|
|
Knihovna Národního muzea v 1. polovině 20. století očima Josefa Volfa
Kalousková, Kristýna ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Deníky Josefa Volfa jsou zatím nezpracovaný a nevyžitý pramen, pro zkoumání života vědeckých a kulturních elit v období první československé republiky, pro odhalení způsobu fungování Knihovny Národního muzea a v neposlední řadě pro seznámení se s osobností jejího ředitele. Autor zaznamenává události všedního pracovního dne, každodenní problémy, své vztahy s kolegy a přitom pečlivě eviduje také svou publikační činnost. Práce se věnuje dvěma posledním dílům mapujícím Volfům život těsně před jeho smrtí. Z řádek se dozvídáme o významných osobnostech veřejného života i o dnes již neznámých regionálních knihovnících, archivářích nebo badatelích. Cílem je odhalení co největšího počtu těchto jmen a událostí zde zmíněných. Snahou je pak rekonstrukce chodu jedné kulturní instituce v tehdejším Československu.
|
|
|
Utopie v Denících Kryštofa Kolumba
Legátová, Iveta ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
RESUMÉ: Utopie v Denících Kryštofa Kolumba Prvotní seznámení s kontextem doby přibližuje 15. století v e Španělsku a složitou cestu Kryštofa Kolumba. První kapitola popisuje jeho hlavní životní moment y, spolu s renesančním přerodem m yšlení. Druhá kapitola se zab ývá vznikem hispanoamerické literatury na základě Kolumbova lodního deníku a jeho zpráv. Anal ýzou obsahové a formální stránk y díla potvrdíme Kolumbův v ýznamn ý podíl na tvorbě slovní zásob y, ale též upřesníme v ýznam y, které přinesl idealistick ý popis krajin y a Indiánů. O důležitosti náboženství svědčí Kolumbova korespondence, ale zejména st yl, který udržuje Krále v naději. Hlavní část je věnovaná utopii, jejímu et ymologickému v ýznamu, definici, ale především jako literárnímu žánru. Je představen literární i m yšlenkov ý fenomén: Utopie Amerik y. Přesvědčujeme se reaktualizaci mýtu, vracíme se k samému Počátku. Dozvíme se rozdíl y mezi utopií a m ýtem a potvrdíme, že jedno od druhého lze stěží oddělit. Víra, naděje a návrat k biblickému ráji jsou přenesen y na společné izolované místo a čas, literatura v tomto případě hraje roli tvořivé síl y, která umocňuje a šíří t yto naděje. Mezitím se zastavíme u archaick ých společností, kde opakováním archet ypů nab ývá konání účinnosti, a tak se zrodí ex emplární úkon a zruší profánní čas. Úvah y...
|
|
| |
|
|
Svět Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz optikou jeho deníků
Tůmová, Ludmila ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce se stala snaha představit osobnost Kryštofa Popela mladšího z Lobkowicz (1549−1609) na základě jeho deníků, které se nám dochovaly z let 1602−1604. Edice těchto deníků celou práci doplňuje. Témata jednotlivých kapitol přirozeně vycházejí právě z obsahu tohoto pramene - věnují se tedy Lobkowiczovu soukromému i veřejnému životu a rovněž jeho mecenátu. Předkládaný text čtenáři zároveň umožňuje náhlednout do každodenního života šlechty odehrávajícícho se v pražských palácích na počátku sedmnáctého století.
|
|
| |
|
|
Deníky Jakuba Demla z let 1912-1914
Paskudová, Monika ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se zabývá představením a charakterizováním Demlových deníků Rosnička, Domů a Pro budoucí poutníky a poutnice z let 1912-1914. Dále se pokouší stanovit místo Demlova deníku jako rovnomocné součásti jeho ústředních děl, která v té době vznikla (Hrad smrti, Tanec smrti, Moji přátelé a Miriam), a osvětlit genezi deníků za pomoci prvního deníku K Březinovi a souboru korespondence Do lepších dob.
|
|
|
Reprezentace šoa: dětská literatura a literatura o dětech
Vlasáková, Šárka ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je srovnání různých forem vyprávění o holocaustu očima dítěte. Prosté dětské vyprávění má na čtenáře mnohem větší dopad než vyprávění dospělých obohacené o metafory a přívlastky. Dětský pohled tak rozšiřuje etický rozměr vyprávění o holocaustu. Projevy dětského vypravěče budeme zkoumat na třech denících (Deník Davida Sierakowiaka, Deník Mary Bergové a Krásné dny mého mládí od Any Novacové), jednom fiktivním deníku (Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. od Arnošta Lustiga) a na jedné novele (Židovská válka od Henryka Grynberga). Dětští vypravěči holocaustu jsou charakterističtí svojí psychickou vyspělostí, která bývá v příkrém kontrastu k jejich oficiálnímu věku. Zároveň se u nich v dospívajícím věku projevuje dětinskost způsobená právě přetrženým a nedožitým dětstvím. V jednotlivých dílech budeme sledovat proměny vypravěče a jeho zobrazování prostoru (ghetto, koncentrační tábor, úkryt) a postav (rodina, přátelé, nacisti). Zaměříme se také na výrazné motivy, které jednotlivá díla prostupují (např. hlad, vina, komika, ráj, hra).
|
|
| |
|
|
Hajaši Fumiko a její román Ukigumo
Ticová, Lenka ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
Cílem této práce je analyzovat jedno z nejvýznamnějších děl moderní japonské spisovatelky Hajaši Fumiko a zařadit toto dílo do kontextu moderní japonské literatury a také sledovat vývoj stylu autorky v čase. Toto dílo je nutné posuzovat s přihlédnutím k jejímu životu, protože autorka do značné míry čerpala ze svých životních zkušeností.
|
|
|
Etnografika v Zápiscích Marie Červinkové-Riegrové
Svobodová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Studie se zabývá analýzou vnímání a popisu etnografik Marií Červinkovou-Riegrovou tak, jak se odrážejí v jejích Zápiscích. Tento základní pramen je doplněn o další prameny, především o Pamětní knihu Malče a rodinnou korespondenci. První část studie je věnována životopisu Marie Červinkové-Riegrové, který je nutným rámcem pro zkoumání jejího vztahu k etnografickým tématům. V další části jsou analyzovány Zápisky a možnost jejich využití pro etnografii. Následující kapitola se věnuje pojetí vlastenectví tak, jak je autorka Zápisků chápala. Vlastenectví je zde představeno jako jedno z východisek jejího zájmu o etnografika. Další kapitola se věnuje konkrétním projevům lidové kultury, lidovým zvykům apod. a jejich reflexi Marií Červinkovou-Riegrovou. Hlavní důraz Marie kladla na deskripci kroje. Následuje část týkající se náboženských poutí a posvátných míst. Poslední kapitola analyzuje konkrétní lidové zvyky a tradice dodržované v Riegrově rodině a na statku na Malči.
|
host ::
RSS.