|
| |
|
|
Psychosociální kontext péče o člověka s demencí v rodině
Götzingerová, Aneta ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou zajištění péče o osoby s demencí v domácím prostředí. Tato práce by mohla zároveň poskytnout užitečné rady pečujícím v oblasti domácí péče, ukázat možnosti komunikace s člověkem s demencí a poradit, jak se vyhnout nepříjemným situacím. Dále se práce snaží sepsat možnosti maximálního komfortu a celkové pohody osob trpících touto degenerativní chorobou. Důležitý je i komfort pečujícího, na kterého jsem se také zaměřila. Načerpané poznatky vedou k hlubšímu pochopení způsobu života jak pečujícího, tak klienta s demencí. Závěr teoretické části mapuje témata, jako je syndrom vyhoření nebo aktivizace, a nabízí možnosti, kde hledat užitečné rady. V empirické části zkoumám, s kým nejčastěji osoba s demencí bydlí a jestli pečující pozoruje změny chování.
|
|
|
Měření vrstvy nervových vláken sítnice u pacientů s Alzheimerovou chorobou
Kasl, Zdeněk ; Jirásková, Naďa (vedoucí práce) ; Pašta, Jiří (oponent) ; Skorkovská, Šárka (oponent)
Souhrn Alzheimerova choroba (ACH) je nejčastější příčinou syndromu demence a mírné kognitivní poruchy (MCI). Nejspolehlivěji je možné diagn ózu ACH zachytit pomocí takzvaných biomarkerů průkazem změny metabolismu mozku pozitronovou emisní tomografií (PET), změnami v mozkomíšním moku nebo struktury mozku magnetickou rezonancí (MRI). Tyto metody jsou finančně nákladné, organizačně a časově náročné a pro pacienta často zatěžující. Z těchto důvodů se hledají alternativní přístupy vhodné pro časnou diagnostiku ACH. Jednou z možností může být zhodnocení tloušťky vrstvy nervových vláken sítnice (RNFL), která je dobře přístupná vyšetření přes optický aparát oka. Cílem naší práce je prezentovat základy současných znalostí o Alzheimerově chorobě se zaměřením na souvislosti ACH s očním nálezem. V další části práce pak představit měření vrstvy nervových vláken sítnice pomocí optické koherenční tomografie (OCT) jako potenciální diagnostickou metodu při screeningu pacientů s ACH a prezentovat výsledky naměřené na našem souboru. Soubor obsahoval 24 pacientů s ACH, respektive 48 změřených očí a 10 pacientů s mírným kognitivním deficitem, respektive 19 změřených očí. Do kontrolního souboru bylo zařazeno 26 osob, respektive 51 změřených očí. Všichni pacienti podstoupili komplexní oční vyšetření včetně vyšetření sítnice v...
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pracovníků v zařízeních pro seniory
Šebková, Štěpánka ; Nováková, Ivana (vedoucí práce) ; Cintlová, Jitka (oponent)
1 Anotace Diplomová práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření a supervize, jakožto formy jeho prevence. Téma je zaměřeno na pracovníky, kteří se věnují seniorům trpících demencí v zařízeních denního stacionáře. Práce je dělena na dvě části. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů týkajících se syndromu vyhoření, demence, denního stacionáře a supervize. Výsledky praktické části vychází z výzkumných metod, konkrétně vlastního dotazníku, a již vypracovaného dotazníku Ch. Maslachové a Ayali Pinesové "Tedium Measure". Diplomovou práci jsem dále rozšířila o rozhovor s vybraným odborníkem. Formou otevřených otázek se dotýkám oblasti supervize a syndromu vyhoření z praktického pohledu a zkušeností. Základním cílem práce je přispět k prevenci syndromu vyhoření, a také zmapovat, zda je supervize v zařízeních denního stacionáře využívána a přispívá k předcházení syndromu vyhoření.
|
|
| |
|
|
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
|
|
|
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů
Sýkorová, Magda ; Čábelková, Veronika (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů Bakalářská práce se zabývá hodnocením kognitivních funkcí u seniorů pomocí baterie LOTCA-G (Loewenstein Occupational Therapy Cognitive Assessment for Geriatric Population, geriatrická verze Loewensteinského ergoterapeutického hodnocení kognitivních funkcí). Teoretická část se věnuje základním informacím o stárnutí člověka a o vlivu stárnutí na lidský organismus se zaměřením na kognitivní funkce. Dále se věnuje poruchám kognitivních funkcí a základním metodám, které se v České republice k hodnocení kognitivních funkcí běžně používají. Teoretická část popisuje také baterii LOTCA a její varianty, porovnává základní verzi testu LOTCA s geriatrickou variantou LOTCA-G. Praktická část obsahuje kazuistiky tří klientů Domova Sue Ryder, které zahrnují hodnocení kognitivních funkcí klientů pomocí baterie LOTCA-G, návrh a realizaci terapie a porovnání vstupního testování s retestem.
|
|
|
Lidská práva u osob s kognitivní poruchou v sociálních službách
Čápová, Helena ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
V moderní evropské společnosti není nejmenších pochyb o tom, že všichni lidé bez rozdílu pohlaví, věku, rasy a zdravotního stavu mají zaručovaná a stejná práva, která nazýváme lidskými právy. Podle platných zákonů a dohod (uvedených v práci) i ve shodě s obecně přijímanými pravidly je toto právo nezcizitelné bez vážných a přesně specifikovaných důvodů. Práce se zabývá problémem jak vybalancovat toto zcela elementární právo s tím, že pro osoby s kognitivní poruchou je v jejich vlastním zájmu někdy nutné velmi citlivě toto právo omezit. Cílem této práce je zjistit definici těchto lidských práv u seniorů s kognitivní poruchou. Vedlejším cílem je popis standardů sociálních služeb ve vztahu k lidským právům a popis aktérů, kteří se zde zabývají dohledem nad dodržováním lidských práv. Na zvolenou problematiku bylo nahlíženo skrze teorii implementace, koncept liniových pracovníků a kvalitu života. V řešení výzkumného cíle byla použita metoda analýzy dostupných sekundárních dat a expertní rozhovory. Bylo zjištěno, že ačkoli v České republice působí množství organizací zabývajících se lidskými právy, specificky na seniory s kognitivními poruchami je jich zaměřeno jen málo. Ukázalo se, že v sociálních službách dochází k omezování lidských práv, které je však často odůvodněno nutností poskytnout adekvátní sociální či...
|
|
| |
host ::
RSS.