU). Hlavním cílem této práce bylo určit, zda existuje tendence k europeanizaci veřejných sfér ve dvou vybraných členských státech EU (Rakousku a Německu), a pokud ano, prozkoumat podobu a specifické vlastnosti tohoto procesu. Kromě europeanizace veřejné sféry se tato práce zabývá také europeanizací kolektivní národní identity, která je považována za esenciální součást procesu europeanizace národních veřejných sfér. Výzkum probíhal formou kvalitativní obsahové analýzy dvou vybraných titulů seriózních novin z každého ze zkoumaných států (celkem tedy čtyř titulů). Studované byly komentáře, které se věnovaly tématu migrační krize v průběhu jednoho roku (březen 2015 až duben 2016). Z této analýzy vyplývá, že v obou zkoumaných zemích existuje trend k europeanizaci národní veřejné sféry v rámci této konkrétní debaty.
|
|
| |
|
|
Téma uprchlictví v denících Mladá fronta Dnes a v Hospodářských novinách
ANDĚL, Marek
Nejvýznačnější mediální událostí roku 2015 v českých médiích byla migrační krize, alespoň počtem četnosti příspěvků. Téma bude představeno pohledem konceptu rámování. Příspěvek se pokusí popsat fenomén získávání podílu na mediálním trhu prezentací uprchlické krize jako mediálního spektáklu. Ve své bakalářské práci se autor pokusí analyzovat téma "uprchlická krize" v tištěné verzi deníku Mladá fronta Dnes a v Hospodářských novinách. Autor se pokusí srovnat, jakým způsobem z hlediska četnosti oba deníky informovaly o uprchlické krizi v roce 2015. Autor bude aplikovat koncept rámování právě na tyto zvolené deníky. Přesně určí a vysvětlí jím zvolené sledované období v denících a popíše zvolené metody, tedy zejména zmíněný koncept rámování.
|
|
|
Expertní kapacity vybraných politických stran v České republice v oblasti migrační politiky
Balšánek, Aleš ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se věnuje expertním kapacitám vybraných politických stran v České republice v oblasti migrační politiky v kontextu volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Migrační politika nebyla v historii České republiky patrně nikdy tak diskutovaným tématem jako je tomu za poslední řekněme dva až tři roky v souvislosti s tzv. " migrační krizí" a přístup k migraci nikdy nebyl v programech politických stran voliči i médii sledován v takové míře, jako je tomu dnes. V této práci se zaměřuji na to, jaké mají politické strany v České republice odborné či expertní zázemí ve svých komisích nebo sekcích, které mají ve své agendě na starosti právě onu migrační politiku a také zpracovávaly stanoviska sloužící jako podklad pro programové body v roce 2017. Výzkum se zaměřuje na SPD, KSČM a Stranu zelených. V diplomové práci chci porovnat analytickou kapacitu dotčených jednotlivých komisí u zmíněných politických stran, chci zjistit jak tyto komise či sekce fungují, jaký typ expertů v nich působí a jak jsou místa v komisích obsazována. Dále budu zkoumat nastavení přenosu expertízy z odborných komisí do volebního programu dané politické strany či hnutí konkrétně pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 a to na...
|
|
|
A Tale of Two Europes. How the refugee crisis reopened the dichotomies of "East" vs. "West".
Wielander, Anna ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Spor o tom, jak správně zacházet s takzvanou uprchlickou krizí v Evropě vedl k tomu, ze se vztahy mezi Evropskou únií a Višegrádskou skupinou změnily. Politický spor se vyhrotil poté, co byl návrh o zřízení systému kvót pro přerozdělování uprchlíků V4 odmítnut. Koalice, která se skládá z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, poprvé vyjádřila svůj postoj ohledně migrace v září 2015 a následně stále častěji. Na základě těchto vyjádření se dají shrnout následující požadavky: (1) Chránit vnější hranice Evropské únie a zdůrazňovat význam plnění povinností Evropské únie; (2) Účelně řešit hlavní příčiny migrační vlny, které by pomohlo snížit počet migrantů; (3) Odmítnout německou migrační politiku "otevřených dveří". I když většina států Evropské únie zastává stejný názor, V4 byla na počátku sporu vnímána jako koalice, která se proslavila svou taktikou kladení překážek. Kvůli nesouhlasu s tímto postojem vznikla nová vlna spekulací o vzrůstajícím rozštěpení mezi "starou" a "novou" Evropou a i o možném posunutí hranic směrem na východ. Mnozí politici i veřejné mínění v Západní Evropě neustále vyčítali Višegrádským zemím nedostatek solidarity a chybějící spolupráci při řešení uprchlické krize. I když Východní Evropa prošla od roku 1989 několika změnami, Višegrádská skupina vznikla jako klasické...
|
|
|
Vplyv migračnej krízy na regionálny rozvoj a turizmus v Grécku
Fialka, Peter
Bakalářská práce je zaměřená na dopady migrační krize, která se odehrává v Řecku, konkrétně na ostrovech nacházejících se v Egejském moři. Turismus, který představuje důležitou součást řeckého hospodářství, se jeví být ovlivněný krizí. Jedním z nejvíce zasažených regionů je region na úrovni NUTS II nazývaný Jižný Egeis, který je značně závislý na zahraničním turismu.
|
|
|
Level of food security of syrian refugees in Tukey
Dobiášová, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá navrhnutím změny politiky mezinárodních subjektů při zajišťování potravinové bezpečnosti. K dosažení cíle je použita analýza současné úrovně potravinové bezpečnosti syrských uprchlíků v Turecku od roku 2011, kdy začal ozbrojený konflikt v Sýrii. Práce je rozdělena na tři části. Teoretická část se zabývá migrací, právní definicí uprchlíka a demografickými procesy, analyzuje také metodu food consumption score na pozadí teorie nutričního přijmu. Druhá část se zabývá analýzou migračních vln na území Turecka, zahrnuje také demografickou situaci, míru potravinové bezpečnosti, roli působících organizací a finanční řízení. Závěrem jsou navrhnuta doporučení, jak je možné zajistit dostatečnou potravinovou bezpečnost a zlepšit situaci.
|
|
|
Komparace názorů na minority v Hodoníně a přilehlých obcích
Buštík, Tomáš
Abstrakt BUŠTÍK, Tomáš. Komparace názorů na minority v Hodoníně a přilehlých obcích. Tato bakalářské práce je zaměřena na problematiku národnostních menšin. Konkrétně se zabývá komparací názorů na nejvýznamnější menšiny České republiky mezi občany měs-ta Hodonín a přilehlých obcí. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy, které se daná tematice týkají, s historickým vývojem migrace na území České republiky a přibližuje nejvýznamnější menšiny v rámci České republiky. Praktická část je již zaměře-na na samotnou prezentaci výsledků, získaných z dotazníkového šetření.
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
host ::
RSS.